Fórum Pirátské strany

Jedovatá je pro nižší organismy
Každý jak se cítí...

Petr.Vileta píše: ↑09 úno 2021, 22:49 Tak jestli si někdo v EU myslí, že otravy ptáků olovem jsou problém, tak by to měl doložit nějakými desetitisíci provedených pitev z každé zemi, kde se olovem ptáci loví, než jen prohlásit "Myslíme si, že to je špatné, tak to zakážeme".

To vychází z předpokladu že olovo může být toxické v jedné zemi a nezávadné v druhé zemi? Nebo teď budem razit politiku tvorby naprosto nelogických obstrukcí ?

Michal.Lupecka píše: ↑15 úno 2021, 15:05

Petr.Vileta píše: ↑09 úno 2021, 22:49 Tak jestli si někdo v EU myslí, že otravy ptáků olovem jsou problém, tak by to měl doložit nějakými desetitisíci provedených pitev z každé zemi, kde se olovem ptáci loví, než jen prohlásit "Myslíme si, že to je špatné, tak to zakážeme".

To vychází z předpokladu že olovo může být toxické v jedné zemi a nezávadné v druhé zemi? Nebo teď budem razit politiku tvorby naprosto nelogických obstrukcí ?

Ne. To vychází z předpokladu, že když chci v jedné zemi něco zakázat, musím v té zemi udělat statistiku výskytu nežádoucího jevu (kachen otrávených po sezobání olova) a když jich bude hodně (řádově desetitisíce), zakážu to. Když jich bude 10 za rok, není to problém. Uznávám, že teoreticky se mohou kachny nazobat olova v ČR a odletět chcípnout do Německa, ale pak by Němci měli mít statistiku a zdokumentovány přelety a geografický původ otrav.

Když hodlám cokoliv zakazovat, musím mít opravdu vědecky a statisticky podložené důvody a ne, že se domnívám, že odhaduji, že je to špatné. Změřit, spočítat, pak zakazovat.

Kdyby byly všechny země stejné, totožná území, potom stačí vystrčit klobásku z kteréhokoliv okna u nás a nemusíme za draho dovážet maďarské pochoutky od Dunaje. Papriku jakbysmet...
Množství vody vypité člověkem pro zachování života se liší podle mn. vody v potravinách a vzdušné vlhkosti.

Fakt je všechno všude stejný?

Petr.Vileta píše: ↑15 úno 2021, 15:15
Ne. To vychází z předpokladu, že když chci v jedné zemi něco zakázat, musím v té zemi udělat statistiku výskytu nežádoucího jevu (kachen otrávených po sezobání olova) a když jich bude hodně (řádově desetitisíce), zakážu to. Když jich bude 10 za rok, není to problém. Uznávám, že teoreticky se mohou kachny nazobat olova v ČR a odletět chcípnout do Německa, ale pak by Němci měli mít statistiku a zdokumentovány přelety a geografický původ otrav.

Když hodlám cokoliv zakazovat, musím mít opravdu vědecky a statisticky podložené důvody a ne, že se domnívám, že odhaduji, že je to špatné. Změřit, spočítat, pak zakazovat.

Vždyť ano, nikdo jistě nerozporuje že na zákaz něčeho je potřeba mít opravdu vědecky a statisticky podložené důvody. To ale nebyl předmět mého příspěvku, já narážel na tu část "v každé zemi".

Jistě se shodneme na tom že když je něco jedovaté tak se to nebude lišit zemi od země. A bylo by zbytečné aby každý členský stát EU, natož každý stát na světě dělat ten samý výzkum jestli je každá jednotlivá látka jedovatá či jinak škodlivá.

Ostatně během let jsme si vyvinuly standardy a díky nim přebíráme výsledky výzkumu z jiných členských států a to platí jak v potravinářství, tak ochraně přírody tak zdravotnictví ale i technice. Naprosto všude. My si reálně neděláme výzkum škodlivosti tak 90% všeho co je tu zakázané. A je to logické, jak říkám škodlivost či neškodnost ne hranicemi států neřídí.

Důvěřuj, ale prověřuj.
Pokud se budeš chtít "zasmát", vyhledej si tzv. Niklovou direktivu EU, kterak byl v "bílozlatých slitinách" zakázán nikl.
Časem, vzhledem k odporu odborné veřejnosti, byl zákaz odsunut do zapomnění. Ukázalo se, že odborná komis nemá zdokumentovaný ani jeden případ, kdy by přídavek malého mn. niklu způsobil jakoukoliv alergickou reakci.
Ukázalo se, že šlo jen o dovedný lobbing, další bílozlatící přísady, jakými jsou rhodium a paladium, jsou dražší. Šlo jen a jen o prachy.

Vsak i na te citovane wikipedii se pise, ze ve vetsim mnozstvi je tezce toxicka. A to se navic bavime o nas, o savcich. Napriklad pro ryby a jine vodni organismy (kdyz uz tu mame tu ochranu mokradu) je daleko nebezpecnejsi.

Odbornost, vzdělání v oboru, mnoholeté zkušenosti jsou nahrazeny "vírou".
Proti tomu nelze bojovat.
Polarografická křivka byla nahrazena svitem v očích.

...
Jako bezproblémové a vhodné se jeví používání kulek z mědi nebo jejích slitin, naopak se nedoporučují střely s příměsí niklu (např. Thomas 2019). Dosavadní studie neprokazují ani žádná rizika pro lidské zdraví při konzumaci zvěřiny ulovené nejčastěji používanými měděnými kulkami (např. Paulsen & Sager 2017, Schlichting et al. 2017).
...

https://www.birdlife.cz/s-olovem-ci-bez-olova/

A tady původní zdroje:
https://link.springer.com/article/10.10 ... 017-1123-4
https://link.springer.com/article/10.10 ... 018-1132-x

Vlastimil.Bednarik píše: ↑15 úno 2021, 15:43 Důvěřuj, ale prověřuj.
Pokud se budeš chtít "zasmát", vyhledej si tzv. Niklovou direktivu EU, kterak byl v "bílozlatých slitinách" zakázán nikl.
Časem, vzhledem k odporu odborné veřejnosti, byl zákaz odsunut do zapomnění. Ukázalo se, že odborná komis nemá zdokumentovaný ani jeden případ, kdy by přídavek malého mn. niklu způsobil jakoukoliv alergickou reakci.
Ukázalo se, že šlo jen o dovedný lobbing, další bílozlatící přísady, jakými jsou rhodium a paladium, jsou dražší. Šlo jen a jen o prachy.

Můžeš prosím upřesnit, o čem mluvíš? Nejnovější směrnice, kde se nikl a další kovy upravují, je toto, nicméně ta, o níž mluví články jako i niklové směrnici běžně - z roku 1994 - je tady a nemluví o plošném zákazu niklu, dokonce ani o jeho toxičnosti, ale o tom, jak velký alergen to je, a že se proto nesmí používat u určitých výrobků (šperků, protože se dotýkají kůže).

Jedinou další informaci, která mluví o toxicitě, jsem našla v článku iRozhlasu, cituji o toxicitě i regulaci:

Jak nikl působí na zdraví?

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí některé sloučeniny niklu mezi prokázané karcinogeny pro člověka (skupina 1) a samotný kovový nikl do skupiny 2B tedy mezi možné karcinogeny. Některé studie na zvířatech prokázaly různá poškození dědičné informace – DNA. Ale největší zdravotní význam má nikl jako silný kontaktní alergen.

Regulace v Evropské unii

Vzhledem k vysokému výskytu alergických reakcí na nikl byla v roce 1994 v Evropské unii přijata takzvaná „niklová směrnice“. Omezila množství niklu, které se smí uvolňovat z výrobků. Od roku 2009 se pak tato regulace stala součástí nové komplexní chemické politiky EU, kterou nastavila směrnice REACH.

Což neodpovídá tomu, co tvrdíš ty. Nemohu pak dohledat ani to, že to je tzv. odsunuto do zapomnění (ta směrnice dle všeho stále platí), Komise nemá zdokumentovaný ani jeden případ a že šlo o lobbing. Můžeš mi prosím dodat zdroje? Díky!