Petr Čaněk píše:Zdravím,
rozhodně jsem pro podpoření.
Také bych se zamyslel nad vědou (a školstvím) celkově - osobně bych to dal jako pátý bod pirátského programu. Protože současný stav - kdy akademie věd dostává sotva pár miliard ze státního rozpočtu (myslím, že to je něco kolem 5 - přičemž poslanci a ministerstva mají 1,5 mld...) - to je zatraceně málo.
Doporučuji článek
http://blog.ihned.cz/opatrny/c1-4409478 ... l-v-dansku Zejména mně zaujala věta "Mohutné zvyšování investic do výzkumu a vysokých škol prý přišlo poté, co se dánský premiér Rasmussen v roce 2004 vrátil z návštěvy v Číně se zjištěním, že pokud se nemá jeho země zanedlouho stát bezvýznamnou provincií, je třeba začít rychle něco dělat." Není to ale jen záležitost Číny. Máme tu teď na návštěvě rektora Malajské technické univerzity Perlis, založené před osmi lety. Nejenže mají nesrovatelné investice do školství, ale například plně sponzorují více než 500 studentů na PhD na západě podle následujícího vzorce: Napřed si je vyberou jako přednášející na univerzitě a pak je pošlou, ať si udělají PhD v Cambridge. Zároveň nakupují přednášející všude po světě. Komunikačním jazykem univerzity je angličtina. 20% malajského rozpočtu jde na výzkum a vysoké školy.
Petr Čaněk píše:A školství - zde peníze chybí, kam se podíváte... Ať se kouknete na vybavení, zařízení budov či jejich stav, stáří - vše mizerné. Lepší to má jen pár škol - ty, které mají průbojné a schopné ředitele, kteří dokáží využít sponzory, EU, svůj kraj.
Z osobní zkušenosti: Pro koho by to jako dělali? Většina gymnázií bojuje o počty studentů, o průmyslovkách nemluvě. Když studenty nebudou mít, zavřou je. Studenti to dobře vědí, celou věc alespoň trochu zachraňuje přirozená touha studentů po poznání, jinak už by se neučilo nic. Navíc se na vysokou školu dostane každý, i z učňáků s maturitou jde většina studentů do Prahy, kde je i tak víc studijních míst než zájemců. Například v jistě pro národní hospodářství klíčovém oboru chov koní.
Obávám se, že peníze nejsou ten hlavní problém. Na vysokých školách se musí konfrontovat nejlepší studenti s nejlepšími vědci - kteří ale zároveń musí být profesory a účastnit se profilace výuky - a dělat také servis pro své bývalé studenty, dnes průmyslníky. To musí být základ, pokud chce někdo být státní zaměstnanec a dělat výzkum, musí být povinen se o své poznatky dělit.
Elitní struktura typu AV se má tendenci zakonzervovat a sám sebe utvrzovat ve své elitnosti. Což se ukázalo v roce 2004 - kdy AV prosadila meziresortní hodnocení komisemi a nakonec se jím neřídila a v roce 2008/2009, kdy se ukázalo, že původně vnitroakademický kafemlejnek mele lépe pro univerzity než pro AV. A zase ho AV odmítá.
Středních škol prostě musí a) být méně a b) musí fungovat pravidlo, že například na osmiletá gymnázia automaticky přejdou všichni talentovaní páťáci a ne že jim to ředitelé základních škol ohrožených (počtem a výší dotace, nikoliv kvalitou) jejich odchodem, nedoporučí.
Ale hlavne by to chtělo 3 a více dětí v rodině. Pak není problém aby dvě byli jedničkáři nebo dvojkaři, jedno trojkař a šlo po průmyslovce pracovat a jedno třeba čtyřkař a šlo se vyučit a živilo se řemeslem. Za jedináčka samozřejmě každá matka bojuje, i když je to jasně líný hloupý grázl. Jedináčci jsou pak automaticky na gymnáziích, tzv. elitních VŠ, potažmo dostávají zdarma JUDry.
Z posledního vyplývá, že Číny se není třeba tak bát. Politika jednoho dítěte je brzo dostihne. Zato Indie, Malajsko, Indonézie, Singapur (Vietnam??), tam je třeba hledat leadry 21. století.
Ehrgeiz is der Tod des Denken. Ludwig Wittgenstein: Vermischte Bemerkungen
A levně 
