TomasMikus píše: ↑29 pro 2018, 21:07tak zaprvé jsem nikoho neobviňoval pouze se optal protože toto zaujetí "příznivými"vlastnostmi palmového oleje je mi záhadou a za druhé nechám se místo studia rád poučit a dozvím se jistě jakou douležito roli hral palmový olej v gastronomii zemí jako je Borneo. Potravinovou soběstačnost považuji za úlet jak vystřižený z komunistického manifestu. Piráti mluví když už tak o potravinové suverenitě. Potravinová soběstačnost Bornea mě je pak uplně ....jak to říci slušně ..pasivně neoslovující. Uznávám že nepovažuji za smysluplné v této otázce hledět na vyváženost názorů. Argumenty, které jsou v uvodu podané v dokumentu od Dana Lestiny považuji za dobře zdůvodněné. Mimochodem obdobná situace je u řepky. V ČR se ještě v osmdesátých letech používal řepkový olej jakožto potravina mnohem více než slunečnicový a o olivovém oleji si lidé mohli tak akorát nechat zdát přesto zahlédnout žluté pole bylo naprostou výjimkou. Dnes se řepka pěstuje na pětině orné půdy tj více jak 400 tisic haktarů tedy například rozloha více jak šesti národních paků Šumava. Ne nemám sebemenší důvod uvažovat o tom zda to má nějaká pozitiva a je třeba to zastavit když už se tomu nepodařilo zabránit na začátku. Biopaliva jsou v současnosti největší ekologickou hrozbou mnohem větší něž byly například kyselé deště v sedmdesátých letech. Je docela dobře možné že právě tyto aktivity odlesňovaní jsou hlavní příčinou tzv globalního oteplovaní v závislosti na rostoucí koncentraci CO2. Nárust kontainace pesticidy v ČR a evropě je alarmující a jde na vrub nadúžívání zemědělské produkce právě díky biopalivům. už jde lidem o život.Petr.Kubik píše: ↑29 pro 2018, 10:38 že palmový olej je důležitá potravina v oblastech produkce,
pro potravinovou soběstačnost

Na prvním místě by se měla důkladně zvážit otázka biopaliv. Například, když vypadne palmový olej, tak se beze změny v podpoře paliv pokryje spotřeba kterou olejninou a kde se kvůli tomu zničí jiný kus přírody?
Nahoře jirikral postoval 2 grafy (spotřeba PO a struktura použití v EU), já sem dám raději celou aktuální tabulku. Indonésie sama spotřebuje skoro třetinu své produkce.

Dále přidám nějaké citace.
Table 11: Palm Oil: World Supply and Distribution (v tisících tun), zvýrazněni největší producenti, Dec 2018/19
Production
Indonesia 41,500
Malaysia 20,500
Thailand 2,900
Colombia 1,530
Nigeria 1,015
Other 5,859
Total 73,304
Imports
India 10,500
European Union 6,500
China 5,600
Pakistan 3,250
Bangladesh 1,650
United States 1,500
Egypt 1,300
Philippines 1,200
Russia 980
Vietnam 840
Other 15,364
Total 48,684
Exports
Indonesia 29,000
Malaysia 17,600
Guatemala 712
Colombia 700
Papua New Guinea 640
Other 3,390
Total 52,042
Domestic Consumption
Indonesia 12,050
India 10,600
European Union 6,450
China 5,600
Malaysia 3,475
Pakistan 3,295
Thailand 2,440
Bangladesh 1,625
United States 1,431
Nigeria 1,340
Philippines 1,320
Egypt 1,300
Colombia 1,085
Russia 935
Vietnam 837
Other 15,789
Total 69,572
Ending Stocks
Indonesia 3,421
Malaysia 2,873
European Union 633
China 357
India 318
Other 3,264
Total 10,866
https://apps.fas.usda.gov/psdonline/cir ... lseeds.pdf
"The projected annual global demand for biodiesel is 24 thousand million litres by 2017, up from nearly 11 thousand million at the end of 2007 and less than 1 thousand million in 2000 (FAO 2008). If this demand were to be met from palm oil alone, the additional area of plantations needed would be 4.6 million hectares by 2017—assuming a yield of 5830 litres of palm oil per hectare per year."
Docela šílené...
"The current rapid expansion of oil palm plantations in Indonesia and Malaysia is largely driven by (a) growing demand for oil for food and industrial processes in Asia, particularly in India and China, and (b) to a lesser extent demand and speculation for biofuel."
Opět otázka, jídlo a nebo palivo?
Obojí strana 51, "What do we know?".
http://www.cifor.org/publications/pdf_f ... /OP-51.pdf