Predbezna otazka: soukrome zpravy

[Petr.Vileta]

Tak. Úraz v rodině mě připravil neplánovaně téměř o všechen „volný“ čas; nicméně v sobotu předložím návrh odpovědi.

[Ondra.kl]

Pokud odkaz neni zlocin, je zverejneni obsahu soukrome zpravy mimo forum a odkazeni na nej stale porusenim takoveho predpisu?

Zveřejnění soukromé korespondence adresátem bez souhlasu odesilatele na jiné platformě a následné umístění odkazu na internetové forum je zakázáno pouze tehdy,

• jedná-li se o soukromou korespondenci osobní povahy a zároveň adresát veřejně nevystupuje v záležitosti veřejného zájmu, nečiní k úřednímu účelu, na základě zákona nebo k výkonu svých práv či oprávněných zájmů; nebo
• zveřejněná korespondence obsahuje specifické údaje, jejichž šíření zakazuje zákon (například osobní údaje) či adresátův smluvní závazek mlčenlivosti.

Zdůvodnění

Formálně vzato, pravidla internetového fora stanovená vyhláškou AO stanoví, že „záznamy soukromé komunikace (soukromé zprávy, tajné nahrávky, logy z ICQ a jiné) lze na internetovém fóru zveřejňovat pouze se souhlasem všech zúčastněných osob.“
Této vyhlášce svědčí presumpce správnosti dle čl. 6 odst. (1) Stanov a zmíněné ustanovení bezpochyby spadá do věcné působnost AO v oblasti moderování diskuse dle § 5 Předpisu o zřízení komisí a odborů.

Předně rozhodčí komise upozorňuje, že v rámci odpovědi na předběžnou otázku není oprávněna zkoumat platnost právního aktu, jemuž svědčí uvedená presumpce správnosti. Pokud administrativní odbor vydá pravidla fóra v rozporu se stanovami, je správné podat stížnost, nikoliv to řešit pomocí předběžné otázky, která nemůže vést ke změně předpisu a odpověď není závazná než silou své přesvědčivosti (orgány budou stejně postupovat podle presumpce správnosti podle platné vyhlášky až do jejího pozastavení či zrušení předepsaným způsobem). Předběžná otázka se podává, pokud není výklad jasný. Výkladová nejasnost v tomto případě spočívá v tom, co se rozumí soukromou komunikací, co se rozumí zveřejněním a kdy se nevyžaduje souhlas, neboť to vylučuje jiný právní důvod.

Zveřejnění obsahu soukromé komunikace na jiné platformě a následné vložení odkazu na stranické forum jsou dva kroky, a je třeba posuzovat oprávněnost každého z nich.

Zveřejnění obsahu soukromé komunikace adresátem (na jiné platformě nežli internetovém foru)

Zveřejnění obsahu soukromé komunikace mimo internetové forum strany není dotčeno citovanou vyhláškou AO (i kdyby ve vyhlášce takové ustanovení bylo, bylo by lze jej napadnout pro nepříslušnost odboru v dané věci), avšak vztahují se na něj obecně platné právní předpisy o ochraně osobnosti a je možno posuzovat též soulad se stranickým programem a dalšími stranickými předpisy.

Obecně platné právní předpisy

Ochranu soukromí při nakládání s korespondencí upravuje zejména oddíl 6 občanského zákoníka, a dále předpisy upravující ochranu listovního tajemství (ty však sahají mimo předmět této otázky, jíž je zveřejnování obsahu zpráv adresátem; viz poznámku níže).

Relevantní ustanovení občanského zákoníku jsou tato:

§ 81, odst. (2):
(2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
§ 86:
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.
§ 88:
(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
(2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

Zcela zásadním je tedy kritérium, zda se jedná o soukromou písemnost osobní povahy. Jedná se bohužel o přívlastek dosti obecný, poskytující široký prostor pro interpretaci, a není možno v rámci odpovědi na předběžnou otázku poskytnout přesné vymezení tohoto pojmu. Na jednom „bezpečném břehu“ se mohou nacházet například sdělení týkající se rodinného či milostného života nebo zdravotního stavu, na druhém čistě úřední sdělení neosobní povahy. Leč i v konkrétních případech může být jednodušší posoudit, zda se na danou zprávu vztahuje výjimka dle § 88, než zda se vůbec jedná o projev osobní povahy.

Dále je zakázáno šířit či zveřejnovat záznamy soukromé korespondence bez patřičných úprav v případech, kdy obsahují údaje, u nichž to zakazuje zvláštní předpis, například jde-li o osobní údaje, obchodní tajemství, důvěrné údaje získané při jednání o smlouvě či utajované informace, nebo kdy se tomu dotyčný zavázal smluvně.

Protože vzniká výkladová nejasnost ohledně pojmu "soukromá komunikace" a je právě na rozhodčí komisi, aby tuto výkladovou nejasnost odstranila, vyjadřuje rozhodčí komise názor, že v případě soukromých zpráv má vyhláška zakazující zveřejnování na mysli to, co skutečně je soukromou zprávou podle své povahy, nikoliv je jako soukromá zpráva označeno tím, že to odesílatel určitým kanálem rozešle. Smyslem daného ustanovení je, aby se internetové forum strany neměnilo na shromaždiště zpráv, zůstalo místem pro kultivovanou diskusi a diskuse zůstala ve věcné, nikoliv osobní rovině. Jde o kodifikovanou konvenci mezi diskutujícími, kteří při zasílání soukromých a citlivých informací mohou ve výše uvedených případech legitimně očekávat, že nebude bez dobrého důvodu zveřejněna. Umožnění kopírání soukromé korespondence by také potenciálně administrativní odbor zatížilo neúměrnou povinností příspěvky na žádost anonymizovat. Tato úvaha podtrhuje, co již bylo řečeno o výkladu citovaného ustanovení.

Pirátský program

Pirátský program klade důraz na svobodu šíření informace a zároveň na ochranu soukromí. Je zjevné, že jako mnohá jiná práva, i tyto dva ideály mohou jít v mnohých konkrétních případech proti sobě a je nutné je přiměřeně vyvažovat. Těchto dvou témat se dotýkají programové cíle ve Stanovách, Ohnisko programu, programové body Svoboda informací, Soukromí a okrajově Svoboda projevu.

Stanovy i ohnisko hovoří příliš obecně, aby bylo lze v této otázce cokoliv vyvozovat. Programový bod Soukromí se věnuje především shromaždování, centrálnímu ukládání a zpracovávání osobních údajů a sledování ve veřejném prostoru; programový bod Svoboda projevu politických práv; a programový bod Svoboda informací pojednává o veřejně dostupných informacích a autorských dílech.

Žádný z programových dokumentů však není možno bezprostředně či nesporně vztáhnout na otázku zveřejňování zpráv adresátem.

Odkaz na soukromou komunikaci umístěný na stranickém foru

Samotné vložení odkazu na internetové forum nemusí být nutně zveřejněním informace, na niž odkazuje, tedy není bez dalšího žádným předpisem zakázáno; tím spíše jedná-li se o informaci oprávněně zveřejněnou. Zveřejněním se rozumí skutečnost, že informace dříve neznámá je dostupná veřejnosti a může být lidmi z řad veřejnosti opakovaně vyhledána a jim zpřístupněna. Ke zveřejnění tedy dochází nejen samotným hypotetickým povolením přístupu k informaci uložené na webu, ale až takovým úkonem, kdy se s ní může seznámit veřejnost (např. na webových stránkách, které lidi navštěvují). Za zveřejnění by tedy bylo nutné považovat i případ, kdy by např. někdo umístil dokument na web bez jakéhokoliv vnějšího odkazu a někdo jiný by následně na dokumentu zveřejnil odkaz.

Na druhou stranu je vhodné podotknout, že kampaň a heslo „Odkaz není zločin“ se týká především šíření informací v kontrastu k ochraně „autorských práv“. Samotné heslo není explicitně zmíněno v programových dokumentech, nýbrž pouze ve stanoviscích, která se opět týkají zejména autorských děl a nikoliv soukromé korespondence. Stanoviska jako taková nejsou pro posuzování rozhodčí komisí závazná (§ 3 rozhodčího řádu).

Problematickou by spíš byla otázka, kdyby byl protiprávní obsah zveřejněn třetí osobou a následně odkázán na forum. Protože se na ni tazatel neptal, odpovíme jen stručně. Tam by se již politika strany uplatnila, nebot na jednu stranu nebude úkolem rozhodčí komise vynucovat kopírovací monopol (nejde o rozhodné právo dle § 3 rozhodčího řádu), ale na druhou stranu bude úkolem rozhodčí komise poskytnout ochranu proti zásahu do soukromí, a to i proti zjevnému útoku zprostředkovanému skrze internetové forum.

Poznámka k institutu listovního tajemství

V souvislosti s problematikou zveřejňování soukromé komunikace jejím oprávněným příjemcem se na stranických kanálech několikrát objevila argumentace listovním tajemstvím, která je však obvykle založena na mylné interpretaci pojmu listovního tajemství. Listovním tajemstvím totiž není vázán odesílatel ani adresát zprávy.

Listovní tajemství se zaručuje podle čl. 13 Listiny základních práv a svobod, nicméně Listina nedefinuje, co je jejím obsahem. Konkrétnější vymezení tohoto pojmu poskytují skutkové podstaty v § 182 a 183 trestního zákoníku, které se vztahují na přepravované zprávy nebo na zprávy uchovávané v soukromí jiného.

Samotný termín „listovní tajemství“ pochází z dob před vznikem Československa; v československých ústavních předpisech však běžně vyskytuje, aniž by zde byla uvedena jeho definice. Jedná se zřejmě o dnes již poněkud archaicky znějící překlad německého termínu „Briefgeheimnis“, jehož obsahem je neporušitelnost přepravované zprávy.

[Lukas.Novy]

Diky. Odpoved je dotatecna. Zamykam.