ČT - Máte slovo 18.3. Internet

[Ivan.Bartos]

Tak tu máme další televizi...

Téma: legální či nelegální stahování, sociální sítě, nebezpečí internetu

Čekám na další specifikaci a zaslání otázek.

Zde budu prezentovat v přípravy a hlavní teze na vystoupení v pořadu.(viz Kapitánův deník - úterý 09.02.2010)

Teze budu postupně oběňovat a rozšiřovat formou EDITACE.

[Ivo.Vasicek]

Možná by bylo dobré mezitím rozjet nějaká školení pro veřejnost (něco ve smyslu piráti zvyšují počítačovou gramotnost veřejnosti). Tímto se odlišit od rozdavačů párků a piva. případně udělat nějaký e-lerning o bezpečnosti. No a jen tak na okraj zmínit, že pomáháme lidem tímto způsobem zvládat úskalí nové počítačové doby. Pozn. Školící prostory dávám zdarma k dispozici (kapacita cca 15 lidí, projektor+plátno).

[Petr.Bajgar]

Ivo skvělá cesta jak se odlišit i zviditelnit. Určitě lepší než spoléhat na reklamní triky, na které stejně nemáme zdroje.

[Zdenek.Pech]

Ivo Vasicek: A jakou formou by sis takova skoleni predstavoval? Neco jako verejne informacni meetingy s projekci a ozvucenim? (tj. moderni pojeti meetingu - misto kecu uzitecne informace) Anebo jeste neco jineho, treba nejake ivdeosekvence v elektronicke podobe na netu pro volnou publikaci? Ptam se blbe, ale zamerne blbe

[Martin Broz]

Ivo, na to se nikdo nechytne. Musime delat politickou praci, sirit idealy a myslenky a ne poradat pro 15 lidi skoleni na tema bezpecnost. To by nas zabilo.
Kdyz uz, tak piratskou televizi na zivo. Technologie je pripravena, ted se jen pripravit a zacit vysilat.

[Ivo.Vasicek]

Ivo, na to se nikdo nechytne. Musime delat politickou praci, sirit idealy a myslenky a ne poradat pro 15 lidi skoleni na tema bezpecnost. To by nas zabilo.
Kdyz uz, tak piratskou televizi na zivo. Technologie je pripravena, ted se jen pripravit a zacit vysilat.

Pokud jde o pirátskkou televizi, tak to je super.
Na to není potřeba nějak moc "chytat", stačí symbolicky. Já to vnímám spíše propagandisticky, klidně ten výkon zajistím, pokud mi někdo pomůže s přednášením (čili náklady 0 ). Nebo takhle můžem navštěvovat domovy důchodců .

[Ivo.Vasicek]

Ivo Vasicek: A jakou formou by sis takova skoleni predstavoval? Neco jako verejne informacni meetingy s projekci a ozvucenim? (tj. moderni pojeti meetingu - misto kecu uzitecne informace) Anebo jeste neco jineho, treba nejake ivdeosekvence v elektronicke podobe na netu pro volnou publikaci? Ptam se blbe, ale zamerne blbe

Formu je potřeba najít optimální, nebo i více. Jde o demonstraci odlišného přístupu: "Zatímco jedni dávaj zdarma pivo, my lidem zvyšujeme zadara kvalifikaci." Může to být i záminka k publicitě. Já to beru jako formu propagandy.

[Martin Broz]

No to je jina. Misto letaku jim dame diplom ze si zvysili kvalifikaci i s pravym piratskym razitkem.

[Vaclav.Vasek]

Nejprve jsem si myslel, že tenhle zápisek bude krátký. To jsem ještě nevěděl, jak moc jsem se spletl. Mějte se mnou strpení, prosím... (vlastně ani nevím, jestli to sem píšu správně, doufám, že jo).

Těžko kde začít, témat je celkem dost. Každopádně nebál bych se slovíčkaření, protože o tom to všechno je. Proto máme v názvu slovo pirátská a ne jiné. Proto nejsme strana "protipirátská", i když se snažíme odstavit od kormidla skutečné "piráty" a proto jim také tak říkáme. Slovo "pirát", jak všichni víme, má původní význam úplně jiný. Abych pravdu řekl, byl jsem docela rád, že se v poslední době začalo hovořit o "somálských pirátech" - reálně to narovnalo význam tohoto slova.

Legální či nelegální stahování: zastávám názor ten, že veškeré stahování u nás JE legální. Důvodů je několik: u audiovizuální děl to zákon nezakazuje, u softwaru je to vzhledem k legislativě sporné, ale podle mě dost dobře nelze ilegalitu stahování prokázat, dokud se uživatel prokazatelně neseznámí s licenčním ujednáním. Že může existovat jistý předpoklad, že to uživatel ví, protože se vzhledem ke svému vzdělání, práci a podobně v daném odvětví pohybuje - nedá se říci, že bych souhlasil, žádný uživatel není povinen zjišťovat, zda se na daný software vztahuje licence, která umožňuje volné použití, nebo licence, která vyžaduje za užití softwaru zaplatit. Navíc je tu ono ošemetné slovo "užití", které lze definovat různě. Aby mělo nějakou váhu ve smyslu nelegálního chování, vždy je dobré se zeptat, jakou reálnou škodu daným užitím někdo způsobuje. Samotný akt stažení softwaru, na který se vztahuje licence, která to, řekněme, neumožňuje, způsobuje škodu prokazatelně nejvýše nulovou. Samotný akt užívání daného softwaru ve smyslu "instalace a prostě práce se softwarem" je už věc jiná, tady už by se dalo o škodě spekulovat, ale zdůrazňuji, že opravdu jen spekulovat. Příměr: když si pojistím svůj hmotný majetek a někdo mi ho ukradne, nebo mi ho zničí živelná pohroma, škoda se dá přesně vyčíslit a pokud se mi to nepovede doložit, pojišťovna mi nic nedá. Když někdo užívá software, aniž by za něj zaplatil (tedy za software, za který autor zaplaceno požaduje), škoda se prokázat podle mého názoru nedá, protože ten, kdo nárok na odškodnění uplatňuje, nemá žádnou šanci dokázat, že ten, kdo jeho software používá, by za něj skutečně zaplatil, pokud by nebyla jiná možnost. Naopak za krajně nemorální považuji ilegální prodej softwaru (všimněte si, že neužívám frázi prodej nelegálního softwaru, protože nelegální software ve skutečnosti není stažený software, za který jsem nezaplatil, přestože jsem měl, pojem nelegální software má ve skutečnosti představovat software, který se u nás nesmí vůbec distribuovat, prodávat apod., sem bohužel patří momentálně nástroje na odstraňování ochran z komerčních nosičů audiovizuálních děl, v tomto smyslu je mimochodem zajímavé, že mraky takovéhoto reálně nelegálního softwaru najdete v prodeji na stránkách sw.cz, ale to trochu odbočuji). Při vyčíslování škody způsobené ilegálním použitím softwaru se dá postupovat podle mě celkem jednoduše: reálně způsobená škoda autorovi takového softwaru je taková, jaké náklady vynaložil ten, kdo software nelegálně užívá, k tomu, aby tak činil. Pokud to byla stokoruna, kterou dal na tržnici za "černou kopii" Windows (hry, filmu, ...), pak je způsobená škoda právě 100 Kč. Dá se totiž docela bez nadsázky předpokládat, že kdyby autor prodával tento software právě za takovou cenu, pak by tu stovku dostal on a ne černý prodejce. Vtip spočívá v tom, že tu škodu ale nezpůsobil ten, kdo si dílo touto cestou opatřil, ale ten, kdo to dílo nelegálně prodal. Uživatel by nikdy neměl být postihován za to, kde k danému dílu přišel. Klíčová věta podle mě zní: Není uživatelovou povinností zjišťovat (nebo se dovtípit), zda je zdroj legální či nikoli. Možná je to v jeho zájmu, ale není to jeho povinností.

Další slovíčkaření: Krádež - slovo, na které jsem reálně alergický v souvislosti se všemi případy týkajícími se duševního vlastnictví. Krádež je odcizení (pozor, neplést se zcizením), které je definováno jako ztráta vlastnického práva proti vůli původního vlastníka a nabytí tohoto práva tím, kdo odcizení provedl. Ten se nazývá zloděj. Zlodějem tedy nemůže být někdo, kdo užívá něčí dílo proti jeho vůli. Tím totiž dílo není odcizeno, původní majitel práv k dílu vlastnická práva neztrácí. Užívání díla proti vůli jeho autora není jeho krádeží, je to užívání díla proti vůli jeho autora (pomíjím, zda je, nebo není to morálně v pořádku, mně jde o nazývání věcí pravými jmény). Příměr: máte řidičák - v angličtině driving license, což reálně je "licence na řízení motorového vozidla" - to se dá krásně přirovnat k licenci na užívání softwaru - přeloženo do normální češtiny je to "právo" užívat software/řídit motorová vozidla. Pokud "přijdete o řidičák" z moci úřední, nejedná se primárně o ztrátu nějakého dokladu nebo papíru. Reálně ztrácíte právo řídit motorová vozidla, i když si opatříte řidičák jiný (proto tenkrát neuspěl spammer Aleš Slabý s trikem "přišli jste o řidičák? zařídíme vám jiný" - myslím, že zrovna policie něco takového tenkrát okomentovala právě poukazem na to "právo řídit", že vlastně vůbec o ten papír z právního hlediska nejde). A tím se dostávám k tomu, co chci říci: Když užíváte software/stahujete si a posloucháte hudbu bez toho, že byste za to platili, říkají vám protipirátské organizace "zloděj", říkají, že "kradete". Převedeno do silničního provozu: přišli jste o řidičák z moci úřední, přesto, když jedete po silnici se svým autem, o vás nikdo neprohlásí, že jste to auto ukradli (nebo tu silnici, na které nemáte právo řídit motorové vozidlo). Nikdo vám neřekne, že jste zloděj. Prostě jen řídíte i přesto, že vám to úřad zakázal - říkají, že "jezdíte bez řidičáku", korektně "jezdíte bez platného řidičského oprávnění". Stejně tak užití softwaru bez licence je jen "užívání bez oprávnění". Není to krádež. Že to není správné, je věc jiná, já bych jen rád, aby se věci nazývali pravými jmény a aby ten, kdo proti vůli autora užívá jeho dílo, nebyl nazýván zlodějem, jako není zlodějem nazýván ten, kdo proti vůli úřadu jezdí na silnici s vlastním autem. Někdo může namítat, že se tímto "zlehčuje povaha daného činu" - a já říkám: ano, zlehčuje, reálně se totiž takový čin dostává ve slovním označení na správnou úroveň, protože právě tím, že protipirátské organizace nazývají lidi stahující si hudbu a software "zloději" ve skutečnosti zabarvují daný čin neadekvátně do té negativní stránky. Důkaz? Třeba jeden z nedávných - rozsudek amerického soudu o tom, že jistá paní měla za "nelegální" stažení blbých 24 skladeb zaplatit 1,94 miliónu dolarů. Nezlobte se na mě, ale podle mě je stále přehnaných i těch 54 tisíc USD, na které to je momentálně sníženo. Společenská nebezpečnost takového činu je na úrovni přestupku, za který se dává maximálně 40 hodin veřejně prospěšných prací a ne pálka, která zruinuje X generací. Pokud by někdo namítal "tím, že si ten software nelegálně stáhnete, okrádáte autora, protože za daný software nedostane zaplaceno" (nebo umělce za stažení filmu apod.), dá se snadno namítat tím, co už jsem řekl: "Kde berete tu jistotu označovat mě za zloděje? Jak si můžete být jistý, že bych za dané dílo zaplatil, kdyby nebyla možnost přijít k němu bezplatně?" Skoro se mi chce použít trochu za vlasy přitažená fráze "Pravý opak vám dokážu čestným prohlášením, že bych za dané dílo nikdy nezaplatil a neopatřil si ho, kdyby to nešlo zadarmo, které má právní váhu na podstatně větší úrovni než vaše tvrzení, že jsem vás okradl o tolik a tolik". Onen člověk, co se cítí "okradený", si totiž neuvědomuje (nebo si nechce připustit), že ve skutečnosti nemůže být okradený, protože mu nikdo nic nevzal. On nikdy peníze za svůj software neviděl, jen předpokládá, že by za něj mohl dostat zaplaceno od toho, kdo jej užívá. Jenže vyčíslovat škody na základě "co by, kdyby..." - promiňte, s tím by vás pojišťovna při vyčíslování škod poslala k šípku. A správně by tam měl poslat soud každého ochránce autorských práv, který tahá z rukávu coby způsobené škody nějaké, jak já s oblibou říkám, "bulharské konstanty".

Další bod nebudu příliš rozebírat, asi o něm víme všichni - jsou to studie, o kterých se na veřejnosti moc nemluví, protože se zábavnímu průmyslu nehodí do krámu - a sice, že stahovači ve skutečnosti nakupují té hudby v konečné fázi více než ti, kteří nestahují. Inu - je to jednoduché - stahování reálně JE reklamou. Často negativní (trh je přesycen, obsahuje brak a vyzkoušením před zaplacením se to člověk zavčasu dozví a pak skutečně za takové dílo nezaplatí), ale nezřídka pozitivní. Příklad z praxe (já vím, je to vlaštovka, která jaro nedělá, zvlášť když je z mého života, ale…): U známého v autě jsem zaslechl 4TET. Zalíbilo se mi to a požádal jsem ho, aby mi to půjčil, že si to zkopíruju (to není vůbec nic nenormálního a už vůbec to nepovažuju za nemorální, naopak bych považoval za nemorální, kdyby ten známý mi to byl ochoten půjčit jen za úplatu). Já si to zkopíroval, pak jsem mu to vrátil, do alba se zaposlouchal a zjistil jsem, že je to fakt pěkný. Výsledek: Koupil jsem si originál, následně na to další a další album a završil jsem to tím, že jsem šel s rodinou na živý koncert 4TETu, když byli u nás. Suma sumárum: zábavní průmysl na tomto činu prokazatelně neprodělal, naopak, ono tzv, "pirátství" pro něj bylo reklamou zdarma, která mu něco vynesla. Ještě bych našel další takový příklad, ale nechci to zbytečně protahovat.

To je v kostce asi základ toho, co jsem chtěl říci o stahování. Mohl bych pokračovat ještě dlouho, např. by bylo dobré se zamyslet nad tím, proč vlastně hudba vznikla (jistě ne jako zdroj příjmu jejího provozovatele, já hudbu "pár" let (asi deset ;-) studoval a jsem přesvědčen, že účel hudby není namastit něčí kapsu, ale potěšit ducha (nebo se od začátku zpívalo a hrálo za prachy? Třeba se fakt pletu, kdyžtak mě opravte). Stejně tak si myslím, že co se hudby týče, trh je, jak jsem již uvedl, přesycen rychlokvaškami vytvořenými právě za účelem snadného a rychlého zbohatnutí a jestli to tzv. "pirátství" skutečně snižuje příjmy umělcům, pak bych to spíše nazval "narovnáním" daného odvětví k normálu (ano, "normál" je velice relativní, ale můžeme to zkusit brát jako soutěž - zábavní průmysl se snaží z lidí vytřískat prachy a lobbuje za represivnější legislativy, my se snažíme zábavnímu průmyslu přistřihnout křidélka úpravou legislativy druhým směrem a v konečném důsledku v kultuře "oddělit zrno od plev", tedy zajistit, že brak skutečně vydělávat nebude a za skutečné hodnoty budou lidé rádi platit). Ještě než přejdu k dalšímu tématu, rád bych zmínil možnost vytvoření kopie pro osobní potřebu. Tu už v podstatě nemáme danou v každém případě. Pominu-li nemožnost vytváření kopií z nosičů s ochranou, zákon svého času zakázal vytváření kopie pro osobní potřebu ve formě natáčení promítání v kině. Považuji tuto represi za první nebezpečný precedent toho, co ještě může přijít (a zákon prolamování ochran za druhý - jednou je nosič můj a co s ním udělám, by měla být čistě moje věc - v této souvislosti mě napadá: bylo by zajímavé zjistit, zda vydavatelé, kteří nasazují na nosiče ochrany, dostávají stejný podíl z výpalného jako ti, kteří ochrany nenasazují - výpalné je totiž ve skutečnosti kompenzací za možnost vytvoření kopie pro osobní potřebu, tato možnost je ovšem u nosičů s ochranami zákonem vyloučena a výpalné by tudíž takový vydavatel dostávat neměl, nebo autoři, jejichž díla jsou takto chráněná, nevím přesně, kam to výpalné jde, to ostatně neví pořádně asi nikdo, kdo není z ochranných svazů).

Pokud jde o sociální sítě - původně jsem se k tomu vyjadřovat nechtěl, protože je osobně nepoužívám a tudíž nemám zkušenosti (jednak na to nemám čas a ve druhé řadě nějak nemám potřebu). Myslím si však, že se do pořadu bude určitě perfektně hodit akce Facebooku se smazáním profilu ČPS. Vsadím se o flašku, že nejde o technickou závadu, ale záměr.

Co se týče ochrany soukromí, uživatel, který něco o sobě vysype kamkoli na internet, by si měl uvědomit jednu věc: jednou je to na internetu, pak to není soukromá záležitost, ale záležitost zveřejněná. Něco jiného jsou pochopitelně smlouvy o užívání služeb, kde se k ochraně soukromí provozovatel zavazuje.

Zastávám ten názor, že vždy je to na konkrétním uživateli, co na sebe kde vyzradí, komu předá jaká data a podobně a z velké části také na co komu naletí. Rozvoj sociálních sítí možná toto nebezpečí zvýšil, ale podle mě "sociální sítě" jsou jen do elektronické podoby přenesené možnosti "setkávání se s lidmi". A s čím větším množstvím lidí se člověk setkává (což jde na internetu samo), tím větší je pravděpodobnost, že mezi nimi bude někdo s nekalými úmysly. Po internetu to má pro toho s nekalými úmysly tu výhodu, že snadno "uteče jedním klikem", v reálném setkání face2face by si to možná nedovolil. Takže uživatel by měl být v první řadě "vzděláván" a "informován" o možnostech a případných nástrahách. Represe ve formě legislativy by měly přijít na řadu až v krajních případech a to pouze v takových případech, jako je zneužívání bezpečnostních děr v softwaru. Mělo by platit pravidlo: můj počítač - můj hrad. Pokud jej nastavím podle zásad zabezpečení, které poskytuje software, nemá tu nikdo co dělat. Je pochopitelně potřeba pamatovat na to, že ta možnost, že mi tam i tak někdo vleze, tu je, protože složitost softwaru v současné době prakticky vylučuje jeho bezchybnost, a když už se tak stane, nemůžu být JÁ odpovědný za škody, které neoprávněným užitím mého počítače někdo způsobil. To platí de-facto o celé síti, která je v mém vlastnictví - tím se vracím o kus zpět - chci říci, že vlastník sítě nemůže být odpovědný za to, že se mu do ní někdo naboural a provedl přes připojení uživatele něco, co se někomu nelíbí (typicky stahování hudby/filmů/softwaru - francouzská digitální gilotina "HADOPI" je však opačného názoru, což asi víte sami, v ní je, pokud se nepletu, přímo řečeno, že za své připojení k internetu odpovídá koncový uživatel a jak si síť zabezpečí, je jeho problém, odpovídá za škody tak jako tak).

Takže pokud jde o ty represe ze strany legislativy, postačí říci, že nabourání se do mého PC proti mé vůli nebo zneužití mé sítě proti mé vůli je ilegální. Ovšem stejně jako je ilegální krádež, nemůžu se spoléhat na to, že mě nikdo neokrade jen proto, že "se to nesmí". Takhle to na světě nefunguje. Chci zkrátka říci, že internet svým způsobem JE nebezpečný, ale protizákonné jednání nelze řešit jeho cenzurou a nařizováním ISP o blokování určitých stránek (což je to, co O2, Vodafone a další dělají, dlužno dodat, že nikoli z vlastní vůle, vždyť s tím mají práci navíc, nařizuje to nějaká legislativa a oni to dělají proto, že jsou jako velcí poskytovatelé "moc na očích", malý ISPčko to nechává bez povšimnutí).


Na závěr jedna taková - prostě věc: Protože dělám v branži, kde se člověk občas má možnost setkat se "zajímavými" lidmi, měl jsem tu čest si poměrně vydatně pokecat v hloučku dalších redaktorů s panem Hlaváčem. Ano, s panem Janem Hlaváčem, mluvčím u nás právně neexistující protipirátské organizace BSA. Možná řeknu něco, co bych neměl, ale možná taky řeknu něco, co může být pro nás užitečné. Bylo nás tam asi 7 včetně JH, většina už trošku v náladě, ale všichni schopni zodpovědné komunikace (byť s ostřejším výrazivem). A samozřejmě se řešila BSA. Já jsem se rozhodl zaujmout roli "kabátníka - provokatéra" a když debata skončila a JH odešel, zůstali jsme tam jen my redaktoři a já zjistil, že moje role zaznamenala obrovský úspěch. Všichni měli dojem, že stojím na straně pana Hlaváče. Faktem je, že jsem se snažil a opravdu jsme si chvilku s Honzou vyloženě notovali. Potřeboval jsem ho přesvědčit, že mezi těmi supi má také nějakou podporu, aby se víc rozkecal. Mým úkolem (sem si stanovil sám ;) bylo proniknout do způsobu mediálního fungování JH a propagace BSA. Něco se mi asi povedlo. Zjistil jsem, že role JH je dělat BSA reklamu (to není nic nového, ale ono to pokračuje). JH to bere tak, že i negativní reklama je reklama a FUD je v tomto případě nejlepší sluha. Bylo to ještě před posledním vyhlašováním křišťálové lupy a JH řekl něco v tom smyslu "my jsme taky navrženi a máme docela velkou šanci tu negativní cenu vyhrát. Jestli ji vyhrajeme, no tak já jsem splnil úkol." Ano, on by ten úkol skutečně splnil, byla by to další negativní reklama na BSA. Cílem mediálky, která u nás BSA zastupuje, je skutečně dělat z BSA ohromnou obludu, ohromnou nafouknutou bublinu s praktikami dost hrubého zrna, především co se týče onoho známého bonzáctví. Cílem je skutečně vyvolat v těch lidech strach, protože to prý ani v této branži jinak nejde. Ta organizace je opravdu negativistická a zakládá si na tom - čím větší rozhořčení způsobí, tím více se jí dílo daří. Čím silnější nadávky na BSA padají, tím lépe. Aspoň tak to JH vidí. Jestli to hrál a naopak jsem na to skočil já, to se těžko posuzuje, já jsem se pokoušel zachovat čistou hlavu, trochu upito jsme měli všichni, ale vím jistě, že JH měl upito taky. Ostatně od toho jsme se tam primárně sešli :).

No, a to je momentálně vše, co jsem chtěl říci. Doufám, že jsem neunavil, doufám, že jsem někoho zde nepobouřil a v neposlední řadě doufám, že to Ivan v televizi v přímém přenosu zmákne na jedničku.

[Martin Broz]

A nechces to publikovat verejne na Piratske siti treba v blogu nebo jako stranku? Staci Ctrl-C, Ctrl-V.