Účetnictví a povinnosti strany týkající se financí

[Jana.Syrovatkova]

Otevírám téma, které má shrnout požadavky na ČPS týkající se financí a legislativy. Tzn. co musíme udělat, ať nemáme problémy s ministerstvem či úřady.

[Jiri.Rezek]

Dle mých informací bychom se především lěi přihlásit na Finančák. Toto bude muset udělat iVan.

[Jakub.Michalek]

Ahoj Jano,

já jsem pro tebe napsal seznam věcí, které se týkaly účetnictví politické strany, co jsem opsal z ASPI, jsou k tomu nějaký články a příloha vyhlášky pro výroční finanční zprávu. Teď ale koukám, žes to asi nedostala, protože to nemám v SZ. . Mám ti to vypsat znovu?

[Jana.Syrovatkova]

Ahoj Jano,

já jsem pro tebe napsal seznam věcí, které se týkaly účetnictví politické strany, co jsem opsal z ASPI, jsou k tomu nějaký články a příloha vyhlášky pro výroční finanční zprávu. Teď ale koukám, žes to asi nedostala, protože to nemám v SZ. . Mám ti to vypsat znovu?

Optimálně to místo SZ hoď sem. Díky moc.

[Michal.Zdrazil]

Veškeré materiály pro fungování strany z ohledu finančního by určitě bylo dobré mít vystavené pro všechny, protože časem se to může moc hodit

[Jana.Syrovatkova]

Veškeré materiály pro fungování strany z ohledu finančního by určitě bylo dobré mít vystavené pro všechny, protože časem se to může moc hodit

Neboj, "finanční wiki" je taky na seznamu. Už to mám hotové, jen to přepsat do počítače. ... A přesvědčit pomocníky, že s tím pomůžou .

[Michal.Zdrazil]

Super jsem rád

Přemýšlím nad přínosem peněz - znám jednu managerku, která se živí sháněním investorů a sponzorů, zkusím ji zkontaktovat

[Jakub.Michalek]

Takže tady to je:

Povinnost mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenou auditorem u nevýdělečných organizací, tj. u organizací, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, ukládá jednotlivým účetním jednotkám zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, a to v návaznosti na zvláštní právní předpisy, na základě nichž tyto účetní jednotky vznikly a jimiž se při své činnosti řídí.

Zákon o účetnictví stanoví v § 20 kritéria, při jejichž splnění vzniká jednotlivým typům obchodních společností, družstev a fyzickým osobám - účetním jednotkám individuálních podnikatelů - povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pokud se jedná o nevýdělečné organizace, vztahuje se na ně ustanovení § 20, odst. 1, písm. e). Toto ustanovení se odvolává na zvláštní právní předpisy, které mohou účetním jednotkám také stanovit povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Například pro nadace a nadační fondy je povinnost ověření účetní závěrky auditorem stanovena zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, takto:

a) nadace musí mít ověřenu účetní závěrku vždy,

b) nadační fond musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem, pokud úhrn jeho celkových nákladů nebo výnosů převýší v kalendářním roce částku 3 mil. Kč anebo pokud hodnota jeho majetku je vyšší než 3 mil. Kč.

Předmětem finančního auditu je podle zákona o nadacích a nadačních fondech:

a) ověření účetní závěrky,

b) ověření výroční zprávy,

c) dodržování účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny,

d) dodržování zásady nezcizitelnosti nadačního jmění nadace a podmínky jeho výnosové povahy,

e) dodržování pravidel pro omezení nákladů správy stanovené nadační listinou nebo statutem nadace nebo nadačního fondu,

f) dodržování nezastavitelnosti ostatního majetku nadace nezapsaného v rejstříku a veškerého majetku nadačního fondu,

g) ověření dodržování omezení podnikání nadace jen na akciové společnosti,

h) ověření dodržování zákazu podílení se na veškerém podnikání, s výjimkou výkonu práv ze státních cenných papírů, u nadačního fondu,

i) dodržování zákazu přechodu likvidačního zůstatku nadace nebo nadačního fondu na zřizovatele,

j) dodržování přechodu majetku nadace nebo nadačního fondu, práv a závazků na přejímající nadaci nebo nadační fond při jejich sloučení,

k) oddělené vedení nákladů a výnosů za hlavní činnost a za doplňkové činnosti.

U obecně prospěšné společnosti vzniká povinnost ověření účetní závěrky auditorem podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, za těchto podmínek:

a) pokud je společnost příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu organizačních složek státu, územních samosprávných celků, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu přesahujících za účetní období částku 1 mil. Kč nebo

b) pokud společnost nezřídila dozorčí radu anebo

c) pokud výše jejího čistého obratu přesáhla částku 10 mil. Kč

Předmětem finančního auditu u obecně prospěšné společnosti je podle zákona:

a) ověření účetní závěrky včetně její přílohy,

b) ověření výroční zprávy,

c) dodržování zaměření obecně prospěšných služeb a podmínek jejich poskytování podle zákona o obecně prospěšných společnostech a podle zakládací listiny,

d) zachování účelu, pro který byla obecně prospěšná společnost založena,

e) dodržování rozpočtu schváleného správní radou společnosti (včetně jeho úprav),

f) provádění doplňkových činností v souladu se zákonem o obecně prospěšných společnostech v souladu se zakládací listinou společnosti a v souladu s usnesením správní rady společnosti, pokud jsou doplňkové činnosti prováděny nad rámec vymezený zákonem a zakládací listinou,

g) zcizování a pronájem nemovitého majetku obecně prospěšné společnosti jen po předchozím schválení správní radou,

h) hospodárnost a průkaznost při vynakládání prostředků získaných z vkladů zakladatelů, z darů, z dědictví, z dotací, z fondů vytvořených v minulých letech,

i) dodržování ustanovení o zákazu účasti na podnikání jiných osob,

j) dodržování zákazu zřizování organizačních složek v cizině,

k) oddělené vedení nákladů a výnosů za hlavní (obecně prospěšnou) činnost, za doplňkové činnosti a za správní činnost,

l) dodržování principu neziskovosti ve smyslu ustanovení zákona o obecně prospěšných společnostech o nakládání s případným ziskem společnosti.

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem je podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, uložena všem politickým stranám a hnutím.

Účetní závěrka politické strany nebo politického hnutí ověřovaná auditorem zahrnuje:

a) účetní výkazy a přílohu k nim

b) přehled o celkových příjmech a výdajích,

c) přehled o darech a dárcích,

d) výroční finanční zprávu.

Předmětem auditu politických stran a hnutí je:

a) ověření účetní závěrky,

b) ověření výroční zprávy,

c) plnění povinností vyplývajících ze zákona o politických stranách a hnutích,

d) dodržování zásady přiměřenosti jednotlivých nákladových a výnosových položek,

e) dodržování pravidel pro účelné vynaložení peněžních prostředků,

f) správnost zobrazení prostředků přidělených politické straně či hnutí ze státního rozpočtu a jejich použití,

g) úplnost rozpisu darů a dárců ve vazbě na účetnictví,

h) doložení darů nad hranici stanovenou zákonem o politických stranách a politických hnutích darovací poukázkou,

i) dodržování rozsahu podnikání v souladu se zákonem a stanovami,

j) dodržování zásad vlastnictví majetku,

k) oddělené vedení nákladů a výnosů za hlavní činnost a

l) za doplňkové činnosti.

m) dodržování zásad při zadávání veřejných zakázek.

Základní principy auditu nevýdělečné organizace

Audit nevýdělečných organizací je zaměřen na finanční i nefinanční informace, jejichž uživateli jsou především tyto osoby:

a) zakladatelé nevýdělečné organizace,

b) statutární orgán nevýdělečné organizace,

c) dozorčí rada nevýdělečné organizace,

d) sponzoři a poskytovatelé dotací,

e) státní orgány,

f) banky a ostatní finanční instituce,

g) veřejnost,

h) ostatní uživatelé.

Zpráva auditora je určena všem těmto uživatelům účetních výkazů a výroční zprávy. Zakladatele nevýdělečné organizace nejvíce zajímá, zda je dodržován účel, pro který byla organizace založena. Mezi pravomoci a povinnosti statutárního orgánu nevýdělečné organizace zpravidla patří mimo jiné i schvalování rozpočtu a jeho případných změn. K dalším povinnostem patří schvalování roční účetní závěrky a výroční zprávy organizace, udělování souhlasu se zcizením či zastavením nemovitého majetku nebo s jeho pronájmem. Statutární orgán také vydává v souladu se zakládací listinou statut nevýdělečné organizace, jímž se upravuje její vnitřní organizace. Dbá na to, aby byl zachován účel, pro nějž byla nevýdělečná organizace založena a rozhoduje o předmětu a rozsahu doplňkových činností nad rámec zakládací listiny. Dozorčí rada, jako kontrolní orgán, má v oblasti hospodaření zejména za úkol přezkoumávat roční účetní závěrku a výroční zprávu neziskové organizace a minimálně jednou za rok podávat zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti statutárnímu orgánu. Informace, které se týkají dotací přijatých nevýdělečnou organizací, jsou zvláště požadovány orgány, které tyto dotace společnosti poskytly. Jejich zájem se zaměřuje na kontrolu hospodaření s dotacemi, na dodržení účelu, na který byly dotace poskytnuty a na dodržování podmínek, za nichž byly dotace poskytnuty. Tato oblast ověřování auditorem je zvláště významná, neboť v případě dotace se jedná o prostředky nenávratně poskytnuté nevýdělečné organizaci z veřejných rozpočtů, přičemž podmínky poskytnutí dotace stanoví a kontrolu využití dotace provádí orgán, který dotaci poskytuje. Rovněž osoby, které nevýdělečné organizaci poskytly dary požadují informace o tom, zda poskytnuté prostředky jsou použity v souladu s účelem, na který byly poskytnuty. Správce daní a celní orgány se zaměřují na to, jak nezisková organizace dodržuje právní normy, a to zejména daňové a celní zákony. Banky potřebují znát výsledky auditu zejména v případě poskytování úvěru nevýdělečné organizaci. Mezi ostatními finančními institucemi jsou nejdůležitějšími uživateli těchto informací pojišťovny, a to v případě uzavírání pojišťovací smlouvy s nevýdělečnou organizací. Veřejnost se informuje o tom, s jakou mírou hospodárnosti je hlavní a doplňková činnost uskutečňována. Mezi ostatními uživateli jsou nejdůležitější členové managementu neziskové organizace, kteří jsou na výsledku auditu hmotně zainteresováni, neboť za správnost, úplnost a průkaznost účetnictví i jiných informací jsou svým zaměstnavatelům odpovědni.

Základní principy, kterými se při své činnosti auditoři řídí, jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších novel a doplňků, a směrnicemi vydanými Komorou auditorů České republiky. Z těchto právních norem vyplývá, že audit nevýdělečné organizace zahrnuje dvě základní složky. Při auditorské práci splňující požadavky nejvýznamnějších uživatelů rozlišujeme v českém prostředí dva základní typy auditu, kterými jsou:

a) finanční audit nevýdělečné organizace,

b) výkonnostní audit nevýdělečné organizace.

Finanční audit nevýdělečné organizace

Především se jedná o audit, jehož obsah a rozsah vyplývá ze zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech. Tento audit je obvykle nazýván finančním auditem. Předmětem finančního auditu jsou informace zachycené v účetnictví a zobrazené v účetní závěrce nevýdělečné organizace. Finanční audit se vždy zabývá věrným a poctivým zobrazením skutečnosti v účetnictví a v účetní závěrce v souladu s českými účetními předpisy. Kromě toho obsahuje také ověření dodržování jiných než účetních obecně závazných předpisů. Součástí finančního auditu je zpravidla i ověření výroční zprávy nevýdělečné organizace. Auditor ověřuje výroční zprávu, aby se ujistil, že údaje ve výroční zprávě odpovídají informacím uvedeným v účetních výkazech. Zváží také, zda uplatňované postupy účtování nemají za následek zkreslení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. V případě zkreslení auditor zváží významnost tohoto zkreslení a jeho důsledky na zprávu o auditu a výrok auditora, popř. nutnost informovat o tomto zkreslení jiným vhodným způsobem uživatele účetní závěrky.

Ověřování výroční zprávy nevýdělečné organizace

Jak vyplývá z výše uvedených příkladů, je součástí finančního auditu také ověření výroční zprávy účetní jednotky. Povinnost vyhotovení výroční zprávy je uložena účetním jednotkám v § 21 zákona o účetnictví. Tato povinnost je však v zákoně účetnictví definována pouze ve vztahu k účetním jednotkám, které podléhají auditu podle ustanovení tohoto zákona. Pokud jde o nevýdělečné organizace, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem stanovenu ve zvláštních zákonech, pro ně je stejným zákonem stanovena i povinnost sestavení výroční zprávy.

Povinností auditora při ověřování výroční zprávy účetní jednotky je, ve smyslu ustanovení zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech, a dle auditorských směrnic Komory auditorů České republiky, ověření, zda výroční zpráva obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda informace v ní uvedené jsou v souladu s údaji uvedenými v účetní závěrce účetní jednotky.

Například pro obecně prospěšné společnosti platí, že výroční zprávu o činnosti a hospodaření mají povinnost sestavovat všechny obecně prospěšné společnosti bez rozdílu. První výroční zprávu o své činnosti a hospodaření musí uveřejnit obecně prospěšná společnost nejpozději do osmnácti měsíců od svého vzniku.

Obsah výroční zprávy o činnosti a hospodaření stanoví zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, takto:

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu založení obecně prospěšné společnosti,

b) roční účetní závěrka a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována,

d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

e) přehled o rozsahu výnosů v členění podle zdrojů,

f) vývoj a konečný stav fondů obecně prospěšné společnosti,

g) stav a pohyb majetku a závazků obecně prospěšné společnosti,

h) úplný objem nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na náklady na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti,

i) změny zakládací listiny a složení řídících orgánů, k nimž došlo v průběhu roku,

j) další údaje stanovené správní radou.

Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti musí být veřejně přístupná.

V porovnání s obecně prospěšnými společnostmi obsahuje výroční zpráva podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, přehled veškeré činnosti nadace nebo nadačního fondu za hodnocené období. Jedná se zejména o tyto informace:

a) přehled majetku a závazků nadace nebo nadačního fondu,

b) přehled o osobách, které poskytly nadační dary v hodnotě nad 1000 Kč,

c) přehled o použití majetku nadace nebo nadačního fondu,

d) přehled o poskytnutých příspěvcích v hodnotě vyšší než 10 tisíc Kč,

e) hodnocení dodržování pravidla omezování nákladů souvisejících se správou nadace nebo nadačního fondu,

f) roční účetní závěrka a její hodnocení,

g) výrok auditora doplněný o závažné informace ze zprávy auditora.

Výroční zpráva nadace nebo nadačního fondu musí být vydána nejpozději do šesti měsíců po skončení hodnoceného účetního období. Po schválení výroční zprávy správní radou musí být do třiceti dní tato zpráva uložena u rejstříkového soudu, přičemž platí zásada, že každý občan má právo do výroční zprávy nahlížet a činit si z ní opisy a výpisy.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, stanoví stranám a hnutím povinnost předložit každý rok parlamentu České republiky výroční finanční zprávu, která zahrnuje:

a) majetek a závazky strany nebo hnutí,

b) přehled příjmů strany nebo hnutí v členění podle zdroje jednotlivých příjmů,

c) přehled výdajů strany nebo hnutí v členění podle účelu, na který byly prostředky vydány.

Výroční finanční zpráva politické strany nebo hnutí je veřejným dokumentem uloženým každoročně v poslanecké sněmovně České republiky.

Veřejná vysoká škola vyhotovuje ve smyslu ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, dvě výroční zprávy, a to zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření. Obě tyto zprávy jsou vysokou školou vyhotovovány každoročně a jsou předkládány ministerstvu jako neperiodická publikace.

Výroční zpráva o činnosti obsahuje podle tohoto zákona zejména:

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,

b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,

c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku,

d) případné další údaje o činnosti, pokud je stanoví správní rada veřejné vysoké školy

Obsah výroční zprávy o hospodaření je rovněž tímto zákonem stanoven takto:

a) roční účetní závěrka včetně hodnocení základních údajů v ní obsažených,

b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,

c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

d) přehled výnosů v členění podle jejich zdrojů,

e) vývoj a stav fondů,

f) stav a pohyb majetku a závazků,

g) objem nákladů v členění podle jednotlivých činností veřejné vysoké školy.

Ověření plnění rozpočtu nevýdělečné organizace

Jako rozšiřující k finančnímu auditu může být sjednáno ověření plnění rozpočtu nevýdělečné organizace. Ověření plnění rozpočtu je prověření, zda manažeři dodržují poctivě legislativní, a administrativní požadavky a postupy. Při ověření hospodaření společnosti podle rozpočtu by se auditor neměl zaměřit pouze na porovnání skutečných nákladů (resp. výdajů) s náklady (či výdaji) rozpočtovanými. Především je třeba zjistit, jaké metody byly použity při sestavování rozpočtu a zaměřit se na ověření správnosti použitých metod a na přiměřenost zvolené metody s ohledem na specifické zvláštnosti činností, kterými se daná organizace zabývá. K této problematice může auditor přistoupit po dokonalém prozkoumání všech činností (hlavní i doplňkové), které společnost provozuje. Při vlastním ověření plnění rozpočtu by pak měly být prozkoumány podrobně zejména ty položky, u nichž se skutečné údaje významně odlišují od údajů předem stanovených v rozpočtu společnosti. Jen na základě podrobné analýzy je možno stanovit příčiny vzniku těchto rozdílů. Zvláštní zákony pro jednotlivé typy nevýdělečných organizací stanoví obsah a podmínky ověřování plnění rozpočtu. Podrobnosti mohou být stanoveny vyhláškou vydanou příslušným ministerstvem, do jehož resortu nevýdělečná organizace spadá. Pokud vyhláška vydána není, lze obsah a podmínky ověření sjednat především v mezích předmětu ověření stanoveném uvedenými zvláštními zákony. Obsahem ověření může být podle vyhlášky nebo podle ujednání s objednavatelem také dodržování jiných než obecně závazných účetních předpisů, zejména předpisů o nakládání s majetkem nebo zadávání veřejných zakázek.

Výkonnostní audit nevýdělečné organizace

Kromě finančního auditu může být s auditorem sjednáno i provedení tzv. výkonnostního auditu. Jedná se o audit peněžně vyjádřených výsledků hodnototvorných činností, jehož cílem je porovnání vybraných ukazatelů skutečné činnosti účetní jednotky s předem stanovenými standardy, popř. s jinými srovnatelnými informacemi. Tento audit slouží zejména těm uživatelům, které zajímá účelnost, hospodárnost a efektivnost při čerpání dotací či užití přijatých darů. Předmětem výkonnostního auditu mohou být jakékoliv finanční i nefinanční informace předložené k auditu ve smluvené formě zobrazení. Výkonnostní audit je zaměřen na získávání informací, prostřednictvím nichž se vyhodnocuje efektivita a úspěšnost veřejných programů. Zaměřuje se na manažerský řídící systém a na spolehlivost informací, které jsou zahrnuty ve výkazu výkonů, jehož smyslem je odhalit výsledky operací, týkajících se programových výstupů nebo výkonů. Sestává tedy z prověrky, kterou se auditor ujistí o efektivnosti operací a účinnosti provozních metod, postupů, praktik a řízení podporujících účelnost a efektivnost provozu či jednotlivých programů. Zahrnuje i zhodnocení užití a řízení nefinančních zdrojů, jako např. nemovitostí, zařízení, zaměstnanců, zásob atd..

1. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., ve znění zákona č. 575/2002 Sb. a č. 437/2003 Sb.

2. zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

3. zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,

4. zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,

5. zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice,

6. § 20f - § 21 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pro zájmová sdružení právnických osob,

7. zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži,

8. zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností,

9. zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

10. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,

11. zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů.

12. zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi,

13. zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu,

14. zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky,

15. zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky,

16. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii,

17. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,

18. zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky,

19. zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích,

20. zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

21. auditorské směrnice Komory auditorů České republiky

[Jakub.Michalek]

Odkaz na výroční finanční zprávu: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbir ... 100-05.pdf

273/2005 Sb.

VYHLÁŠKA
ze dne 23. června 2005

o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně

Ministerstvo financí stanoví podle § 18 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 556/2004 Sb.:

§ 1

Vzor formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně je uveden v příloze této vyhlášky.

§ 2
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 456/2001 Sb., o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2005.

Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.