Příspěvek na péči ve 4. stupni - zvýšit na 19200,- Kč?

[Robert.Magni]

Vláda před pár dny zamítla senátní návrh zvýšení příspěvku pro lidi, kterým náleží příspěvek ve 4. stupni (úplná závislost), na 19200,- Kč. Jde o tento tisk: 160/0, část č. 1/4
Novela z. o sociálních službách (http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=160&CT1=0). Přijde ale i tak do Sněmovny.

Ideál by byl, aby každý dostal tolik podpory, kolik potřebuje. Dnes máme 3. stupeň, v němž lidé dostávají 8800,- Kč na péči, a ti, kteří potřebují péči neustálou, 24/7, jsou ve 4. stupni s 13200,- měsíčně. Anebo jsou v pobytových zařízeních, kde jsou náklady minimálně zhruba 20 tisíc na osobu měsíčně a neseme je také ve finále všichni.

Obecně dnes klienti platí max. 130,- Kč za hodinu asistence, ale celkem náklady na tu hodinu jsou cca 300-400,- Kč. Takže je nezaplatitelné chtít vázat vyplácení příspěvku na sociální služby (jak navrhovala v prohlášení paní ministryně práce a soc. věcí). Navíc potřebné služby vždy nejsou regionálně dostupné. Zvýšení příspěvku podpoří možnost péče v domácím prostředí - a to je v souladu s pirátským programem. Týkat se to má cca 25-30 tisíc lidí.

Chápu, že v ideálním světě bychom chtěli komplexní změnu systému a možná i vícestupňový systém, lépe rozlišující odlišné potřeby. Jenže lidi žijou tady a teď. Takže hlavní otázka, kterou si kladu, je ten rozpor: 8800,- je příspěvek ve 3. stupni a 19200,- by byl nově ve 4. stupní. Navýšení 3. stupně např. na 10000,- Kč je nicméně velká věc (má na něj nárok víc lidí - zjišťuju, kolik přesně, jednoduše se mi to zjistit nepodařilo, dotaz odeslán, kdyžtak budu ráda za informaci). I proto Senát navrhl pomoci nejdřív těm, kdo to nezpochybnitelně potřebují nejvíc.

Je možné, že se to bude v prvním kole hlasovat dřív, než zjistím přesnější podklady. Myslím, že to je ale spíš otázka politická: chceme takto zvýšit Příspěvek na péči pro ty nejvíce postižené? Nebo máme podávat pozměňovací návrh na zvýšení i příspěvku na péči ve 3. stupni? Ocením hlasování v anketě i diskuzi. A jsem si vědoma, že jsou regionálně velké rozdíly - a že ideální by bylo asi i vícestupňové nastavení systému. Taková změna se nicméně musí chystat několik let.

PS: děkuju také za všechny osobní zkušenosti s tím, jaké to je starat se o blízké ve 3. i 4. stupni. Problémy s Lékařskou posudkovou službou jsou další, byť související téma.

PPS: Kapacity pobytových zařízení sociálních služeb k 25. 8. 2017 (z tohoto dokumentu http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=104&CT1=0)
Druh služby - Počet - kapacita
Domov pro seniory - 526 - 35 710
Domov se zvláštním režimem - 326 - 18 399
Domov pro osoby se zdravotním postižením -206 - 11 769

[Robert.Magni]

Ještě dodatečné informace:
- těch 130,- za hodinu znamená, že příspěvek na péči hradí 100 hodin péče měsíčně, cca 3 hodiny péče denně. Takže představa, že od rána od šesti do odpoledne do čtyř by mohli být příbuzní v práci a péči převzít po návratu domů je u těžce postižených naprosté sci-fi. Ačkoliv tak by příspěvek na péči při svém vzniku zamýšlen.
- chybí jedna "dávka" - v případě, že pečující sám potřebuje léčbu (často operace kýly nebo karpálů), příspěvek na péči využívá na zaplacení třetí osoby. Ale z čeho pak má přežít dobu léčby pečující. Ze zákona má nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale to je částka cca 4 tisíc měsíčně a klesá. Chybí tu něco jako "neschopenka" nahrazující příspěvek na péči z důvodu nemoci.
- od M.P.: velká část problému je v posuzování stupně závislosti. Je zde velký nepoměr a záleží na konkrétní soc. pracovnici, která posuzuje a na kvalitě sepsaného lékařského posudku. Pro příklad, já mám svalovou atrofii, potřebuji asistenci prakticky nepřetržitě a mám 4. stupeň. Můj soused má úplně stejné postižení, stejné potřeby a má 3. stupeň (i když se odvolával). Výklad vyhlášky je velmi vágní. Teď je otázka, co s tím?
- Systém příspěvku na péči funguje špatně, nemotivuje lidi k samostatnosti, která jde v ruku v ruce s asistencí. Člověk, který je akční i přes svůj handicap často dostává menší výměru PnP, než ten, který je převážně doma, a dá se říci, že jeho potřeba služeb osobní asistence je menší.
- z makroekonomického hlediska je mnohem lepší zapojení člověka v přirozeném prostředí, než institucionální péče. Posiluje to ekonomickou aktivitu jednotlivců, a pro stát je to levnější. Navíc každý promarněný potenciál je zločin…
- nerovnost je obzvlášť patrná u komplikovaných postižení: kdyby rodiče své dítě vyžadující trvalou péči odložili do ústavu, tak takový ústav pobírá na pacient rozpočtově několik desítek tisíc Kč měsíčně (údajně 40 nebo 50 tisíc - na těžké případy). Rodič, který pak s dítětem (asi obecně členem rodiny) zůstává doma a trvale o něj pečuje 24/7/365, nemůže se věnovat výdělku a obživě v zaměstnání / podnikání a je odkázán stran příjmu pouze na státní podporu, nicméně dostává těch 13 tis. A pro případy typu těžké poruchy autistického spektra často pobytová zařízení vůbec nejsou.

[Miluse.Zitkova]

Jsem všemi deseti pro zvýšení a minimalizaci instituční péče.Z vlastní zkušenosti z obou stran.Děkuji za informace a snahu tuto zoufalou situaci v péči o blízké změnit.