Kontroverzním návrhem je z definice každý, který nemá větší konsenzuální podporu. Jako jednodušší příklad uvedu hlasování v Praze mezi Liborem Michálkem a Markem Hilšerem (tuším 54 / 44). V tomto konkrétním případě je to pravděpodobně řešitelné dalším kolem ve smyslu "Pro Michálka" / "Proti Michálkovi", což by pravděpodobně přes 60 % prošlo. Ale co když ne? Nebude žádný kandidát, i když jsou dva dobří? To mi přijde jako špatná varianta...Vit.Jurasek píše: ↑03 kvě 2018, 12:39 Tohle bych chtěl vysvětlit pro změnu já - jaké obě strany a jak zneužít? Pokud jde o kontroverzní návrh tak je imho na místě chtít větší podporu pro výsledek. Tlačit na vyšší konsenzuálnost mi přijde jako dobrý nápad obecně.
A co se týče personálního hlasování, tak >50% hranici tam řeší první kolo hlasování (u zásadního osobnostního hlasování chtít odpovídajícím způsobem 3/5? nebo to chtít jen u kandidátů, kteří jsou kontroverzní)
Ani mi nepřijde, že by to nějak extra zasahovalo do autonomie - kraj(MS/...) by si pořád mohl odhlasovat co by chtěl, jen by u věcí, které někoho mimo hodně dráždí, musel mít větší shodu.
spíš brainstormuju na téma konsenzuálnost rozhodování, než že bych měl přesný nápad jak to udělat.
Zvaž třeba, že ve straně můžou vzniknout někým reprezentované názorové frakce s podobnou podporou (třeba 55:45), kdy by se volba kohokoliv (třeba i předsedy strany) zavedením tohoto mohla stát neřešitelným patem, kdy někdo vždy bude mít většinu, ale nebude schopen získat kvalifikovanou většinu. Jasně, v tuto chvíli je to spíše hypotetický problém, ale jednoduchou analýzou rizik mi to přijde zbytečně nebezpečnější, než současný systém.
