Geopolitika/Globální ekonomika a finance/Války/Fašizace/OT

[next_ghost]

Ovšem pak nějakého filutu napadlo zlatý standard zrušit a rozpoutat dluhové šílenství a v tom žijeme dodnes.

Dluhové šílenství se dá stejně dobře rozpoutat i pod zlatým standardem. Pro systematické zadlužování běžných občanů je úplně jedno, jestli je nominální množství peněz v ekonomice konstantní nebo proměnlivé. Nové peníze tiskne centrální banka, ale zadlužování občanů provádějí soukromé banky a jiné soukromé firmy.

[Ivo.Vasicek]

Později už bylo peněz potřeba tolik, že to trhalo peněženku, tak někdo vymyslel papírové poukázky na zlato - státovky a později bankovky (nebo obráceně?). Ještě pořád, s větším rizikem, měly hodnotu zlata, kterým byly kryté.

Ovšem pak nějakého filutu napadlo zlatý standard zrušit a rozpoutat dluhové šílenství a v tom žijeme dodnes.

Ale třeba mi to Ivo Vašíček vysvětlí jinak.

Peníze jako zlato se používaly v době, kdy se 99% směny provádělo bárterem.
Potom byla cena zlata jen cenovou kotvou a jakousi pseudogarancí, která nebyla nikdy (opakuji NIKDY) uplatněna. Peníze jsou informační systém, představa, že se do ekonomiky dostane jen tolik nových peněz, kolik se vytěží zlata je absurdní. Dluhy souvisejí se zisky (Zisk bez dluhu nemůže vzniknout - aby mohl někdo něco pohledávat, musí někdo jiný něco dlužit, každý vlastník finančního zisku je věřitel, peníze je pouze vyčíslují.

[next_ghost]

Peníze jsou informační systém, představa, že se do ekonomiky dostane jen tolik nových peněz, kolik se vytěží zlata je absurdní.

Přesně tak.

Zisk bez dluhu nemůže vzniknout - aby mohl někdo něco pohledávat, musí někdo jiný něco dlužit, každý vlastník finančního zisku je věřitel, peníze je pouze vyčíslují.

Technická, zisk může vzniknout i na úkor cizích úspor. Dluhy začínají vznikat až ve chvíli, kdy se úspory zákazníků vyčerpají. A zisk samozřejmě vytváří nové úspory na straně prodejce (po splacení jeho případných dluhů).

[Ivo.Vasicek]

Zisk bez dluhu nemůže vzniknout - aby mohl někdo něco pohledávat, musí někdo jiný něco dlužit, každý vlastník finančního zisku je věřitel, peníze je pouze vyčíslují.

Technická, zisk může vzniknout i na úkor cizích úspor. Dluhy začínají vznikat až ve chvíli, kdy se úspory zákazníků vyčerpají. A zisk samozřejmě vytváří nové úspory na straně prodejce (po splacení jeho případných dluhů).

Zisk primárně vzniká (potom už je jen distribuován a spekulován)prodejem nadprodukce - tedy té části produkce, která nemusela být prodána na úhradu mzdových a dalších nákladů a daní. Aby mohla být prodána nadprodukce, musí si (globálně) na ni někdo půjčit (musí spotřebovat za víc než utrží). Získané peníze jsou "pohledávkou" za trhem produktů za které ji lze směnit, ale k té směně nedošlo, takže někdo musí ty produkty dlužit - dluží je prostřednictvím závazků vůči bankám. ---samozřejmě to platí sumárně přes ekonomiku.
Zisk a dluh jsou dvě strany jedné rovnice, které se sobě rovnají.
Z pohledu centrální banky určuje čistý zisk - přebytek obchodní bilance objem peněz, které je zapotřebí emitovat. Dalším nástrojem jsou měnové intevence, které ovlivní export. V podstatě jde o to, aby se nadprodukce buď vyvezla nebo prodala na dluh (jiná možnost není). Když nadprodukci nelze prodat, končí firmy, protože končí důvod jejich existence (dle systému založeném na zisku).

[next_ghost]

Získané peníze jsou "pohledávkou" za trhem produktů za které ji lze směnit, ale k té směně nedošlo, takže někdo musí ty produkty dlužit - dluží je prostřednictvím závazků vůči bankám. ---samozřejmě to platí sumárně přes ekonomiku.

Brzdi, tady má tvoje úvaha díru, protože mícháš dva různé významy slova "dluh". Závazek konkrétního člověka/firmy vůči bance je právně vymahatelný smluvní vztah, ze kterého se dotyčný nemůže jen tak vykroutit. Jenže obrácený "dluh" v podobě vlastnictví určité částky peněz je nevymahatelný, protože tobě nedluží nikdo konkrétní. Když se celý zbytek světa přes noc rozhodne, že danou měnu už nebude přijímat, tak ty peníze můžeš hodit do kanálu a odpovídající dluh už ti nikdo nikdy nesplatí.

[Ivo.Vasicek]

To není má úvah, ale základní pohled používaný analytiky centrálních bank. Samozřejmě, že vše závisí na důvěře, jak píšeš. Nicméně ten pohled je makro - tedy suma všech dluhů a suma všech zisků se rovnají (když vznikají, potom už se to distribuuje). Takže v tvém příkladu zmizí dluhy i závazky (když zmizí důvěra v měnu skončí v hyperinflaci a dlužník dluh zamázne velice snadno, stejně tak jak někdo jiný přijde o potenciál úspor (úspory jsou akumulace).

[next_ghost]

To není má úvah, ale základní pohled používaný analytiky centrálních bank. Samozřejmě, že vše závisí na důvěře, jak píšeš. Nicméně ten pohled je makro - tedy suma všech dluhů a suma všech zisků se rovnají (když vznikají, potom už se to distribuuje).

K tomu bych moc rád viděl podklady. Hlavně protože dluhy se dají vymazat (bankrotem nebo smrtí dlužníka), zatímco zisky zůstávají.

[Ales.Jakl]

Zdravím,

věřím, že vaše makroekonomické vývody jsou správné, ovšem můj lesnický rozum říká, že tisknout nekryté peníze ve velkém není dobrý nápad. Pokud někdo ve velkém tiskne peníze a skupuje s nimi svoje vlastní obrovské dluhy a pak ještě poučuje celý svět jak se má šetřit a hospodařit...nevím, nevím..V lese můžeme těžit jen tolik dřeva kolik přiroste

Geopolitický zápas o pozici světové rezervní měny a ústup dolaru ze scény má podle mě reálné základy (přesun výroby do zemí BRICS). Podle dat Mezinárodního měnového fondu roku 2010 byly podíly následující: USD 61,3%; EUR 27,0%; GBP 4,0%; JPY 3,6%; CHF 0,1% a všechny ostatní měny dohromady 4,0%.

Svoje úspory bych si určitě na dolary nepřeváděl a doufal bych, že alespoň EURO nastávající změny přežije...

[Ivo.Vasicek]

To není má úvah, ale základní pohled používaný analytiky centrálních bank. Samozřejmě, že vše závisí na důvěře, jak píšeš. Nicméně ten pohled je makro - tedy suma všech dluhů a suma všech zisků se rovnají (když vznikají, potom už se to distribuuje).

K tomu bych moc rád viděl podklady. Hlavně protože dluhy se dají vymazat (bankrotem nebo smrtí dlužníka), zatímco zisky zůstávají.

Nezůstávají, když se dluhy nezaplatí, tak věřitel přijde o peníze (akumulované zisky).
Pro Taxuse. Peníze nemůžeš srovnávat se dřevem (snad jedině pokud by jsi papírovými penězi topil), peníze poskytují informaci (co kolik stojí, kdo co dluží, ..). S rostoucím množstvím produkce je těch informací více, a proto je zapotřebí i více peněz, jinak je problém s deflací a omezováním produkce (chybí prostředek na provedení směny.
Dle mého názoru budou už brzy peníze nahrazeny přímo informačním systémem bez nutnosti tisku "žetonů". Nicméně současný systém je pro jeho provozovatele velice výhodný a jen tak se ho nevzdají (proto např. chtějí vyvolat válku).
Musím však dodat, že žádný jiný a lepší systém zatím nikdy nefungoval. Plky o zlatém standardu jsou chybnou iluzí - v reálu takový systém byl pouze doplňkem trhu v době, kdy zcela dominoval bárter a směna byla minimální a lidé byli víceméně soběstační (v rámci sídel, ale i rodiny spotřebovali co sami vyprodukovali).

[next_ghost]

K tomu bych moc rád viděl podklady. Hlavně protože dluhy se dají vymazat (bankrotem nebo smrtí dlužníka), zatímco zisky zůstávají.

Nezůstávají, když se dluhy nezaplatí, tak věřitel přijde o peníze (akumulované zisky).

Pokud to chceš brát takhle sumárně přes celou ekonomiku, tak můžeš dluhy škrtnout z rovnice a rovnou prohlásit, že zisk neexistuje. Čistě prakticky věřitel půjčením peněz dlužníkovi svůj zisk dočasně ztrácí a získá ho zpět až po zplacení dluhu. V tomhle modelu nemá pojem "zisk" žádný smysluplný význam.