Školství

[next_ghost]

Za to nemůže ten pojem, ale jeho zneužívání. Matematické dovednosti jsou předpokladem schopnosti kritického myšlení.

Spíš než matematické dovednosti (viděno pohledem základní nebo střední školy) jsou důležitější základy formální logiky (tedy co z čeho vyplývá a co naopak nevyplývá). Co ale chybí především, je porozumění psanému textu a samostatné přemýšlení o problému. Kromě hodin matematiky je pořád většina výuky "jednosměrným tokem dat" směrem k žákům. Přitom třeba porozumění psanému textu je občas perfektní aplikace větných rozborů z hodin češtiny.

[jzvc]

ZS by mela ucit predevsim rekneme prakticke vedomosti = nutne minimum "pro preziti" ve spolecnosti => cist, psat, zakladni pocetni operace a pak naprosto zasadni veci jako vyplnovani vsemoznych birokratickych formularu. V ramci vyuky na ZS by pak mely byt zaci seznameni se zaklady prava. Vse ostatni by melo byt spis jako zajmove krouzky = historie, fyzika, chemie ... protoze pokud to dotycneho nezajima, stejne se to nenauci a navic to ani vzivote nebude potrebovat.

SS by mela ucit jiz oborovne zamerene veci => kdyz bude nekdo delat fyziku na ZS, tak by nejspis mel jit na SS zamerenou nejakym fyzikalnim smerem atp.

VS (a) by mela byt zamerena predevsim praktickym smerem na aplikovane dovednosti, absolvent by mel byt primo pouzitelny ve firemnim prostredi v danem oboru jako sef oddenleni, vyvojar, architekt, ...

VS (b) by pak rozvijela teoreticke znalosti a vysledkem by byl vedec .

Aktualni stav je podle vseho takovy, ze se jednotlive stupne vsemozne prolinaji a vede to k flustraci vyucujicich i zaku, protoze se musi ucit predmety, ktere je nezajimaji a ktere nikdy nebudou potrebovat. Pokud si vsimnete, pomijim naprosto gymnazia a to proto, ze jsou to kupodivu skoly, ze kterych vypadne clovek nepouzitelny nanic. Sice umi lecos spocitat, ale nic konkretniho, umi lecos vyjmenovat, ale na nic to neni. Presne toto je 90% statnich uredniku a protoze ty nepotrebujem, tak nepotrebujem, ani skoly pro ne .

[Jana.Syrovatkova]

Zdá se mi, že jsme:
b) u toho, že budeme házet všechny nenadané ze skály (z diskuse zde mám stále tento pocit)

Nenadaní na gymnáziu nemají co dělat. Gymnázium bez VŠ nebo aspoň VOŠ je k ničemu. Takže se nenadaní 4 roky trápí na gymplu, odnesou si z něj velký kulový a pak se znovu trápí při hledání aspoň nějaké práce.

Na druhou stranu jednostranně nadaní s cílem jít studovat nějakou VŠ bohužel na gymnázium patří (lepší by byla nějaká v jejich nadání zaměřená škola a nikoli škola všeobecná, ale průmyslovky jsou většinou na výrazně horší úrovni než gymnázia opět všeobecně - takže člověk např. nadaný na matiku a fyziku který nesnáší dějepis by se na průmyslovce unudil i v té matice). Ale zase od toho je dost různě zaměřených gymnázií, takže to částečně pokrývají.

[stys]

Zdá se mi, že jsme:
b) u toho, že budeme házet všechny nenadané ze skály (z diskuse zde mám stále tento pocit)

Nenadaní na gymnáziu nemají co dělat. Gymnázium bez VŠ nebo aspoň VOŠ je k ničemu. Takže se nenadaní 4 roky trápí na gymplu, odnesou si z něj velký kulový a pak se znovu trápí při hledání aspoň nějaké práce.

Na druhou stranu jednostranně nadaní s cílem jít studovat nějakou VŠ bohužel na gymnázium patří (lepší by byla nějaká v jejich nadání zaměřená škola a nikoli škola všeobecná, ale průmyslovky jsou většinou na výrazně horší úrovni než gymnázia opět všeobecně - takže člověk např. nadaný na matiku a fyziku který nesnáší dějepis by se na průmyslovce unudil i v té matice). Ale zase od toho je dost různě zaměřených gymnázií, takže to částečně pokrývají.

Sorry, ale tohle je holčičí pohled. Jednostranně nadaného jinak normálního kluka stadardní vyšší, tzv. "lepší" gymnázium s 30 studenty ve třídě a zaměřením na přípravu na maturitu vyloučí. Potože kluci bývají v době gymnaziálních studií v době největší propagace maskulinních charakterových rysů. Mají problémy se soustředěním na několik cílů, velmi silně pociťují různé, i třeba zdánlivé, nespravedlnosti a nerovnosti, honí je hormony. Průmyslovka je často řešení, bývají mezi svými, cile jsou jednoznačněji fokusované. Nejnáročnější (technické) obory jako je třeba kybernetika by bez průmyslováků už dávno zanikly. Přitom přesně tam, sorry milý Matfyzáci, mám vás rád, se rozvijí a aplikuje teorie informace. A ta je základem třeba i moderní statistické fyziky.

Gymnázium s kvalitními učiteli a s menším počtem studentů ve třídě by to řešilo, ale to je zas spíš z říše bájí.

Rozhodně nic neřeší studijní plány. Vždycky jsou pro někoho špatně a jejich prosazování - fakticky vynucování - u kvalitních učitelů jen zvyšuje byrokratickou zátěž, otrávenost a frustrace. Špatným stejně není pomoci. Jenže kdo rozhodne, jestli učitel je špatný proto, že na to nemá, nebo proto, že je otrávený?

Dalibor Štys

[stys]

Presne toto je 90% statnich uredniku a protoze ty nepotrebujem, tak nepotrebujem, ani skoly pro ne .

Jenže co by ti lidé dělali. Ukázalo by se, že na údržbu české krajiny a udržení materiálního standardu je pořád třeba tak 1-2 mil. lidí jako do poloviny 19. století. Když pozice vyklidíme, nebude tu žít míň lidí, jen někdo přimigruje.

Dalibor Štys

[Jana.Syrovatkova]

Nejnáročnější (technické) obory jako je třeba kybernetika by bez průmyslováků už dávno zanikly. Přitom přesně tam, sorry milý Matfyzáci, mám vás rád, se rozvijí a aplikuje teorie informace. A ta je základem třeba i moderní statistické fyziky.

Průmyslovka je dobré řešení pro ty, kteří dále chtějí studovat výhradně technické obory (VUT, ČVUT) a to s dalším zaměřením na techniku. A to si ještě nejsem jistá, zda všechny. Mají průmyslováci reálnou šanci se udržet např. na jaderce? Na MFF UK je pro průmyslováka velkým problémem se udržet. Takže někdo, koho baví např. matika, pokud půjde na gympl, místo matice se bude věnovat dějepisu, aby ho nevyhodili ze školy. Co se týče informatiky, tak tam netuším - nevím, jak se toto studium změnilo na matfyzu případně zda je někde v republice již rozumně učená informatika (a co to je rozumně učená informatika?). Většinou to pak dopadá tak, že kdo chce být dobrý IT-ík, vystuduje nějakou střední, nějakou vysokou (nebo taky ne) a pak se prostě věnuje IT. Pokud nemá VŠ, která mu je zpravidla k ničemu, tak se na půlku pozic vůbec nedostane kvůli požadavku "papíru". Resp. pro ně pak existují ty různé fakulty informatiky na zemědělce.

[next_ghost]

Mají průmyslováci reálnou šanci se udržet např. na jaderce? Na MFF UK je pro průmyslováka velkým problémem se udržet.

Jako průmyslovák-matfyzák říkám, že reálnou šanci udržet se mají. Dokonce lepší než většina gymnazistů. Navíc i současný děkan Matfyzu šel studovat Matfyz z průmyslovky.

[Jana.Syrovatkova]

Jako průmyslovák-matfyzák říkám, že reálnou šanci udržet se mají. Dokonce lepší než většina gymnazistů. Navíc i současný děkan Matfyzu šel studovat Matfyz z průmyslovky.

Tak to se buď výrazně změnila situace nebo jsi měl štěstí. U nás bylo v ročníku z průmyslovky jen pár lidí a vesměs studovali s velkými obtížemi a za vydatné pomoci spolužáků. Co my na matickém gymplu dělali v prváku, o tom někteří průmyslováci nikdy ani neslyšeli (jinak běžné osnovy čtvrťáku).

[mvokoun]

Já mám také průmyslovku a teď jsem na ČVUT fakulta biomedicíny.
Ona se průmyslovka od gymplu zas tak extrémně neliší. Některé předměty se tam berou míň nebo vůbec (biologie, chemie, humanitní), ale zase většina technických předmětů (fyzika, matematika) se berou na úrovni gymplu, možná ještě víc.
Pokud vezmu například matematiku teď na vysoký, tak gympláci se věci jako limity a derivace většinou dívají, jako by je nikdy neviděli. Zatímco na průmyslovce jsme brali i integrály. Ale asi se to liší školu od školy, každá si to lehce upravuje.

[next_ghost]

Tak to se buď výrazně změnila situace nebo jsi měl štěstí. U nás bylo v ročníku z průmyslovky jen pár lidí a vesměs studovali s velkými obtížemi a za vydatné pomoci spolužáků. Co my na matickém gymplu dělali v prváku, o tom někteří průmyslováci nikdy ani neslyšeli (jinak běžné osnovy čtvrťáku).

Na matice možná průmyslováci problém mít budou, ale na fyzice nebo informatice mají typicky celkem pohodu. Až na matematickou analýzu mají z průmyslovky obvykle daleko lepší základ než gymnazisti. A infinitezimální počet z osnov středních škol nedávno vypadl úplně.