Yossi píše: ↑14 čer 2020, 17:51
Petros.Michailidis píše: ↑14 čer 2020, 17:18
Yossi píše: ↑14 čer 2020, 14:58
Je to velice jednoduché - vojáci dle ženevských konvencí nesmí v týlu nepřítele operovat bez uniformy. V takovém případě se jedná o špiony a mohou být zastřeleni. Gabčík i Kubiš před seskokem podepsali prohlášení, že jsou si vědomi toho, že jdou spáchat teroristický útok. Nijak to neubírá jejich hrdinství, jen to zařazuji do kontextu.
Nějak jsem na rozpacích. Jedná se o "Ženevské konvence", které vstoupily v platnost v roce 1949?
Já jsem rovněž v rozpacích, jestli tu neznalost jen hraješ, nebo jsi líný 5 vteřin googlit a zjisti si, kdy byly ženevské konvence přijaty.
https://ihl-databases.icrc.org/customar ... ul_rule106
Protože ženevské konvence se vyvíjely a v daném čase platila určitá znění a okruh, kterých se dotýkaly:
První se (dle toho, co vím) dotýkala praxe se zraněnými ve válečném konfliktu. Je nejstarší. Datovat ji už můžeme od konce 19 století a samozřejmě byla podrobena revizím někdy začátkem 20 století snad 3 krát a asi významně po II.světové válce v roce 1949. Jejím iniciátorem (asi) byl Červený kříž.
Druhá se taky týkala raněných (nově i na mořích) a taky byla aktualizována podobně jako první.
Třetí řešila problematiku válečných zajatců a datuje se od roku 1929 a také byla aktualizována v tom pověstném roce 1949.
A čtvrtá řeší otázku civilistů ve válečném konfliktu. A ta byla přijata v roce 1949.
Moje otázka tedy zní pořád stejně. Dle které konvence (první, druhá, třetí, čtvrtá) nesmí v týlu nepřítele operovat vojáci bez uniformy? A protože neznám znění těch tří předchozích, ale dle preambule k nim se nedomnívám, že by se dotýkaly činných vojáků (případně civilistů), zbyla mi jenom ta poslední čtvrtá.
Možná jsem měl formulovat otázku precizněji a ptát se nikoliv po těch, které vstoupily v platnost v roce 1949, ale těch, jejichž znění bylo aktualizováno v roce 1949.
Nemohu přece vzít současné znění ženevských konvencí, spojit to s datem ustavení první z nich a aplikovat toto znění na celou dobu platnosti ženevských konvencí. Protože těch revizí bylo mnoho a udály se v čase jako reakce na nové válečné konflikty. Myslím, že nejinak je tomu i dnes se zněním a úpravami.