V reakci na žádost určitých bytostí a na aktuální projednávání záležitosti v RV, maje před očima bizarně autoritářské formulace v onom projednávání, zde k účelu nezávazné komparace postuji pár základních dat k existenci Institutů (v tamním nářečí "stranám blízké nadace", nebo "polické nadace") v Německu.
Politické nadace v Německu mají poměrně široké spektrum funkcí, čemuž odpovídá i jejich rozpočet (dohromady pro všechny něco přes 500 milionů Euro/rok).
Základním úkolem je "politické vzdělávání" - německý pojem, který zahrnuje kultivaci veřejného diskurzu, osvětovou činnost, posilování participace občanstva v politickém životě a další. Tuto činnost rozvíjejí i v zahraničí, včetně ČR. Kromě toho se angažují i v oblasti kultury a vzdělávání, především velkorysými stipendijními programy.
Taktéž úkolem nadace je správa stranického archivu dané strany (to je asi nejméně relevantní, ledaže by případný pirátský institut spravoval nějakou datovou farmu) .
Legální báze jejich působení je shrnuta zde:
https://www.bundestag.de/blob/412424/07 ... f-data.pdf
(od roku 2006 se nic zásadního nezměnilo)
tl,dr (nebo "it's in german, didn't read")
- Neexistuje jeden konkrétní zákon o Politických nadacích, místo toho se jejich existence a financování řídí několika paragrafy Zákona o stranách (
http://www.gesetze-im-internet.de/partg/) a především závaznými rozhodnutími německého Ústavního soudu ( hlavně rozsudek BVerfGE 73, 1 - Politische Stiftungen, celé znění
http://www.servat.unibe.ch/dfr/bv073001.html#Rn002).
- Politickým stranám už ústava zapovídá možnost vyvíjet vlastní politickou vzdělávací činnost (= zamezení propagandě). Tuto funkci na sebe berou politické nadace, které stojí (resp. mohou stát) blízko konkrétním politickým stranám a svou činnost vykonávají na základě hodnot, které taktéž ona strana sdílí.
- Aby ovšem dosáhli na financování, musí být nadace nezávislá právnicky i fakticky na oné straně. Podle § 11 Zákona o stranách tedy nemůže člen předsednictva strany vykonávat podobnou pozici i v nadaci. Zmíněný rozsudek BVerfGE ale tuto praxi značně přitvrdil ("Die Stiftungen sind gehalten, darauf zu achten, daß Führungspositionen in der Stiftung und in der ihr nahestehenden Partei nicht in einer Hand vereinigt werden, und daß die Mitglieder der leitenden Stiftungsorgane nicht vornehmlich aus in hervorgehobener Stellung aktiv tätigen Parteimitgliedern bestehen."). Ve vedení nadace nemůže být jednak osoba, která už je ve vedení strany, jednak ale se nesmí vedoucí orgán nadace sestávat "většinově z členů strany činných ve význačných pozicích".
To v praxi vypadá tak, že ve vedoucím orgánu jsou nevětšinově zastoupeni význační členové strany a zbytek je dosazen z řadových členů strany či nestraníků.
Konkrétně Heinrich-Böll-Stiftung, která je asi nejtransparentnější, má jako základní orgán "členské shromáždění" 49 osob, které se skládá z 16 členů ze zemských (landes-) sdružení nadace, 4 poslanci Zelených, 4 členové Strany Zelených (neposlanci) a 25 nominantů "Sdružení přátel a přítelkyň Nadace Heinricha Bölla" (organizace s otevřeným členstvím pro straníky, nestraníky a právnické osoby). Ti pak volí trojčlenné představenstvo. Kromě toho je zde i dozorčí rada, do které volí 7 míst členské shromáždění a 2 místa zástupci zaměstnanců nadace.
-Financování se děje většinově ze státního rozpočtu, z rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev na základě žádostí daných nadací. Ministerstvo zahraničí tak financuje zahraniční aktivity, ministerstvo kultury kulturní atd. O finální výši příspěvku se pak hlasuje v Parlamentu.
Celý tenhle kolotoč má za cíl to, aby strany vyvíjeli svou činnost v souladu s hodnotami strany, ale bez přímého organizačního propojení se stranou. To se projevuje i v názvu nadací, které se pojmenovávají po význačných, zpravidla mrtvých, politicích a osobnostech veřejného života (kancléřové Konrad Adenauer a Friedrich Ebert, komunistka Luxemburgová, nobelový literát Heinrich Böll, kryptofašista Friedrich Naumann, atd...). I když se to zdá jako velké Kabuki divadlo s maskama, tak ta oddělenost od stran je hlavně u levicových nadací celkem důsledná. Činnost takových nadací má pak hmatatelný pozitivní vliv na občanskou společnost, protože je skrze ně možné se vzdělávat a veřejně se angažovat bez nutnosti se hned přidávat k nějaké straně.
V konkrétní německé podobě je pak velký přínos i pro stranu samotnou, protože může své působení legálně a oficiálně rozšířit i mimo Německo (což stranám samotným zákon o stranách víceméně neumožňuje). Díky stipendijním a projektovým programům se také vytváří vrstva nadaných absolventů, kteří eventuálně i vstupují do strany, nebo (u neněmců) zastupují její hodnoty i v zahraničí.
uffff....
