Kvíz pro stranické ekonomické experty

[Janek.Wagner]

Do návrhu volebního programu se nám dostal tento programový bod:

Nižší zdanění práce a spravedlivé daně
● Snížíme zdanění práce o 2 %: Průměrnému zaměstnanci vzrostou čisté příjmy přibližně o 9000,-Kč ročně. Dle možností budeme usilovat o další snižování.

Jak se taková úspora čistých ročních příjmů vypočte?

[Pavel.Moravec]

Do návrhu volebního programu se nám dostal tento programový bod:

Nižší zdanění práce a spravedlivé daně
● Snížíme zdanění práce o 2 %: Průměrnému zaměstnanci vzrostou čisté příjmy přibližně o 9000,-Kč ročně. Dle možností budeme usilovat o další snižování.

Jak se taková úspora čistých ročních příjmů vypočte?

Já bych postupoval takto:

Dle http://www.finance.cz/zpravy/finance/44 ... mich-oecd/ (2 roky staré, ale až na drobnosti aplikovatelné) je míra zdanění práce 42.7%. Loňská průměrná hrubá mzda je dle http://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/ 27589Kč, tedy čistá průměrná mzda je 27589Kč * 1.34 (náklady zaměstnavatele) * (1-0.427) = 21183Kč.

Když snížím zdanění práce o dvě procenta, bude nově 42.7% * 0.98 = 41.846%. Z loňské průměrné hrubé mzdy by vyšla čistá mzda 27589Kč * 1.34 * (1-0.41846) = 21499Kč, tedy měsíčně o 316Kč víc, ročně tedy o 3788Kč víc.

Když snížím zdanění o dva procentní body, bude nově 40.7%. Z loňské průměrné hrubé mzdy by vyšla čistá mzda 27589Kč * 1.34 * (1-0.407) = 21923Kč, tedy měsíčně o 740Kč víc, ročně tedy o 8877Kč víc.

(všechny mezivýpočty jsou zaokrouhleny na koruny, porovnávání mezivýsledků nemusí proto přesně sedět)

Celkově tedy snížení míry zdanění o dva procentní body doopravdy znamená pro průměrnou mzdu zvýšení čisté mzdy o skoro 9000Kč ročně.

[Ivo.Vasicek]

Celkové zdanění práce není 42,7% (to je zdanění nákladů na práci) ale 57% z hrubé mzdy (tedy částky, která je dnes uváděna v statistikách a vycházejí z ní výpočty institucí) . Snížení o dvě procenta je tedy na 55%
http://ekonomika.idnes.cz/ze-sve-prace- ... nomika_rts
Výpočet:
-průměrná hrubá mzda 29.320,-Kč
-z toho je mzdový náklad 39.289,-Kč (29320*1,34), protože jsou tyto daně skryty v odvodech zaměstnavatele
-2% z 39.289= 786,-Kč
-za rok potom 12*786=9429,-Kč
Pozn.:
při hrubé mzdě 28.000 to vychází přesně 9000.

[Lukas.Novy]

Pocitac s prumerem vam da blbosti. Median hrube mzdy zamestnance za 2016 byl 25 061 Kc.

Superhruba = 33 581,74 Kc
Zaklad dane = 33 582 Kc
Zaokrouhleny zaklad dane = 33 500,00 Kc
Dan pred slevami = 5 025 Kc
Dan po sleve na poplatnika = 2 955 Kc
Pojisteni zamestnancem = 2 757 Kc
Cista mzda = 19 349 Kc
Celkove zdaneni = 42,4 %

Tech 57 % je nesmysl, 57 % zamestnanec dostane, nikoliv zdaneni.

[Lukas.Novy]

Nicmene tyhle slozity vypocty nejsou potreba, pokud mluvime o procentnich bodech, protoze usetrena castka rocne je proste 12 * 0,02 * superhruba mesicni mzda. Tedy mirne pres 8 tisic Kc.

[Ivo.Vasicek]

Pocitac s prumerem vam da blbosti. Median hrube mzdy zamestnance za 2016 byl 25 061 Kc.

Superhruba = 33 581,74 Kc
Zaklad dane = 33 582 Kc
Zaokrouhleny zaklad dane = 33 500,00 Kc
Dan pred slevami = 5 025 Kc
Dan po sleve na poplatnika = 2 955 Kc
Pojisteni zamestnancem = 2 757 Kc
Cista mzda = 19 349 Kc
Celkove zdaneni = 42,4 %

Tech 57 % je nesmysl, 57 % zamestnanec dostane, nikoliv zdaneni.

Doplnil jsem výš do závorky. 57% je zdanění vzhledem k hrubé mzdě. Mzdový náklad (tzv superhrubá mzda) je uváděn pouze na výplatní pásce, ale jinak v žádných oficiálních statistikách a výkazech nefiguruje. Hrubá mzda je však uváděna ve všech statistikách a jsou na ni navázány výpočty v oblasti sociální a dalších. Samozřejmě je to zmatečný stav, protože v mezinárodních porovnáních jsou naše výkazy zkreslené, ale s tím nic nenadělám.
EDIT:
a jen tak pro zajímavost. Vzhledem k čistému příjmu je zdanění 74,4%. Zjednodušeně stát inkasuje, za každou korunu kterou vyděláte, 74haléřů. Práce je v podstatě nejvíce zdaněná "komodita".

[Pavel.Moravec]

a jen tak pro zajímavost. Vzhledem k čistému příjmu je zdanění 74,4%. Zjednodušeně stát inkasuje, za každou korunu kterou vyděláte, 74haléřů. Práce je v podstatě nejvíce zdaněná "komodita".

Omlouvám se za de-rail vlákna (které si ale myslím je jinak vyčerpáno / odpovězeno na původní otázku), ale s mírou zdanění mi není jasná jedna věc:

Obecně by nižší míra zdanění měla být na produkty/služby/komodity/whatever, které jsou společensky užitečnější, či které chce stát nějak podpořit. Proto jsou některé skupiny produktů v nižší sazbě DPH (nechci polemizovat s konkrétními položkami).

Proč tedy obecně prodej výrobků (primitivní "služba" bez přidané hodnoty) je zatížen nižší sazbou DPH, než ekvivalentní služba, která má vyšší přidanou hodnotu (servis okolo dodávky vlastního zboží)? Donedávna to tak bylo nejflagrantněji vidět potraviny vs. pohostinství, kde nákup piva domů byl zatížen nižší sazbou než vypití piva v restauraci.

A proč probůh nejvyšší sazbou daně je zatížena práce samotná??? Ne 10, ne 15, ani ne základní 21%, ale kolem 50%??? (viz. různá procenta v diskuzi výše, dle metodiky / co s čím srovnávám)?

S tím, že služby jsou takto bity dvakrát: jednou DPH, podruhé přes vyšší zdanění práce, které je na jednotku "produktu" obecně větší, než u prodeje (kadeřník vám nabarví vlasy za hodinu, anebo vám k tomu prodá prostředky za poloviční cenu ale desetinový čas).

Nemělo by to být spíše naopak? Čím větší přidaná hodnota dané ekonomické směny, tím menší daňové zatížení? Aby se podpořily ekonomické aktivity s co nejvyšší přidanou hodnotou, abychiom nebyli primitivní montovnou/skladem/prodejním místem?

Nebo ještě jinak / obecněji: čím vyšší ekonomický sektor (primární=zemědělství, sekundární=průmysl, terciální=služby, kvartérní=věda a výzkum), tím pro společnost a ekonomiku užitečnější. A proto by měl být méně zatížen zdaněním své aktivity, aby jej stát podpořil. Proč tedy máme ohromné dotace zemědělství, měli jsme daň.pobídky pro průmysl a máme daň.systém zvýhodňující spíše základnější ekonomické sektory?