Úvahy k rozpočtovému systému
Napsal: 08 říj 2015, 00:28
V úterý jsem se sešel se Standou Štiplem a Standa mi popisoval, jak je na tom s vývojem aplikace pro finanční odbor. V souvislosti s tím jsme řešili některé technikálie tvorby a čerpání rozpočtu. Musím říci, že to není úplně jednoduché, ale má to některé aspekty, které by bylo vhodné vyřešit a shodnout se na nich aspoň v okruhu těch lidí, které rozpočtování zajímá. Vedle toho mě Petr Vileta oslovil s prosbou, abych se zamyslel nad financováním větších projektů s účastí z více zdrojů.
Pokusím se postupovat takovou metodou, že bych nejprve popsal určitou reálnou situaci a následně též navrhnout vhodný postup. Je možné, že v důsledku nasazení nové Standovy aplikace bude nutné od 1. 1. 2016 drobně novelizovat rozpočtová pravidla a pravidla hospodaření (zároveň tak můžeme začlenit připomínky, které se dosud objevily). Výsledek Standovy aplikace bude velmi jednoduchý a přehledný systém pro nás i pro veřejnost. Velmi vítám připomínky.
Společná objednávka
Hospodářsky jde o to, že více orgánů strany a to i napříč rozpočtovými jednotkami chce provést společné výběrové řízení, zadat společnou objednávku a ve výsledku tak ušetřit peníze. Příkladem může být tisk novin, při kterém lze díky sdružování objednávek ušetřit až desítky procent ceny díky úsporám z rozsahu. Jde o jednoznačně pozitivní jev, který máme i ve volebním programu. V účetnictví by měla být zachycena na analytických nákladových účtech jednotlivých účetních středisek.
Podle platných vnitřních pravidel se bude objednávka tzv. dílčím závazkem. V rámci každé rozpočtové jednotky jde o jeden záměr, který může podle své výše podléhat schválení některého kompetentního orgánu. Jakmile budou tyto záměry schváleny, lze vystavit objednávku. Po obdržení faktury bude částka uhrazena na základě jedné žádosti o proplacení schválené více hospodáři. Alternativně mohou krajská sdružení pověřit již při schvalování záměru jednu konkrétní osobu, např. předsedu krajského sdružení, které věc vyřizuje, která následně podá žádost i z jejich rozpočtové položky, a to dílem, který na ni podle dohody připadá. V rozpočtu je podstata operace dobře zachycena.
Dotace z ústředí krajským sdružením
Hospodářsky jde o to, že ústřední orgán strany jako je mediální odbor dává část svých prostředků fakticky k hospodaření jiné rozpočtové jednotce (typicky krajskému sdružení) na mediální aktivitu, přičemž je stanoven účel dotace, např. vydání krajských listů. Jde tedy o sdružení prostředků podobně jako v předchozím případě až na to, že jeden z orgánů (zde ústřední orgán) zde dává prostředky bez protiplnění. Účetně a v praxi lze řešit stejným způsobem jako předchozí bod. Řešení vnitřním převodem (viz dále) zde nepřipadá v úvahu, neboť by šlo fakticky o změnu rozpočtu, ke které není hospodář kompetentní.
Vnitrostranický nákup uhrazený vnitřním převodem
Hospodářsky jde o to, že jedno krajské sdružení v podstatě nakupuje zboží nebo služby od jiného krajského sdružení a dochází tak k redistribuci již vynaložených nákladů. Příkladem může být, pokud např. krajské sdružení Praha nakoupí ze svého rozpočtu trička či vlajky anebo spolu s republikovým předsednictvem zaplatí nájem Pirátského centra a následně se krajské sdružení Středočeský kraj po dohodě s krajským sdružením Praha rozhodne, že chce odkoupit část materiálu anebo využívat Pirátského centra a přispívat na jeho provoz (jiným příkladem vnitřního převodu je platba zálohy v rozhodčím řízení dle § 18 odst. 1 věta druhá rozhodčího řádu anebo platby za centrálně placené telefony). Tento případ se odlišuje od předchozích tím, že již nedochází k dělení závazku, ale vše hradí jedna část organizace a teprve dodatečně dochází k distribuci do zbytku organizace. Účetně dochází k tomu, že prodávající středisko dostává peníze od kupujícího střediska a přichází o zásoby a naopak.
Podle § 16 odst. 5 se při vnitřních převodech mezi organizačními složkami se postupuje přiměřeně jako u žádosti o proplacení. Zde již narážíme na určitá omezení daná rozpočtovými pravidly, podle nichž není jen tak možné bezúplatně transferovat prostředky do jiného rozpočtu a tím se zbavovat odpovědnosti za to, jak je s penězi fakticky naloženo, aniž by takový transfer schválil republikový výbor změnou rozpočtu. Úkolem hospodáře je totiž s penězi hospodařit, nikoliv měnit rozpočet a nahrazovat tak pravomoc republikového výboru bez jeho zmocnění. Naproti tomu jsme uvedli, že půjčky a dohody o odkupu zboží možné jsou (jak vyplývá např. z § 9 odst. 2 pravidel hospodaření). Korespondující úhrada peněz se v předpisech nazývá vnitřní převod (§ 16 odst. 5 pravidel hospodaření).
V praxi tedy schválí příslušná krajská sdružení záměr, vyžadují-li to celkové náklady záměru (které se obecně mohou lišit, dohodnou-li si sdružení jiné ceny než pořizovací), následně se dohodnou a vnitrostranický nákup realizují, tj. prodávající organizační složka převede správu věci (§ 9 odst. 2 pravidel hospodaření) a kupující organizační složka zadá v souladu s dohodou vnitřní převod. Tento vnitřní převod vede k tomu, že organizační složka obdrží neočekávané příjmy, které jsou jí určeny (nákupem majetku dochází k přesunu peněz, které tím mění účelové určení). Protože není určen podrobnější účel a přijímající sdružení může s prostředky hospodařit podle libovůli, jsou-li zapojeny do rozpočtu, provede finanční odbor automatickou změnu rozpočtu podle § 15 odst. 1 písm. e), § 16 rozpočtových pravidel. Shrnuto a podtrženo by se peníze obdržené prodávající organizační složkou měly objevit v jejím rozporu typicky v rozpočtové rezervě anebo přebytku.
Důležité je, že zdrojem prostředků této rozpočtové položky není v případě prodávajícího krajského sdružení rozpočet strany přímo, ale je jím zprostředkovaně až přes rozpočet kupující organizační složky. Tento nepředvídaný příjem "neproblublá" až nahoru do stranického rozpočtu, jako když někdo z vnějšku pošle straně dar, ale pochází z výdajové rozpočtové položky jiného krajského sdružení. Lze tedy uvažovat o vzniku vnější vazby svého druhu mezi výdajovou rozpočtovou položkou kupující rozpočtové jednotky a příjmovou rozpočtovou položkou prodávající rozpočtové jednotky (na kterou je díky automatické změně rozpočtu navázána vnitřní vazbou i výdajová rezerva nebo přebytek), ovšem pouze ve výši hodnoty transakce. Všechny položky obsahující vnější rozpočtovou vazbu se při konsolidaci celostranického rozpočtového systému vyruší, a proto nedochází ke zkreslení příjmů a výdajů strany. Alternativně lze zavést rozpočtovou položku příjmy z vnitřních převodů a související příjmy i výdaje označit v čerpání rozpočtu příznakem vnitřního převodu, aby byly při konsolidaci údajů za stranu vyloučeny.
Společné hospodaření organizačních složek ve společné volební kampani
Hospodářsky jde o realizaci určitého projektu napříč organizační strukturou, pokud nelze projekt začlenit jednoznačně do určitého krajského sdružení. Příkladem je volební kampaň v senátním obvodu, na které se podílejí dvě krajská sdružení. Předně je jasné, že hospodaření (rozhodování o nakládání s prostředky projektu) by mělo být jasně stanoveno.
V rámci platných pravidel přichází v úvahu buď dílčí způsob hospodaření, kdy každý nakládá se svým dílem "společného rozpočtu". Teoreticky by bylo možné uvažovat také o tom, že se prostředky na kampaň sdruží v rámci jedné organizační jednotky (krajského sdružení) a bude s nimi nakládat její hospodář. To by však bylo v rozporu s principem, že by se daná osoba neměla vzdávat odpovědnosti. Jako vhodné řešení se mi proto jeví, aby v rámci platných pravidel byl sestaven projektový rozpočet, který by sestával z pracovních rozpočtů podílejících se organizačních složek, které by schválily seznam všech významných záměrů v projektu, pověřili jednu dohodnutou osobu funkcí hospodáře pro všechny zapojené výdajové rozpočtové položky.
Alternativou, která zatím nemá oporu v rozpočtových pravidlech, je založit nový rozpočet ve smyslu rozpočtového systému, který by zahrnoval více organizačních složek, měl určeného hospodáře jejich dohodou a měl by příjmové rozpočtové položky vázány vnější vazbou na výdajové rozpočtové položky zdrojových rozpočtů. Tento nový rozpočet by měl i vlastní rozpočtové položky, ze kterých by šlo čerpat (na rozdíl od výše uvedeného projektového rozpočtu, který sestává jen z odkazů na skutečné rozpočtové položky, jejichž použití je případně podrobněji rozepsáno). Osobně tento druhý postup považuji zatím za zbytečně náročný.
Pokusím se postupovat takovou metodou, že bych nejprve popsal určitou reálnou situaci a následně též navrhnout vhodný postup. Je možné, že v důsledku nasazení nové Standovy aplikace bude nutné od 1. 1. 2016 drobně novelizovat rozpočtová pravidla a pravidla hospodaření (zároveň tak můžeme začlenit připomínky, které se dosud objevily). Výsledek Standovy aplikace bude velmi jednoduchý a přehledný systém pro nás i pro veřejnost. Velmi vítám připomínky.
Společná objednávka
Hospodářsky jde o to, že více orgánů strany a to i napříč rozpočtovými jednotkami chce provést společné výběrové řízení, zadat společnou objednávku a ve výsledku tak ušetřit peníze. Příkladem může být tisk novin, při kterém lze díky sdružování objednávek ušetřit až desítky procent ceny díky úsporám z rozsahu. Jde o jednoznačně pozitivní jev, který máme i ve volebním programu. V účetnictví by měla být zachycena na analytických nákladových účtech jednotlivých účetních středisek.
Podle platných vnitřních pravidel se bude objednávka tzv. dílčím závazkem. V rámci každé rozpočtové jednotky jde o jeden záměr, který může podle své výše podléhat schválení některého kompetentního orgánu. Jakmile budou tyto záměry schváleny, lze vystavit objednávku. Po obdržení faktury bude částka uhrazena na základě jedné žádosti o proplacení schválené více hospodáři. Alternativně mohou krajská sdružení pověřit již při schvalování záměru jednu konkrétní osobu, např. předsedu krajského sdružení, které věc vyřizuje, která následně podá žádost i z jejich rozpočtové položky, a to dílem, který na ni podle dohody připadá. V rozpočtu je podstata operace dobře zachycena.
Dotace z ústředí krajským sdružením
Hospodářsky jde o to, že ústřední orgán strany jako je mediální odbor dává část svých prostředků fakticky k hospodaření jiné rozpočtové jednotce (typicky krajskému sdružení) na mediální aktivitu, přičemž je stanoven účel dotace, např. vydání krajských listů. Jde tedy o sdružení prostředků podobně jako v předchozím případě až na to, že jeden z orgánů (zde ústřední orgán) zde dává prostředky bez protiplnění. Účetně a v praxi lze řešit stejným způsobem jako předchozí bod. Řešení vnitřním převodem (viz dále) zde nepřipadá v úvahu, neboť by šlo fakticky o změnu rozpočtu, ke které není hospodář kompetentní.
Vnitrostranický nákup uhrazený vnitřním převodem
Hospodářsky jde o to, že jedno krajské sdružení v podstatě nakupuje zboží nebo služby od jiného krajského sdružení a dochází tak k redistribuci již vynaložených nákladů. Příkladem může být, pokud např. krajské sdružení Praha nakoupí ze svého rozpočtu trička či vlajky anebo spolu s republikovým předsednictvem zaplatí nájem Pirátského centra a následně se krajské sdružení Středočeský kraj po dohodě s krajským sdružením Praha rozhodne, že chce odkoupit část materiálu anebo využívat Pirátského centra a přispívat na jeho provoz (jiným příkladem vnitřního převodu je platba zálohy v rozhodčím řízení dle § 18 odst. 1 věta druhá rozhodčího řádu anebo platby za centrálně placené telefony). Tento případ se odlišuje od předchozích tím, že již nedochází k dělení závazku, ale vše hradí jedna část organizace a teprve dodatečně dochází k distribuci do zbytku organizace. Účetně dochází k tomu, že prodávající středisko dostává peníze od kupujícího střediska a přichází o zásoby a naopak.
Podle § 16 odst. 5 se při vnitřních převodech mezi organizačními složkami se postupuje přiměřeně jako u žádosti o proplacení. Zde již narážíme na určitá omezení daná rozpočtovými pravidly, podle nichž není jen tak možné bezúplatně transferovat prostředky do jiného rozpočtu a tím se zbavovat odpovědnosti za to, jak je s penězi fakticky naloženo, aniž by takový transfer schválil republikový výbor změnou rozpočtu. Úkolem hospodáře je totiž s penězi hospodařit, nikoliv měnit rozpočet a nahrazovat tak pravomoc republikového výboru bez jeho zmocnění. Naproti tomu jsme uvedli, že půjčky a dohody o odkupu zboží možné jsou (jak vyplývá např. z § 9 odst. 2 pravidel hospodaření). Korespondující úhrada peněz se v předpisech nazývá vnitřní převod (§ 16 odst. 5 pravidel hospodaření).
V praxi tedy schválí příslušná krajská sdružení záměr, vyžadují-li to celkové náklady záměru (které se obecně mohou lišit, dohodnou-li si sdružení jiné ceny než pořizovací), následně se dohodnou a vnitrostranický nákup realizují, tj. prodávající organizační složka převede správu věci (§ 9 odst. 2 pravidel hospodaření) a kupující organizační složka zadá v souladu s dohodou vnitřní převod. Tento vnitřní převod vede k tomu, že organizační složka obdrží neočekávané příjmy, které jsou jí určeny (nákupem majetku dochází k přesunu peněz, které tím mění účelové určení). Protože není určen podrobnější účel a přijímající sdružení může s prostředky hospodařit podle libovůli, jsou-li zapojeny do rozpočtu, provede finanční odbor automatickou změnu rozpočtu podle § 15 odst. 1 písm. e), § 16 rozpočtových pravidel. Shrnuto a podtrženo by se peníze obdržené prodávající organizační složkou měly objevit v jejím rozporu typicky v rozpočtové rezervě anebo přebytku.
Důležité je, že zdrojem prostředků této rozpočtové položky není v případě prodávajícího krajského sdružení rozpočet strany přímo, ale je jím zprostředkovaně až přes rozpočet kupující organizační složky. Tento nepředvídaný příjem "neproblublá" až nahoru do stranického rozpočtu, jako když někdo z vnějšku pošle straně dar, ale pochází z výdajové rozpočtové položky jiného krajského sdružení. Lze tedy uvažovat o vzniku vnější vazby svého druhu mezi výdajovou rozpočtovou položkou kupující rozpočtové jednotky a příjmovou rozpočtovou položkou prodávající rozpočtové jednotky (na kterou je díky automatické změně rozpočtu navázána vnitřní vazbou i výdajová rezerva nebo přebytek), ovšem pouze ve výši hodnoty transakce. Všechny položky obsahující vnější rozpočtovou vazbu se při konsolidaci celostranického rozpočtového systému vyruší, a proto nedochází ke zkreslení příjmů a výdajů strany. Alternativně lze zavést rozpočtovou položku příjmy z vnitřních převodů a související příjmy i výdaje označit v čerpání rozpočtu příznakem vnitřního převodu, aby byly při konsolidaci údajů za stranu vyloučeny.
Společné hospodaření organizačních složek ve společné volební kampani
Hospodářsky jde o realizaci určitého projektu napříč organizační strukturou, pokud nelze projekt začlenit jednoznačně do určitého krajského sdružení. Příkladem je volební kampaň v senátním obvodu, na které se podílejí dvě krajská sdružení. Předně je jasné, že hospodaření (rozhodování o nakládání s prostředky projektu) by mělo být jasně stanoveno.
V rámci platných pravidel přichází v úvahu buď dílčí způsob hospodaření, kdy každý nakládá se svým dílem "společného rozpočtu". Teoreticky by bylo možné uvažovat také o tom, že se prostředky na kampaň sdruží v rámci jedné organizační jednotky (krajského sdružení) a bude s nimi nakládat její hospodář. To by však bylo v rozporu s principem, že by se daná osoba neměla vzdávat odpovědnosti. Jako vhodné řešení se mi proto jeví, aby v rámci platných pravidel byl sestaven projektový rozpočet, který by sestával z pracovních rozpočtů podílejících se organizačních složek, které by schválily seznam všech významných záměrů v projektu, pověřili jednu dohodnutou osobu funkcí hospodáře pro všechny zapojené výdajové rozpočtové položky.
Alternativou, která zatím nemá oporu v rozpočtových pravidlech, je založit nový rozpočet ve smyslu rozpočtového systému, který by zahrnoval více organizačních složek, měl určeného hospodáře jejich dohodou a měl by příjmové rozpočtové položky vázány vnější vazbou na výdajové rozpočtové položky zdrojových rozpočtů. Tento nový rozpočet by měl i vlastní rozpočtové položky, ze kterých by šlo čerpat (na rozdíl od výše uvedeného projektového rozpočtu, který sestává jen z odkazů na skutečné rozpočtové položky, jejichž použití je případně podrobněji rozepsáno). Osobně tento druhý postup považuji zatím za zbytečně náročný.
Sice pravidla nijak neomezují jejich použití, ale pořád je musíme evidovat zvlášť. Ovšem v jednom kraji budou náramky financovat z veřejných peněz a v druhém kraji z volných. Objednávka bude jedna. Hmm 
Tady jedna žádost o proplacení asi stačit nebude, bylo by to moc komplikované na naprogramování, myslím.
Já vím, nemá to tak být, je třeba to změnit, ale zatím to tak je.
... sem s ním.