Fórum Pirátské strany

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a některé další zákony
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSAW9B84DM

konkrétně mě bolí možnost zrušit firmu jen díky její "nekontaktovatelnosti":
https://archiv.ihned.cz/c1-66168390-obc ... zi-zruseni

Již dnes je možné firmu smazat, když nekomunikuje či podobných důvodů.
Postup je ten, že soud nařídí likvidaci. Likvidátor zjistí stav společnosti, když má majetek přesahující závazky, splatí je, když ne, předá to na konkurz. A když je bez peněz úplně, navrhne výmaz bez konkurzu, aby nevznikaly další náklady.

Mám osobní zkušenost s jedním svým dlužníkem, kdy jako jednatel z firmy vyvedl cca milion formou půjčky jednateli. A protože nechtěl ani splatit dluh mě a ani ten milion tam vracet, nepřebíral rozhodnutí od soudu, ten nařídil likvidaci. A panu jednateli stačilo prostě jen nekomunikovat s likvidátorem, pročež ten nemajíc od něj účetnictví a výhled získat z toho peníze, soudu navrhl "nepodařilo se zjistit majetek" a firma byla smazána.
Možností obrany ze strany věřitele v takovém případě je pokus obnovit likvidaci skrze soud nebo vymáhat občanskoprávní žalobou po jednateli.
Již dnes je v právu díra, kdy trestní právo nespolupráci jednatele při konkurzu považuje za trestný čin, úplně stejnou nespolupráci s likvidátorem mající stejné dopady neřeší. A tady vzniká další prostor pro beztrestnou nespolupráci.

konkrétně:
- § 105a ukládá rejstříkovému soudu povinnost zahjit proces zrušení společnosti. Pakliže chápu znění, tak nelze kontaktovat a nehlásí se věřitelé -> výmaz bez likvidace. A teprve při "pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob," likvidace a po ní možná konkurz.
- nové znění § 66 toto nadále neřeší a vztahuje se jen na insolvenční řízení (podobně jako původní znění § 62), takže při výmazu bez likvidace nebo na základě informace od likvidátora se na jednatele nevztahuje

Proto bych uvítal, kdyby:
- v zákonu o korporacích byl paragraf říkající, že za veškeré závazky firem zaniklých bez konkurzu (tedy likvidace bez majetku nebo výmaz pro nekontaktovatelnost) odpovídají všichni jednatelé a majitelé v plném rozsahu prokáže-li se, že tím došlo k utajení aktiv společnosti a poškození věřitelů. Aby věřitelé měli nějaký nástroj umožňující se bránit a ta novela nebyla spíš než nástrojem proti podvodům nástrojem podvody usnadňujícím.
- v trestním zákoníku (§ 225, § 226 a asi i § 227) došlo k takovým úpravám, aby zahrnovaly i nespolupráci ve všech třech způsobech zrušení společnosti a ne jen při konkurzu

Já tě asi nepotěším, ale já s navrhovaným opatřením souhlasím. Z pohledu soudu jako editora Registru osob a dalších registrů a rejstříků je proces zrušení firmy pro nemožnost kontaktovat toho, kdo je povinen kontakt jako jednatel a statutár strpět, strašná. A my zde máme asi 70000 subjektů které zjevně neexistují, jsou na falešných adresách, jejich jednatelé jsou vymyšlení, apod. Takhle to opravdu dál nejde.

Chápu, ten problém s firmou dlužící by se měl řešit, ale zrušit firmu na první dobrou po té co jednatel prokazatelně nereaguje je dobrá věc.

a četl jste mé dva návrhy na konci komentáře?
Ani jeden by nebránil samotnému zrušení z pohledu soudu, jen by přenesly případné dluhy na jednatele a vlastníky a kriminalizovaly nespolupráci stejně jako dnes je kriminalizována nespolupráce při konkurzu.

Soud by firmu škrtl a tím vyčistil rejstřík, účelu by bylo dosaženo.
Podvodník by ale při jejich schválení v případě nějakého aktivního věřitele mohl být obviněn z porušení dalšího paragrafu trestního zákoníku. Dnes je to takové lepení na podvod a další, kde to každý bude moci hodnotit subjektivně jinak.
A věřitel by nebyl poškozen, protože v případě, že tam bude reálná šance je na majitelích a jednatelích vymoci, měl by pořád něco v ruce. A možná by si i právně polepšil.

Také je ve hře ještě jedna mnou původně nezmíněná věc: odpovědnost jednatele za špatnou správu.
Konkrétně pokud firma skončí nedobrovolně v konkurzu bez majetku, tak je to často doprovázeno pochybením jednatele, který měl ze zákona povinnost tu firmu do něj sám poslat a neudělal to. A věřitelé mohou úrok o který dluh nakynul vymáhat po něm: https://www.novinky.cz/finance/361677-p ... laplo.html
Jakmile ale společnost je smazána bez konkurzu, je problém tohle dokázat. A teď, nebude-li už ani likvidace...

A pohledem z druhé strany: zanesením možnosti jen tak vymazat firmu pro nekontaktovatelnost bez ošetření odpovědnosti vznikne dokonalý nástroj pro podvodníky: založím, nasekám dluhy, vyberu aktiva, nepřeberu zásilku, firma neexistuje. Věřitel nemá v ruce nic, jen fakturu na již neexistující firmu, bez řádné likvidace ani neví, kam se poděl její majetek, a nemá jak dokázat, že byla vytunelována. Vlastně ani neví, jestli ta firma kdy nějaký majetek měla a zda dává smysl se domáhat nápravy.

Možná, ale opravdu jen možná, bude moci podat námitku proti výmazu. Ale dost pochybuji, že by to bylo v reálu ošetřeno lépe než dnes při procesu likvidace. V tom mém konkrétním případě jsem likvidátora kontaktoval a upozornil na majetek, samozřejmě se do likvidace i přihlásil a stejně byl na základě jeho sdělení soudu proveden výmaz, aniž bych měl předem šanci se k tomu u soudu vyjádřit. Mám jen šanci zkusit přes soud proces té likvidace obnovit, k tomu ale potřebuji důkazy o majetku, které bez řádné likvidace, aktuálního účetnictví a pravomoci likvidátora nemohu získat (uvádím jen jako příklad z praxe, změna legislativy by samozřejmě mě zpětně nijak nepomohla).

btw: co vlastně se s tím majetkem stane? Co když firma bude mít účet v bance a bude smazána? Vlastnit nemovitost a bude smazána? Nedejbože zaměstnance, to už by snad soud před smazáním prověřil.

btw2: jaký důvod existuje pro to, aby zákony dělaly rozdíly v odpovědnosti jednatelů při různém druhu zrušení firem (zrušená, likvidace, konkurz)?

Ano, ty návrhy jsem četl. Mimochodem ale já se domnívám, že již dnes, a pokud by se policii a státním zastupitelstvím a soudům chtělo dělat jejich povinnost, je takové jednání, když se úmyslně vidívám jak komunikaci tak zodpovědnosti za svoje dluhy bytí jako představitel zrušené firmy, trestné. Já si přesně dokážu představit postup, který jste popsal, tedy že by takové jednání mělo být trestné a dokonce může být trestné již podle současného trestního zákona

Tak já to v tom svém případě zkouším skrze trestní oznámení, policie to zatím řeší a vím tedy akorát to,že to zatím nezahodila (dal jsem to jako první krok - předpokládám že nedopadne, pak dalším bude pokus obnovit likvidaci a posledním žaloba jednatele minimálně o příslušenství toho dluhu).

Ale v legislativě to není totéž jako nespolupráce při konkurzu, pokud ten jednatel řekne "byl jsem v zahraničí a neměl přístup k internetu, v účetnictví vše mám ok", tak se bojím, že mu těžko lze dokázat úmyslný podvod. Každopádnně mělo by to být jednotné a nic tomu podle mne nebrání.

pvy píše: ↑24 čer 2018, 00:59 Tak já to v tom svém případě zkouším skrze trestní oznámení, policie to zatím řeší a vím tedy akorát to,že to zatím nezahodila (dal jsem to jako první krok - předpokládám že nedopadne, pak dalším bude pokus obnovit likvidaci a posledním žaloba jednatele minimálně o příslušenství toho dluhu).

Ale v legislativě to není totéž jako nespolupráce při konkurzu, pokud ten jednatel řekne "byl jsem v zahraničí a neměl přístup k internetu, v účetnictví vše mám ok", tak se bojím, že mu těžko lze dokázat úmyslný podvod. Každopádnně mělo by to být jednotné a nic tomu podle mne nebrání.

Kdyby uvedl, že je v zahraničí, tak ono by to nemělo být problém dohledat, i to, že neměl internet. Stačí se podávat na sociální sítě, lidi tam toho na sebe prozradí mnoho. Když se někdo zdržuje v jedné zemi po delší dobu, tak se osoba musí nějakým způsobem zaregistrovat v dané zemi. Toto platí ve většině zemí EU. Cestuje li osoba mimo EU nebo Schengen, musí použít pas nebo jiný průkaz totožnosti, a toto použití pasu se zaznamenává. Opustit EU lze legálně pouze přes stanovené hraniční přechody.