Pomalost liniových staveb

[RomanRous]

Téma jsem nenašel, tak zakládám

Největším problémem liniových staveb jsou především přípravné práce - výkupy, stavební řízení atp.
Bylo by dobré mít strategii:
- analýza možností urychlení liniových staveb včetně souvislostí, které je potřeba vyřešit - např. je třeba vyřešit, aby případné soudy řešící žaloby na vyvlastnění netrvaly desítky let
- prosazení urychlení liniových staveb do zákonů a případně PR proti lobbystickým zájmům - to, že v tomhle máme asi nejhorší zákony v Evropě, má důvod ...
- systematická kontrola a informování veřejnosti o tom, co se děje - např. teď ministr Ťok slíbil pomoc s výkupem a pojďme kontrolovat, jak mu to jde ...

... jo a není to jen o okruhu Prahy a dálnicích. Rád bych, aby se rychleji stavěly i rychloželeznice, metro, rychlošaliny, cyklotrasy a třeba i hyperloopy

Názory? Podpora? Hejty?

[Vaclav.Fortik]

Podporuji záměr urychlit přípravu liniových staveb. V první řadě bych se zaměřil na pravomoce účastníků územních řízení a stavebních řízení a především na možnost občanských spolků se řízení účastnit (omezenou např. místní působností. Spolek by se mohl řízení účastnit, má-li sídlo v obci, ve které se stavba nachází). Stejně tak by se ale měla zkrátit doba, kterou mají úřady na vypořádání. Je-li jednou nějaká námitka vypořádána, nemělo by být možné se k tomuto vracet. Rozhodnutí, je-li dostatečně zdůvodněné, nemělo by být dále již předmětem nekonečných sporů, je potřeba projednou ukončit obstrukce. Stavbou dotčený občan by měl v mém ideálním případě mít možnost přístupu ke všem informacím a možnost se ke stavbě vyjádřit, vznést námitku a mít právo na jednoznačné vypořádání této námitky. Úřad ale musí stejně tak mít právo říct "Teď už je rozhodnuto, nebudeme se tímto dále zabývat." Např. je-li liniová stavba zanesena léta v platném územním plánu obce, pak toto považuji za dostatečné zdůvodnění umístění stavby v mnoha ohledech.

Dále se lze zamyslet nad tím, zda odvolání proti vydaným rozhodnutím nelze podmínit nějakým správním poplatkem v případě zamítnutí. Možnost vyjádřit se k řízení bez hrozby sankce by stále byla formou námitek během řízení, ale jakmile je jednou vydáno, tak odvolání znamená vícenáklady finanční i časové. Opět se také zaměřit na to, kde vznikají největší časové rezervy a jak vypořádání odvolání zefektivnit při zachování občanského práva na vyjádření se.

A proč nespojit územní a stavební řízení do jednoho? Byť třeba jen u veřejně prospěšných staveb.

Toto musí být také jednoznačně napsáno v zákonech, aby pak nekončily všechny případy u soudů ve vleklém jednání, protože tam pak vznikají nejdelší zdržení. Je-li zákon správně napsán, nedává potom soudům možnost k nějakým "vlastním výkladům", které jdou proti meritu věci.

Situace s výkupy a jejich rychlostí je složitější. Zde vidím jen možnost rychlejšího jednání investora (ŘSD) ve spolupráci s dalšími zainteresovanými institucemi. S výkupy mohou pomoci obce, kraje, ministerstva. Nerad bych šel cestou jiných států, kde je možné např. majetková práva řešit až v průběhu stavby, nebo dokonce až po ní. Nelíbí se mi představa, že někomu na poli "vyroste přes noc" stavba a až poté dostane dopis ve kterém je napsáno "postavili jsme tu v zájmu vlasti dálnici, zde máte šek na 5 000"

K situacím ohledně výběrových řízení se už dokážu vyjádřit jen minimálně. Tady mi přijde, že jak některé rozhodnutí z řad investorů, tak některé výroky z ÚOHS, jsou dosti "podivné". Co se dá dělat, lítají v tom miliardy Snad jen větší transparentnost. Také mi poněkud vadí situace, kdy investoři mají strach nasadit při výběru zhotovitele jako zásadní kriterium "předchozí zkušenost". Nechápu, proč stavební firma, se kterou se soudím o naprosto zmršenou stavbu, by měla mít možnost ode mě dostat další zakázku protože nasadí opět nejnižší cenu? Přičemž vím, že z toho bude opět zmetek.

A nakonec zbývá jen se zeptat: Co s touto situací dokázalo udělat jedno hnutí, které mělo urychlení výstavby jako jeden z hlavních programových bodů a přitom už 5 let ovládá klíčová ministerstva? Nic.

[Zbynek.Janoska]

V první řadě bych se zaměřil na pravomoce účastníků územních řízení a stavebních řízení a především na možnost občanských spolků se řízení účastnit (omezenou např. místní působností. Spolek by se mohl řízení účastnit, má-li sídlo v obci, ve které se stavba nachází).

Místní příslušnost v tomto případě nemá moc smysl. Co se řeší u liniových staveb je například hluk, znečištění povrchových vod, vliv na podzemní vody, riziko sesuvů, ochrana ŽP.... Žádný místní spolek nebude schopný napsat rozumné stanovisko k žádnému z těchto témat, protože lidí, co to umí, je v republice tak 10 od každého. Proto je dobré, že se může řízení účastnit třeba neziskovka z Prahy, protože ta má lidi, co tohle dokáží.

Navíc představa, že neziskovky můžou svévolně protahovat řízení je mylný. Oni můžou mít námitky, ale pokud úřad dělá všechno co má a ve lhůtách, tak se nic nebrzdí. Ty mediálně propírané případy, kdy například Děti Země něco brzdí jsou o tom, že úřady dělají chyby - nedodržují lhůty, ignorují odborné posudky místo aby je rozporovali, ignorují rozdíly mezi dokumentací a realizací... V takovém případě se lze obrátit na soud a ten zpravidla zjistí, že úřad pochybil. Není ale možné jen tak zažalovat např. silničáře - bez důkazů o pochybení úřadů by se to k soudům nikdy ani nedostalo.

Osobně znám několik případů, kdy úřad prostě špatně naplánoval lhůty, takže v okamžiku, kdy se jeden z dotčených orgánů odvolal, na což má ze zákona právo, vypršela platnost jiných dokumentů a vše se muselo řešit od začátku. To ale není chyba toho, kdo se odvolává, ale diletantství toho, kdo to celé řídí, že si nedokáže spočítat, kdy má o co žádat a kdy co řešit.

Sám dělám posudky pro stavby a je úplně typické, že někdo ví, že bude potřebovat posudek dva roky dopředu, ale zavolá mi dva dny před kolaudací, že to spěchá.

[David.Novak]

Místní příslušnost v tomto případě nemá moc smysl. Co se řeší u liniových staveb je například hluk, znečištění povrchových vod, vliv na podzemní vody, riziko sesuvů, ochrana ŽP.... Žádný místní spolek nebude schopný napsat rozumné stanovisko k žádnému z těchto témat, protože lidí, co to umí, je v republice tak 10 od každého. Proto je dobré, že se může řízení účastnit třeba neziskovka z Prahy, protože ta má lidi, co tohle dokáží.

Ochrana všech jmenovaných aspektů je již nějak vyřešena zákonnými úpravami, limity území, normami, apod. Proč má mít jakýkoliv spolek (jak píšeš "neziskovka") odkudkoliv mít nějaké výjimečné právo vstupovat do řízení skutečně nevím. Následky jsou viditelné. Jednotlivec si založí občanské sdružení (a požádá 200 přátel o podpis) přičemž podává námitky zcela obstrukčního charakteru. To již lze považovat za byznys plán.

Navíc představa, že neziskovky můžou svévolně protahovat řízení je mylný.

Netvrdím, že svévolně. Zákon jim k tomu dává velmi štědrý prostor, proto je potřeba jej změnit.

Oni můžou mít námitky, ale pokud úřad dělá všechno co má a ve lhůtách, tak se nic nebrzdí.

Námitkami se nic nebrzdí, s těmi se skutečně v řízení počítá a pokud jsou lhůty dodrženy, pak jde vše podle plánu. Brzdí odvolání proti vydaným rozhodnutím.

Ty mediálně propírané případy, kdy například Děti Země něco brzdí jsou o tom, že úřady dělají chyby - nedodržují lhůty, ignorují odborné posudky místo aby je rozporovali, ignorují rozdíly mezi dokumentací a realizací...

Připomenu jeden případ z mnoha, docela aktuální.
Děti Země podávají rozklad, kde žádají přezkum všech závazných stanovisek.
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpr ... zpravy_the

Já zde nevidím důvod, proč by rozklad stavebního povolení měl být záminkou k pozastavení jeho platnosti. Bylo-li již jednou vydáno, úřad dává za svá stanoviska nějakou zodpovědnost a ta jsou platná. Dotčený subjekt se samozřejmě může zkusit dovolávat svého práva, má-li pocit, že jsou dotčena, ale:
1) Proč občanské sdružení stavbou nedotčené má mít to právo?
2) Měli využít námitek během řízení.
3) Když si tedy myslí, že úřad rozhodnul špatně, ať tedy je právo na přezkoumání, ale nemůže na tomto "zkoumání způsobilosti úřadu" trpět investor stavby. Stavební povolení ať je platné a v případě pochybení úřadu nechť jsou kompenzace zaneseny v průběhu stavby. V případě, že úřad nepochybil a rozklad je tedy bezpředmětný, ať navrhovatel uhradí nějaký poplatek. Jako u soudu, když musí uhradit náklady na řízení.

Ještě závěrem jedna myšlenka - možnost vstoupit do řízení neziskovkám odkudkoliv dává odpůrcům stavby neporovnatelně větší zbraň do ruky než těm, které stavba ovlivní pozitivně a kteří ji vítají, nebo dokonce potřebují. Bohužel, pokud do řízení vstoupíte s námitkou "50 tisíc obyvatel nejmenovaného města vás žádá o co nejrychlejší uskutečnění stavby protože se tady dusíme kvůli tranzitu a nemůžeme přejít silnici" tak to nevymaže to jedno odvolání kde "občanské sdružení JUDr. Skočdopole žádá o přezkoumání všech vydaných stanovisek, protože mám pocit, že přesazení 300 stromů je nedostatečných a požaduji přesazení 301 stromů. A chci k tomu vyjádření 10 nezávislých odborníků, že nemám pravdu".

[Zbynek.Janoska]

Místní příslušnost v tomto případě nemá moc smysl. Co se řeší u liniových staveb je například hluk, znečištění povrchových vod, vliv na podzemní vody, riziko sesuvů, ochrana ŽP.... Žádný místní spolek nebude schopný napsat rozumné stanovisko k žádnému z těchto témat, protože lidí, co to umí, je v republice tak 10 od každého. Proto je dobré, že se může řízení účastnit třeba neziskovka z Prahy, protože ta má lidi, co tohle dokáží.

Ochrana všech jmenovaných aspektů je již nějak vyřešena zákonnými úpravami, limity území, normami, apod. Proč má mít jakýkoliv spolek (jak píšeš "neziskovka") odkudkoliv mít nějaké výjimečné právo vstupovat do řízení skutečně nevím. Následky jsou viditelné. Jednotlivec si založí občanské sdružení (a požádá 200 přátel o podpis) přičemž podává námitky zcela obstrukčního charakteru. To již lze považovat za byznys plán.

1) zákony jsou velmi obecné, zatímco při stavbě se řeší konkrétní věci, na které se specializuje pár lidí. Typicky ochrana druhů. Ze zákona se musí zamezit úmrtím nebo negativnímu ovlivnění biotopu. Když má silnice vést přes tůni, ve které zimují ze zákona chránění obojživelníci, posoudit, nakolik to bude pro lokalitu ničivý dopad, jaká kompenzační opatření budou funkční a vhodná apod. jen tak nikdo nedokáže. Je nemyslitelné, aby místní spolek měl mezi sebou někoho, kdo by tohle dokázal zpracovat. To stejné třeba hluk - jak chceš v menším městě najít člověka, který posoudí, jestli projektované parametry protihlukové stěny obchvatu zamezí nadlimitnímu rušení? Tyto věci se nedělají podle jednoho mustru.

2) námitky kohokoli nejsou automaticky respektovány a neznamenají zdržení stavby. Každý má právo dvakrát se odvolat, jsou lhůty na vyřízení, to si má zadavatel naplánovat.

Navíc představa, že neziskovky můžou svévolně protahovat řízení je mylný.

Netvrdím, že svévolně. Zákon jim k tomu dává velmi štědrý prostor, proto je potřeba jej změnit.

Pro to je dobrý důvod. Nedávno ÚS rozhodl, že obec Nové Heřminovy bude částečně zatopena přehradou. Obci bylo řečeno, že sice jejich agrumenty jsou dobré, ale nedostatečně je uplatňovali při schvalování zásad územního rozvoje a teď už mají smůlu. Tudíž je na místě mít co největší prostor pro to, aby ti, kteří jsou postiženi, měli nárok se bránit během procesu schvalování, protože ex-post to mnohdy nejde. Zásahy liniovými stavbami jsou často nezvratné a není vhodné, aby bylo příliš jednoduché je dělal. Stačí si vzpomenout na dálnici přes České Středohoří. Prosadilo se to silou proti vůli ekologů, kteří chtěli tunelovou variantu a dálnice se sesula ještě než byla dostavěna. Následná sanace byla nákladnější, než kdyby se to stavělo tunelem od počátku a i dnes ten svah zřejmě není úplně stabilní a není jistota, že při větších srážkách zase nezačne ujíždět.

Připomenu jeden případ z mnoha, docela aktuální.
Děti Země podávají rozklad, kde žádají přezkum všech závazných stanovisek.
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpr ... zpravy_the

Zrovna tady to bylo tak, že ŘSD uznalo svou chybu a raději Dětem Země vyhovělo, než aby to táhli přes soud, protože věděli, že by pravděpodobně prohráli.

Já zde nevidím důvod, proč by rozklad stavebního povolení měl být záminkou k pozastavení jeho platnosti. Bylo-li již jednou vydáno, úřad dává za svá stanoviska nějakou zodpovědnost a ta jsou platná. Dotčený subjekt se samozřejmě může zkusit dovolávat svého práva, má-li pocit, že jsou dotčena, ale:
1) Proč občanské sdružení stavbou nedotčené má mít to právo?
2) Měli využít námitek během řízení.
3) Když si tedy myslí, že úřad rozhodnul špatně, ať tedy je právo na přezkoumání, ale nemůže na tomto "zkoumání způsobilosti úřadu" trpět investor stavby. Stavební povolení ať je platné a v případě pochybení úřadu nechť jsou kompenzace zaneseny v průběhu stavby. V případě, že úřad nepochybil a rozklad je tedy bezpředmětný, ať navrhovatel uhradí nějaký poplatek. Jako u soudu, když musí uhradit náklady na řízení.

Ten důvod je zřejmý, pokud ta stavba porušuje zákon, je žádoucí, aby se s ní vůbec nezačalo.
Dále:
1) Spolky zastupují i ty, kteří se bránit nemohou - nejčastěji ŽP a nehmotné hodnoty (archeologie), ale do územních řízení vstupovávali třeba i místní hasiči s připomínkami na dostupnost vody, parkování, leteckou dostupnost helikoptér ZS (u mostů) apod.
2) Rozklad je prakticky totéž co odvolání. Jsou na to lhůty, dokdy se s tím úřad musí vypořádat. Pak můžeš dát žalobu, ale ta výsledek stavebního řízení nebrzdí.
3) Totéž co předtím. Zadavatel si má naplánovat akci tak, aby počítal s odvoláním a rozkladem, což lze. Stavba se zastavuje proto, že některé změny můžou být nevratné (typicky zlikvidování archeologické lokality, kde žádné kompenzace ani nejsou možné, nebo škody na ŽP vedoucí k likvidaci místní populace, takže kompenzace opět jsou bezpředmětné). Pokud jde stěžovatel za hranu rozkladu a skončí to u soudu, samozřejmě za to platí, jako každý jiný.

[David.Novak]

K posouzení vlivu na ŽP je tu EIA. Ta by měla občanovi poskytovat dostatečnou důvěru v ochranu jeho práv. Stále to nevidím jako důvod, proč má do řízení právo zasahovat občanské sdružení odudkoliv. Právě ta situace dává jisté početně omezené a názorově vyhraněné skupině lidí pocit "patentu na rozum", tj. výjimečnosti a nezbytnosti.

Ti co se bránit nemohou, to jsou podle mě právě ti, kteří na liniovou stavbu čekají jako na smilování. Občané Přerova, Frýdku-Místku, Náchoda a další. Lidé přímo zatížení stavbou a jejich sousedé jsou účastníky řízení, stejně jako obce.

Jinak urban legend o tunelu na D8, který by byl levnější a rychlejší je sice pěkná, ale hodně daleko od pravdy Tomu se fakt u DZ věří?

[Karel666]

Místní příslušnost v tomto případě nemá moc smysl. Co se řeší u liniových staveb je například hluk, znečištění povrchových vod, vliv na podzemní vody, riziko sesuvů, ochrana ŽP.... Žádný místní spolek nebude schopný napsat rozumné stanovisko k žádnému z těchto témat, protože lidí, co to umí, je v republice tak 10 od každého. Proto je dobré, že se může řízení účastnit třeba neziskovka z Prahy, protože ta má lidi, co tohle dokáží.

Navíc představa, že neziskovky můžou svévolně protahovat řízení je mylný. Oni můžou mít námitky, ale pokud úřad dělá všechno co má a ve lhůtách, tak se nic nebrzdí. Ty mediálně propírané případy, kdy například Děti Země něco brzdí jsou o tom, že úřady dělají chyby - nedodržují lhůty, ignorují odborné posudky místo aby je rozporovali, ignorují rozdíly mezi dokumentací a realizací... V takovém případě se lze obrátit na soud a ten zpravidla zjistí, že úřad pochybil. Není ale možné jen tak zažalovat např. silničáře - bez důkazů o pochybení úřadů by se to k soudům nikdy ani nedostalo.

Osobně znám několik případů, kdy úřad prostě špatně naplánoval lhůty, takže v okamžiku, kdy se jeden z dotčených orgánů odvolal, na což má ze zákona právo, vypršela platnost jiných dokumentů a vše se muselo řešit od začátku. To ale není chyba toho, kdo se odvolává, ale diletantství toho, kdo to celé řídí, že si nedokáže spočítat, kdy má o co žádat a kdy co řešit.

Sám dělám posudky pro stavby a je úplně typické, že někdo ví, že bude potřebovat posudek dva roky dopředu, ale zavolá mi dva dny před kolaudací, že to spěchá.

Hmm, a pro me na vysvetlenou, proc neziskovka nemůze tyto pravní a další služby poskytnout místnímu spolku "dodavatelsky"?

[Karel666]

Zrovna tady to bylo tak, že ŘSD uznalo svou chybu a raději Dětem Země vyhovělo, než aby to táhli přes soud, protože věděli, že by pravděpodobně prohráli.

Otázka je zda uznali chybu nebo měli možnost vyhovět, protože to technické řešení dovolovalo a navýšení bylo "relativně málé vůči celkové stavbě" vs odložení stavby. Tedy cesta menšího odporu. U nás dost často vyhovýme namítce co prodraží stavbu do 10proncet, protože by se posunul termín realizace minimálně o půl roku a ldi pak mají pocit "pravdy", reálně ale nevýšili rozpočet, ale protože to neplatíme ze svého tak nás jako firmu to netrápí, oni to dostanou přefakturované přes toho co si to od nás objednal ve faktuře na elektriku

[Karel666]

A zde se zeptím na příklůadu Brna a spolku Voda z Tetčic, jak vidíte jeho styl odvolávání?

[Zbynek.Janoska]

Hmm, a pro me na vysvetlenou, proc neziskovka nemůze tyto pravní a další služby poskytnout místnímu spolku "dodavatelsky"?

Třeba u ochrany ŽP se jedná mnohdy o lokality, o kterých ani místní neví, že jsou nějakým způsobem významné, protože co na první pohled vypadá jako zamokřená louka může být jednou z posledních X lokalit, kde se vyskytuje nějaká botanická vzácnost. Nebo poslední biotop nějakého brouka... Místní spolky se zajímají o aleje, lesy, znečištění hluku a vysychání studen, ale ochranu např. migračních koridorů, které jsou důležité na celostátní úrovni, těžko budou řešit - a přitom by se řešit měla.