Zálohy na PET lahve

[Frantisek.Vosecky]

Ne, nedokázali. Nefunguje totiž u nás vůbec.

Souhlasím, vyjádřil jsem se nepřesně. Třídění odpadů a recyklace nejsou totéž.
Opravím se - systém separace plastů v rámci komunálního odpadu nás funguje velmi dobře. A to i v celoevropském srovnání.
.
Rozhodně nesouhlasím s tím, že: " recyklace nefunguje vůbec". Lze k tomu mít spoustu výhrad, ale rozhodně neplatí, že "nefunguje vůbec".
Problém recyklace není ani tak v separaci komunálního odpadu, ale v technologiích pro jejich následné zpracování. Obecně platí, že v poslední době bylo výhodnější vyvážet materiál do Číny ke zpracování. Takže se u nás potřebné technologie technologie nerozvíjely (celkem logicky - zaúřadovala "neviditelná ruka trhu"). Jenže ouha - Čína je přestala odebírat a my najednou nevíme, co s ním. Nicméně řešením není změna systému separace komunálního odpadu, ale zafinancování technologií pro následné využití separovaného odpadu.

Promiň ale systém separace plastů u nás nefunguje dobře ani zdaleka a rozhodně ne v celoevropském srovnání. Kdyby tě to víc zajímalo, tak asi nejkomplexnější studie k tématu separace (pouze hlavní města EU) je zde: https://publications.europa.eu/resource ... 1.01/DOC_1

Míra třídění plastů je v ČR kolem 38% to opravdu není nic skvělýho. A navíc to je za všechny plasty dohromady, aby mohly být plasty recyklovány, je potřebné ještě následné perfektní dotřídění na jednotlivé materiály. A na to v ČR dosud není ani jedna jediná pořádná linka (jedna se staví v Praze a jedna v Brně).

U jiných materiálů jsou míry separace docela slušné (papír a sklo).

[Frantisek.Vosecky]

Zálohování má ohromný pozitiva- míra separace a navracení do systému se po zálohování zvedá opravdu radikálně a navíc se zásadně sníží míra kontaminace přírody zálohovaným materiálem.
Problém v ČR ale je, že PET je ze všech plastů nejlépe vytříditelný a nejlépe prodejný materiál, navíc za suverénně nejvyšší cenu. Když zmizí z mixu komunálních plastů PET, tak se nikomu nevyplatí ten zbytek dotřiďovat na jednotlivé materiály a reálná míra recyklace by mohla i klesnout. Přitom třeba Polyethylenu je v mixu zastoupeno zhruba stejně, jako PETu.
Jestli se schválí zálohování, bude nutné zásadně zvýšit odměny od EKOKOM pro obce a pro úpravce za zpracování dalších druhů plastů, jinak to bude kontraproduktivní.

A v podstatě to samé platí pro zálohování plechovek- jsou skvěle prodejné takže pro obce a úpravce je radost je třídit (a navíc dotřídění hliníku a železa je mnohem levnější a jednodušší než např. u plastů). Když vypadnou z mixu Al plechovky, ochota držet systém jen pro ostatní materiály (hlavně Fe) bude minimální a nevyplatí se to finančně nikomu.

Celkově ale zálohování je správný směr, z mého pohledu ideálně za předpokladu, že bude zálohovaný úplně každý obalový materiál. Vybrat si z toho mixu jen některé je problematické

[eladar]

Zálohování má ohromný pozitiva- míra separace a navracení do systému se po zálohování zvedá opravdu radikálně a navíc se zásadně sníží míra kontaminace přírody zálohovaným materiálem.
Problém v ČR ale je, že PET je ze všech plastů nejlépe vytříditelný a nejlépe prodejný materiál, navíc za suverénně nejvyšší cenu. Když zmizí z mixu komunálních plastů PET, tak se nikomu nevyplatí ten zbytek dotřiďovat na jednotlivé materiály a reálná míra recyklace by mohla i klesnout. Přitom třeba Polyethylenu je v mixu zastoupeno zhruba stejně, jako PETu.
Jestli se schválí zálohování, bude nutné zásadně zvýšit odměny od EKOKOM pro obce a pro úpravce za zpracování dalších druhů plastů, jinak to bude kontraproduktivní.

A v podstatě to samé platí pro zálohování plechovek- jsou skvěle prodejné takže pro obce a úpravce je radost je třídit (a navíc dotřídění hliníku a železa je mnohem levnější a jednodušší než např. u plastů). Když vypadnou z mixu Al plechovky, ochota držet systém jen pro ostatní materiály (hlavně Fe) bude minimální a nevyplatí se to finančně nikomu.

Celkově ale zálohování je správný směr, z mého pohledu ideálně za předpokladu, že bude zálohovaný úplně každý obalový materiál. Vybrat si z toho mixu jen některé je problematické

Naprosto souhlasím.

Jen znovu zdůrazňuji, že je nezbytně nezapomenout na to, že pokud bude pro spotřebitele nový systém výrazně méně pohodlný než ten stávající, pak to prostě vezmou jako zvýšení ceny nápojů a PET lahve skončí sešlápnuté ve směsném odpadu (a představa, že bezdomovci budou vybírat popelnice a PET lahve vracet je iluzorní, protože už budou sešlápnuté a nebude je tedy možné vrátit. To, co by v tomto případě nějak fungovalo u skleněných lahví, u PET zcela jistě fungovat nebude).

[eladar]

... asi nejkomplexnější studie k tématu separace (pouze hlavní města EU) je zde: https://publications.europa.eu/resource ... 1.01/DOC_1

Děkuji za odkaz

[eladar]

Promiň ale systém separace plastů u nás nefunguje dobře ani zdaleka a rozhodně ne v celoevropském srovnání ...

Zběžně jsem nakoukl do toho dokument a buď to chápu špatně nebo se v něm říká něco úplně jiného. Na straně 17 je tabulka porovnávající situaci ve 28 hlavních městech EU. A u plastů (Plastic capture rate) si Praha nevede vůbec špatně. Je třetí. Před ní je Bratislava (43,4%), Dublin (25,5%) a pak Praha (24,2%). Evropský průměr je 11%. Poměrně dobře je na tom ještě Berlin (20%). Zbytek je dost tristní - Amsterdam 2,5%, Kodaň 10,3%, Paříž 2,1%, Brusel 0%.

Rýpat do existujícího systému proto, abychom se dostali na úroveň Paříže nebo Bruselu mi nepřipadá jako cesta ke světlým zítřkům.

Netvrdím, že se to týká všech druhů odpadu, ale zrovna u plastů si nevedeme vůbec špatně. A tady bych spíš šel cestou evoluce než změny systému. Pocitově si myslím, že největší mezery jsou ve veřejném prostoru (když si koupím láhev s vodou, tak velmi pravděpodobně nebudu mít nikde na dosah nádobu na plast a tak to hodím do nejbližšího koše). A nevím, jak moc dobře to funguje u firem, hlavně těch menších.

[martinc]

Já přídám osobní zkušenost ze Švédska, kde mají poměrně rozumný přístup k zacházení s odpadem.

Plechovky a PET lahve jsou recyklované mám dojem napříč severskými zeměmi. Plechovky a malé PET za v přepočtu cca 3 Kč, velké PET lahve 6 Kč. Stroje na vracení jsou vpodstatě v každém obchodě i místní samoobsluze, ale i v kavárnách, sportovních klubech a dalších lokalitách (Stroje často mají i možnost darovat peníze ze zálohy automaticky na charitu). Protože ale jak zde někteří zmiňovali, mít sběrné místo co nejbllíž pro pohodlné vyhození je důležité, je to doplňeno i o systémy jako je tenhle: https://www.youtube.com/watch?v=xZdcb75M5Z8 . Tam může lahev/plechovku kdokoliv vyhodit a kdokoliv jiný ji tam může vzít a jít ji vrátit.

Vrací se mezi 85% a 90% zálohovanách plechovek a lahví. Nikoho očividně moc neobtěžovalo, že plechovku a lahve nemačká.

Celý systém od provozování těch automatů, přes svoz a recyklaci dělá jedna firma.

Kromě zálohovaných obalů taky mají kontejnery na tříděný odpad na každém rohu, v novější výstavbě to bývaji ty velké podzemní. U bytové výstavby často bývají technické budovy, ve kterých je hromada oddělených kontejnérů na všechen možný tříděný odpad. Papír, karton, kov, sklo barevné nebarevné, bioodpad atd. Přístup většinou na čip pro obyuvatele adres, ke kterým ta budova patří. Bývá tam i místo na odložení nábytku, který pak popeláři odvezou.

To mě přivádí k samostatné kapitole, kterou by ČR taky měla urgentně zavést a to je právě třídění bioodpadu. Nedělá se u nich rozdíl v bio a gastro odpadu. Každá domácnost si může brát zdarma zelené pytle na bioodpad a házet do toho všechny zbyty jídla a další organický odpad. Pak se to jednoduše hodí do klasického kontejneru na směsný odpad. Přijede to na třídící lionku a ta z toho automaticky vybere zelené pytle. Ty pak putujou do anaerobních kompostovacích stanic, které produkují velké množství bioplynu, který se dá použít v teplárnách nebo na něj v některých krajích funguje celá autobusová doprava. Finanční návratnost takové kompostovací stanice je prý pouze v jednotkách let.

U nás snad nemáme ani jednu takovou stanici a třídění kuchyňský zbytků z domácností se u nás téměř neprovozuje.

[Martin.Smida]

precizní odpadovou bioplynku máme např. v Rapotíně (Olomoucký kraj), spolu s ní i pilotní projekt na sběr gastroodpadu a kuchyňského bio-odpadu v Šumperku. A je to opravdu skvělý způsob, jak v komunálním odpadu snížit podíl biosložky, k čemuž jsme se jako stát zavázali.

nicméně diskuze je o zálohování PET. Švédsko je pěkný příklad na spoustu věcí, nicméně i tam platí, že mají mnoho spalovacích kapacit a řeší problém, jak na úkor spalování více recyklovat.
my prostě máme jinou startovací čáru, my musíme řešit, jak místo skládkování recyklovat, nikoli více spalovat. A k tomu musíme řešit všechny odpady, nikoli jen dva konkrétní výrobky.

Dovolím si příklad:
Pokud je to záýlohování tak super, tak zálohujme všechny obaly, nejen nápojové pet a plechy.
ostatně, je to přece super princip, že si výrobce za "svoje" odpady odpovídá sám. V každém obchodě by pak byla "díra" na PET, plechovky, kelímky od jogurtů, obaly od sýrů a salámů, obaly od chipsů a oříšků, apod.
takový systém by musel být roubustní a asi by byl i velmi nákladný. Složitý pro občany, obtěžující pro ty obchody a jejich zřizovatele. obchody na venkově by si to nemohly dovolit už vůbec...
Pravděpodobně by si ti výrobci ( a s nimi ti obchodníci, obce a občané rovněž) řekli, zda by nebylo lepší udělat jednotný systém na všechny tyto obaly a odpady, udělali by si společnost, do níž by ti výrobci příspívali a ta by se starala o ten systém třídění pro všechny obaly a odpady... už se chápeme, že...

[Marek.Krejpsky]

@Martin.Smida

Šlo by jít švýcarskou cestou a zpoplatnit komunální směsný odpad podle množství? Tedy platit za každý pytel nebo popelnici netříděnýho odpadu? Ze zkušenosti v Curychu vím že to lidi opravdu nutí třídit nebo odpadu produkovat méně když se za odvoz musí výrazně více platit - vytříděný odpad je odvezen zadarmo, za vratné obaly se peníze naopak vrati

Bylo by něco takového realizovatelné v českém mentálním a ekonomickém prostředí?

[Robert.Magni]

To je věc obcí - třeba tady kde bydlím to tak je.

[Martin.Smida]

@Marek.Krejpsky
Nový zákon už to umožňuje, ale zastavil se na půli cesty.