rád bych vás v plné míře informoval o tom, jak to bylo s návrhem na neplatnost voleb všech kandidátů ve všech krajích, který připravil Lukáš Blažej. Reaguji tím na výzvu v tomto vlákně. Tato epizodka má v mé každodenní práci poslance a místopředsedy strany zcela marginální úlohu, ale vzhledem k poptávce považuji za nezbytné, aby měli členové informace z první ruky.
Shrnutí
V tomto příběhu vznikla v důsledku administrativních pochybení situace, kdy lidé, kteří k tomu nemají vůbec žádnou kompetenci, jménem strany odeslali na Nejvyšší správní soud návrh na zneplatnění voleb všech poslanců do Poslanecké sněmovny ve všech volebních krajích. Možná tak činili v dobré víře, ale určitě tak nečinili v souladu se zákonem a se stanovami, podle nichž jedná jménem strany navenek republikové předsednictvo. Návrh vedle toho po odborné stránce zpracován nesprávně, protože napadal volbu všech poslanců ve všech krajích, ačkoliv měl správně napadat pouze volbu poslanců, u kterých měly nesrovnalosti dopad na výsledek. Dále považuji za nepřijatelné, aby byl na návrhu na neplatnost voleb zfalšován podpis předsedy Ivana Bartoše, který s tím nesouhlasil, a aby byly takové návrhy podávány bez souhlasu republikového předsednictva.
V České pirátské straně máme vnitrostranickou demokracii. To znamená, že o exekutivních rozhodnutích se zásadními důsledky navenek rozhoduje přímo volený a demokraticky legitimovaný orgán, tedy v tomto případě republikové předsednictvo, nikoliv kdokoliv se k tomu namane. Republikové předsednictvo neoprávněně podaný návrh na neplatnost voleb projednalo na svém mimořádném zasedání. Nejvyšší správní soud jsme upozornili, že byl návrh podán neoprávněně a Nejvyšší správní soud tuto výhradu uznal jako důvodnou a návrh na neplatnost voleb v souladu se zákonem odmítl jako podaný neoprávněnou osobou. Tím pro mě tato marginální epizodka skončila, protože jako místopředseda se chci věnovat věcem, které mají smysl (např. práce ve sněmovně, růst strany), nikoliv nesmyslům.
Nyní podrobněji:
Pravda je taková, že po úspěšné roční volební kampani Pirátů, do které stovky lidí vložily svůj veškerý volný čas, se většina členů republikového předsednictva dozvěděla z televize, že někdo bez souhlasu republikového předsednictva odeslal datovou schránkou návrh na zpochybnění celých voleb. Souhlas republikového předsednictva jakožto statutárního orgánu je podle zákona vyžadován (viz rozhodnutí NSS níže). Ihned jsme začali věc řešit.
Když jsem zjišťoval, jak k odeslání celého návrhu došlo, zjistil jsem, že Tobias Esner, který návrh datovou schránkou odeslal, dostal pokyn od Martina Kučery, že má návrh odeslat, ačkoliv tento návrh nebyl schválen republikovým předsednictvem a ačkoliv Martin Kučera nemá kompetenci schvalovat a jménem strany podávat návrhy na neplatnost voleb. Martin Kučera se k celé věci vyjádřil tak, že Vojta Pikal z republikového předsednictva o tom byl informován, a tedy spoléhal na to, že předsednictvo je s celou věcí srozuměno, navíc šlo o poslední den lhůty. Vojta Pikal se k tomu vyjádřil zde.
Neoprávněným podáním návrh na neplatnost voleb jsme byli postaveni do situace, kdy po nás média žádala vyjádření k naší stížnosti - kterou neschválily žádné demokraticky legitimované orgány Pirátů - a rozhodně jsme nehodlali obhajovat v televizi to, proč chceme zpochybňovat kvůli sčítání kroužků v některých krajích celé volby, ani vysvětlovat, proč byl podán návrh, který jsme neodsouhlasili. Když jsem nesehnal vyjádření Vojty Pikala, který měl podle Martina Kučery o přípravě vědět, požádal jsem o svolání mimořádného předsednictva přímo v Poslanecké sněmovně, kde jsme přijali usnesení citované Mikulášem Peksou (publikaci tohoto usnesení jsme odložili do rozhodnutí NSS, a to z důvodu nežádoucí medializace administrativního pochybení). Nejvyšší správní soud dal plně za pravdu názoru republikového předsednictva, že návrh na neplatnost voleb byl podán neoprávněnou osobou a odmítl ho.
Před projednáním na republikovém předsednictvu jsem si návrh přečetl a zděsil jsem se, že Lukáš Blažej a spol. bez projednání na republikovém předsednictvu opravdu požádali o zneplatnění celých voleb, což je krok, který prostě nelze dělat svévolně, bez souhlasu republikového předsednictva - a kdo to nechápe, tomu nepomůže ani právní vzdělání. Po pročtení jsem dospěl k názoru, že návrh není po odborné stránce dobře pojat. Navíc už samotný fakt, že předsednictvo bylo při odeslání návrhu obejito, považuji za skandální. Proto jsem ani nenavrhl, abychom ho schvalovali dodatečně. O návrhu jsme se věcně neusnášeli, pouze jsme se usnesli, že vyrozumíme Nejvyšší správní soud o skutečnosti, že návrh nebyl podán statutárním orgánem ani jinou oprávněnou osobou (s případným zpět vzetím podaným toliko eventuálně, že by NSS zaujal jiný postoj), v čemž nám dal Nejvyšší správní soud plně za pravdu a potvrdil naše závěry.
Konkrétně, podaný návrh na neplatnost voleb Lukáše Blažeje měl dvě zásadní chyby:
- Za prvé zpochybňoval platnost voleb všech kandidátů ve všech volebních obvodech, takže se netýkal pouze případů, kde byly špatně sečteny kroužky, ale všech 200 poslanců (srovnej naproti tomu návrh na neplatnost voleb do Evropského parlamentu, kde jsme se pokud vím domáhali pouze neplatnosti voleb u 2 dotčených mandátů). Paradoxně tak došlo k tomu, že Ivan Bartoš jako předseda strany žádal, aby byl jeho mandát byl zneplatněn. To z návrhu dělalo mediálně a odborně těžko vysvětlitelný nesmysl.
- Druhou zásadní chybou návrhu bylo, že podpis Ivana Bartoše byl uveden na návrhu bez jeho vědomí, protože Ivan s podáním stížnosti nikdy nesouhlasil. O návrhu jsem nevěděl ani já, který jsem byl republikovým předsednictvem pověřen vést právní tým, ani stížnost neřešil advokát Filip Hajný, který tyto záležitosti řeší jako advokát vybraný ve výběrovém řízení a který návrhy na neplatnost voleb podával historicky (a je k jednání navenek v zastoupení strany zmocněn republikovým předsednictvem). Je pravda, že Lukáš Blažej bez mého vědomí řešil věc s jedním členem právního týmu, který není pověřen k jednání navenek a podle mnou vydané metodiky neměl takové věci vůbec řešit, a že Lukáš k věci založil vlákno na fóru (které předsednictvo vzhledem k rozsahu své agendy sledovat nemůže) a podání v redmine právního týmu (se kterým pracoval příslušný člen právního týmu).
Chci dále uvést na pravou míru několik tvrzení, která jsou nesprávná, zavádějící a někdy i hrubě urážlivá (aniž bych měl potřebu reagovat na všechny osobní útoky v diskusích):
- Lukáš Blažej členy předsednictva obvinil z toho, že jsme zneužili svoji pravomoc, abychom si zajistili svoje mandáty. K tomu bych chtěl uvést, že já a Ivan Bartoš jsme každý získali přes 10 000 preferenčních hlasů a přepočet kroužků na to vůbec neměl vliv, takže ani Lukášova neoprávněně podaná stížnost by na náš mandát neměla žádný vliv. Žádnou pravomoc jsme nezneužili, protože narozdíl od něho jsme kompetentní rozhodovat o všech žalobách a dalších právních krocích jménem strany protože jsme k tomu byli zvoleni celostátním fórem.
- Dále Lukáš Blažej uvádí, že jsme Tobiase Esnera obvinili z trestného činu, ačkoliv jsme věděli, že jednal na základě pověření Vojty Pikala. Za prvé jsme Tobiase neobvinili z trestného činu, pouze jsme informovali soud, že Tobias nebyl oprávněn k jednání jménem strany, a za druhé jsme nevěděli, že by Tobias jednal na základě pověření Vojty Pikala a na základě dosud shromážděných informací se domnívám, že Vojta Pikal o přípravě stížnosti sice věděl, ale nedal pověření k jejímu podání (viz vyjádření zde).
- Pokud jde konečně o tvrzení Lukáše, že šlo o "nejpředpisovější" stížnost na volby v historii strany, tak ho musím uvést z omylu, protože zásadní předchozí stížnosti republikové předsednictvo narozdíl od této projednávalo - aspoň pokud se pamatuji, viz parlamentní volby a eurovolby - a právě projednání republikovým předsednictvem, které je přímo voleno členy, je jedinou, ale zásadní náležitostí vyplývající ze stanov. Je možné, že se historicky podávaly i stížnosti na neplatnost v nějakém městě, kde nešlo nic ztratit, ale rozhodně to není možné srovnávat s návrhem na neplatnost mimo jiné již zvolených 22 poslanců po úspěšných volbách a kampani, do které se zapojila celá strana a utratila na ni drtivou většinu svých prostředků.
- Není samozřejmě ani pravda, že by bylo nutné napadnout volbu všech kandidátů ve všech volebních krajích. Stačilo provést nějaký kvalifikovaný odhad, kterých osob se mohly nesprávnosti při sčítání výsledků dotknout. Tuto podstatnou část však návrh vůbec neobsahoval. Příkladem budiž poslední zdařilá stížnost na eurovolby, kde jsme napadli pokud se dobře pamatuji pouze volbu pana Pocheho a pana Zdechovského, na jejichž volbu by měl vytýkaný nedostatek vliv, nikoliv volbu všech europoslanců. Nejvyšší správní soud toto opakovaně zdůrazňuje, že může být napadena pouze volba těch osob, kde měl vytýkaný nedostatek skutečný dopad. Viz například usnesení NSS č. j. Vol 30/2006 - 24 ze dne 30. 6. 2006:
K tomu je nutno uvést, že Nejvyšší správní soud již v minulosti judikoval (viz např. usnesení ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004) algoritmus posuzování volebních stížností, když za základní předpoklady vyhovění označil (1.) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona; (2.) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a (3.) zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen; tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.
Z toho je zřejmé, že po odborné stránce návrh na neplatnost voleb všech kandidátů ve všech volebních krajích nebyl správně koncipován.
Abych to shrnul, republikové předsednictvo se snažilo věc řešit maximálně rychle, diskrétně a korektně. Cíleně jsme se rozhodli nedávat této věci žádnou publicitu, abychom nezveličovali význam administrativního pochybení a podařilo se nám celou věc ustát velmi dobře, aniž by byl jakkoliv poškozeno dobré jméno Pirátů a to, že podáváme kvalitní odborné návrhy. Republikové předsednictvo jednalo narozdíl od všech předchozích aktérů v nezpochybnitelném souladu se stanovami, učinilo rychlé a efektivní kroky k objasnění situace u Nejvyššího správního soudu a tímto o vzniklé situaci a jejím řešení informuje i všechny členy.
Pro administrativní odbor by z toho mělo být poučení, že si přečte stanovy a bude zásadní záležitosti jako je návrh na zneplatnění voleb u NSS odesílat pouze po souhlasu republikového předsednictva anebo v případě neřešitelného časového tlaku (zde o neřešitelný časový tlak nešlo, návrh tam visel 5 dní) do nich aspoň uvede jméno místopředsedy, který návrh odsouhlasil, nebude si v nich vymýšlet nikoho jiného. Vojta Pikal bude zásadní věci předávat celému republikovému předsednictvu, které jim pak bude moci včas věnovat. Všichni zúčastnění diskutéři - zejména placení zaměstnanci a členové orgánů strany - si pak položí otázku, zda je jejich přístup konstruktivní a profesionální.