Ano, jen je to v rozpočtu dvojnásobně pracné a v účetnictví tak o třetinu pracnější, než by muselo být.Petros.Michailidis píše:Barevné peníze:
ty nejsou vůbec žádným problémem. Stačí mít rozpočet dvouúrovňový a tím pádem každé středisko může mít dvě hromady peněz. Nic nového pod sluncem. Takové postupy se používají zcela standardně.
Kód: Vybrat vše
221300100 Rezerva předsednictva -6370Kód: Vybrat vše
221300101 Rezerva předsednictva - veřejné peníze -6370
221300102 Rezerva předsednictva - volné peníze -0To by vyžadovalo změnu definice záměru v pravidlech hospodaření, neboť v nich je záměr definován tak, že je výlučně v rámci jedné rozpočtové jednotky. Nebylo by podle mého názoru účelné, aby určité operace vyžadovaly souhlas jakéhosi třetího orgánu mimo rozpočtovou jednotku. To, co píšeš, je samozřejmě možné, ale z hlediska praxe to nevidím zatím jako zásadní problém. Budou případy, kdy se to stane a nebude na tom nic problematického, záměry budou lokálního charakteru v daném místním sdružení. Pokud by se tak dělo čistě se záměrem obejít ustanovení o souhlasu, jde o porušení předpisů tak jako tak a vedoucí finančního odboru by to neměl proplatit.Lukas Novy píše:Umoznit rozpustit jeden velky zamer a vyzadovat souhlas jenom na jednotlive mensi casti je podle me snadno zneuzitelne napriklad tak, ze PKS rozpoctovou zmenou presune ze sve rezervy prostredky do dvou mistnich sdruzeni a PMS pak vytvori spolecnou objednavku ze dvou podlimitnich zameru. (zpusobu je samozrejme vice, neberte to za nejlepsi priklad) Dle meho zameru by mel existovat hospodar za celou zakazku v ramci celeho zameru odpovidajici pricemz souhlas se zamer je treba vyzadat jak na casti tak na zamer cely v hodnote souctu jednotlivych casti,
Tady si dovoluji oponovat, rozpočet řeší plánované příjmy a plánované výdaje. Tím se odlišuje od účetnictví v kontinentální podobě. Smyslem rozpočtu totiž je fungovat jako "průtokový ohřívač", aby rozpočtová jednotka vystačila s příjmy, které má, a plynule z nich financovala výdaje. Z pohledávek (účetně souvztažných k výnosům) se financuje cokoliv mnohem náročněji.Petros Michailidis píše:Příjmy a výdaje jsou v tomto irelevantní. Rozpočet řeší rozdělení nákladových a výnosových položek a jejich finanční objem.
Nejde o dílčí závazek navenek (to je prostě závazek strany jako právnické osoby), ale dílčí závazek podle vnitřních předpisů, tj. odpovědnost za úhradu své dílčí částky mají jednotlivé rozpočtové jednotky. Právě tohle dělení závazku do určité výše, která je v dané rozpočtové jednotce rozhodná pro posouzení limitů, mne vedlo k tomu, že jsem to nazval dílčím závazkem. Je to jen ilustrativní pojem, nijak na něm netrvám a pro podstatu věci není důležitý.Petros Michailidis píše:Akorát ten "dílší závazek" je nějakou podivností, protože o žádný dílčí závazek nejde. Z naší strany jde objednávku, jejíž placení zabezpečí FO a jejíž obsah (finanční) se rozděluje dle dohody jednotlivých účastníků.
To, o čem se bavíte, je účetní problém. Ten v tom ovšem vůbec nespatřuji, řešení jsem ve svém příspěvku popsal. Problém je to rozpočtový, protože smyslem celé operace je umožnit krajskému sdružení za rozumných podmínek s utrženou částkou okamžitě disponovat. To ovšem naše předpisy uspokojivě řeší v citovaných ustanoveních o změnách rozpočtu.Petr Vileta píše: Stačí oznámení, aby se část nákladu na trička převedla na nový subjekt. Což vlastně kopíruje tu první část, kdy se sdružily prostředky na společný nákup.
Přesně moje řeč. V jednom kraji náklad, ve druhém výnos (nebo přeúčtování nákladů?)
Naše předpisy to řeší neuspokojivě.Jakub.Michalek píše:To, o čem se bavíte, je účetní problém. Ten v tom ovšem vůbec nespatřuji, řešení jsem ve svém příspěvku popsal. Problém je to rozpočtový, protože smyslem celé operace je umožnit krajskému sdružení za rozumných podmínek s utrženou částkou okamžitě disponovat. To ovšem naše předpisy uspokojivě řeší v citovaných ustanoveních o změnách rozpočtu.Petros Michailidis píše:Stačí oznámení, aby se část nákladu na trička převedla na nový subjekt. Což vlastně kopíruje tu první část, kdy se sdružily prostředky na společný nákup.Petr Vileta píše:Přesně moje řeč. V jednom kraji náklad, ve druhém výnos (nebo přeúčtování nákladů?)
Hezká povídka, aleLukas.Novy píše:
To důležité jsem ti zvětšil. I dnes si můžeš jít koupit balonky na vodu ke svému kamarádovi v papírnictví, i když už máš balonky na vzduch a máš jich mrtě navíc.Petr.Vileta píše:Moje představa je, že výdaj bude v rozpočtu zaznamenán klasicky ve výdajové položce (žádost o proplacení), ale příjem v jiném středisku bude zaznamenán v neočekávaných (interních) příjmech (poznamenáním do rozpočtu).
Dva kraje chcou koupit balonky, každej za 5000? OKPetr.Vileta píše: Naše předpisy to řeší neuspokojivě.
Když vezmu 5000 Kč z rozpočtu kraje a půjdu za ně koupit do obchodu balonky, tak se rozhodnu ráno v 8:00 a už v 9:00 ty balonky mohu mít. Totéž udělá druhý kraj a je to. Ovšem pokud se jeden kraj chce dohodnout s druhým, že nakoupí balonky pro oba, tak se to musí v obou krajích odhlasovat, což trvá (lhůty atd.). Rozpočtová pravidla by měla umožňovat provádět "interní převody" ve stejném rozsahu, jako lze provádět externí operace. Do 5000 Kč rozhoduje hospodář, do 50 000 předsednictvo, atd.
Moje představa je, že výdaj bude v rozpočtu zaznamenán klasicky ve výdajové položce (žádost o proplacení), ale příjem v jiném středisku bude zaznamenán v neočekávaných (interních) příjmech (poznamenáním do rozpočtu).
Jiný problém.Vojtech.Pikal píše:Dva kraje chcou koupit balonky, každej za 5000? OK
hospodář kraje 1 zajde koupit do obchodu balónky za 10 000 a nechá si vystavit účtenku.
Účtenku naskenuje, podá žádost o proplacení na 5000,- s poznámkou, že druhou půlku platí kraj 1
Hospodář Kraj 2 podá žádost také o proplacení 5000,- se stejným účtenkou a s odkazem na předchozí žádost.
FO řádně okomentuje obě žádosti a a provede proplacení.
Kde je problém?
