Fórum Pirátské strany

Ahoj,

ve velmi brzké době plánuji spustit evropskou občanskou iniciativu za co nejvýraznější zjednodušení byrokracie v záležitostech, kterým běžně čelí občané i firmy, kteří se (více než jako pouzí turisté) rozhodnou v rámci EU vytáhnnout paty z členského státu svého původu či sídla. I když máme v rámci EU zakotven volný pohyb osob, zboží a služeb, prakticky je s tím totiž (přes některé dílčí pokroky) spojeno mnoho papírování, které je na poměry 21. století absurdně zdlouhavé, těžkopádné a nákladné. Dřív nebo později se občan či podnikatel typicky dostane do situace, kdy musí předložit například matriční dokument (rodný list, oddací list, ...) nebo třeba výpis z obchodního rejstříku vydaný úřady jednoho členského státu ve státě druhém. Bohužel v takovém případě nestačí prostě ukázat originál dokladu či jeho ověřenou kopii úředníkovi z druhého státu – k tomu, aby byl dokument uznán, je potřeba projít otravným kolečkem superlegalisace (apostily) a úředních překladů, které se snadno protáhne na několik týdnů a náklady na něž (i u nejbanálnějších dokumentů) snadno dosáhnou tisíců Kč.
Technická implementace těchto cílů by měla alespoň u formulářových listin být poměrně prostá (tudíž i levná) – zjednodušeně řečeno stačí vybudování společné evropské databáze vzorů listin (s překlady polí formulářů) a úřadů oprávněných je vydávat.

Dále je ke zvážení, zda záběr iniciativy nerozšířit (a tím i cílovou skupinu podporovatelů, viz níže). To by ovšem bylo potřeba trochu více promyslet do důsledků, hodlám to ještě dopracovat a prokonsultovat s odborníky.

Cílová skupina iniciativy aneb kdo nám to bude chtít podepsat

Potřebujeme milion podpisů. Je tedy důležité zamyslet se nad velikostí cílové skupiny iniciativy, tj. těch, kteří mohou osobně těžit z toho, bude-li cílů iniciativy dosaženo.
V základní versi toto téma má oslovit především

• současné vnitřní migranty v EU (cca 20 milionů),
• ty, co plánují či mají dřívější zkušenost s prací či studiem v jiném státě EU (počet těžko odhadovat, ale budou to nejspíš desítky milionů),
• podnikatele působící ve více zemích EU (počet těžko odhadovat),
• osoby mající manžela z jiného státu nebo uzavřevších sňatek v zahraničí, popř. porodivších dítě v zahraničí (těžko odhadovat).

Možnost rozšíření systému i o třetí země by mohlo zajímat ty, kteří pocházejí z třetí země, ale již získali evropské občanství (z dostupných statistik vyplývá, že to je minimálně 15 milionů). To jsme minimálně velmi zhruba na 50 milionech (vč. neplnoletých, o něž je potřeba odhady pokrátit). Samozřejmě to mohou podepsat i lidé, kteří to zkrátka považují za dobrou myšlenku, i když toho osobně nevyužijí.

Pokud to rozšíříme i o snadné vydávání elektronických dokumentů, cílovkou budou všichni občané EU s nějakou základní počítačovou gramotností.

Vztah iniciativy a Pirátů

Iniciativa věcně zapadá do programu Pirátů. Budu žádat o finanční podporu ze stranického PaRo, tudíž pod tím bude strana podepsána přinejmenším jako sponsor a rád bych našel určité zázemí a podporu u stranických orgánů a jednotlivých členů (viz níže).

Důležitým aspektem je, že za rok a půl budou volby do EP, a tohle je skvělá příležitost, jak si před volbami samotnými nacvičit na něčem konkrétním spolupráci v rámci PP-EU (kde to hodlám také co nevidět propagovat) a tím ji pomoci rozhýbat; momentálně počítám s tím, že podstatnou část realisačního týmu budou tvořit evropští Piráti. No a pokud se zadaří, budeme mít celoevropský PR opěrný bod do voleb.

Na druhou stranu to má být nadstranická akce v tom smyslu, že je žádoucí, pokud získá podporu i ze širšího politického spektra (a různých neziskovek atd.) a nikomu rozumnému nebude bráněno se přidat.

Co je potřeba aneb jak se můžete zapojit

Hlavním důvodem, proč to tady vůbec píši, je pochopitelně to, že se jedná o dosti ambiciosní projekt, který se v jednom člověku dělat nedá. Budu tedy velmi rád, pokud se mezi vámi najdou lidé schopní a ochotní přispět k následujícím věcem, jež jsou potřeba dělat (ať již jednorázově nebo průběžně během kampaně):

• pořádně zkritisovat a připomínkovat výše i níže uvedené, ať už z hlediska odborného či mediálního,
• složit formální výbor iniciativy alespoň ze 7 občanů žijících v 7 různých zemích EU,
• udělat webové stránky kampaně (obsah, UX (vč. grafiky), podepisovací systém, vymyslet pěknou doménu atd.) a informační materiály,
• překlady materiálů do jazyků EU,
• financování kampaně,
• mediální komunikace (tradiční masmedia i socky),
• koordinace na celoevropské a lokální úrovni,
• kontakty, kontakty, kontakty na lidi a organisace po celé EU, kteří by se mohli zapojit ať už odborně, jako koordinátoři nebo prostě sdílením kampaně dostatečnému množství lidí,
• taky by se velice hodily osobní zkušenosti s evropskou přeshraniční byrokracií, které by se daly využít jako modelové příklady.

Díky za pozornost, kritiku i pomocnou ruku!

Jinak tady je zhruba naznačeno, co to obvykle obnáší.

Based on our own experience with signature collections, The ECI Campaign recommends that the following criteria be met before a one-million campaign is launched:

1. Create an alliance of at least 100 NGOs.

2. Decentralize and build up national/local alliances for the ECI in at least eight EU member states.

3. At least 100,000 signatures should be “expected” from NGOs as an advance commitment.

4. At least 100,000 Euro should have been secured in funds.

Pro dosažení bodů 1 a 3 jsou v našem případě přirozenými partnery především všechny možné krajanské spolky, které začnu obepisovat v následujících týdnech. Fundraising bude tvrdší oříšek a zde bych velmi ocenil pomoc někoho, kdo s tím má zkušenosti.

Marek.Necada píše:Jinak tady je zhruba naznačeno, co to obvykle obnáší.

Já bych začal raději tady http://ec.europa.eu/citizens-initiative ... come?lg=cs a ty zase tady

Petr.Vileta píše:Já bych začal raději tady http://ec.europa.eu/citizens-initiative ... come?lg=cs a ty zase tady

Formality jsem si samozřejmě už studoval, ale především v kontextu celé kampaně je to spíš nezanedbatelná drobnost (volby taky nevyhrává ten, kdo zná nejlépe volební zákon).

Ahoj, hodláš tam zahrnout i takové věci jako DPH? Když chci cokoliv prodat do EU (například na Slovensko), tak se musím stát plátcem DPH. Pro malé podnikatele to může být bariéra.

JanaB píše:Ahoj, hodláš tam zahrnout i takové věci jako DPH? Když chci cokoliv prodat do EU (například na Slovensko), tak se musím stát plátcem DPH. Pro malé podnikatele to může být bariéra.

Apriori se tomu nebráním, ale zrovna neplátcovství DPH je české specifikum (v ČR je oproti jiným zemím dost vysoká hranice, pod kterou může živnostník fungovat jako neplátce DPH), v jiných zemích je podíl živnostníků–neplátců DPH mnohem nižší, protože nebýt plátcem DPH tam prostě nedává moc smysl. Je potřeba zvážit velikost cílovky a určitou koherenci návrhu.

Marek.Necada píše:... v jiných zemích je podíl živnostníků–neplátců DPH mnohem nižší, protože nebýt plátcem DPH tam prostě nedává moc smysl.

Neznám zákony o DPH jiných zemí, ale chceš mi říct, že pokud si živnostník vydělá řekněme naše "nezdanitelné minimum" (případně životní minimum té země), tak v jiných zemích už musí být plátcem?
http://www.ipodnikatel.cz/Danove-prizna ... -2016.html

Konkrétní prahy k registraci DPH pro jednotlivé státy jsou zde (poslední sloupec). Opravuji své předchozí tvrzení, že to je (jen) české specifikum – je to fakt jakt kde, ale třeba ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Německu je to částka očividně nižší než běžné životní náklady, tj. na hlavní činnost se tam jako neplátce DPH podnikat prakticky nedá.

Ale jo, stojí to za zvážení. Otázkou je, kolika lidí se to týká a zda to nějak výrazně neohrozí nějaký jiný veřejný zájem (daňové úniky?).

Mně to přijde jako super nápad, ale držel bych se v rozsahu při zemi a koncipoval to jako co nejvíc rozšiřitelné a modulární. A DPH bych do toho (zatím) netahal, protože peníze jsou moc citlivá věc.

Tu modularitu a pozvolnost si představuji asi takhle: na evropské úrovni by se přijala automatická superlegalisace, apostil a osvobození od nutného překladu u dokumentů, které by byly v centrálním registru vzorů. Státní instituce by neměly povinnost vzory využít, protože by to vyrobilo dost velký byrokratický bordel, kdyby všechny úřady měly naráz měnit formy dokumentů. A počet vzorů a jejich obsah by se dal k doplňování a schvalování nějakému evropskému orgánu (parlamentu?)

Nevyřešilo by to instantně s byrokracií nic, protože by v registru bylo pár vzorů, které by ještě dlouho nikdo neimplementoval, ale otevřelo by to dveře k postupnému slaďování bez nutnosti dělat velké synchronní kroky. (tzn. pak by měl každý dupat po své vládě ať to zavede na svých úřadech a navrhne nový vzor ke schválení)

Je mi jasné, že to není moc ambiciózní a rychlý přístup, ale je imho nejbezbolestnější.

Marek.Necada píše:Konkrétní prahy k registraci DPH pro jednotlivé státy jsou zde (poslední sloupec). Opravuji své předchozí tvrzení, že to je (jen) české specifikum – je to fakt jakt kde, ale třeba ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Německu je to částka očividně nižší než běžné životní náklady, tj. na hlavní činnost se tam jako neplátce DPH podnikat prakticky nedá.

Ale jo, stojí to za zvážení. Otázkou je, kolika lidí se to týká a zda to nějak výrazně neohrozí nějaký jiný veřejný zájem (daňové úniky?).

Neplátci většinou daňové úniky nedělají. Jsou to trhovci, stánkaři, drobné provozovny na vesnicích, ševci (to fakt ještě existuje), opraváři všeho možného, atd. Prostě takoví, co by mohli být v evidenci nezaměstnaných, ale oni si raději vydělají pár drobných vlastní prací a alespoň se neukoušou nudou. To by se mohlo, nějak seriozněji, napsat do zdůvodnění.