Fórum Pirátské strany

Vit.Jurasek píše: ↑30 lis 2018, 08:34 Další dotaz: co si myslíš o reintegraci regionů? (Např. kdyby se po Brexitu trhlo Skotsko a požádalo o vstup do EU, nebo Katalánci etc.)

Obecně podporuji rozšiřování EU o další státy. Jedna z mých hlavních tezí je podpora rozšiřování EU o země západního Balkánu. Zároveň bych byl rád, kdyby jednou byla v EU většina Evropy.

Ve vztahu možné reintegraci „separatistických“ regionů se domnívám, že pokud splní příslušné přístupové podmínky, není zde žádný důvod, aby do EU vstoupit nemohli. V současnosti to beru ale čistě jako hypotetickou otázku, neboť případný vznik těchto nových států považuji primárně za záležitost státních útvarů, jejichž součástí jsou v současnosti (nedojde-li tam k porušování lidských práv). Pokud by však vzniklo např. nezávislé Skotsko, nebo Katalánsko v souladu s mezinárodním právem, tak jejich vstup do EU – po splnění příslušných přístupových podmínek – bych určitě podpořil.

Jaké jsou tvé postoje/vize ohledně

* software
* kultury
* vynálezů
* vědy a vzdělávání
* soukromí občanů

? Dík

Filip.Krska píše: ↑06 pro 2018, 12:42 Jaké jsou tvé postoje/vize ohledně

* software
* kultury
* vynálezů
* vědy a vzdělávání
* soukromí občanů

? Dík

Software
Považuji za důležité, aby se public domain software a open source software (jako třeba Linux, Thunderbird, Firefox, Open Office) více vyučovali na školách v rámci hodin informatiky. Protože čím více lidí s nimi bude seznámeno a budou je aktivně používat už od školského věku, tím více lidí je pak bude používat jako svůj primární SW nástroj.

Podobně by měl stát podporovat rozšiřování tohoto druhu SW po jednotlivých úřadech a státních společnostech. Posledních 10 let jsem pracoval u několika státem vlastněných společností a vím, jaké miliardy korun se „vyhazují“ za mnohdy nesmyslnou SW podporu u placeného SW a stejně tak i za placený SW jako takový.

Kultura
Kultura je jedna z oblastí, kde by rozhodovací slovo mělo být ponecháno na jednotlivých členských státech EU. EU by v tomto směru měla podporovat kulturní diverzitu a uchovávání kulturních hodnot svých členských států. Líbí se mi projekt evropského hlavního města kultury a určitě ho podporuji, stejně tak i projekty obnovy kulturního dědictví prostřednictvím eurofondů. Jako důležitou vidím taktéž otázku ochrany národnostních menšin v jednotlivých členských státech.

Vynálezy
Je potřebné nalézt optimální hranici ochrany práv duševního vlastnictví. Stávající míra ochrany mi přijde hodně naddimenzovaná a považuji ji za jednu z příčin omezeného hospodářského růstu evropského hospodářství. Pokud je nějaký vynález podpořen z veřejných peněz, jeho využití by mělo být volné co možná v nejkratším termínu (třeba hned co se komerčním investorům vrátí náklady a přiměřený zisk).

Věda a vzdělávání
Působil jsem jako Ph.D. student a tudíž vím jak je oblast vědy a vzdělávání podfinancovaná. Proto jsem rozhodně zastáncem zvýšení financování vědy a vzdělávání. Ve vzdělávání vidím jako skvělý projekt Erasmus+ a byl bych rád, kdyby došlo k jeho dalšímu rozšíření, aby co nejvíc studentů na středních a vysokých školách mělo možnost studovat v zahraničí. Obecně, pokud chceme být vzdělanostní ekonomika, tak bez podpory vědy, výzkumu a vzdělání se neobejdeme.

Soukromí občanů
Mám za to, že se jedná o jednu z hlavních otázek nadcházejících voleb do EP. Vadí mi tendence k omezování soukromí občanů s odůvodněním, že je to v zájmu národní bezpečnosti, nebo třeba ochrany proti terorismu. Myslím si, že zde to už dávno překročilo rozumnou hranici. Zejména v USA to nabralo úplně šílených rozměrů. Za zcela nepřijatelnou bych považoval třeba otázku zrušení síťové neutrality.

Co si myslis o Omluve OSN o omamnych latkach?
Má mít EU nějakou společnou politiku psychotropních látek?
Jak se má EU stavět k úmluvě?
Zapojíš se v této tématice?

Ještě poslední otázku z jiného soudku, zaznamenal si tlak australské vlády na zákaz šifrování?
Co si o tom myslíš?
Jak bys to řešil, kdyby něco podobného se řešilo na půde EP?

Michal.Ketner píše: ↑11 pro 2018, 21:20 Co si myslis o Omluve OSN o omamnych latkach?
Má mít EU nějakou společnou politiku psychotropních látek?
Jak se má EU stavět k úmluvě?
Zapojíš se v této tématice?

Ještě poslední otázku z jiného soudku, zaznamenal si tlak australské vlády na zákaz šifrování?
Co si o tom myslíš?
Jak bys to řešil, kdyby něco podobného se řešilo na půde EP?

Ahoj Michale,

zde jsou odpovědi na Tvé dotazy:



1. Co si myslis o Omluve OSN o omamnych latkach? Má mít EU nějakou společnou politiku psychotropních látek? Jak se má EU stavět k úmluvě? Zapojíš se v této tématice?


V současnosti Úmluva o omamných látkách brání možnosti plné realizace našeho programu v této oblasti. Zároveň v době kdy vznikala, byl pohled na tuto problematiku zcela odlišný, než je v současnosti. Proto jsem zástavcem revize této úmluvy, přičemž minimálně konopí by z ní mělo být určitě odstraněno jako celek.
Co se týká EU a mého zapojení. Bude-li možnost, určitě bych rád navrhl projednání této otázky v EU institucích. V otázce společné politiky psychotropních látek nemám jednoznačný názor. Myslím si, že minimálně z důvodu existence společného trhu EU a žádných hranic uvnitř unie by bylo vhodné nastavení alespoň celounijnich minimálních standardů pro tvrdé drogy. Otázku legalizace měkkých drog bych pak plně ponechal na členských státech.

2. Ještě poslední otázku z jiného soudku, zaznamenal si tlak australské vlády na zákaz šifrování?
Co si o tom myslíš? Jak bys to řešil, kdyby něco podobného se řešilo na půde EP?

Přiznám se, že tato kauza mi doposud unikla. Jsem přesvědčen, že ochrana důvěry komunikace musí být jedna z našich priorit. Koneckonců už v mém představení mám jako jedno z témat, na které se chci zaměřit, uveden bod ochrana svobody na internetu a tato otázka pod to zcela jistě patří. Pokud by se podobná otázka dostala před EP, tak bych prosazoval takové řešení, kde možnost šifrování komunikace zůstane obecně zachovaná. Umím si představit, že tato ochrana bude moci být prolomena v individuálních případech na základě rozhodnutí soudu v případě bezpečnostních hrozeb (teroristické útoky apod.). Toto řešení však musí obecně vycházet z toho, že důvěra komunikace je samozřejmost a lze ji prolomit jenom v taxativně vymezených případech a nikoliv z opačně.


Matej

Mohl bys prosím vyplnit test a zveřejnit výsledek?
https://www.politicalcompass.org/test/cz

Petr.Vileta píše: ↑19 pro 2018, 22:15 Mohl bys prosím vyplnit test a zveřejnit výsledek?
https://www.politicalcompass.org/test/cz

jasně, tady je můj výsledek: https://www.politicalcompass.org/analys ... &soc=-5.28 Osobně se cítím ještě o něco víc ke středu na Levo-Pravé ose.

Nominace byla doručena a zpracována, takže další diskuse prosím v jednacím vlákně.

Zároveň žádám nominovaného, aby tamtéž sdělil, o jakou pozici se hodlá ucházet.