[Výklad] Záměry dělení příspěvků za mandáty

[Vojtech.Pikal]

Vážená komise,

uzavírají se koaliční smlouvy, v nichž jsou často předpoklady dělení příspěvků za mandáty, které částečně dle rozpočtových pravidel náleží do centrálního rozpočtu, takže bych se chtěl zeptat, jestli je to "záměr" ve smyslu předpisů a jestli, kdy a jak má dojít k jeho schválení.

[Marek.Necada]

Co se týče druhé části otázky, je to vcelku zjevné:

§ 11 Schvalování záměru

(1) Ještě před objednávkou, uzavřením smlouvy, veřejným vyhlášením výběrového řízení nebo jiným vznikem závazku musí hospodář

a) odhadnout celkové náklady záměru,
b) zajistit v rozpočtu potřebné prostředky na záměr (z výdajové rozpočtové položky spravované jím samotným nebo jiným hospodářem s jeho souhlasem),
c) zajistit udělení a vyhlášení souhlasů jiných orgánů strany, pokud jsou potřeba.

Takže před uzavřením koaliční smlouvy.

Ohledně první části otázky zatím dosti neautoritativně: záměrem to podle předpisů (PraH) bude. Nicméně podle mého názoru se za souhlas se záměrem dá považovat již usnesení o schválení koaliční smlouvy příslušným oblastním fórem.

(4) Souhlas se záměrem vyslovuje příslušný orgán usnesením, které obsahuje dostupné informace o záměru a výši jím odsouhlasených nákladů záměru. Do této výše jsou jím odsouhlasena všechna právní jednání.

Pokud se s příslušnými výdaji počítá ve schváleném rozpočtu příslušného oblastního sdružení, mělo by to stačit. Pokud ne, bude potřeba tak jako tak provést příslušnou změnu rozpočtu (§ 15 RoPr). Vejdou-li se vyplácené podíly do příjmů účelově určených oblastnímu sdružení (80 % z příspěvku na mandát zastupitele), nebude potřeba zvláště schvalovat změny (rozpočtový dodatek) v nadřízeném rozpočtu.

[Vojtech.Pikal]

Mno, souhlasím, že pokud oblastní fórum schválilo tu smlouvu, tak schválilo vyplývající záměry včetně budoucího rozdělování příspěvků za mandáty v rámci svého rozpočtu a podílu.

Část (menší) příspěvků za mandáty je ovšem určena do centrálního rozpočtu.
Lze předpokládat, že k rozdělení příspěvků za mandáty mezi koaličními stranami bude docházet před jejich vnitřním účelovým rozdělením ve straně podle vnitrostranických předpisů, jako se to děje nyní s příspěvkem za senátora Libora Michálka. (tam se ostatně záměr - smlouva schvalovala celostátním fórem.)

Takže, ta část (20% u krajských mandátů, 50% u senátorských) defacto půjde z centrálního rozpočtu - měla by se tato část schválit RP/RV? Kdy?
Co se stane, když se tak nestane?

[Marek.Necada]

Takže, ta část (20% u krajských mandátů, 50% u senátorských) defacto půjde z centrálního rozpočtu - měla by se tato část schválit RP/RV? Kdy?
Co se stane, když se tak nestane?

Pokud organisační jednotka nebude chtít, aby to šlo plně z jí účelově určené části, pak by záměr měl schválit i RP/RV, a to za stejných podmínek – tedy před uzavřením smlouvy, i s případnou změnou rozpočtu. Když se tak nestane, FO by ji neměl vyplatit.

[Jakub.Michalek]

Já otázce nerozumím, prosím upřesnit. Zkusím podle svého pochopení. Smlouvou, kde peníze tečou přes naše účetnictví a odvádíme podíl mimo stranu, skutečně nám právně vzniká závazek s nadlimitními náklady, který je třeba odsouhlasit příslušnými orgány (viz schvalování přeposílání peněz Liboru Michálkovi, ovšem schválené paušálně po celou dobu mandátu naposledy, pokud se dobře pamatuji). Pokud to přes naše účetnictví neteče, nemáme závazek s náklady, ale máme právo na plnění, takže netřeba přeposílání počítat do záměru. Závazek s náklady je ale pochopitelně vklad do společné kampaně.

[Frantisek.Navrkal]

Ale já nemůžu jako hospodář KS ÚsK žádat o schválení záměru RV. To je nesmysl. To by musel zažádat asi předseda strany nebo někdo jiný pověřený v RP.

A je to teda fakt. V případě jakéhokoli dělení teda bude potřeba, aby vždy za jednotlivá PKS RP požádalo RV o schválení záměru. Taky bude potřeba na to v rámci rozpočtu RP udělat rozpočtovou položku. Tady je ovšem problém, že předem nemůžeme vědět rozsah záměru, v našem případě to může teoreticky být kdekoli v rozmezí tak 0 Kč až cca 2 650 000 Kč za celé 4 roky, co by mělo jít dle smlouvy SZ z našeho centrálního rozpočtu.

No nic. Teď jdu vyfotit naši koaliční smlouvu a nechám ji zanést do registru. Pak tohleto musíme začít řešit.

[Vojtech.Pikal]

Vyjasnění pro Jakuba.
Nejedná se zde o náklady kampaně.

Jedná se zde o potencionální závazek strany, který vzniká podpisem koaliční smlouvy.

Dějme tomu, že se v koaliční smlouvě o senátorovi dohodne půlení pěněz za mandát přičemž navrhovatelem jsou Piráti (když to píšu, tak vidím, že u senátorů to asi problém není.)
Takže straně vzniká závazek polovinu státního příspěvku za senátora odvádět "Druhe straně"(dále DS).
Podle rozpočtových pravidel, polovina příspěvku za senátora je rozpočtově určena příslušnému krajskému sdružení a polovina jde do centrálního rozpočtu.
Pokud by smlouvu a záměr schválilo toliko krajské fórum, tak za závazek odvádět DS ručí toliko KS, takže toto musí odvést veškeré peníze, které mu z mandátu příjdou DS a zbudou mu jen oči pro pláč zatímco centrální rozpočet se bude těšit půlce příspěvku za senátora. To zjevně není žádoucí a zamýšlený stav.
[WWI - líp to dneska nepodám]

[Vojtech.Pikal]

Vyjasnění pro Jakuba.
Nejedná se zde o náklady kampaně.

Jedná se zde o potencionální závazek strany, který vzniká podpisem koaliční smlouvy.

Dějme tomu, že se v koaliční smlouvě o senátorovi dohodne půlení pěněz za mandát přičemž navrhovatelem jsou Piráti (když to píšu, tak vidím, že u senátorů to asi problém není.)
Takže straně vzniká závazek polovinu státního příspěvku za senátora odvádět "Druhe straně"(dále DS).
Podle rozpočtových pravidel, polovina příspěvku za senátora je rozpočtově určena příslušnému krajskému sdružení a polovina jde do centrálního rozpočtu.
Pokud by smlouvu a záměr schválilo toliko krajské fórum, tak za závazek odvádět DS ručí toliko KS, takže toto musí odvést veškeré peníze, které mu z mandátu příjdou DS a zbudou mu jen oči pro pláč zatímco centrální rozpočet se bude těšit půlce příspěvku za senátora. To zjevně není žádoucí a zamýšlený stav.
[WWI - líp to dneska nepodám]

[Jakub.Michalek]

Ještě je třeba vzít v úvahu, čemu vlastně hospodaření koalic odpovídá.

Jde o specifickou formu sdružení za účelem výběru kandidátů, sestavení programu a společné kampaně. Tato kampaň vyžaduje sdružení prostředků (viz např. § 21 pravidel hospodaření níže).

§ 21 Hospodaření s vkladem

Pokud strana vloží majetek do koalice, obchodní společnosti nebo družstva nebo jinak sdruží či vyčlení majetek k určitému účelu, musí aspoň co do vkladu strany předem smluvně zajistit hospodaření s péčí řádného hospodáře (§ 4), vyloučit zakázaná jednání (§ 5), zajistit průhlednost hospodaření (§ 12), jakož i možnost kontroly kontrolními orgány strany.

Jedna možnost je, že sdružením majetku za společným cílem vzniká spoluvlastnictví k tomu majetku, tzv. societa (společnost bez právní subjektivity), viz § 2719 NOZ.

Vkladem tedy vznikne spoluvlastnictví, přičemž ve smlouvě je ujednán způsob vypořádání závazků (vyúčtování kampaně) a také rozdělení příjmů po vyúčtování kampaně (příspěvek na mandát). Tyto příjmy získává jedna strana (tj. ta, přes kterou teče účetnictví kampaně) a ta je v postavení příkazníka (§ 2737 NOZ). Z toho tedy dovozuji, že peníze jsou po příjmu naším vlastnictvím, nikoliv spoluvlastnictvím, ale máme je povinnost převést do spoluvlastnictví (např. na separátní účet) anebo vypořádat, požaduje-li to tak specificky smlouva (rozdělit mezi členy koalice).

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 2728

(1) Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. (...)

§ 2731

(1) Správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu.
(2) Byl-li správce jmenován ve společenské smlouvě, lze ho odvolat jen z vážného důvodu, jinak lze jeho pověření zrušit obdobně jako u příkazu.

§ 2737

(1) Jedná-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků. Ujednají-li si společníci něco jiného, nelze to namítnout vůči třetí osobě, která jedná v dobré víře. (...)

§ 2435
Příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

Druhá možnost je brát jednotlivé transakce jako dary, což ale naráží na jejich skutečnou povahu, že s obdarovaný nemá právo s nimi nakládat podle vlastního uvážení a očekává se za ně protislužba právě v podobě podílu na příjmu.

Je principem občanského práva, že se použijí ustanovení, která jsou nejblíže a v tomto případě bych se z teoretického hlediska spíše přikláněl k societě. Je nedostatkem zákonodárce, že příjem z vypořádání neuvedl mezi zákonnými příjmy, tomu bych velký význam nepřikládal. Spíš je nevýhodou society právě nutnost uvažovat o spoluvlastnictí, proto je docela rozumné to upravovat jako dary na kampaň.

Tohle je jen přípravný příspěvek pro další přemýšlení o problému, který je spíše teoretický, ale zajímavý.

[Frantisek.Navrkal]

Vkladem tedy vznikne spoluvlastnictví, přičemž ve smlouvě je ujednán způsob vypořádání závazků (vyúčtování kampaně) a také rozdělení příjmů po vyúčtování kampaně (příspěvek na mandát). Tyto příjmy získává jedna strana (tj. ta, přes kterou teče účetnictví kampaně) a ta je v postavení příkazníka (§ 2737 NOZ).

No pokud se bavíme o volbách do krajských zastupitelstev, tak tam příspěvek na mandát, pokud ho obsadí kandidát nějaké koalice, získává strana, za kterou kandidát v rámci koalice kandiduje (§ 20 odst. 8 zákona č. 424/1991 Sb.). Není tedy předem jasné, jakým směrem peníze vlastně v rámci koalice potečou.

Celkově by možná stálo za úvahu se na celostátní úrovni se SZ dohodnout, že ty vzájemné závazky vypořádáme nějakým zápočtem a transakce nakonec půjde jen jedním směrem.