Predbezna otazka: kofinancovani pracovnim rozpoctem

[Lukas.Novy]

Zdravim RK,

mam predbeznou otazku tykajici se vyuziti paragrafu 18 rozpoctovych pravidel, ktery dle meho nazoru slouzi k podrobnejsimu rozepsani planovanych vydaju pro konkretni projekt financovany jednou rozpoctovou polozkou rozpoctu vyssiho radu.

Lze vyuzit pracovni rozpocet ke kofinancovani projektu vyuzitim zdroju od vice ruznych hospodaru? Pokud ano, muze RP stanovit noveho hospodare nebo musi vedouci financniho odboru stale vyzadovat souhlas vsech relevantni hospodaru?

Dekuji.

[Vojtech.Pikal]

Dovolil bych si první otázku rozšířit, jestli je možno pracovní rozpočet financovat nejen napříč několika položkami, ale i napříč několika rozpočty. (např. společný volební rozpočet pro senátní volby, kdy obvod zasahuje do několika krajů a tak se do něj složí více krajů.)

[Vaclav.Fortik]

Já se k otázce přidám.
Mám v plánu zorganizovat vznik off-line pirátských novin (původně jsem myslel v listopadu, ale posunem pražských a pár dalších novin, to nyní vidím na začátek 2016), kde by bylo:
1) představení programových priorit: Legalizace, přímá demokracie, transparence, participativní rozpočtování, ITC ve státní správě ... u každého tématu autor se vztahem k regionu a krajským volbám...
2) Kontakt na MS, KS i s termíny nejbližších schůzí
3) Podrobné návody, kde a jak se stát členy a příznivci (zástupci Pirátů v OVK)

Předjednal jsem to s pár kraji, kde počítám, že nárok na jednotlivé kraje by byl 5 - 10.000,-Kč, nicméně objednávka u tiskárny a celý projekt by byl kolem 80 - 100.000.
Přestože by jednotlivé KS měly jen malé výdaje, bylo by třeba stejně udělat výběrko na tisk, případně další služby? Nepočítal jsem ani se svým ani s dalšími autorskými honoráři, jen s nezbytnými výdaji spojenými s tiskem.

[Stanislav.Stipl]

Predpis stanovi:

§ 18 Pracovní rozpočet

V rámci schváleného rozpočtu předsednictvo může schválit pracovní rozpočet volební kampaně, orientační rozpočet organizační složky nebo jiný pracovní rozpočet, podle něhož předsednictvo ukládá za úkol podřízeným orgánům hospodařit.

Jde o ustanoveni, ktere je spise instrukci pro vedeni strany, ze rozpoctem se nekonci, ale ze ma k dispozici i nastroje podrobnejsiho planovani. Pracovni rozpocet neni rozpoctem rozpoctove jednotky schvalenym krajskym forem, ale prikazem predsednictva, ktery ho upresnuje vuci podrizenym organum. Tak napr. republikove predsednicfvo muze schvalit rozpocet projektu, na kterem se podili vice odboru. Anebo muze odboru podrobneji rozepsat, jak ma penize utratit. Podminky uvadene predpisem, ze musi jit o rozpracovani v ramci jednoho rozpoctu, jsou v predpise prirozene, nebot jinak by mohl byt vselijak vykladan, pritom je to jen dusledek omezeni pusobnosti predsednictva. Ale on je to proste jen zvlastni ukol. Pochopitelne lze delat i spolecny pracovni rozpocet napric rozpoctovymi jednotkami, ktery ma ovsem zavaznost vyplyvajici z toho, zeto je fakticky slepenec rozpoctu, tj. vzdy v kazde casti vyplyvajici z pusobnosti daneho predsednictva. Kazdy rozpocet (i pracovni) se pak sklada z prijmu a vydaju, pricemz predpis nestanovi nic o tom, ze by se musel omezovat jen na jednu rozpoctovou polozku - to by pak mel jen trivialni vyznam. Pracovni rozpocet je jen planovaci pomucka a nelze z neho cerpat, nebot je pouhym prikazem predsednictva jako vykonneho organu v mezich jeho narizovaci pravomoci. Cerpat lze jen ze schvaleneho rozpoctu a se souhlasem prislusneho hospodare. Republikove predsednictvo ma jine nastroje, jak donutit odbory k poslusnosti, vcetne napr. kraceni rozpoctu, ukolovani a navrhu odvolani, resp. odmen, prestize a pozitivni motivace. Pracovni rozpocet zadnou zmenu hospodare nezaklada, nebot ani neni soucasti jednotne soustavy rozpoctu.

[Petr.Vileta]

Díky za výklad. Pak by ovšem bylo vhodné ještě nějak vymyslet, jak jednoduše obsluhovat finance sdružené napříč rozpočtovými jednotkami, ale se společným záměrem.

Např. Piratecon ML, tisk Pirátských listů, kampaň senátora, jehož obvod je ve dvou krajích atd. Jde o to dělat věci jednoduše a přesto transparentně. Ve všech uvedených případech mi přijde správnější, aby napřed existovala shoda na záměru, pak následovalo schválení ve všech dotčených rozpočtových jednotkách, ale následně by správou toho záměru, jak praktickou, tak finanční, byl pověřen jeden člověk (nebo orgán).

Typickým příkladem zbytečné složitosti je proplácení služebních telefonů. podatelna-financniho-odboru-f230/fo-382 ... 30175.html
Je to přesně podle foršriftu, ale je to pitomost. Mnohem přehlednější a méně pracné by bylo vytvořit jednu rozpočtovou položku na proplácení telefonů a do ní jednorázově, nebo jednou za čas (čtvrtletně?), z různých odborů dosypat. Také by možná nebylo špatné vymyslet něco jako rozpočtový "trvalý příkaz". Tedy aby bylo možné schválit nějakou opakující se platbu v přesné částce nebo rozmezí. Typicky opět telefony, pronájmy hostingů, pirátských center atd.

[Lukas.Novy]

Petre odstup.

Dekuji prevelice za preprepresvedcivou odpoved. Zamykam.

[Stanislav.Stipl]

Díky za výklad. Pak by ovšem bylo vhodné ještě nějak vymyslet, jak jednoduše obsluhovat finance sdružené napříč rozpočtovými jednotkami, ale se společným záměrem.

Předpis stanoví jednoznačně:

§ 10 Záměr a jeho celkové náklady

(1) Záměr je souhrn závazků v jedné rozpočtové jednotce8), které spolu věcně a časově úzce souvisí (např. koupě nebo prodej věci s příslušenstvím, organizace akce nebo turné, objednávka série plakátů a vylepení, koupě raznice a matrice na odznaky, počítač s monitorem a jeho příslušenství). Za záměr se považuje i opomenutí, které má za následek promlčení dluhu nebo jiné náklady.

Nelze tedy mluvit o jednom záměru v rámci různých rozpočtových jednotek.