waldorfské školy

[Petr.Kopecny]

Tkaže pokud soukromá škola dostane peníze od státu za žáka, proč musí žák platit školné ? (to že by ta škola jinak nevyžila mě nezajímá).

Protože zbytek vždy někdo doplácí - buďto zřizovatel (obec, kraj, ops, neziskovka,firma) nebo žák (rodiče, sponzoři).

Mi nevadí, že ten zbytek doplácí nějaké os nebo firma.... to co mi vadí je, že to doplácí žáci, resp. rodiče...

[Ondra.kl]

to co mi vadí je, že to doplácí žáci, resp. rodiče...

Měl jsem za to, že rodič si vždy může zvolit, a pokud doplácet nechce/nemůže, tak prostě dítě na takovou školu nedá.

[Janek.Wagner]

Tkaže pokud soukromá škola dostane peníze od státu za žáka, proč musí žák platit školné ? (to že by ta škola jinak nevyžila mě nezajímá).

Takže ještě jednou pro méně informované citace ze školského zákona:

(1) Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost

a) škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu,36)

b) škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky,

Soukromé školy se řídí zvláštním zákonem, kde kromě jiného je:

(5) Výše procentního podílu z normativu podle odstavce 1 se od školního roku 2000/2001 stanoví pro:

a) speciální školy a učiliště: na 80 %,
b) základní školy: na 60 %,
c) střední školy a vyšší odborné školy: na 60 %,
d) speciální zařízení: na 80 %,
e) ostatní školy a zařízení: na 50 %.
(6) Výše procentního podílu z normativu se podle odstavce 2 od školního roku 2000/2001 stanoví pro zařízení na 60 %.

§ 5
Zvýšení dotace

(1) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 5 se zvýší, pokud bude mezi školou, nebo zřizovatelem, zařízením a ministerstvem či jím pověřeným školským úřadem v termínu podle odstavce 5 uzavřena smlouva o zvýšení dotace, a to na:

a) u speciálních škol a učilišť: na 100 %,
b) u základních škol: na 100 %,
c) u středních škol a vyšších odborných škol: na 90 %,
d) u speciálních zařízení: na 100 %,
e) u ostatních škol a zařízení: na 80 %.
(...)
(3) Dotace pro školy se zvyšuje, pokud škola splňuje následující podmínky:

a) dostává dotaci podle § 4,
b) jde-li o školu jinak zřizovanou obcí, doloží kladné stanovisko obce o tom, že obec má zájem na působení školy na svém území,
c) má poslední hodnocení České školní inspekce průměrné nebo lepší,
d) škola je obecně prospěšnou společností nebo škola má jinou právní formu a zaváže se ve smlouvě o poskytnutí zvýšené dotace k vynaložení celého svého zisku, za příslušný kalendářní rok, na výdaje na vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol i na rehabilitaci,
e) jde-li o denní nástavbové studium absolventů učebních oborů středních odborných učilišť, uzavře škola se školským úřadem smlouvu o počtu žáků přijímaných podle jednotlivých studijních oborů a tento počet v daném školním roce dodrží,
f) jde-li o víceleté gymnázium, uzavře škola se školským úřadem smlouvu o počtu žáků přijímaných v jednotlivých studijních oborech a tento počet v daném školním roce dodrží.

Pokusím se o shrnutí:

Státní příspěvek uvedený výše v běžné škole nedostačuje na slušné mzdy a ani na nákup potřebných pomůcek, soukromé a církevní školy ho mají nižší. Stát soukromým a církevním školám nehradí provozní náklady (nájem, energie, spotřební materiál, údržba atd.).

Pokud tedy někdo chce využít jejich služeb, musí být logicky kvalitnější než u konkurence, to samozřejmě znamená doplatit cenu této služby.

Vyšší počet soukromých odborných SŠ je ovlivněn kofinancováním ze strany firem, na řadě z nich se přitom školné neplatí.

Soukromé školy vznikají, když je poptávka. Svoboda volby a různorodost je přirozenou potřebou společnosti.

Pokud rodiče platí plné náklady například za mateřskou školu (jsou zcela bez státního příspěvku) a počítá s touto platbou v rodinném rozpočtu, zpravidla část této platby zaplatí i za lépe vybavenou základní školu.

[Vojtech.Pikal]

Jakkoliv souhlasím se rovnoprávným příspěvkem všem školským zařízením poskytujícím zákonné vzdělávání, u těch školek si nejsem tak jist, že by tam měli spadat.
Nejsem si jist, jestli existuje (má existovat) "právo na "mateřské" vzdělání". Problém nedostatek míst ve školkách, myslím leží trošku jinde než v obtížnosti financování těchto zařízení, pokud by byla vedena soukromě/komerčně/kapitalisticky.

Můžeš ten problém ozřejmit? V čem spočívá problém nedostatku míst ve školkách, pokud to není financování?

Předesílám, že nejsem žádný odborník a nic o tom nevím, ale
problém by měl částečně vězet v legislativě kdy když u nás pracujete s dětmi, jste vlastně neustále jednou nohou v kriminále a vždy porušujete nějaké předpisy. Udělat dětský tábor zcela legálně je prakticky nemožné (leda máte tři směny vedoucích a děti nesmí opustit stan, jit do vody, nebo do lesa, nebo držet v ruce nástroj), ale není na to takový tlak, hygiena sice jezdí, ale ta nekontroluje vše. Všechno je tedy vlastně v pohodě, dokud se něco nestane a rodič nebo někdo si nepostaví hlavu.
U mateřských školek jsou předpokládám předpisy tvrdší a tlak na dodržování poněkud vyšší.

Co uvádíš jako argument po "mateřské vzdělávání" je právo rodiče(matky) na práci/výdělek/brát se svého štěstí. Nic proti tomu, ale je to trošku jinde. (MPSV?)