Zuby.

[Oldrich.Fischer]

Zuby.
V novinách jsem se dočetl , že šéf stomatologické komory Chrz prosazuje názor: Jednu plombu za pět let si může dovolit každý. Plomba má stát pětset korun. Přiznávám, že jeden můj příbuzný má jako již důchodce asi dvě plomby. Jeho velmi zachovalý kartáček na zuby má na držadle cenu 2,40 Kčs. To znamená , že ho použil možná jednou. Když se v mládí ženil. K povinným prohlídkám 2x ročně chodí. Ze ziskuchtivosti. Na křesle se neohřeje, ale stará se o údržbu. Tu spraví vrtačku, tu rentgen. Od zubaře odchází bez plomby, ale s lahví koňaku. Ze všech lidí co znám, mají takové zuby pouze dva. Já jsem první plombu získal od dentisty , který, než začal vrtat , tak musel chvíli šlapat na nějaký válec. V průběhu vrtání ještě párkrát. Byl to zub přední. Nevzpomínám si že by to nějak bolelo. Plomba byla bílá a vydržela aspoň 40 let. S přibývajícím věkem se to stále zhoršovalo. Zuby se mi stále sypaly. Ve fabrice se potom zubaři tak střídali, že jeden zubař mi zub otevřel, druhý ho léčil, třetí ho zamazal plombou. Někdy ho pak do dvou dnů zase otevřeli a nakonec vytrhli. Některé plomby vypadly samy, řádově i v měsících. Před nástupem vrtaček velkoděrových s vodní tříští jsem si někdy připadal jako v době mamutů. Zubař jakoby otáčel klacíkem z tvrdého dřeva na prkénku z měkkého dřeva. V ústech jsem cítil spáleninu a z úst se mi valil kouř. Nevím, jestli byl takový nedostatek zubních frézek, nebo jen zubař nevěděl jak takovou frézku vyměnit? Když jsem se dostal na hory , tak tam je jiný tlak vzduchu. Hned mi tam jednu, někdy dvě plomby otevřeli. Odejel-li jsem na dovolenou do zahraničí, tak hned druhý den se mi odlepila nástavba na předním zubu. Hůř jsem jedl a celou dovolenou vypadal jak baba Jaga. Kus zubu se vám odlomí zákonitě v pátek večer. Abych si o ostrou hranu zubu nepořezal do pondělí jazyk, tak jsem ho vždy zabrousil brouskem na kosu. Nikoliv Karborundum. To by vám drnčela celá hlava. Musí to být jemnější brousek – kamenný. Je to otrava . Zabere to přes čtvrt hodiny . Záleží vždy na tom , který zub v puse to je.
První zubní protéza mi vydržela 5 let. Další dvě, i když jsem připlatil na jejich výztuž se lámou. Zhruba po půl roce platím přes 200 Kč za jejich opravu. V opravně už nemusím říkat ani své jméno. Vloni mi udělali dvě amalgamové plomby. Na odchodu řekli – 1000 Kč. Když jsem se na to ptal ve zdravotní pojišťovně, tak jsem se dozvěděl , že to asi byl „amalgám – nadstandart.“ Jestli se mi to nelíbí , tak si mám dojít na lékařskou komoru. Též mi u zubaře bylo nabídnuto „ lepší vyčištění zubů. Teprve, když jsem se zeptal na cenu , bylo řečeno 600 Kč. Nepomohlo, když jsem namítal , že horní zuby nemám, tak by to tedy mělo být jen 300 Kč. A dole mám vlastní jen asi zuby dva. Ve zdravotní pojišťovně jsem se dozvěděl, že vyhláška neudává za vyčištění kolika zubů je stanovena cena výkonu, takže je vše v pořádku. Jestliže už dneska dělá zubař plombu se zdůvodněním : mohl by se tam udělat kaz, a pak nakonec bychom vám mohli zuby i vytrhnout, tak co nás teprve teď čeká? Nemusíme chodit daleko. Firma vykácí lipovou alej. Dostane peníze za vykácení a dříví z poražených stromů má grátis navíc. Když se občané ozvou, tak se řekne , že stromy byly zkažené. I kdyby se dřevo hodilo na zpracování v dýhárně. Ze zmizelého dřeva nikdo pravdu nezjistí. Jestliže je teď v podstatě uzákoněno chodit 2x ročně k zubaři, tak při uzákonění 500 Kč za plombu bude mít za deset let každý občan minimálně dvacet plomb, ať už měl zuby sebezdravější. Takovému kšeftu málokterý zubař odolá. ( Snad nějaký světec ). Zpětně nikdo nepozná jestli byl plombovaný zub předtím zdravý. Bude to kšeft lepší, než měli dozorci trháním zlatých zubů obětem v koncentračních táborech. Takovýmto zákeřným zákonem bude vedoucí stomatologické komory pan Chrz aspirovat na titul „zákeřný český Mengele.
Na vlastně soukromé sportovní akce jsou k dispozici i desítky milionů. Na vylepšení fotbalových stadionů jsou stovky milionů k dispozici – hned. Na vystudování doktorů peníze nejsou. Prolobovaná mocenská kasta nedovolí , aby bylo, například zubařů, dost. Obyčejný občan je v područí, vydán na finanční milost a nemilost, různé hamižnosti státem povolených člensky omezených kast specialistů. Ti si diktují , (zřejmě podle vizuelně odhadnuté kvality oblečení), koho budou, nebo nebudou léčit.
Netroufám si, veřejně uvést své jméno. S těmi pár zuby co mi ještě zbývají, bych pravděpodobně musel, ke kováři. Těch je také pomálu. Nejbližší v Praze, myslím, tak na závodišti v Chuchli.
Odhaduji, že gramová cena za amalgám, vysoko přesáhla cenu zlata.
Finanční vývar kasty zubařů dávno předběhl kastu kominíků. U malého domku s plynovým topením a nerezovým komínem jedenkrát ročně: do komína jediné oka mrknutí – 500 Kč. Náklady : inkoust na razítko.
 
 

[vaclavk]

Staci se podivat na stav chrupu a ust populace, kde polovina lidi otevre pusu a zavane mrtvolny puch. Urcite si za to muzou z vetsiny lidi sami. Otazka je, jestli kdyz budou za vsechno platit, bude to lepsi.
Podobna logika navic plati i na dalsi nemoci. Budou si lidi platit lecbu cukrovky, infarktu, mrtvice, rakoviny?
Cele to jde proti principu a smyslu pojisteni.

[Zdenek.Hrib]

aktuální návrh programu počítá s tím, že si můžete vybrat pojišťovnu, která bude řešit stomatologickou péči jak budete chtít, protože se budou moci odlišit spektrem hrazených služeb. případně si pojišťenci mohou odhlasovat úhradu i každoročního čištění ultrazvukem, protože pojišťovny budou řízeny svými pojištěnci.
musí ale mít rozpočet neutrální, takže nutně budou asi muset někde ubrat nebo vybírat něco navíc )spoluúčast, nominální pojistné), protože peněz není nekonečně mnoho.

a nemusíte mít obavu, že pojišťovna s chudými důchodci by na tom byla hůř než s bohatými podnikateli - předpokládá se zachování stávajícího 100% přerozdělení (vybírá se do společného fondu a na staré a chronicky nemocné dostane pojišťovna více než na mladé a zdravé - to platí už teď)

povinná prohlídka 2x ročně u zubaře dnes není (pojišťovan by si ji ale podle našeho návrhu mohla dát jako povinnou, pokud se na tom pojištěnci shodnou)

[Zdenek.Hrib]

a ještě taky může pojišťovna uplatnit svoji "nákupní sílu" = pro svoje pojištěnce může nakupovat péči velkoobjemově a tedy se slevou

příklad: nebudete mít sice možnost jít k úplně každému zubaři, jako u VZP, ale budete mít garantovaného zubaře dostupného třeba do 20min autem a protože pojišťovna takto nakoupí u menšího množství dodavatelů větší objem, tak si může nechat udělat lepší cenu
v konečném důsledku tak může získat i více péče za stejné peníze bez spoluúčasti či nominálního pojistného - říká se tomu řízená péče

no a pokud ani pojišťovna není schopná svou nákupní silou vyjednat v ČR se zubaři lepší podmínky, ani poslat zájezd za zubaři do levnějšího kraje, tak je nutné se smířit s tím, že danou službu zubní péče prostě na trhu levněji koupit nelze

kontrola kvality je samozřejmě také něco co by měla pojišťovna dělat v rámci svého pudu sebezáchovy, protože opakované výkony ji stojí peníze navíc - už dnes pojišťovna ví, že vám jeden a tentýž zub opravovali vícekrát, protože ve výkazech je i to číslo zubu a segment chrupu (sedmička vlevo dole), jenom je jí úplně fuk (pokud náhodou nejde o podvodné vykazování ze strany zubaře)