Já vidím u B několik nedostatků:Petr Vileta píše:Kdokoliv určitě neTomas Klapka píše:Ale zrovna v tomto případě to člověku A může vysvětlit kdokoliv, kdo ví, co B myslí a má ochotu A pomoci v pochopení. Dokonce se to tu do určité míry děje a naprosto neřízeně a nevědomě.[/ot]
Příklad komunikace, nikoho nejmenuji a nejsou to přesné citace. A=anděl trpělivý, B=blbec agresivní. 
a) mluví jako dlaždič
b) uráží druhého už ve druhé větě
c) evidentně není ochotný se bavit s někým, kdo nemá stejnou úroveň znalostí
d) není schopen pochopit, že někdo jiný nemá nadání pro stejný obor
případně je za tím
e) B dobře ví, že by to šlo, ale je líný jako prase a záměrně využívá neznalosti A a lže mu, že řešení neexistuje.
Já naopak jsem ochoten vysvětlovat i několikrát po sobě neznalému člověku věci, které já znám, a snažím se při tom "snížit" na úroveň jeho znalostí a vysvětlit to tak, aby to pochopil. Proto tak často používám příklady a přirovnání. A kupodivu se mi to za mnoho let praxe osvědčilo. Dokážu věci kolem IT vysvětlit doktoru medicíny, stejně jako zedníkovi, nebo 80-leté babičce z venkova. Každému jiným způsobem, ale nakonec to chápou.[/quote]
Vidím, že ti pomáhá, když se člověk vyjadřuje bez vulgarit, neuráží tě, je schopen se s tebou bavit, i když má vyšší úroveň znalostí, je schopen pochopit, že nemáš nadání pro stejný obor, nebo není líný ti pomoci a nevymlouvá se.
Když tomu tak není, cítíš se rozladěně, odrazeně, sklesle, nepohodlně, protože potřebuješ respekt, pochopení, podporu, rovnost, harmonii, příznivé prostředí, vřelost a upřímnost?
Říkáš, že se ti daří vysvětlovat složitější věci lidem, které jim nerozumí. To ti nejspíš přináší pocity vřelosti, přátelství, radosti a užitečnosti, protože to naplňuje tvoji potřebu přispět, ohleduplnosti, smyslu, vzájemnosti a komunity?
