Geopolitika/Globální ekonomika a finance/Války/Fašizace/OT

[Ivo.Vasicek]

Pár pojmů - nejprve makro- o jakém zisku tu píši - položka č4 *ponížená o daň, ten parametr je průběžně sledován a je jedním ze vstupů při řízení měny.
Národní důchod je součet všech příjmů, které se za určité období na daném území uskuteční:
1) hrubé mzdy, tj. mzdy před zdaněním
2) renty a další důchody z vlastnictví
3) čisté úroky (rozdíl mezi obdrženými úroky a placenými úroky)
4) hrubé zisky korporací (dělí se na dividendy akcionářů, nerozdělený zisk a daň ze zisku)
5) příjmy ze samozaměstnání
No a tady mikro:http://www.businessvize.cz/financni-ana ... -se-pletou

[Mikulas.Peksa]

Pánové, vy jste takoví dedikovaní diskutéři o mezinárodních otázkách, hoďte mi pár hlasů do ankety a pomozte mi trošku rozjet jedno aktuální téma, prosím.

post358626.html#p358626

[Ales.Jakl]

Ivo Vašíček:
Dle mého názoru budou už brzy peníze nahrazeny přímo informačním systémem bez nutnosti tisku "žetonů". Nicméně současný systém je pro jeho provozovatele velice výhodný a jen tak se ho nevzdají (proto např. chtějí vyvolat válku).
Musím však dodat, že žádný jiný a lepší systém zatím nikdy nefungoval. Plky o zlatém standardu jsou chybnou iluzí - v reálu takový systém byl pouze doplňkem trhu v době, kdy zcela dominoval bárter a směna byla minimální a lidé byli víceméně soběstační (v rámci sídel, ale i rodiny spotřebovali co sami vyprodukovali).

Nicméně zprávy o tom, že Čongové s podporou Ruska připravují (částečný) přechod své měny na zlatý standart se množí. Nebude to od nich žádný ekonomický idealismus, ale taktický manévr proti pozici dolaru, jakožto světové rezervní měny.
Nevěřím, že ekonomické zákonitosti mají čistě "fyzikální" charakter, jak učil pan "profesor Pérožrout", že na lidi pasuje nějaký vzoreček. Funguje tu nevypočitatelný lidský faktor, zejména pak stádní efekty, lidský strach, důvěra a naděje. Dal bych velký prostor empirii (metoda přibližovací, pokus-omyl, např. při zavádění VZP )
Tiskárnu na informace (nějaká modernizovaná forma bitcoinů, bezhotovostní) by měla spravovat OSN nebo nějaká její odnož (rozvojové projekty) a ne americký FED (dluhy, ropa, zbrojení). S pirátským programem mi konvenují bezhotovostní platební systém (proti korupci) a lokální měny (proti korporacím).

[next_ghost]

4) hrubé zisky korporací (dělí se na dividendy akcionářů, nerozdělený zisk a daň ze zisku)

Výborně. Konečně trochu jasná definice, která dostatečně jednoznačně rozděluje ekonomiku na "uvnitř" a "venku" s tím, že zisk se počítá jen "uvnitř".

Takže teď si vezmi libovolný balík volných peněz nezatížený žádným dluhem na straně "venku". Dál si vezmi tok peněz mezi tímhle balíkem a čímkoliv, co je "uvnitř". Předpokládejme, že v tomhle toku překračuje hranici mezi "uvnitř" a "venku" víc peněz směrem dovnitř než ven. Souhlasíš, že tenhle tok vytváří zisk, aniž by zároveň vznikal ekvivalentní dluh (až do vyčerpání toho balíku peněz)?

Nicméně zprávy o tom, že Čongové s podporou Ruska připravují (částečný) přechod své měny na zlatý standart se množí. Nebude to od nich žádný ekonomický idealismus, ale taktický manévr proti pozici dolaru, jakožto světové rezervní měny.

Já bych za tím spíš hledal přípravu na brzký kolaps čínské ekonomiky. Fixace peněz na nějakou komoditu potlačuje výkyvy produkce oběma směry. V době růstu je to jednoznačně škodlivé, ale v době těžkého propadu je to naopak výhodné.

Nevěřím, že ekonomické zákonitosti mají čistě "fyzikální" charakter, jak učil pan "profesor Pérožrout", že na lidi pasuje nějaký vzoreček. Funguje tu nevypočitatelný lidský faktor, zejména pak stádní efekty, lidský strach, důvěra a naděje. Dal bych velký prostor empirii (metoda přibližovací, pokus-omyl, např. při zavádění VZP )

Konkrétní jedinec se sice chová nevypočitatelně, ale skupina několika tisíc lidí už se chová hodně předvídatelně. Samozřejmě je někdy třeba zohlednit různé kulturní nebo technické rozdíly. A pak jsou tu samozřejmě matematické zákonitosti, které platí bez výjimek, třeba zákon nabídky a poptávky nebo zákon mezního užitku.

[Ivo.Vasicek]

Takže teď si vezmi libovolný balík volných peněz nezatížený žádným dluhem na straně "venku". Dál si vezmi tok peněz mezi tímhle balíkem a čímkoliv, co je "uvnitř". Předpokládejme, že v tomhle toku překračuje hranici mezi "uvnitř" a "venku" víc peněz směrem dovnitř než ven. Souhlasíš, že tenhle tok vytváří zisk, aniž by zároveň vznikal ekvivalentní dluh (až do vyčerpání toho balíku peněz)?

Neexistuje žádný balík volných peněz nezatížených dluhem, to je nesmyslná spekulace. Proti každé koruně existuje závazek dodat produkt. Tahle operace je možná pouze při devizových intervencích, kdy dojde k nárůstu zisku na základě kursových rozdílů. Každý měnový systém je provázán s jinými, a dluh vzniká jinnde, proto jsou oblíbené války ve vzdálených zemích.
Ber to jednoduše - lidi a firmy nakoupí za peníze, které jsou pro firmy z jedné strany náklady. Rozdíl, tedy zisk musí nakoupit někdo za nějaké jiné peníze další, které nezískal jako mzdu či tržby. ZIsk plyne z prodeje z nadprodukce (z produkce nad náklady) a ten lze prodat jen na dluh (v konečném důsledku) - banka půjčí - vytiskne peníze - půjčí a dlužník koupí nadprodukt a zaplatí penězi, o které naroste zisk (rostou pohledávky věřitelů v bankách a roste množství peněz, není na tom nic divného ani chybného je to základní funkční mechanismus vytvářející směnný systém tržní ekonomiky. Zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. problém, je, že si přes opakovanou zkušenost nechtějí připustit, že ten systém má svoji životnost a je vystaven nejen poruchám, ale i zákonitým kolapsům.

[Petr.Vileta]

Takže teď si vezmi libovolný balík volných peněz nezatížený žádným dluhem na straně "venku". Dál si vezmi tok peněz mezi tímhle balíkem a čímkoliv, co je "uvnitř". Předpokládejme, že v tomhle toku překračuje hranici mezi "uvnitř" a "venku" víc peněz směrem dovnitř než ven. Souhlasíš, že tenhle tok vytváří zisk, aniž by zároveň vznikal ekvivalentní dluh (až do vyčerpání toho balíku peněz)?

Neexistuje žádný balík volných peněz nezatížených dluhem, to je nesmyslná spekulace. Proti každé koruně existuje závazek dodat produkt.

Celý měsíc jsem vedl pro Piráty FO (dodal jsem produkt - své znalosti a čas) a pak jsem obdržel 2500 Kč (dostal jsem peníze). Já mám volné peníze, které mohu utratit, ale mohu si je také uložit do banky, nebo je dát pod matraci.

Kde je ten dluh? ¨

Snad to na takto jednoduchém příkladu pochopím i já.

[Ondra.kl]

Neexistuje žádný balík volných peněz nezatížených dluhem, to je nesmyslná spekulace. Proti každé koruně existuje závazek dodat produkt.

Celý měsíc jsem vedl pro Piráty FO (dodal jsem produkt - své znalosti a čas) a pak jsem obdržel 2500 Kč (dostal jsem peníze). Já mám volné peníze, které mohu utratit, ale mohu si je také uložit do banky, nebo je dát pod matraci.

Kde je ten dluh?

Ty peníze vyjadřují ten dluh. Zjistíš to až se je pokusíš vyměnit za produkt.

- Buďto to půjde a ty ty peníze (závazek / dluh) převedeš na někoho jiného
- nebo je od tebe nikdo nebude chtít a v tom případě jsi měsíc dělal zadarmo, protože jsi za to nedostal žádný produkt (kromě bezcenných papírků).

[Petr.Vileta]

Neexistuje žádný balík volných peněz nezatížených dluhem, to je nesmyslná spekulace. Proti každé koruně existuje závazek dodat produkt.

Celý měsíc jsem vedl pro Piráty FO (dodal jsem produkt - své znalosti a čas) a pak jsem obdržel 2500 Kč (dostal jsem peníze). Já mám volné peníze, které mohu utratit, ale mohu si je také uložit do banky, nebo je dát pod matraci.

Kde je ten dluh?

Ty peníze vyjadřují ten dluh. Zjistíš to až se je pokusíš vyměnit za produkt.

- Buďto to půjde a ty ty peníze (závazek / dluh) převedeš na někoho jiného
- nebo je od tebe nikdo nebude chtít a v tom případě jsi měsíc dělal zadarmo, protože jsi za to nedostal žádný produkt (kromě bezcenných papírků).

Koukám, že i takhle jednoduchý případ je na mě pořád moc složitý. Co když mi tedy nezaplatí penězi, ale zlatem nebo platinou?

A nebo ještě jinak. Ty a já budeme na ostrově. Já si natrhám banány, ty si chytíš rybu. Sejdeme se v doupěti, já dostanu chuť na rybu, ty dostaneš chuť na banány. Tak si vyměníme polovinu mých banánů za polovinu tvé ryby. Oba to budeme pokládat za výhodné (věnovali jsme tomu přibližně stejně "práce"), oba budeme spokojeni a budeme mít i rybu i banány. Kde je ten dluh?

[next_ghost]

Neexistuje žádný balík volných peněz nezatížených dluhem, to je nesmyslná spekulace. Proti každé koruně existuje závazek dodat produkt.

Oprava:
1) Není to závazek, je to nabídka. Jak už jsem v tomhle vlákně jednou psal, když někdo nechce přijímat koruny jako platidlo, nikdo ho k tomu nemůže nutit.
2) Mícháš dohromady normální dluhy a inverzní "dluhy": "já dlužím bance tolik Kč" vs. "zbytek světa 'dluží' mně zboží za tolik Kč."

Z hlediska vzniku zisku je představa peněz jako "inverzního dluhu" irelevantní. "Peníze zatížené dluhem" znamená "vypůjčené peníze, které se později budou muset splatit."

banka půjčí - vytiskne peníze - půjčí a dlužník koupí nadprodukt a zaplatí penězi, o které naroste zisk (rostou pohledávky věřitelů v bankách a roste množství peněz

Tisknout nové peníze smí pouze centrální banka. Komerční banky pouze půjčují vklady svých klientů, přičemž část vkladů si povinně musejí nechávat jako rezervu. Vzniká tím virtuální nárůst objemu peněz v ekonomice (multiplikace peněžní zásoby), ale celkové množství hotovosti v oběhu se snižuje právě o povinné rezervy bank, takže ten nárůst objemu peněz nemůže pokračovat donekonečna. Když je povinná rezerva 10 % vkladů, tak v extrémním případě může objem peněz narůst maximálně 10x, ale pak už nebude v oběhu žádná hotovost, protože do poslední koruny bude vázaná v bankovních rezervách.

Proto banky problém hromadění peněz neřeší, ale pouze oddalují jeho následky. Čím větší je celkový objem bankovních půjček, tím je v oběhu míň peněz, kterými se dá volně nakládat (protože bankovní rezervy).

[Ivo.Vasicek]

[bla,bla
A nebo ještě jinak. Ty a já budeme na ostrově. Já si natrhám banány, ty si chytíš rybu. Sejdeme se v doupěti, já dostanu chuť na rybu, ty dostaneš chuť na banány. Tak si vyměníme polovinu mých banánů za polovinu tvé ryby. Oba to budeme pokládat za výhodné (věnovali jsme tomu přibližně stejně "práce"), oba budeme spokojeni a budeme mít i rybu i banány. Kde je ten dluh?

Bavíme se o zisku penězích a fiskálu. Tvé ryby nejsou zisk, ale produkt nebo zásoba. Takže je to jeden o voze, druhý o koze.
Možná by to šlo tobě vysvětlit na tvém případě, že dáš druhému ty banány a on ty ryby půjde teprv lovit, tak ti dá papír na kterém ti slibuje dodávku těch ryb. - tak vznikly peníze.
No a tvá důvěra v úspěch jeho rybolovu je analogií důvěry v měnu, která je podložená výkonností ekonomiky.