Nadřízeností se rozumí v českém právu několik úzce souvisejících, ale mírně odlišných jevů.
- Za prvé se jím rozumí přímé oprávnění úkolovat daný orgán v dané oblasti podle svého uvážení (řídící nadřízený orgán).
- Za druhé se jím rozumí instanční nadřízenost, tedy zákonné oprávnění rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v prvním stupni (instančně nadřízený orgán).
- Za třetí se jím rozumí povinnost dohlížet nad činností podřízeného orgánu a zasahovat do jeho činnosti dozorčími prostředky (dozorčí nadřízený orgán).
Tyto tři druhy podřízenosti se často doplňují, neboť typicky první z nich implikuje zbývající dva, neboť bez dozorčích prostředků by nemělo zákonné oprávnění ukládat závazné úkoly žádný smysl.
Nadřízeným orgánem ve smyslu ustanovení o schválení smlouvy o výkonu funkce a výběrových řízeních (obecně mluvme ve věcech hospodaření) je orgán, který tak disponuje dozorčími prostředky a blíží se tak poslední zmíněné definici. Jak již bylo uvedeno, takovým orgánem je řídící nadřízený orgán, nemá-li předpis jiného ustanovení (srovnej analogii s § 178 správního řádu případně laický pohled, který mezi zmíněnými variantami nadřízenosti nerozlišuje, a proto mu splývají).
Je třeba doplnit, že nadřízenost orgánu je buď zvláštní vzhledem k určité agendě (např. zde hospodaření) anebo obecná, která se použije v ostatních případech. Nadřízený orgán ve věci hospodaření může také disponovat jinými pravomocemi, které mu umožňují usměrňovat hospodaření podřízeného orgánu (např. neschválit záměr). Spojení nadřízený orgán se zpravidla používá pro nejbližší nadřízený orgán. Otázka zněla na agendu hospodaření, proto se jí přidržím a u každého případu posoudím, zda je dáno zvláštní ustanovení anebo se použije obecné.
Posledním kritériem pro určení nadřízenosti je hodnota, kterou má předpis chránit. Zcela jinak bude vypadat nadřízenost ve věci smlouvy na výkon funkce vedoucího krajského mediálního odboru, kde je cílem, aby zodpovědné osoby ve sdružení souhlasily s podmínkami, za kterých funkci vykonává, neboť úhrada půjde z rozpočtu krajského sdružení (nadřízený orgán krajského mediálního odboru je zde krajské předsednictvo). Zcela jinak bude vypadat nadřízenost ve věci přípravy kreativních předmětů, kde vykonává mediální odbor strany podle § 1 písm. e) statutu mediálního odboru roli ústředního orgánu pro přípravu kreativních materiálů a reklamních předmětů (nadřízeným orgánem krajského mediálního odboru je zde mediální odbor strany). Jedna záležitost může mít i více aspektů, v takovém případě je třeba je posuzovat samostatně.
Z toho vyplývají podle jasné závěry, že ve věci hospodaření (případ uzavření smlouvy a přezkoumání podmínek výběrového řízení):
- nadřízeným orgánem odboru strany je republikové předsednictvo (§ 10 odst. 1 StOK),
- nadřízeným orgánem republikového předsednictva je republikový výbor (čl. 9 odst. 5 písm. f) stanov),
- nadřízeným orgánem krajského odboru je krajské předsednictvo (per analogiam statutu pro odbory a komise, nepřijme-li krajské sdružení vlastní úpravu),
- nadřízeným orgánem krajského předsednictva je krajské fórum (čl. 7 odst. 4 písm. d) stanov).
Tyto případy dávají podle mého názoru jasnou odpověď na všechny relevantní otázky. Republikové předsednictvo se ovšem táže i na další případy, u kterých nelze příliš předvídat, že by uzavíraly smlouvy o výkonu funkce či které by vyhlašovaly otevřená výběrová řízení, byť ani zde to nelze zcela vyloučit. Jde zejména o republikový výbor, kontrolní komisi, rozhodčí komisi.
Smyslem přenesení kompetence na nadřízený orgán je jednoznačně snaha vyhnout se případu, kdy by člověk rozhodoval sám o sobě, případně by si některý orgán sám sobě schválil vysoké odměny. V případě výběrových řízení jde opět o to, aby existoval jiný relativně nezávislý orgán, který má oprávnění rozhodnutí přezkoumat. (Jde v podstatě o úzce související ustanovení, neboť ustanovení § 6 pravidel hospodaření se vztahuje i na pracovní pozice, kde musí být vypisována otevřená výběrová řízení za tam uvedených podmínek, pokud jde o zakázky nad 50 000 Kč. Ovšem logicky není možné vypisovat výběrová řízení na stranické funkce, které jsou obsazovány volbou, a proto předpis v § 3 odst. 2 stanoví požadavek souhlasu nadřízeného orgánu, který by měl mít patřičný odstup.) S ohledem na tento smysl je třeba hledat v konkrétních případech nadřízený orgán, pokud vyvstanou pochybnosti a výklad předpisu není jednoznačný.
K tomu je třeba uvést, že tyto orgány jsou vrcholné orgány v soustavě dělby moci, a tedy samy o sobě nemají žádný nadřízený orgán v pravém slova smyslu (ovšemže celostátní fórum do jejich činnosti může zasahovat buď změnou vymezení jejich úkolu anebo mimořádným přezkumem, nemá to ovšem relevanci pro jejich hospodaření, k němuž je dle čl. 15 odst. 2 stanov příslušné republikové předsednictvo a jehož pravidla a dohled upravuje republikový výbor dle čl. 9 odst. 1 stanov). Právě vzhledem k uvedené kompetenci založené stanovami je třeba trvat na tom, že i na komise hospodařící se svou rozpočtovou kapitolou se uplatní § 12 odst. 2 pravidel hospodaření, který zní:
(2) Záměr rozpočtové jednotky, jehož celkové náklady mají přesáhnout
a) prahovou hodnotu 5 000 Kč, je podmíněn souhlasem příslušného předsednictva,
b) prahovou hodnotu 50 000 Kč, je podmíněn souhlasem příslušného schvalujícího orgánu.10)
Pro absenci výslovného obecného ustanovení o nadřízenosti orgánu je třeba hledat východisko ve zvláštních ustanoveních o hospodaření. Z § 6 odst. 3 rozpočtových pravidel vyplývá, že orgánem schvalujícím orgánem rozpočet je republikový výbor u rozpočtu strany a oblastní fórum u rozpočtu oblastního sdružení. Rozhodčí komise tedy považuje za nejpřesvědčivější ten výklad, že nadřízeným orgánem vrcholných orgánů nebo jinak nepodřízených orgánů ve věci hospodaření, u kterých není jinak určen nadřízený orgán, je právě schvalující orgán určený rozpočtovými pravidly. Ostatně již z názvu schvalující orgán podle rozpočtových pravidel vyplývá, že má dozorčí oprávnění ve věcech hospodaření, o která v projednávané věci jde.
K tomuto přesvědčení vedou rozhodčí komisi následující důvody:
- Za prvé schvalující orgán má legitimitu schválit rozpočet a jde tedy o nejvyšší dozorčí oprávnění v hospodaření, kterým lze disponovat. Pokud akceptujeme premisu, že kontrolní a rozhodčí komisi schvaluje její rozpočet republikový výbor, měli bychom se i ztotožnit se závěrem, že republikový výbor rozhoduje i o smlouvách o výkonu funkce členů vrcholných orgánů.
- Za druhé samotný předpis mluvící o nadřízeném orgánu byl schválen republikovým výborem, a tedy ten jistě může posoudit, zda mu smlouva odpovídá a vlastní praxí tak mezeru v právu dotvořit aktem s totožnou právní silou v hierarchii právních norem.
- Za třetí dochází ke sjednocení režimu všech vrcholných orgánů strany.
- Za čtvrté je minimalizováno riziko zneužití, neboť republikový výbor nemůže sám sobě schválit vysoký rozpočet, protože by tím nahrazoval rozhodovací úlohu republikového předsednictva (a vystavoval se tím riziku zneplatnění aktu pro rozpor se stanovami přezkumnými orgány). Zároveň si republikový výbor v soustavě brzd a protivah ponechává brzdu vůči kontrolní a rozhodčí komisi.
- A konečně za páté tato úloha republikového výboru koresponduje s tím, že republikový výbor schvaluje již tak všechny velké záměry nad 50 000 Kč, tedy velmi pravděpodobně se tak stane u veřejných zakázek nad 50 000 Kč a u smluv o výkonu funkce a ztotožnění nadřízeného a schvalujícího orgánu u vrcholných orgánů je se tedy jeví i praktický a rozumný.
Rozhodčí komise konečně nevidí důvod, proč by nadřízeným orgánem těchto orgánů mělo být celostátní fórum, neboť tato pravomoc není uvedena nikde mezi pravomocemi, které si celostátní fórum vyhradilo (§ 45 jednacího řádu celostátního fóra) ani mezi výlučnými pravomocemi vyplývajícími ze stanov.
Proto má rozhodčí komise za to, že ve věcech hospodaření (viz výše), není-li určeno jinak, je nadřízeným orgánem vrcholného orgánu strany (republikové předsednictvo, kontrolní komise, rozhodčí komise) příslušný schvalující orgán (§ 6 odst. 3 rozpočtových pravidel).
Dle analogie se tato konstrukce uplatní i u republikového výboru, u něhož je však vyhlašování samostatných výběrových řízení nad 50 000 Kč krajně nežádoucí, neboť je povolán k dohledu nad hospodařením, nikoliv k hospodaření samotnému, které podle stanov přísluší republikovému předsednictvu. V případě krajské komise bude nadřízeným orgánem krajské fórum jako schvalující orgán.
Pro úplnost uvádím, že toto posouzení se nevztahuje na odměňování zastupitelů, neboť zastupitel není stranickou, ale veřejnou funkcí, a klub zastupitelů dosud dle stanov není orgánem strany, ale je pouze faktickým útvarem hospodařícím zpravidla skrze příslušné předsednictvo. Již za stávajících podmínek však bude typicky odměňování zastupitelů podléhat jako úkon nad 50 000 Kč schválení schvalujícím orgánem.[/quote]
