Milan.Dadourek píše: ↑16 říj 2019, 15:15
Viktor.Derka píše: ↑15 říj 2019, 16:16
Ok, tak rozhodnutí samotné je
zde.
Četl jsem ho a argumentaci pléna lze smrsknout na to, že předmětná daň neplnila roli daně (chyběl tam socioekonomický důvod pro změnu výše daně), ale zakrytého užití vrchnostenského postavení státu k následnému snížení výše náhrady, čímž porušila legitimní očekávání oněch církví, které vycházelo též z již uzavřených smluv.
Tak soudce Suchánek ve svém dizentu imho poměrně přesvědčivě ukazuje některé nekonzistentnosti zdůvodnění plenárního nálezu. Zejména s ohledem na dosavadní judikaturu si zdůvodnění asi zasloužilo větší propracování.
Dizent soudce Suchánka ukazuje určité mezery ve zvolené argumentaci - např. napadá pojetí zdanění jako "nedaně". Dizent soudce Fialy také upozorňuje, že legitimní očekávání nelze vzbudit nelegitimním konáním (ač legálním) - a že tedy ÚS se neměl vyhnout hodnocení legitimity zákona jako takového. Oba dizentující soudci by tak pravděpodobně raději viděli zrušení restitučního zákona jako celku, naopak plédují za ctění suverenity Parlamentu ve věci daní. Otázka zrušení dotyčného restitučního zákona však již byla před ÚS řešena a ÚS zákon prohlásil za ústavně konformní (byť s řadou odlišných stanovisek), čímž byl nyní vázán.
Naprosto nepřesvědčivě podle soudce Suchánka i mne působí argumentace ÚS, že zdanění by způsobilo neoprávněnou nerovnost mezi restituenty, když jiní restituenti podobné finanční náhrady vůbec neobdržely.
Jinak podle mne stěžeň argumentace je spíše v tom
(neboť soudce zpravodaj řekl, že i kdyby šlo o daň, nález by byl stejný), že stát sám sebe postavil do role soukromoprávního dlužníka a zavázal se ke splácení náhrad ve stanovené výši, a pak se pokusil tohoto závazku částečně zprostit využitím svého vrchnostenského postavení, jež mu umožňuje měnit zákony i daně. Choval se tedy, jako by ve svých vlastních dohodách sám nebyl vázán, což narušuje nejen legitimní očekávání, ale také pojetí státu jako právního, vázaného právem, dbalého práv lidí a občanů.
Osobně mám za to, že stát sám vytvořil atmosféru, že náhrady nebudou daněny, a s pomocí několika institutů vyvolal dojem, že se bude cítit zavázán náhrady nijak nesnížit - aby dosáhl souhlasu církví.
Nevím, mě ta Suchánkova argumentace až tak moc nepřesvědčila. Minimálně ten jeho argument, že podstatná část náhrad má zaopatřovací a ne restituční funkci, je lichej v tom, že vlastně nikdo moc neví, jaký ten poměr mezi obojím je, a je otázkou, zda se to dá nějak snadno vypočítat. Na okraj dodávám, že Suchánek je ve věci osobně zainteresován, protože to on se v roce 2013 podílel na sepsání návrhu na zrušení zmíněného zákona o majetkovém vyrovnání.
Ta druhá část - no to je to, co říkám. To vrchnostenské postavení bylo v zásadě zneužité pro dosažení jednostranného snížení výše restituce. Jinak já tedy u toho četl, že kdyby skutečně bylo prokázáno, že se nějak změnila socioekonomická situace státu, tak by zdanění možné bylo (viz bod 72, samozřejmě za předpokladu, že by se prokázal legitimní cíl, tím by třeba mohlo být, kdyby se nějak přesvědčivě propočítalo, zda restituce skutečně byly předražené).
