Musím reagovat na diskusi ve vlákně diskuse-poslanecky-klub-f886/interpelac ... 39082.html, kde se projevuje evidentní neinformovanost některých diskutujících.
Argumenty proti jsou shrnuty v odborné studii z projektu Kudy vede cesta (http://www.kudyvedecesta.cz/node/3), kterou MŠMT a ministryně Valachová zcela ignorovaly. Tento projekt, který realizovaly Společnost Tady a teď a Demografické informační centrum, byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Do realizace projektu se v průběhu dvou let zapojilo téměř 20 pracovníků obou organizací, bylo osloveno téměř 1000 respondentů v rámci dotazníkových šetřeních, proběhlo 120 rozhovorů s vedoucími pracovníky mateřských škol, přes 100 rozhovorů se zástupci samospráv, do výzkumu byly dále zapojeny desítky dalších expertů z relevantních oblastí (OSPOD, sociální pedagogika, klinická psychologie, apod.). V rámci analytických prací bylo zpracováno velké množství statistických dat získaných z ČSÚ, MŠMT a ÚZIS.
Ze závěrů vybírám:
Z hlediska pirátských principů je zavedení povinného vzdělávání v rozporu s požadavkem na svobodu rodičů, kteří musí naprosto zbytečně absolvovat zápis do MŠ, přestože budou děti mít doma, dále je v rozporu s požadavkem na odbornost, neboť je evidentní, že novela ignoruje odborná doporučení.4) Dle našich odhadů je v celé generaci pětiletých přibližně 1.500 sociálně znevýhodněných dětí, které do školky nechodí. Pokud by v celé generaci bylo 110 tisíc dětí, jde o pouhé 1,3%.
5) Navrhované opatření tedy nepomůže znevýhodněným dětem, v případě vymáhání docházky naopak zhorší socioekonomickou situaci jejich rodin, a k tomu posílí averzi většinové společnosti vůči Romům, případně dalším ohroženým skupinám. Zároveň opatření neúčelně navýší výdaje státního rozpočtu, když přinutí rodiče, kteří vychovávají děti doma, je posílat do školky. Pokud odečteme od 11 tisíc dětí, které do školky v 5 letech nyní nechodí, 1.500 sociálně znevýhodněných, a vynásobíme tento počet ročním normativem ve výši 39 tisíc Kč, zjistíme, že neúčelné roční výdaje, bez započítání dalších nákladů, dosáhnou přibližně 380 milionů Kč. To je více než 250 tisíc Kč na každé ze znevýhodněných dětí, jejichž podpora je důvodem zavedení opatření. Za tyto finanční prostředky by bylo možné poskytnout znevýhodněným dětem podstatně efektivnější individualizovanou vzdělávací péči a podporu jejich rodinám.
6) Vzhledem k tomu všemu konstatujeme, že záměr obsažený v zadání studie proveditelnosti je z hlediska legislativně technického i kapacitního realizovatelný, ale sledované dopady mít spíše nebude. Naopak hrozí prohloubení již tak špatné situace znevýhodněných rodin a nezanedbatelným rizikem je i posilování antagonismů ve společnosti. Opatření hodnotíme vzhledem k vynaloženým nákladům a potenciálním dopadům jako neefektivní.
