Geopolitika/Globální ekonomika a finance/Války/Fašizace/OT

[Ivo.Vasicek]

Tisknout nové peníze smí pouze centrální banka. Komerční banky pouze půjčují vklady svých klientů, přičemž část vkladů si povinně musejí nechávat jako rezervu. Vzniká tím virtuální nárůst objemu peněz v ekonomice (multiplikace peněžní zásoby), ale celkové množství hotovna ně není třeba reagovat (není totiž na co).
Centrální banka, osti v oběhu se snižuje právě o povinné rezervy bank, takže ten nárůst objemu peněz nemůže pokračovat donekonečna. Když je povinná rezerva 10 % vkladů, tak v extrémním případě může objem peněz narůst maximálně 10x, ale pak už nebude v oběhu žádná hotovost, protože do poslední koruny bude vázaná v bankovních rezervách.

Proto banky problém hromadění peněz neřeší, ale pouze oddalují jeho následky. Čím větší je celkový objem bankovních půjček, tím je v oběhu míň peněz, kterými se dá volně nakládat (protože bankovní rezervy).

Reaguji pouze na tento nepřesný laický pokus o popsání věcí kterým nerozumíš, který by mohl někoho zmást. To ostatní jsou takové nesmysly, že asi nikoho nezmatou.
Centrální banka peníze "nestiskne" (standartně). Peníze emitují komerční banky, centrální banka to nepřímo řídí pomocí úrokové sazby a povinných minimálních rezerv(PMR). V reálu jsou PMR v ČR 2% a úroková sazba 0,05%. To další už je v pořádku(popis multiplikace peněžní zásoby). Existují však i jiné typy měnových nástrojů k navýšení/ponížení měnové zásoby -např odkup aktiv komerčních bank (obvykle bezcenných) nebo nákup cizích měn.

[Ondra.kl]

A nebo ještě jinak. Ty a já budeme na ostrově. Já si natrhám banány, ty si chytíš rybu. Sejdeme se v doupěti, já dostanu chuť na rybu, ty dostaneš chuť na banány. Tak si vyměníme polovinu mých banánů za polovinu tvé ryby. Oba to budeme pokládat za výhodné (věnovali jsme tomu přibližně stejně "práce"), oba budeme spokojeni a budeme mít i rybu i banány. Kde je ten dluh?

Protože jsme směnili produkt za produkt tak dluh není nikde. Dluh vzniká v okamžiku kdy ty vyměníš svoje banány za peníze / mušlišky / slib / dlužní úpis.

[next_ghost]

Reaguji pouze na tento nepřesný laický pokus o popsání věcí kterým nerozumíš, který by mohl někoho zmást. To ostatní jsou takové nesmysly, že asi nikoho nezmatou.

Pořád dokola opakuješ jednu a tu samou chybu - označuješ několik navzájem nesouvisejících věcí stejným slovem, a pak v úvahách přeskakuješ od jednoho významu ke druhému. Z předpokladů A => B, C => D vyvodíš A => D pomocí toho, že si B a C označíš stejným slovem. Pokud si tenhle fakt odmítáš přiznat, tak je to čistě tvoje věc, já už ti to nebudu dál vyvracet, ale výsledky tvých úvah jsou pak naprosto scestné.

Centrální banka peníze "nestiskne" (standartně). Peníze emitují komerční banky, centrální banka to nepřímo řídí pomocí úrokové sazby a povinných minimálních rezerv(PMR). V reálu jsou PMR v ČR 2% a úroková sazba 0,05%.

Tohle je implementační detail, který s hlavním tématem naší diskuze nijak nesouvisí. Jediným zdrojem navyšování základní peněžní zásoby v ekonomice (tedy před multiplikačním efektem frakčního rezervního systému) je pořád centrální banka.

Protože jsme směnili produkt za produkt tak dluh není nikde. Dluh vzniká v okamžiku kdy ty vyměníš svoje banány za peníze / mušlišky

Pokud vzniká nový dluh, kdo tedy komu kolik dluží? A jak už dříve správně upozorňoval Ivo, relevantní je jen dluh "peníze za peníze." Inverzní "dluh" typu "zboží za peníze" je irelevantní. (Poznámka: z citace jsem na konci vymazal text "slib / dlužní úpis," protože jsou to řádné dluhy. Zajímají mě ty ostatní možnosti.)

[anonym2064]

Divná diskuze imho přeci nelze popřít, že svět jede dluh a že bez těch dluhů, by nemohl fungovat tak, jako tomu dnes je.
zkuste si někdo postavit barák bez dluhu - ten dluh tu bude 20 let
zkuste si postavit fabriku - vemete uvěr ale zisk potřebujete hned. Musíte mít větší zisky než ten úvěr. Na tu vaší nadprodukci tvořící ten zisk si ale někdo musí pučit, protože mzdy na to nestačí a dluh roste.
Zisky se kumulují a dluhy přenášejí na ty, kdo je budou muset celé životy splácet a stejně nikdy nesplatí, ale to nevadí. Ekonomice to opravdu až tak nevadí.
doporučuji diskuzi o "udržitelném nerůstu" třeba.

[next_ghost]

Divná diskuze imho přeci nelze popřít, že svět jede dluh a že bez těch dluhů, by nemohl fungovat tak, jako tomu dnes je.

Pokud si dáš jako základní podmínku, že svět musí za každou cenu fungovat stejně jako dnes, tak to bez dluhů z principu nejde. Ale pokud povolíš, aby svět fungoval trochu jinak, tak to bez dluhů jde.

zkuste si někdo postavit barák bez dluhu - ten dluh tu bude 20 let
zkuste si postavit fabriku - vemete uvěr ale zisk potřebujete hned. Musíte mít větší zisky než ten úvěr. Na tu vaší nadprodukci tvořící ten zisk si ale někdo musí pučit, protože mzdy na to nestačí a dluh roste.
Zisky se kumulují a dluhy přenášejí na ty, kdo je budou muset celé životy splácet a stejně nikdy nesplatí, ale to nevadí. Ekonomice to opravdu až tak nevadí.
doporučuji diskuzi o "udržitelném nerůstu" třeba.

Tohle by platilo jen pokud by na začátku v ekonomice nebyla vůbec žádná hotovost. Jenže to přece není pravda, celkový objem dluhů je o trochu menší než celkový objem peněz v ekonomice a rozdíl těch dvou čísel je právě základní peněžní zásoba, bez které by nebylo co půjčovat.

[anonym2064]

---- Jenže to přece není pravda, celkový objem dluhů je o trochu menší než celkový objem peněz v ekonomice a rozdíl těch dvou čísel je právě základní peněžní zásoba, bez které by nebylo co půjčovat.

hmm
Přitom celkový dluh světa dosahuje přibližně 190 bilionů dolarů. Světové HDP však představuje částku jen okolo 70 bilionů dolarů.

http://www.vlastnihlavou.cz/svetova-fin ... v-cislech/

Sag mir wo die Gelde sind

[next_ghost]

hmm
Přitom celkový dluh světa dosahuje přibližně 190 bilionů dolarů. Světové HDP však představuje částku jen okolo 70 bilionů dolarů.

Ani jedno z těch dvou čísel nemá ke skutečné základní peněžní zásobě přímý vztah. To první se může pohybovat kdekoliv mezi nulou a velkým konstantním násobkem základní peněžní zásoby (jestli má Ivo pravdu s tou povinnou rezervou 2 %, tak v ČR je ten násobek maximálně 49). To druhé se pohybuje někde mezi zlomkem a malým násobkem základní peněžní zásoby (v závislosti na kondici světové ekonomiky).

[Petr.Vileta]

[bla,bla
A nebo ještě jinak. Ty a já budeme na ostrově. Já si natrhám banány, ty si chytíš rybu. Sejdeme se v doupěti, já dostanu chuť na rybu, ty dostaneš chuť na banány. Tak si vyměníme polovinu mých banánů za polovinu tvé ryby. Oba to budeme pokládat za výhodné (věnovali jsme tomu přibližně stejně "práce"), oba budeme spokojeni a budeme mít i rybu i banány. Kde je ten dluh?

Bavíme se o zisku penězích a fiskálu. Tvé ryby nejsou zisk, ale produkt nebo zásoba. Takže je to jeden o voze, druhý o koze.
Možná by to šlo tobě vysvětlit na tvém případě, že dáš druhému ty banány a on ty ryby půjde teprv lovit, tak ti dá papír na kterém ti slibuje dodávku těch ryb. - tak vznikly peníze.
No a tvá důvěra v úspěch jeho rybolovu je analogií důvěry v měnu, která je podložená výkonností ekonomiky.

Tak už začínám chápat. V tomto případě tedy dluh není. Ale proč bych někomu dával své banány, když on ještě žádnou rybu nemá? Já mám dejme tomu nadprodukci banánů (víc, než dokážu za den sežrat), ale proč bych je někomu dával předem za za příslib ryby? Jasně, ten druhý každý den má nějakou rybu a také ji nedokáže celou sežrat, ale není tak úplně jisté, že ji bude mít i zítra, že ho nesežere žralok, netrefí ho na moři mrtvice. Takže proč cokoliv na dluh?

Peníze sice nepotřebujeme, ale klidně je v nějaké formě můžeme používat. Můžeme si nasbírat 1000 barevných kamínku, na každý z nich oba uděláme svou značku a dohodneme se, že 1 kamínek je 10 banánů nebo 1 ryba. Budeme tedy mít primitivní peníze a množství oběživa bude 1000. Pokud někdy budeme potřebovat víc, "natiskneme" si společně další.

Co se týče dnešních peněz, tak oje důvěra v ně je podložena pouze malou pravděpodobností, že ČR jako stát zanikne, nebo že zítra bude měnová reforma 1:1000. Na výkonnost naší ekonomiky vůbec nekoukám a pokud bych ztrácel důvěru v Kč, přeorientuji se na nějakou jinou měnu, drahé kovy, nebo třeba brambory. Rozhodně bych si ale při ztrátě důvěry v měnu nebral žádné úvěry a také bych nikomu nedával na dluh.

[Marek.Dluhos]

Tak už začínám chápat. V tomto případě tedy dluh není. Ale proč bych někomu dával své banány, když on ještě žádnou rybu nemá? Já mám dejme tomu nadprodukci banánů (víc, než dokážu za den sežrat), ale proč bych je někomu dával předem za za příslib ryby? Jasně, ten druhý každý den má nějakou rybu a také ji nedokáže celou sežrat, ale není tak úplně jisté, že ji bude mít i zítra, že ho nesežere žralok, netrefí ho na moři mrtvice. Takže proč cokoliv na dluh?

[/quote]
Bingo! takže buď omezíš nadprodukci, nebo zatoužíš po zisku a vezmeš si ten dlužní úpis od emitenta. Kyž je dostatečně věrohodný (sdruží se víc rybářů - až je z toho celá ekonomika).
Je chyba dívat se na peníze "odděleně" jsou jen "písmenky" v ekonomickém sytému. Komerční banky emitují peníze dlužníkům proti závazku je vrátit (to je jediný způsob, jakým peníze technicky vznikly a vznikají, nevznikají ve firmách ani ve státě, ani v centrální bance, ale připsáním kreditu na účet dlužníka), tedy prodat něco na trhu (svou práci, produkci, majetek,..) a získat za to peníze, tím je stimulována poptávka po penězích a firmy se musí honit za ziskem a lidi musí dělat práci, aby získali peníze na splácení dluhů. Tím jsou motivováni k ekonomickému výkonu. Proto ti za tvé peníze vždycky někdo něco rád prodá.
Zlatý standard je spíše marketingový nástroj, možná i trochu pojistka - něco ve smyslu, když by za ty peníze nikdo nechtěl svůj produkt prodat, tak dáme zlato - celý je to pak podivný, to by pak asi lidi nechtěli dávat produkt ani zlato ne? Ale důvěryhodnost to dodá.
...ale vůbec to není potřeba, stačí, když je v ekonomice přesně tolik peněz, kolik odpovídá jejímu směnnému optimu poptávka=nabídka.
A touha po penězích - je chuť být věřitelem, který už nebude muset něco prodávat a bude si vybírat za své "poukázky" produkty, které, je mu trh dlužen

[Petr.Vileta]

Takže, pokud nejsem hamižný a líný, nebudu nikomu dávat na úvěr, ani si půjčovat. Sice tím ekonomika našeho ostrova bude stagnovat, ale všichni budou živi, zdrávi a spokojeni. Všichni společně budeme pouze "okrádat" přírodu. No nakonec jí to vrátíme ve formě hnojiva naší mrtvoly.

Ale s těmi penězi ti pořád nevím. Podle mě je to na Wikipedii popsáno lépe.

Mince patrně vznikly normováním kousků drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit. Chammurapiho zákoník z doby okolo roku 1770 př. n. l. už definuje zrnka stříbra jako jednotky, které se nevážily, nýbrž počítaly.[2] První mince v západní civilizaci vznikly koncem 7. století př. n. l. ve městech Malé Asie, kde se kapky elektra (přírodní směsi zlata a stříbra) označovaly raženou značkou města či panovníka a nazývaly statér. Souvislost s vážením potvrzuje i to, že názvy starých mincí často současně znamenaly i váhové jednotky, jako talent, šekel, peso nebo libra.

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_pen%C4%9Bz