Reporty poslance Radka Holomčíka

[Radek.Holomcik]

Říjen 2017

Poslanci jsme se stali 21. 10. 2017.
22. 10. proběhlo první zasedání klubu, určen základní směr pro vyjednávání, zvolen vyjednávací tým a předseda klubu, potvrzena snaha vydat inženýra Babiše a pan Faltýnka k trestnímu stíhání.
29. 10. Proběhlo druhé zasedání klubu na kterém byl určen kandidát na místopředsedu sněmovny, organizační struktura fungování klubu vč. předsednictva a další postup ve vyjednávání. Já jsem dostal na starosti mediální výstupy klubu.

Poslední říjnové týdny jsem se věnoval ukončení stávajícího zaměstnaní, což přesáhlo i do prvních dvou týdnů měsíce listopadu.

[Radek.Holomcik]

Listopad 2017

V měsíci listopadu jsem první dva týdny dokončoval přechod z “civilního” povolání do uvolněné funkce, věnoval jsem se studiu materiálů v poslaneckém “start-kitu”, řešil bydlení v Praze atd. Také jsem jako dočasného asistenta na rešerše a analytické úkoly najmul Petra Springinsfelda, který se osvědčil v krajské kampani. Bylo dohodnuto, že budu členem Volebního výboru a Zemědělského výboru a že budeme usilovat o mé zvolení místopředsedou ZEV.

Co jsem v listopadu nevyřešil je regionální kancelář a organizační asistent.

Významné dny:
11.-12. 11. teambuliding a jednání posl. klubu v Lipnici nad Sázavou
13.-14.11 proběhlo školení poslanců v prostorách PSP zaměřené na jednací řád, legislativní proces, evropské právo atd.
20. 11. Zahájení 1. Schůze PSP a složení slibu + porada klubu
22.11. - 2. Jednací den 1. schůze
24. 11. - 3. Jednací den 1. Schůze
27.11. schůzka MO
28. 11. - 2. schůze PS + jednání klubu
29.11. Úvodní zasedání Volebního i Zemědělského výboru.
30. 11. 2. den druhé schůze PS

Stejně jako kolega Kolářík využívám část času, který v Praze trávím k navazování vztahů s personálem sněmovny a kolegy poslanci. Pořídil jsem si úplné znění zákonů týkajících se zemědělství, životního prostředí a s tím souvisejících norem a studuji je, stejně jako evropskou legislativu, které je extrémně moc (40 % evropské legislativy se věnuje zemědělství). Studuji taky systém dotací, který je u nás extrémně složitý.

[Radek.Holomcik]

Prosinec 2017

Prosinec byl extrémní měsíc, zejména kvůli faktu, že jsme měli cca 3 týdny na projednání státního rozpočtu. Díky svému zařazení do výborů jsem řešil rozpočet Ministerstva zemědělství, Katastrálního a zeměměřičského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Posledních 11 dnů před koncem roku jsme realizovali FB projekt “Je na co se těšit”, který představoval vize pirátských poslanců pro rok 2018.

Ani v prosinci se mi nepodařilo dořešit regionální kancelář a orgaizačního asistenta.

Významné dny:
4. 12. - schůzka MO a chůzka klubu k rozpočtu
5. 12. - porada klubu a 3. schůze PSP
6. 12. - jednání VOV a ZEV, školení poslaneckého klubu zaměřené na technické systémy a tzv. Medový večer - setkání členů ZEV se zástupci Svazu včelařů
12. 12. schůze PSP a před ní schůzka posl. klubu + 3. Schůze VOV
13. 12. Školení klubu k Lotus Notes + Lukáš Kolářík prezentoval návrhy vzhledu posl. kanceláří
14.12. - 3. Schůze ZEV
15.12. - schůze PSP
19.12. - schůze PSP
20.12. - rešerše a schůzka k programovému prohlášení vlády

[Radek.Holomcik]

Leden 2018

V měsíci lednu jsem se věnoval hlavně přípravě pozměňovacího návrhu upravující §28, který zvyšuje ochranu Chráněných oblastí přirozené akumulace vod a kauze těžby štěrkopísku na Uherskoostrožsku, kdy hrozí devastace vodního zdroje pro téměř 150.000 lidí v okrese Hodonín.

V tomto měsíci jsem byl přítomen na všech jednáních poslaneckého klubu, Poslanecké sněmovny i obou výborů, jejichž jsem členem. Začal jsem řešit PirateCon na téma “Zemědělství v 21. století”, které jsem původně plánoval zrealizovat na přelomu měsíců března a dubna, nyní je směřován spíše na začátek června.

Začal jsem také rozpracovávat 3 priority, které jsem si pro letošní rok dal, a to:
Zanalyzovat důkladně finanční toky v rámci dotací v zemědělství - zde jsou klíčové 2 věci a to shromáždit data a vytvořit analytický tým, obojí probíhá
Připravit program pro boj proti suchu - zde se pokusíme jít cestou spolupráce s Krajským úřadem JmK a vytvořit modelový projekt, který budeme po vyzkoušení moct sdílet s dalšími kraji a také nám ukáže slabiny v legislativě, které budeme řešit
Připravit program podpory melioračních a tradičních plodin - tohle bude nejsložitější a bude třeba tento podúkol rozdělit do více dílčích věcí. V první fázi se zaměříme na podporu návratu konopí a lnu na pole a přípravu zákona o veřejném stravování, který vytvoří záruku odbytu pro lokální dodavatele (zemědělce).

Setkali jsme se také, v rámci ZEV, se zástupci Myslivecké jednoty. Toto setkání a debata potvrdily nutnost novelizace mysliveckého zákona směrem k myslivosti jako specifické formy ochrany přírody a také k posílení práv majitelů honiteb.

V lednu proběhly 3 besedy s veřejností - 21. 1. v Hovoranech, 22.1. v Brně a 29.1. v Blansku.

[Radek.Holomcik]

Únor 2018

Od 5. do 16. 2. jsem marodil se zánětem průdušek. V této době jsem se věnoval zejména dotažení novely §28 vodního zákona a jeho průchod ZEV. Zde odvedl kus práce Honza Pošvář, ale návrh bohužel výborem neprošel. Zapracovali jsme tedy alespoň připomínky MŽP a po návratu z nemoci jsem jej ve 2. čtení načetl.

V rámci příprav na novelu zákona o ochraně zvířat před týráním jsem navštívil 22. února konferenci na toto téma na půdě Úřadu veřejného ochránce práv. Získal jsem zde řadu cenných kontaktů, které v legislativní práci využiju, včetně kontaktu na legislativkyni MZe, která bude novelizaci psát. Na měsíce květen-červen připravuju “kulatý stůl” se zástupci odborné veřejnosti, na kterém dáme dohromady podklady pro naše změny novely.

Začal jsem také intenzivně řešit legislativní uchopení veřejného stravování. Momentálně zpracováváme rešerši legislativních řešení v dalších státech EU a sbírám kontakty na zástupce odborné veřejnosti, které pozveme na “kulatý stůl”.
V návaznosti na výzvu prezidenta ke dvojímu neschválení výročních zpráv ČT jsem připravil pozměňovací návrhy §6 zákona o ČT a zákona o ČRo, které by tento způsob odstranili. Návrh jsme nakonec nepodali a na 23. 4. připravujeme “kulatý stůl” na téma “Budoucnost veřjnoprávních médií”, kde se budeme bavit o širším pojetí legislativních změn vedoucích k větší nezávislosti, ale i transparentnosti veřejnoprávních médií.

V únoru proběhly 4 besedy s veřejností - 17. 2. ve Strážnici, 18. 2. v Mikulově, 20. 2. v Tišnově a 29. 2. v Břeclavi.

[Radek.Holomcik]

Napravuju rest a přidávám chybějící reporty:

ZÁŘÍ 2020
SNĚMOVNA

58. schůze Poslanecké sněmovny
Povedlo zařadit projednání Státního závěrečného účtu za rok 2019 (na 1. 10. 2020). Je to taková nezáživná věc, ale hrozně důležitá, protože ukazuje, jak stát hospodařil s veřejnými penězi, tedy penězi nás všech, v minulém roce.
Prošly 2 důležité pozměňováky u zákona na ochranu zvířat před týráním - jednak zrušení klecových chovů slepic do roku 2027 a taky racionalizace výše kompenzací pro majitele zrušených kožešinových farem. Jan Pošvář tak ušetřil státu okolo 100 milionů.. Vedle toho jsem ve sněmovně navrhl, abychom se zapojili do avizovaných snah ministerstva o vyjednání celoevropského zákazu.
Dále prošly 2 pozměňováky k novele vodního zákona - usnadnění využití tzv. šedé vody ve veřejných budovách, čímž se ušetří spousta vody a taky zveřejňování dat o stavu povrchových a spodních vod v režimu open-data (i vodu je třeba Digitalizovať!).
Třešnička na dortu je schválení návrhu, aby technické normy, které stát požaduje jako závazné, byly k dispozici bezplatně. Je to sice drobnost, ale principiální a řemeslníkům i technikům to ušetří peníze i čas.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2Vy004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 514/ - třetí čtení
Vyjádřil jsem se k zákazů klecových chovů nejen u nás, ale i celoevropsky. Domnívám se, že že pokud nám skutečně záleží na tom, abychom se v přístupu k ochraně zvířat při týrání posouvali do 21. století, tak bychom měli využít toho, že jsme součást Evropské unie, a snažit se o to, aby vlastně tato praktika vymizela z Evropské unie jako celku.
Zmínil jsem se i o porážkách na pastvě. Já už jsem asi jednou nebo dvakrát navrhoval do státního rozpočtu navýšení rozpočtu Státní veterinární správy na to, aby zajistila veterinární dozor na takzvaných detašovaných pracovištích jatek. V principu jde o to, že se zvíře, které žije buď na pastvě, nebo je případně ustájené, omráčí a odkrví v nějakém schváleném zařízení nedaleko vlastně té pastviny nebo toho místa, kde žije, čímž pádem se vlastně zbavujeme toho transportu, toho stresu spojeného s tím odvozem na jatka

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 556/ - třetí čtení
Předložil jsem pozměňovací návrhy.
Ten první v podstatě pomůže méně plýtvat vodou ve veřejných budovách. Týká se takzvané šedé vody.
Druhý návrh se týká digitalizace dat, která ministerstva ze zákona shromažďují o stavu podzemních a povrchových vod.



Kraj
11.9. jsem se zúčastnil diskuze s Jana Leitnerovou v Brně s názvem Brno, Venkov, Komunita
Aktivně jsem se podílel n kampani do krajského zastupitelstva, roznášel jsem Pirátské listy
Zúčastnil jsem se zasedání Krajského fóra

Výbory
zúčastnil jsem se 6. schůze podvýboru pro záchranný hasičský sbor

Zúčastnil jsem se schůzky společně s Danou Balcarovou s Ditou Laurou Michalíčkovou z organizace Společnost pro zvířata. Tématem byly dálkové transporty a dlouhotrvající přeprava zvířat.

Zúčastnil jsem se výjezdního zasedání ZEV, kde se mimo jiné probíralo Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2019 (sněmovní tisk 995),. Výroční zpráva Vinařského fondu za rok 2019, aj.

Zúčastnil jsem se otevírání nového Skateparku v Chrudimi, kde jsem spolu s Tomášem Vymazalem měl debatu o regulaci konopí.

Za mě měsíc září o mně vyšlo 31 článků







ČERVENEC a SRPEN 2020
SNĚMOVNA

Dohodáři mohou slavit, sněmovna schválila náš návrh na kompenzační bonus. Přesvědčili jsme sněmovnu, aby svolala krizovou schůzi kvůli kritické situaci na Karvinsku. Koronavirus tam udeřil jako nikde jinde. Máme obavy z dalšího šíření nákazy i kolapsu zdravotní péče. Přibývají mrtví i hospitalizovaní, přesto na Karvinsku zároveň ubývá testovacích kapacit. Tématem se zabýváme od začátku koronakrize, tedy od března. Přímo v regionu to řeší lídryně kandidátky Pirátů z MSK Zuzka Klusová. Teď ministr zdravotnictví dokonce připustil úplnou karanténu města, jako se to stalo třeba v Litovli. Škoda. Problémům se dalo předejít, kdyby vládnoucí subjekty nevedly válku o politické body.

266. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 889/ - třetí čtení
Žádal jsem o podporu našeho doprovodného usnesení, které by mělo vnést trošku jasno a přinést nějaké informace ohledně velice podivné praktiky z minulých let, kdy docházelo k odvodům ze státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Ten důvod, proč jsme to usnesení načetli v rámci tohoto tisku, je prostý. Vlastně v těch 500 mld., o kterých se zde bavíme, jsou 3 mld. alokované jako dotační podpora státního podniku na zvládnutí kůrovcové kalamity a předpokládá se, že i v rozpočtech na následující roky se tady ty prostředky objeví, takže je to k tématu.
Myslím si, že od roku 2016, kdy podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu kalamita už gradovala, tak ty odvody skutečně byly velmi, velmi podivné. Obzvlášť v roce 2017, kdy došlo i k vyvedení velké části prostředků z rezervního fondu na pěstební práce, na obnovu lesa. To jsou ty peníze, které by teď byly potřeba, které teď v době krize, v době rekordního schodku, musíme do toho státního podniku dodat, nejsou tam.

KRAJ:
V srpnu jsem se zúčastnil debaty ve Starobělské kolibě o suchu, vodě, lesích i kůrovci.
Měl tu čest promluvit na vzpomínce na holokaust Romů a Sintů u příležitosti 77. výročí jejich transportu do vyhlazovacího tábora Auschwitz II - Birkenau, kterou už řadu let pořádá Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace. Vzpomínka se uskutečnila v prostorech tzv. cikánského koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu.
Podporoval jsem a účastnil se volební kampaně do krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje.

Zúčastnil v Malostranské Besedě (Praha) schůzky s předsedou Zemědělského svazu Ing. Martinem Pýchou.
Diskutovali jsme o postojích ke Green dealu (zejména F2F). Dále jsme se bavili o problematice zdanění práce, postavení zaměstnavatelů v zemědělství, o veterinární péči a o konopí v kontextu zemědělství. Dohodli jsme se, že si vyměníme konkrétní návrhy.

Zúčastnil jsem se v kavárně Podnik (Brno) schůzky s novým prezidentem AK Ing. Janem Doležalem a viceprezidentem Ing. Václavem Hlaváčkem, CSc. Diskutovali jsme o postojích ke Green dealu (zejména F2F). Dále jsme se bavili o otázkách sucha a závlah v krajině (s důrazem na projekt v oblasti Nových mlýnů) a o daních v zemědělství. Dohodli jsme se, že si vyměníme konkrétní návrhy a budeme o nich dále diskutovat.


Vyšlo o mně 36 článků

ČERVEN 2020
SNĚMOVNA

Proběhla diskuze k zákonu o potravinách, tedy k povinnému podílu českých potravin v obchodech. Já jsem pro zvyšování podílu českých potravin na pultech obchodů. Přikazovat to zákonem je ale dělání politiky kladivem. Vidím řadu věcí, které zemědělcům a potravinářům moc nepomáhají - dotační politikou počínaje, přes různé evidence, buzerace a kontroly, až po šmakulády typu EET na farmářských trzích. A ty by bylo potřeba osekávat. Ale ne, proč dělat věci správně, když se to dá "vyřešit" zákonem na 4 řádky
Povedlo se nám prosadit povinný elektronický stavební deník pro velké veřejné stavby.
Navrhl jsem pozměňovací návrhy, které řeší ochranu vody (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod), lepší využití "šedé" vody a zmapování meliorací.
Návrh nového zákona





Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 889/ - prvé čtení
V diskuzi o schodku 500 mld. korun jsem se zaměřil na jeden detail, který ale považuji za velmi důležitý. V tom návrhu změny státního rozpočtu se objevila položka 3 mld. korun určených jako dotace pro státní lesy. A já nijak nezpochybňuji potřebu peněz pro státní lesy. Nejsou v moc dobré kondici, navíc čelíme poměrně velké kůrovcové kalamitě. Ale mrzí mě, jak jsme se do toho stavu dostali.
Od roku 2014, v době hospodářského růstu, bylo ze státního podniku vyvedeno téměř 26 mld. korun. Řeknu několik čísel jenom pro představu, jak to fungovalo. V roce 2014 se převedlo do státního rozpočtu ze státních lesů 6,5 mld. korun - a bylo to za stavu růstu HDP 2,7 %. V roce 2015 to bylo 8,2 mld. korun za růstu HDP 5,3 %. V roce 2016 to bylo 5,6 mld. za růstu HDP 2,5 %. V roce 2017 to byly 3 mld. za růstu 4,4 % HDP a v roce 2018 to bylo 2,5 mld. za růstu 2,8 % HDP. Naštěstí pan ministr Toman už od roku 2009 (2019) do této praxe takříkajíc hodil vidle a už se v loňském roce ani v letošním roce s těmi odvody nepočítá.
Za prvé, tohle je tak zásadní průšvih, že by se to mělo říkat vždycky na každé schůzi, obzvlášť když se bavíme o státním rozpočtu. A za druhé to podle mě ukazuje na naprosto absurdní praxi rezortu financí, potažmo jejich politických představitelů v době sedm let trvajícího hospodářského růstu. Znamená to, že těch 500 mld., o kterých se bavíme nejsou způsobené jenom epidemií..

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 556/
Můj první návrh se týká § 28 vodního zákona. Je to vymezení a ochrana tzv. chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Ve stručnosti, jsou tady tato území hydrologicky nesmírně cenná a je určitě správně, aby vodohospodářská funkce měla naprostou prioritu nad jakýmkoliv dalším hospodařením v daném území.
A druhý návrh se týká zveřejňování dat z evidencí o povrchových a podzemních vodách. V § 21 zákona ukládá ministerstvu povinnost evidovat celou řadu informací o stavu povrchových vod, o stavu podzemních vod a my do toho paragrafu chceme přidat větu, že tyto informace se budou zveřejňovat v režimu strojově čitelných dat. Vychází to z vládou schválené informační strategie, kde se píše, že všechna veřejná data, u kterých je to možné, by měla být zveřejňována právě ve standardu open dat.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 514/ - druhé čtení
Čtyři pozměňovacími návrhy, které mám k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání.Ten první se týká pasteveckých psů a výjimky z přestupků napadení zvířete jiného chovatele. Druhý pozměňovací návrh se týká informační povinnosti v případech, že má dojít k utracení zvířete na žádost někoho jiného, než je jeho vlastník.Poslední dva návrhy jsou vlastně dvěma variantami téhož, nebo podobnými variantami. Týkají se mrzačení ptáků. V zákoně je zakázáno poškozovat křídla za účelem trvalého zabránění letu, ale je tam výjimka u ptáků starších tří dnů od narození. Já vlastně předkládám dvě varianty zrušení této výjimky. První varianta říká, že se toto zrušení výjimky bude týkat všech ptáků mimo hrubozubých, plameňáků a pelikánů. Jedná se o kompromisní návrh, který předkládám po konzultaci se ZOO, protože právě tyto druhy ptáků bývají v těch otevřených výbězích nebo v těch otevřených prostorách. Tady ty chirurgické kroky, a já tomu prostě bohužel musím říkat mrzačení, mají zabránit tomu, aby tito ptáci odletěli.
Krajská aktivita
Pomohl jsem otevřít nové Pirátské centrum v Břeclavi, SloPiCe
Odstartovali jsme volební kampaň do krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje
V Impact Hub v Brně jsem se zúčastnil v rámci Řekněme suchu NE! panelové diskuze "Klimatická změna, hospodářská krize a cesta k udržitelnosti".
Byl jsem na Protestní pochod Za vodu pro lidi! na jihu Moravy
Výbory
Zemědělský výbor schválil 2 ze 3 pozměňovacích návrhů k novele vodního zákona:1. Zjednodušení získávání povolení na využití tzv. šedé vody, tedy například splachování toalet vodou z mytí nádobí.
2. Zveřejňování dat o stavu povrchových a spodních vod ve strojově čitelných formátech, díky čemuž se konečně dotáhne zmapování odvodňovacích meliorací. To je první krok k tomu, aby se s nimi začalo pracovat ve prospěch krajiny a ne k její škodě. Připisujeme další malé, ale moc důležité úspěchy v boji se suchem podle našeho plánu https://bit.ly/VoduResimeTed!
Bohužel mi neprošel návrh na větší ochranu tzv. Chráněných oblastí přirozené akumulace vod, který by do budoucna zabránil kauzám jako je ta, kterou řešíme u nás u Uherského Ostrohu s těžbou štěrkopísku poblíž zdroje pitné vody pro 140.000 lidí.
Ve Volebním výboru (to je ten, jak by se měl jmenovat mediální, protože řeší zejména média) řešit větší podíl televizního vysílání přizpůsobeného potřebám lidí s poruchami sluchu. Pozvali jsme zástupce televizí a Unie neslyšících, abychom společně hledali cestu, jak neslyšícím a nedoslýchavým pomoct. Může se to zdát jako maličkost, ale televize je pořád pro řadu lidí důležitým zdrojem informací a pokud je nemají jak vstřebat, komplikuje jim to společenský život.
Vyšlo o mně 89 článků

BŘEZEN - KVĚTEN 2020
Období březen až květen ovlivnila epidemie koronaviru a Poslanecká sněmovna i výbory jednali v omezeném režimu.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA
Chci navrhnout, abychom jako Poslanecká sněmovna vyzvala Ministerstvo zemědělství k tomu, ať důkladně analyzuje data z dálkového průzkumu země, z lesních a hospodářských evidencí a vlastně všechny informace, které Ministerstvo zemědělství k té kůrovcové kalamitě a obecně k lesnímu hospodářství má.
Ve sněmovně jsem měl prezentaci Plán rozvoje venkova.
Schodek rozpočtu místo 40 miliard je 200 miliard. Schválil se návrh, kdy stát odpustí drobným podnikatelům měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění za půl roku od března do srpna včetně. Pozastavili jsme elektronickou evidenci tržeb na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce


Zúčastnil jsem se schůzky o Krajině a suchu v Boskovicích, výjezdního zasedání a besedy v Pardubicích, měl jsem schůzku k problematice vodicích psů, měl jsem konzultační setkání k problematice biopaliv a pokročilým technologiím zpracováním bioodpadu, konzultoval jsem Ústavní ochranu vody,
V nouzovém stavu jsem měl skype hovor s panem Benešem z Hnutí Duha, online poradu resortního teamu pro Místní rozvoj, zúčastnil jsem se online jednání krajského předsednictva Vysočina, a Krajské schůze ve Zlíně, měl jsem jitsi s panem Kájínkem z Epoch Times.
Zúčastnil jsem se Krajské schůze Jmk a jednání RP, včetně supervize RP.

Vyšlo o mně 51 článků.


LEDEN - ÚNOR 2020
Poslanecká sněmovna


Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 556/ - prvé čtení
Probírali jsme další novelu zákona o vodách a jedním z leitmotivů, který se objevuje v důvodové zprávě, je to, že tato novela má řešit sucho. S tím samozřejmě lze souhlasit. Ale ten problém, který vidím, je to, že velká část věcí, které se realizují, řeší už důsledky. Bavíme se o zajištění zásobování pitnou vodou. Bavíme se třeba v těch dalších návrzích, o nějakém propojování vodárenských soustav, o budování vodních zdrojů, což samozřejmě jako je v pořádku a jsou to důležité debaty, a jsem rád, že probíhají. Ale pořád nám uniká ta příčina. Ta příčina je prostě v krajině. Tou příčinou je stav české krajiny, stav našich půd. A samozřejmě to, že se v minulosti podařilo na řadě míst v podstatě zlikvidovat nebo do značné míry poškodit takzvaný malý vodní koloběh.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 553/ - prvé čtení
K samotnému znění novely zákona o oběhu osiva a sadby žádné připomínky nemám. Vnímám, že to je v podstatě technikálie vycházející z nějaké aplikační praxe. Když jsme se bavili právě o suchu, o stavu naší krajiny, zaznívaly tady i věci, které se týkaly odparu vody nebo množství organické hmoty v půdě. Právě jedním z těch opatření, která jsou odborníky často doporučována a nějakým způsobem se samozřejmě v praxi dělají, je právě využívání meziplodin. Má to celou řadu pozitivních dopadů ať už právě na organiku, ale zejména na to, že máme kratší část roku odkrytou půdu po sklizni hlavní plodiny, což snižuje další odpar a zlepšuje další kvality.Rozhodně nepovažuji meziplodiny za něco, co nás spasí, ale je to důležitý dílek té mozaiky, na jejímž konci by měla být zdravá krajina. Proto budu chtít otevřít debatu o tom, abychom umožnili zemědělcům produkovat farmářská osiva právě u těch druhů plodin, které jako meziplodiny jsou používány, a některé z nich, například hořčice a celá řada dalších, jsou prostě zakázány, ty zemědělec nemůže. V úplně ideálním případě právě v důsledku toho, že součástí této novely je i novelizace zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin, se pobavit o tom, aby tyto plodiny, pokud budou použity jako meziplodiny, resp. jejich osiva, byla osvobozena od poplatků. Piráti obecně tento typ poplatků nemají rádi, ale já ho chápu, a nechci to v obecné rovině nějak zpochybňovat. Chápu, že jsou to peníze, které potom jdou do dalšího rozvoje a vývoje v osivářství a ve šlechtitelství, takže rozhodně nechci tento systém nijak bourat. Ale měli bychom si říci, co je pro nás priorita. Já ji právě vidím v těch opatřeních, která mají potenciál zlepšovat krajinu
Ústní interpelace na JUDr. Vladimír Kremlík, ministr dopravy
Problém přístupnosti vlakové dopravy pro lidi s omezenou schopností pohybu po přechodu vlakových linek k soukromým dopravcům.
https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenpro ... 040121.htm

Výbory
Zemědělský výbor
proběhla 31. schůze Zemědělského výboru.
Otevřeli jsem 3 zákony, které prošly 1. čtením:
Vodní zákon - Novela, přezdívaná "suchá hlava", přidává do zákona termín sucho a zavádí speciální komise, které by na lokální úrovni měly řešit situace, kdy dojde k zásadnímu nedostatku vody. Je v ní pár problematických bodů, ale v zásadě je to akceptovatelný návrh s jedním ale...opět neřešíme příčiny sucha, tedy stav půdy a krajiny, ale jenom důsledky. Chystáme proto několik pozměňovacích návrhů, které by měly situaci trochu zlepšit.
Zákon o oběhu osiva - nekonfliktní novela upravující zákon na základě poznatků z praxe jeho užívání. Budu ale jednat jak s ministerstvem, tak se zástupci osivářů a šlechtitelů, protože bych rád změnil jednu věc – zjednodušil produkci vlastního osiva u zemědělců, kteří chtějí pracovat s meziplodinami. Nebude to jednoduché, protože jde o nezanedbatelné peníze právě pro osiváře. Považuju to ale za důležité, používání meziplodin je praxí, která pomáhá krajině a já chci tuto věc zemědělcům maximálně usnadnit.
Zahrádkářský zákon - je to historicky už 4. pokus dostat do legislativy uznání významu zahrádkářství a zlepšit ochranu zahrádkářských kolonií. Podporu zahrádkářů máme ve volebním programu, takže jsme s Jan Pošvář - poslanec za kraj Vysočina spolupředkladateli. Čeká nás ale dlouhá diskuze, abychom obrousili všechny hrany, protože pár nejistých míst v původním návrhu je.
Dále jsme projednávali před 2. čtením novelu zákona o potravinách, která se, mimo jiné, pokouší řešit dvojí kvalitu potravin. Přiznám se, že z tohoto řešení nemám úplně radost, protože může přinést obrovské pokuty za věci i malým prodejcům, kteří nemají možnost si případnou dvojí kvalitu potravin ani ověřit, ani jí čelit. Proto se bojím, že tento záměr bude dalším hřebíčkem do rakve obslužnosti regionů a kvality života na venkově. Budeme se proto snažit přenést odpovědnost na ty, kdo mají možnost věc ovlivnit – tedy výrobce, případně ty, kdo takovéto zboží objednávají. Co je ale pozitivní, tak máme s Olgou Richterovou připravený další návrh, který zlepší využitelnost vyřazených potravin v potravinových bankách.
Otevřeli jsme i otázku odškodnění provozovatelů před nedávnem zakázaných kožešinových farem za zmařené investice. Neviděl jsem ještě finální návrh, ale v principu s tím souhlasím – ochranu zvířat i zlepšování jejich životních podmínek bereme vážně, je ale potřeba si říct, že posun k lepšímu bude stát peníze. A nedovedu si představit jinou cestu, jak zvířatům pomoci, než tu, že budeme brát vážně i finanční stránku a budeme hledat zdroje na financování této změny.
A poslední věc – Zemědělský výbor dal záštitu semináři "Hospodářský potenciál konopí", který pořádám 18. 2. 2020 v prostorách Poslanecké sněmovny.


U kulatého stolu jsme se sešli v rámci decentralizace distribuční sítě, sešel jsem se s Ing. Najmanovou (NNO), a měl jsem pracovní poradu k půdozlepšujícím plodinám.
Ve Sněmovně jsme uspořádali seminář zaměřený na hospodářský potenciál neomamného (technického) konopí. Považuju to osobně za mimořádně důležité téma - a to jak ekonomicky, protože možnosti průmyslového využití konopí jsou obrovské a je to jedna z ekonomicky nejlukrativnějších rostlin i pro zemědělce, a také ekologicky, protože konopí působí příznivě na půdu a ve srovnání s jinými plodinami vyžaduje minimální chemizaci.
Jen je třeba změnit některé zákony a vyhlášky. Výstupy momentálně zpracováváme (včetně záznamu ze semináře), ale už teď to vypadá velmi nadějně, protože nám podporu přislíbily i zástupci dalších stran v Poslanecké sněmovně.
Konopnou agendu ve Sněmovně řeší kolega Tom Vymazal, já s ním spolupracuju na oblasti využití konopí v zemědělství a průmyslu.


V lednu proběhlo Celostátní fórum, kde post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Místopředsedkyní strany byla zvolena Olga Richterová, druhým místopředsedou byl zvolen Vojtěch Pikal, já jsem svůj post místopředsedy obhájil a naši čtveřici doplnil Martin Kučera.
Vyšo o mně 153 článků

ŘÍJEN - PROSINEC 2019
Poslanecká sněmovna
Projednali jsme ve 3. čtení novelu Veterinárního zákona. V rámci projednávání jsem hovořil i o otřesném případu týrání hospodářských zvířat na jatkách ve Středočeském kraji. Považuju za mimořádně důležité, abychom se případu věnovali i na Zemědělském výboru, protože musíme vědět, zda se jedná o dílčí selhání konkrétních jedinců, nebo chybu systému. Pokud to myslíme s ochranou zvířat vážně, tak potřebujeme funkční a důvěryhodnou veterinární správu, která je pro ochranu zvířat klíčová.
Po roce se nám s kolegou Ondřej Polanský podařilo liberalizovat podmínky pro domácí piva. Nově tak pro vlastní účely bude možné uvařit ne 200, ale 2000 litrů piva ročně a malinko se zjednoduší i administrativa.
Chtěl jsem také zabránit zvýšení spotřební daně na líh vyrobený v pěstitelských pálenicích. To se bohužel nepodařilo. Sazba spotřební daně pro líh z pálenic nemůže být méně, než 50 % sazby pro komerční líh. Dlouhodobě je u nás sazba pro pálenice právě na těch 50 %, takže jak se teď zvyšují daně pro komerční líh, tak musí stoupnout i pro pálenice. Na to, aby se mohly pálenice zvýhodnit, musela by vláda být ochotná vyjednat výjimku ze společných evropských daňových pravidel


Zemědělský výbor
V rámci Zemědělském výboru došlo k projednávání dlouho očekávané novely zákona na ochranu zvířat před týráním a Ústavně-právní výbor podpořil před 3. čtením klíčová ustanovení novely trestního zákoníku, která zpřísňuje tresty za týrání zvířat a hlavně více řeší problematiku tvz. množíren.

Zároveň jsem ocenil, že , že už není v rozpočtu na příští rok plánovaný příjem z odvodů ze státního podniku Lesy ČR a poděkoval za to. Dále jsem poznamenal, že je nyní ze strany MF tlak na jednotlivé rezorty na snižování počtu zaměstnanců, úředníků. Dotázal jsem se, jak to probíhá, zda je to koncepční proces, kdy se plánuje „osekávat“ např. povinnosti zaměstnanců, úředníků, které vyplývají ze zákonů nebo to jsou pouze „tupé“ škrty od stolu

Dotázal jsem se k výdaji na marketing: Zda by bylo možné vědět, na co přesně jdou peníze? V rozpočtu je pouze obecná informace. Poprosil o zaslání podrobnější zprávy k této problematice. Dále jsem se ptal k uvedeným chybějícím 50 mil. Kč: Jak to má chápat? K PRV: Zda a pokud ne, tak proč, jsou poskytovány prostředky na podporu budování sil a skladovacích kapacit na obilniny a olejniny? Zda se v rámci rozpočtu na IT infrastrukturu na příští rok počítá s digitalizací kontrol a využívání dálkového průzkumu Země atd.?

K Programu ovoce do škol: Zda se řeší problém velkého množství odpadu plastových obalů, které zůstávají? Zda by bylo možné nějakým způsobem v rámci platné legislativy, ať už české či evropské, zohledňovat lokálnost toho ovoce, které se dětem dává. Jako příklad uvádím poskytování hroznového vína z ciziny na podzim dětem na Břeclavsku

Zároveň jsem řekl, že pokud má být debata o energetickém využití odpadů nebo o tom, že budeme do produkčního řetězce dávat energetické zpracování produktů RV nebo ŽV a pokud to má mít smysl, tak je potřeba si říci, že ekologický i ekonomický benefit, který z toho plyne, tak z toho plyne jenom v případě, že energie, která je vyprodukována, je spotřebovávaná v co nejkratší vzdálenosti od toho místa, kde byla vyprodukovaná. To je aspekt lokálnosti. Z praxe a z historie máme dva příklady, jak špatně uchopit OZE, a to je fotovoltaika, byť tam je to trošku komplikovanější a je to dané z energetické koncepce ČR a biopaliva. Lokální produkce a spotřeba mají být na malém teritoriu. My jsme z toho udělali globální řešení a to je prostě špatně. Sám jsem fanoušek rozšiřování OZE a myslím si, že to je správná cesta. Ale pokud nebudeme důsledně dbát na to, aby tam vždycky byl aspekt lokálnosti, tak je to špatně. Zástupci Pirátské strany budou proti tomu, protože to pak nedává smysl. Ani ekonomicky, ani ekologicky.


Sešel jsem se s Jiřím Beňáčkem a Tomášem Kolačným, kdy Předmětem jednání bylo působení Ing. Jiřího Benáčka v dozorčí radě společnosti SAKO Brno v návaznosti na doporučení PKS Vysočina na jeho odvolání.

Ve sněmovně jsme se sešli se zástupci Asociace soukromého zemědělství předsedou Ing. Mgr. Jaroslavem Šebkem a místopředsedou Janem Šteflem. Seznamovací schůzka (pro mě), představení asociace, jejího fungování a cílů. Důraz na rozvoj venkova a jeho pozvednutí - jaký je dnešní venkov, jakým problémům čelí a jaké jsou potřeby lidí. V řadě případů jsme našli společnou řeč i souhlasný pohled na řešení řady otázek.Více zde: https://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/pi ... dareni.htm
V restauraci Malostranská beseda jsem se setkal s Ing. Tomášem Prouzou, MBA, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu. Probírali jsme Novelu zákona o významné tržní síle, zejména její dopady na malé a střední zemědělce a potravináře i na zákazníky. A novelu zákona o potravinách a její významné nedostatky v řešení "dvojí kvality potravin". A zároveň možnosti podpory opatření vedoucích ke zlepšení stavu krajiny a životního prostředí a lokálního zemědělství.
V Olomouci V PiCoLo jsem se zúčastnil besedy O krajině a suchu, zároveň Na pivo s poslancem, V Brně jsme měli besedu Na pivo s Piráty, a v Impact Hub Brno Prolomit sucho.
Zúčastnil jsem se seminářů Klecový chov slepic, Dřevo - strategická surovina českého průmyslu aneb současný trend, potenciál a možnosti využívání dřeva v České republice a ve světě a workshopu Drenáže na zemědělské půdě - provoz, údržba, modernizace.
Vyšlo o mně celkem 129 článků.


ČERVENEC - ZÁŘÍ 2019
Poslanecká sněmovna

Přemnožená zvěř, respektive škody jí způsobené na mladých porostech, jsou v současnosti
Novela lesního zákona by měla jít do druhé jednou z nejzásadnějších bariér tolik potřebné obnovy lesa. Úřady i ministerstvo nečinně přihlížejí a ignorují volání lesnické veřejnosti.
Navrhli jsme proto do novely lesnického zákona i novelizaci zákona mysliveckého, která by umožnila pružněji reagovat na stavy zvěře. Ministerstvo zemědělství náš návrh nepřijalo s poměrně podivným vysvětlením: "MZE jako předkladatel vládního návrhu novely lesního zákona respektovalo zadání Poslanecké sněmovny, a proto není zákon o myslivosti novelizován." Přitom je to právě ministerstvo, které by mělo mít přehled o dění v lesích a mělo by tlačit na poslance, aby upravovali legislativu, dle aktuálních problémů.
Pravděpodobně v září proběhne třetí čtení novely zákona o lesích. Jelikož vládní novela je polovičatá a neřeší řadu potřebných změn, připravili jsme s kolegy z TOP 09 několik pozměňovacích návrhů, které by měly uvolnit ruce vlastníkům lesa a lesním hospodářům při obnově lesa a řešení dopadů kůrovcové kalamity. Navrhujeme i potřebné změny v mysliveckém zákoně.
Chci rozumný přístup státu k domácímu vaření piva a k pěstitelským pálenicím. S vládní politikou boje proti alkoholismu zvyšováním spotřební daní a snižováním dostupnosti alkoholu, úplně nesouhlasím, jsem ji ale schopný pochopit. Tento způsob je aplikován v řadě jiných zemí po celém světě. Kde je ale tento přístup zcela špatně, je u domovarnictví (domácího vaření piva) a zejména u pěstitelských pálenic. Naopak, jejich omezování ve skutečnosti nepovede ke snižování spotřeby alkoholu, ale jenom k tomu, že se více alkoholu bude vyrábět nelegálně. Pokud chceme, aby lidé dodržovali zákony, měly by zákony dávat smysl. A tady to tak prostě není. Proto jsem ve 2. čtení projednávání "daňového balíčku" (rozuměj: vláda zvyšuje daně) načetl 2 návrhy, které by měly pomoct situaci řešit.

Kraje
12 let se táhne snaha těžit štěrkopísek pár set metrů od prameniště "Bzenec-komplex," které je obtížně nahraditelným zdrojem pitné vody pro 140.000 lidí. Postoj orgánů státní správy, který byl z počátku spíše negativní, se začal měnit s příchodem ministra Richarda Brabce na Ministerstvo životního prostředí. Od té doby došlo k celé řadě pochybných kroků orgánů ochrany přírody, ochrany veřejného zdraví, vodoprávních úřadů i orgánů státní báňské správy.
Nyní jsme ve spolupráci s paní senátorkou Anna Hubáčková zjistili podivné obchodní vazby těžaře a holdingu Agrofert. Vzhledem k tomu, že je situace skutečně vážná, požadujeme od ministra Brabce vysvětlení. Nemůže být totiž možné ohrožovat pitnou vodu pro 140.000 lidí v jedné z nejsušších oblastí ČR za takto podivných okolností.

Sešli jsme se společně s Ivanem Bartošem s panem prezidentem Milošem Zemanem. Během hodiny jsme probrali tato témata:

Vláda a volby:
a) Prezident potvrdil, že ve věci obsazení vedení ministerstva kultury a nejmenování kandidáta ČSSD po odstoupení pana Šmardy akceptuje v podstatě jiné jméno, které mu sociální demokracie předloží. (Dle mého názoru tento postup potvrzuje osobní problém prezidenta s konkrétní osobou kandidáta, který nemá nic společného s hradem oficiálně komunikovanými důvody)
b) Prezident sdělil názor, že ani v souvislosti s ministerstvem kultury ani z jiných důvodů, které zaznívají (evropské audity – paní Maláčová, rozpočet – pan Chvojka, paní Maláčová, IT rozpočet - předseda Hamáček) nepředpokládá, že by sociální demokracie odešla z vlády
c) K tématu předčasných voleb, které nastolil premiér Babiš v okurkové sezóně, se prezident vyjádřil jako k otázce čistě mediální..
d) Ve věci voleb do PS (kde vzhledem k tomu, že předčasné volby jako variantu neočekává) prezident sdělil, že po volbách by v prvních dvou pokusech pověřil vítěze voleb, v druhém pokusu pak druhého na pásce pokud by rozdíl 1. a 2. byl minimální a tento by disponoval většinou ve Sněmovně (tj. měl 101)

Rozpočet:
a) Prezident předpokládá schválení rozpočtu koaličními partnery, i když jsme mu sdělili, že rozpočet má zásadní problémy, neboť na jednotlivých resortech se sice proti původnímu návrhu přidává, ale například 400 mio na ministerstvo kultury je v podstatě částka kterou se rozpočet MK dostává na úroveň loňského roku.
b) Shodli jsme také na nehorázných finančních prostředcích vyplácených na základě špatných smluv v oblasti IT zakázek v oblasti vývoje, provozování a údržby.
c) Řešili jsme otázku hrazení sociálních služeb, kde peníze došly již v půlce tohoto roku a v příštím toto není reflektováno. Zde prezident upozorňoval na nedočerpané prostředky resortu, ale částku 6 miliard jsme rozporovali (projekty, které běží, ale placeny jsou až po ukončení, rezerva na IT systémy, kde se ale bojíme, že peníze budou utraceny starým způsobem, tedy 2 miliardy za šrot, který nefunguje), nikoliv dle pravidel a posunu ve smyslu Digitálního Česka.

NKÚ a digitalizace:
a) Probírali jsme kritiku obsaženou ve zprávě NKÚ o vývoji ČR v roce 2018, a to jak v oblasti sociální práce a bytové výstavby, tak i v oblasti nefunkčnosti a výkonu státní správy.
b) Řešili jsme zejména paradox, kdy postupem digitalizace (či robotizace úkonů, jak o nich hovoří prezident) procesů nedochází k reálnému zprůchodnění aparátu a zejména nedochází ke snižování počtu zaměstnanců státní správy v oblasti rutinních úkonů, ale naopak státní správa bobtná.

Lesy ČR:
a) Diskutovali jsme především otázku ekonomické situace státního podniku Lesy ČR. Z podniku bylo v posledních letech vyvedeno do státního rozpočtu cca 30 miliard korun (z toho významná část za ministrů financí z ANO) a to včetně 4 miliard, které měly sloužit jako rezervní fond pro pěstební činnosti. Podnik je díky těmto krokům v těžké provozní situaci a musí si brát kontokorent.
b) Chtěli jsme znát názor prezidenta na toto tunelování a také to, jak takovému nezodpovědnému hospodaření dle prezidenta předcházet. Prezident trošku zdráhavě odpověděl, že takové vyvádění peněz z rezervních fondů je hloupé. A vyzval nás, abychom donutili ministra zemědělství k tomu, aby se nová koncepce hospodaření státních lesů projednávala i ve sněmovním Podvýboru pro lesní hospodářství.
c) Tématem byl i náš návrh zavedení tzv. “Vlastnické politiky” pro podniky, které ovládá stát, jenž by po předložení sněmovně (slevili jsme na pasivní režim, nikoliv podléhající schvalování sněmovnou) definovali směřování těchto společností. Toto jsme navrhovali v novele nominačního zákona a koalice toto odmítla. Prezident v tomto směru nesouhlasil s formátem “vlastnické politiky státu”, ale preferoval by dle jeho vyjádření závazné koncepce rozvoje firem.

Venkov:
Závěrem jsme diskutovali o tématu rozvoje venkova. Prezident je toho názoru, že starostové obcí mají dost peněz na zlepšování životní úrovně na venkově ve smyslu konrétních projektů a například disponují pozemky, které mohou poskytnout za dobrých podmínek k výstavbě domků.
Shodli shodli na roli ministerstev, která by měla připravovat takovou politiku (legislativu) a podmínky (metodologii, projekty), aby čerpání peněz na konkrétní řešení bylo pro obce pohodlné.

Vyšlo o mně celkem 209 článků


DUBEN - ČERVEN 2019
POSLANECKÁ SNĚMOVNA

Do české legislativy jsem protlačil první "sólový" otisk. Dneska se mi podařilo do návrhu zákona, kterým se mění zákony o Státním zemědělském intervenčním fondu a o zemědělství, protlačit novinku zvýšící transparentnost rozdělování dotací. Fond bude mít povinnost veškeré zveřejnitelné údaje za poslední 2 roky zveřejňovat v režimu open-data, tedy ve strojově čitelných formátech, což zvýší a zjednodušší veřejnou kontrolu a sníží chybovost v údajích. Může se to zdát jako maličkost, ale ve skutečnosti je jednou ze dvou hlavních příčin obtížné odhalitelnosti podivností v systému dotací jeho netransparentnost (spolu s komplikovaností). Vzpomeňte si na některé dotační kauzy současnosti - např. neoprávněné čerpání podpory PGRLF určené pro malé podniky těmi velkými (to jsme odhalili my), nebo když holding Agrofert čerpal neoprávněnně dotace na 1700 ha půdy, která mu ani nepatřila, ani na ni neměl žádný nárok (na to přišel reportér Janek Kroupa). Na obě kauzy a na řadu dalších se došlo na základě žádostí o informace vyplývající ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Jen to trvá hrozně dlouho a je to komplikované. Tento úspěch celou situaci značně zjednodušuje a umožňuje automatizaci procesů.
Naopak neúspěchem skončila moje snaha dostat do téhož zákona zavedení institutu "stálého hosta dozorčí rady". Ty by si nominovaly poslanecké kluby, takže by i opozice měla přístup k informacím z dozorčí rady. Pozice by byly bez honoráře a nominanti by museli zachovávat mlčenlivost, jako řádní členové rady. Ministerstvo argumentovalo, že je to nestandardní. Ano, je, ale ona celkově situace kolem zemědělských dotací je u nás nestandardní a tohle by mohlo napomoci jak veřejné kontrole, tak i zvýšení důvěryhodnosti hospodaření státu s veřejnými prostředky.
Ve 2. čtení jsem načetl 2 pozměňovací návrhy, které zlepší transparentnost a veřejnou kontrolu rozdělování dotací v zemědělství. Momentálně projednáváme změnu systému administrace dotací - doteď administruje dotace z EU Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a dotace národní Ministerstvo zemědělství - nově bude téměř vše (s výjimkou marginálií týkajících se GMO) administrovat právě SZIF.
Chceme, aby informace o finančních tocích byly zveřejňovány automaticky ve strojově čitelných formátech (tzv. open-data) a aby i opozice měla možnost účastnit se jednání dozorčí rady fondu. Nutno říct, že open-data se podařilo, díky konstruktivnímu přístupu vedení SZIF už prosadit a budou běžet během pár týdnů. Změnou v zákoně chceme ukotvit legislativní rámec stanovit jasná pravidla.

Velkým úspěchem je, že informace o poskytovaných dotacích v zemědělství budou zveřejňovány v režimu open-data, tedy ve strojově čitelném formátu. Je to malý krůček pro Piráta, ale obrovský skok pro českou státní správu.Musím ocenit konstruktivní přístup vedení Státního zemědělského intervenčního fondu a poděkovat Michal Bláha za spolupráci!
Ministerstvo dopravy překvapilo a doporučilo náš návrh novely zákona o ovzduší, ve kterém rušíme pevně danou povinnost minimálního množství biopaliv do pohonných hmot.
Nelegální množírny jsou v současnosti asi nejviditelnějším případem týrání zvířat. I proto jsem spolupředkladatelem novely Trestního zákoníku, která zpřísňuje tresty za týrání zvířat. Ale to je teprve začátek - hodně práce nás ještě čeká při novelizaci Veterinárního zákona a Zákona na ochranu zvířat před týráním. A zdaleka to není jen o množírnách.

Ústní interpelace
na Andreje Babiše ve věci biopaliva https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenpro ... 027107.htm
na Alena Schillerová věci daň z remízku https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenpro ... 027112.htm
na Richarda Brabce ve věci těžba štěrkopísku https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenpro ... 027122.htm



ZEMĚDĚLSKÝ VÝBOR
Zástupce MZe P. Veselý řekl, že MZe vítá jakékoliv snahy o zvýšení ochrany zvířat, zejména pak postih osob, které pouze za účelem dosažení zisku chovají zvířata v naprosto nevyhovujících podmínkách. MZe proto v rámci vládních novel veterinárního zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání připravuje opatření, jež by měla mj. napomoci postihu provozovatelů nelegálních množíren. Vláda zaujala k tomuto poslaneckému návrhu neutrální stanovisko. Tento závěr odpovídá i názoru MZe.
Zároveň doplnil ještě můj návrh ve věci „otevřených dat“. Dohodli a SZIF bude realizovat v řádu týdnů zveřejňování dat o žadatelích a příjemcích dotací v „otevřeném“ formátu. Nyní se to ještě dolaďuje technicky. Je to jak v souladu s mým požadavkem a Pirátské strany, tak s koncepcí vládního rozvoje v oblasti IT. Pak se ještě musí domluvit, zda to bude zákoně upraveno či ne.
Snažil jsem se dostat do lesního zákona prvky, které „uvolní“ ruce lesníkům a nějakým způsobem liberalizují třeba i jiné způsoby hospodaření než je to pasečné, které usnadní lesníkům práci v režimu přírodě bližšího hospodaření. Velký důraz klademe na to, aby za prvé byly zachovány tradiční filozofické aspekty, které v tom zákoně jsou, jako je ochrana vlastníků před vlastníky okolních lesů, kteří by hospodařili špatně a druhá věc jsou aspekty ochrany lesní půdy a lesa jako takového. Myslím si, že PN, které předložili, tak soulad těchto aspektů přináší. Překvapilo mě ale odůvodnění MZe u některých PN, že je třeba některé návrhy podrobit odborné diskusi. Zajímalo by mě, kolik času bude ještě potřeba, protože věci je potřeba řešit a přijde mi, že MZe nerespektuje vlastní strategické dokumenty a vlastní strategické cíle, které si v minulosti dalo. K PN č. 12, který se týká novely zákona o myslivosti: po všech diskuzích a seminářích které jsem absolvoval, tak všichni říkají, že pokud nebude vyřešeno přemnožení zvěře, tak žádná obnova lesa nebude nebo bude značně omezena. Zde apeluji na kolegy, aby tento PN přijali. A pokud by neprošel, tak budu apelovat na to, aby se situace s přemnoženou zvěří řešila jako prioritní. Pokud se chceme bavit o obnově lesa, tak toto je podle zdrojů a informací z praxe zásadní překážka, která brání v tom, aby obnova lesa probíhala.

14. 6. 2019 jsem se sešel s Radomírem Božkem, jednatelem společnosti Watersavers, s.r.o. v jejich sídle v Brně.
Probírali jsme otázky hospodaření s vodou a úspory, seznámil jsem se sjejich řešením úspor vody v domácnostech a monistoringu spotřeby. Na schůzce jsme rozvíjeli myšlenku uspořádání parlamentního semináře na téma hospodaření s vodou a úspory. Tento seminář připravím ve spolupráci s oborovými organizacemi a zástupci odborné veřejnosti.

Zahájili jsme kampaň do voleb do Europarlamentu, zúčastnil jsem se Tradičního setkání Českého svazu pivovarů a sladoven.

Zúčastnil jsem se Krajského zasedání JMK.

Vyšlo o mně celkem 163 článků.


LEDEN - BŘEZEN 2019
POSLANECKÁ SNĚMOVNA

Nelegální množírny jsou v současnosti asi nejviditelnějším případem týrání zvířat. I proto jsem spolupředkladatelem novely Trestního zákoníku, která zpřísňuje tresty za týrání zvířat. Ale to je teprve začátek - hodně práce nás ještě čeká při novelizaci Veterinárního zákona a Zákona na ochranu zvířat před týráním. A zdaleka to není jen o množírnách.
Chtěl bych ale, aby státní správa řešila množírny hned. A jelikož jsou nelegální množírny záležitostí nejen týrání zvířat, ale i daňových úniků, vyzval jsem ke spolupráci i (nepřítomnou) ministryni financí. Bohužel žijeme ve státě, kde vymahatelnost práva chránícího zvířata před týráním je mnohem menší, než vymahatelnost práva věnujícího se daním.

S kolegyní Dana Balcarová jsme navrhli zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Chceme tím dosáhnout několika cílů:
1. Chceme ukončit devastaci půdy a krajiny, která souvisí s pěstováním energetických plodin
S pěstováním energetických plodin je spojena řada špatných praktik - nadužívání pesticidů, velké půdní bloky, velké a těžké stroje utužující půdu, nedodržování osevních postupů atd. To napomáhá k ohrožení velké části zemědělské půdy erozí, dělá to z ní mrtvou hmotu, která není schopna zadržet vodu a ohrožuje to i kvalitu podzemních vod. Nemluvě o faktu, že pálit potraviny za stavu, kdy chceme hovořit o potravinové soběstačnosti, je prostě z principu špatně. My chceme pravý opak - snižování půdních celků, konec utužování půdy, konec nadužívání chemie a chceme naše zemědělství stavět na druhově pestrých a zdravých základech.
2. Chceme nastartovat cestu k smysluplnému a funkčnímu snižování jak emisí, které vypouštíme, tak snižování závislosti na fosilních palivech
To, jakým způsobem jsou u nás realizovány snahy o snižování emisí v dopravě brzdí rozvoj pokročilejších řešení. Nutí totiž dodavatele pohonných hmot orientovat se hlavně na jednu možnost, která je navíc z velké části představována biopalivy z energetických plodin. My chceme tento stav odblokovat a poslat impuls soukromému sektoru i akademické sféře, aby se více zaměřila na hledání lepších řešení.
3. Chceme dostát svých mezinárodních závazků, které souvisí s ochranou klimatu, v dlouhodobějším horizontu
Nové závazky vyplývající zejména ze směrnice RED II, do budoucna nepočítají s biopalivy z energetických plodin a naopak se bude zvyšovat podíl pokročilejších biopaliv. Pokud chceme obstát, musíme začít tyto nové výzvy řešit okamžitě. A tak, jak je třeba vyslat signál komerční sféře, je třeba tyto výzvy řešit i na úrovni státní správy.
4. Chceme podpořit inovace a výzkum a vývoj technologií obnovitelných zdrojů energie
V rozvoji technologií pro snižování emisí i závislosti na fosilních palivech vidíme velký potenciál i pro rozvoj podnikatelského prostředí u nás. Věříme, že máme na to být v těchto šetrných technologiích světovými lídry. Je ale třeba rozvoj a inovace opět začít řešit okamžitě!



ZEMĚDĚLSKÝ VÝBOR

Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Tomáše Kohoutka, Radka Holomčíka, Jana Chvojky, Pavla Bělobrádka, Petra Gazdíka, Pavla Jelínka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (sněmovní tisk 214)
Uvedl jsem, že existuje několik velkých studií a v té největší ze Spojených států se říká, že 88 % lidí, kteří týrají zvířata, tak týrali současně i děti a dopouštěli se různých typů sexuálních deliktů. Mezi pedofily je 20 % těch, co současně týrají zvířata. Týrání zvířat je jeden z prvních kroků k sociopatickému chování. Bavíme se o velmi podstatné trestné činnosti, která je podstatná ze tří aspektů. První je ekonomický – trh se zvířaty a s množírnami je jeden z největších nezdaněných černých trhů. Má velmi mnoho rysů organizovaného zločinu (na množírnách se většinou podílejí tři skupiny). Druhý aspekt je vědecký – řada studií říká, že osoby, které se věnují množírnám a které týrají zvířata, jsou v podstatě sociopatické osobnosti, které mají některé poruchy chování, je pro ně výrazně snížená meze sociální empatie a je pro ně výrazně zvýšená hladina zájmu o zisk vs. ochoty udělat cokoli, aby ten zisk vygenerovali. Třetí aspekt – stát by měl být schopen zasáhnout ve fázi, kdy je ještě možná náprava těchto lidí. Nemá smysl čekat, až tito lidé začnou páchat ještě závažnější kriminální činnost, ale je třeba účinně zasáhnout, a to tento stát, v této fázi neumí. Řekl, že po podrobném prostudování odborné literatury a konzultování s kolegy z fakulty veterinárního lékařství ho překvapilo, jak obrovský je to byznys, jak závažná činnost to je, jaké obrovské jsou to úniky peněz a vůbec netušil, že ČR je největší nelegální vývozce zvířat z těchto množíren, na světě.

Zúčastnil jsem se mimo jiné diskusního semináře Ochrana půdy a semináře Současná situace v českém lesnictví. Setkal jsem se se zástupci Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace, zúčastnil jsem se Besedy ve Znojmě, a besedy Kulatý stůl na téma "Porážka na pastvě, mobilní jatka a welfare hospodářských zvířat"

Vyšlo o mně 162 článků.



ZÁŘÍ - PROSINEC 2018
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
Podal jsem pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na rok 2019. Zásadně nesouhlasím, aby stát vyváděl další peníze z podniku Lesy ČR - na příští rok se v rozpočtu objevil odvod ve výši 1 miliardy korun. V posledních 5 letech odvedly LČR do státního rozpočtu cca 30 miliard korun. Rozpuštěn byl například i rezervní fond na pěstební práce ve výši 4 miliard Kč. Peníze z lesů (i Lesů) musí zůstat v lesích. A obzvláště za stavu kůrovcové kalamity obřích rozměrů.
Navrhl jsem změnu na straně příjmů kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství celkem snížení o částku 1 mld. korun, a to v následujícím specifickém ukazateli ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem, resp. v položce rozpočtové skladby 2125 převody z fondů státních podniků do státního rozpočtu. A oproti tomu snížení výdajů kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství o částku také 1 mld. korun a ve specifickém ukazateli podpora agropotravinářského komplexu.To odůvodnění je poměrně prosté. Kůrovcovou kalamitu jsme asi všichni zaznamenali. A jestliže ty škody, které napáchala v letošním roce, byly značné, tak predikce na příští rok hovoří o tom, že to bude ještě daleko horší. Také vlastně v současné době se hovoří, nebo v médiích proběhla zpráva, že státní podnik Lesy ČR je již v provozní ztrátě, a zároveň se hovoří o až mnohaset milionové půjčce na provoz tady toho podniku. Vlastně v posledních cca pěti letech bylo odvedeno ze státního podniku 30 mld. korun, a to včetně 4 mld. z rezervního fondu na pěstební činnost, a ty peníze zcela jistě budou v rozpočtu podniku Lesy ČR chybět. Proto považuji to, aby se na příští rok plánovalo nebo počítalo s miliardovým odvodem, za nepatřičné, a proto navrhuji tady tuto příjmovou položku odstranit.


Zemědělský výbor
Zúčastnil jsem se výjezdu se Zemědělským výborem. Řešili jsme kůrovce a stav českých lesů. Navštívili jsme Ústav hospodářské úpravy lesů v Brandýse nad Labem, prošli les u Bruntálu a z letadla si prohlédli kus Moravy a zejména oblast okolo Třebíče. Popravdě, to, co nás na Vysočině čeká příští rok, moc hezké nebude. Jelikož jsem ale člověk pozitivní a hledící dopředu, vnímám hrůzy kalamity i jako příležitost pro změnu. Pro změnu našeho pohledu na lesy. Bylo-li kdy na místě diskutovat o tom, co jako stát a společnost chceme a čekáme od státních lesů, je to právě teď.
Proto v následujících týdnech chci:
Otevřít debatu o změně obchodního modelu společnosti Lesy ČR.
V rámci připomínkového řízení k novele tzv. Lesního zákona ohlídat, aby novelizace zjednodušila práci lesníkům a dala jim více možností jak řešit kalamity i následné zalesňování.
Otevřít i práce na novele "Mysliveckého zákona", která by také zlepšila možnosti obnovy lesa. Narovinu ale říkám, že to bude "maso".
Udělat kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti a politiků na téma "Státní lesy u nás a v zahraničí" (inspirovat se chci z velké části tím, jak státní, resp. spolkové lesy, fungují v Rakousku a Bavorsku).
Spustit veřejnou diskuzi o smyslu státních lesů a sbírat podněty veřejnosti.
Získat od odpovědných úřadů a organizací maximum informací o dění v lesích, které budu průběžně zveřejňovat.
Zúčastnil jsem se Tradičního setkání vedení zemědělského výboru se zástupci Českého bramborářského svazu.
Byl jsem na pracovním jednání vedení zemědělského výboru s ministryní financí A. Schillerovou, ministrem zemědělství M. Tomanem a zástupci Agrární komory ČR

Ve čtvrtek 8. 11. 2018 jsem se dopoledne zúčastnil setkání Klastru výrobců peletek, v Humpolci. Hovořili jsme o řadě témat, na přetřes přišla i možnost snížení DPH na topné dřevo a výrobky z něj. Tuto věc jsme rozpracovali a dává mi to smysl (ve vztahu k přehršli dřeva na trhu způsobené kůrovcovou kalamitou). Budu se tomu dále věnovat.
Zúčastnil jsem se Národní konference Venkov 2018 ve Strážnici, Konference Dopad regulace maloobchodní trh s potravinami, neformálního setkání pracovní skupiny ČR - Izrael, promítání dokumentárního filmu Kristýny Vlachové “Kauza Uherské Hradiště”,

Vyšlo o mně 112 článků.

ČERVEN - SRPEN 2018
POSLANECKÁ SNĚMOVNA

Ke kůrovcové kalamitě
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
I. žádá Ministerstvo zemědělství o
1. provedení forenzní analýzy vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity v čase na majetcích státu na Moravě a ve Slezsku, a to od roku 2012 s využitím ortofotomap, údajů lesní hospodářské evidence, údajů o provedených obranných a ochranných opatřeních proti kůrovcům, údajů o způsobu prodeje napadeného dřeva, údajů o smluvních partnerech Lesů ČR, kteří toto dříví těžili a od Lesů ČR nakupovali, a konečně i s využitím údajů o smluvních pokutách za nedodržování smluvních ujednání v oblasti ochrany lesa proti kůrovci udělenými podnikem Lesy ČR;
2. analýzu nákladů spojených s potřebným rozšířením počtu lesních závodů, resp. s navýšením vlastních těžebních a odvozních, popř. i skladovacích kapacit využitelných v boji s kůrovcovou kalamitou;
3. provedení analýzy sociálních, ekonomických a ekologických dopadů realizace tzv. Dřevěné knihy a navazující koncepce strategického rozvoje Lesů ČR pro léta 2015-19 a zejména pak dopadů v kalamitou postižených oblastech;
4. provedení inventury aktuálního stavu zásob dříví v lesních porostech na kalamitních lesních správách Lesů ČR a o vyhodnocení výsledků této inventury ve vztahu k údajům lesní hospodářské evidence Lesů ČR, resp. k údajům o provedených těžbách a k údajům o porostních zásobách dříví dle lesních hospodářských plánů platných v období od roku 2012;
a konečně bod 5. provedení inventury výsledků vědy a výzkumu financovaných z Grantové služby Lesů ČR ve vazbě na zavádění těchto ověřených poznatků do provozní praxe v lesních ve správě Lesů ČR.
II. Žádá Ministerstvo obrany - a já to asi zjednoduším - o provedení té samé analýzy jako v případě Lesů ČR, ale ve vztahu k divizi Vojenských lesů a statků ČR Lipník nad Bečvou.
2. analýzu ekonomických a ekologických dopadů změny obchodní strategie Vojenských lesů a statků v oblasti divize Lipník nad Bečvou, která byla oznámena v prosinci 2014, přičemž zásadně navýšila objem dříví prodávaného prostřednictvím elektronických a prezenčních aukcí dřeva ve spolupráci s podnikem Lesy ČR;
3. opět provedení inventury aktuálního stavu zásob dříví a lesních porostů na kalamitních lesních správách divize Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou a o vyhodnocení výsledků této inventury ve vztahu k údajům lesní hospodářské evidence, resp. k údajům o provedených těžbách a k údajům o zásobách dříví dle lesních hospodářských plánů platných v období od roku 2012.
Bod III. Žádá Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo obrany o předložení v bodech I a II požadovaných dokumentů a výsledků Poslanecké sněmovně do 31. října tohoto roku.
IV. Žádá předsedu vlády o revizi stávajících obchodních modelů společnosti Lesy ČR, s. p., a Vojenské lesy a statky ČR, s. p., a o informování Poslanecké sněmovny do 31. října tohoto roku.
Smysl tohoto usnesení je důležitý proto, že Jestliže chceme veřejnost informovat o tom, co se dělo, a zároveň hledat smysluplný způsob, jak tuto situaci řešit, tak tyto informace považujeme, resp. informace, které by v těchto analýzách měly být obsaženy, za důležité.

V hlasování o důvěře vlády jsme hlasovali proti.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) změnil pravidla pro posuzování malých a středních podniků. Na dotace tak už nedosáhnou například firmy z holdingu Agrofert. Ty podle Pirátů čerpaly na pojištění proti škodám způsobeným počasím či škůdci neoprávněně miliony korun. Fond ministerstva zemědělství však nadále odmítá, že by pochybil.


Volební výbor
V rámci Volebního výboru jsem navrhl na příští schůzi pozvání zástupců, aby volební výbor informovali o aktuální situaci v této instituci související s plánovaným propouštěním stávajících zaměstnanců.

Kraj
Poslaneckou kancelář ve Strážnici jsme slavnostně otevřeli a začíná normálně fungovat. Otevřena bude většinou v pondělí. V nejbližších týdnech budu k dispozici v pondělí 27. 8. a 17. a 24. 9. vždy v čase 13:00-18:00. Od října bude součástí činnosti kanceláře i program besed a seminářů pro veřejnost. Začneme besedami pro seniory zaměřenými na témata spojená s ochranou před "šmejdy", bezpečným chováním na internetu a taky se zaměříme na otázky spojené s exekucemi nebo dědictvím.

V pořadu Události, komentáře jsem se potkal s ministrem zemědělství a bavili jsme se o lesích a kůrovci.
Obecně nejsem příznivec dotací, ale když už se jedná o celoevropskou záležitost, chci, aby byly veřejné prostředky využívány smysluplně - na rozvoj venkova, na podporu začínajících zemědělců a taky na adaptaci na klimatické změny a s tím související řešení dopadů sucha.

Setkali se zástupci Svazu českých a moravských spotřebních družstev, který v ČR zajišťuje existenci obchodní sítě družstevních prodejen sdružených pod značkou COOP. Jednali jsme hlavně o problémech zániku malých prodejen na venkově.
Zúčastnil jsem se schůzky s tématikou technické konopí, další schůzky na téma biopotraviny, panelové diskuze Implementace novely vinařského zákona, semináře Sucho v Čr, s Alešem Chmelařem, státním tajemníkem pro Evropské záležitosti a zahájení Pražského jara.

Vyšlo o mně 138 článků.

BŘEZEN - KVĚTEN 2018
Poslanecká sněmovna
ústní interpletace
na Mgr. Richarda Brabce ve věci ČIŽP a kůrovcová kalamita na Severu Moravy https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenpro ... 012250.htm
na Andreje Babiše ve věci jabloně pro Andreje Babiše https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenpro ... 013098.htm


VÝBORY

Na Podvýboru pro lesní hospodářství jsem navrhnul, aby v lesích zůstával vyšší podíl zisků z těžby dřeva a další kroky, které povedou k napravení klíčové role lesů v boji proti suchu při probíhající klimatické změně. Cílem je podpořit ekologické a krajinné funkce a vyrovnat tím hospodářskou funkci lesů.
Chci aby zisky z těžby zůstaly ve větší míře v lesích, aby se více investovalo do budování a obnovy retenčních prvků, které dokáží zadržet vodu. Na místě je i debata o zavedení certifikace FSC na části státních lesů. Celkově musíme vytvořit legislativní podmínky pro urychlené adaptování lesů ohrožených globální klimatickou změnou, která spočívá také ve změně druhové skladby a zlepšení struktury lesních porostů. Musíme řešit problém přemnožené spárkaté zvěře i prověřit, zda nedošlo k pochybení na straně managementu Lesů ČR a Ministerstva zemědělství ČR a případně vyvodit důsledky, například v podobě personálních změn,“
Lesy pokrývají cca ⅓ rozlohy ČR, z toho cca 48 % je pod správou společnosti Lesy ČR, proto je zájem o jejich stav jednou z priorit Pirátů v oblasti zemědělství. „Zisky společnosti Lesy ČR jsou pro státní rozpočet jistě důležité, zdravý les je ale pro občany ČR důležitější. Pokud nebudeme situaci v lesích řešit, budou dopady na kvalitu života u nás fatální. Daleko horší, než miliardový výpadek příjmů do státní pokladny. Kůrovcová kalamita na severu Moravy a ve Slezsku a opakované větrné kalamity ukazují zásadní slabiny způsobu hospodaření společnosti Lesy ČR a celkovou nepřipravenost lesních porostů na probíhající změnu klimatu. Velmi suchý měsíc duben naznačuje, že letošní rok bude ještě kritičtější, než loňský. Smrky a borovice se ještě oslabují, když vydávají energii do produkce pylu, která je letošní rok extrémní. Alarmující je také klesající stav spodních vod a jejich masová kontaminace pesticidy,“
Realita českých lesů (a Lesů) je velkým průšvihem ekologicky, ekonomicky a zřejmě i právně. Proto jsme na Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny s Dana Balcarová prosadili výzvu směrem k České inspekci životního prostředí a Lesům ČR, aby nám bez odkladů dodali veškeré materiály, které se týkají loňské kůrovcové kalamity a hospodaření v lesích severní Moravy a Slezska od roku 2015. Poté budeme chtít společné jednání s Podvýborem pro lesní hospodářství a zástupci jak inspekce, tak státních lesů.
Lesy pokrývají cca 1/3 rozlohy naší republiky, Lesy ČR z toho hospodaří přibližně na polovině. Lesy jsou zároveň základní jednotkou pro boj proti suchu i znečištění vzduchu. Nebudeme nečinně přihlížet devastaci klíčových oblastí ČR.
sněmovna
Tento týden jsme představili návrh na zrušení kumulace odměn veřejných činitelů, navrhujeme hlídače zemědělských dotací (což se Agrofertu asi líbit nebude), pokusili jsme se zasadit o lepší ochranu ovzduší a vod a budeme se zasazovat o eNeschopenku jako dobře připravenou ukázku toho, jak by také mohlo fungovat digitální Česko

Na Volebním výboru (přezdívaném "mediální", protože se věnuje veřejnoprávním médiím) jednali o Výročních zprávách České televize za rok 2016 - konkrétně o Výroční zprávě o hospodaření a Výroční zprávě o činnosti. Neschválení jedné nebo obou z nich by otevřelo dveře násilnému odvolání Rady ČT a de facto jejímu obsazení lidmi nepřiznané koalice ANO+SPD+KSČM, následné změně na postu generálního ředitele a získání vlivu na vysílání. Zákon o ČT totiž v §6 obsahuje ve 3. odstavci nešťastnou větu: "Poslanecká sněmovna může Radu odvolat [...] pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize."

Zúčastnil jsem se schůzky, kde jsme jednali i o konopí v zemědělství, jednání se starostou v Mikulčicích, recepce k Národnímu dni Polské republiky, schůzky k evropské zemědělské politice.
Celkem o mně vyšlo 122 článků.