waldorfské školy

[next_ghost]

Sebelepší osobní zkušenost nemůže nahradit reálná data z odborných studií.
srsly.

[Frantisek.Navrkal]

Sebelepší osobní zkušenost nemůže nahradit reálná data z odborných studií.
srsly.

Záleží teda na účelu. Pokud někdo jen řeší svoje osobní rozhodnutí oproti svým osobním zkušenostem v konkrétním případě, tak jsou osobní zkušenosti relevantní ukazatel. Pokud bychom chtěli data vztáhnout na nějakou širší populaci, tak jsou to samozřejmě relativně nevýznamné kapky v moři.

[anonym2064]

no - ono asi záleží nejvíc na přístupu.
Waldorfské školy vycházejí z antroposofie, tedy z nějakého světonázoru.
chce to přeci jen si o tom něco přečíst o Steinerovi a antroposofii.

Antroposofie jako myšlenkový základ pedagogiky Rudolfa Steinera
Základy waldorfské pedagogiky byly položeny v roce 1919 myslitelem a filozofem rakouského původu Rudolfem Steinerem (1861–1925). Jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se liší od jiných pedagogických směrů, je její duchovní zaměření vycházející z antroposofie. Antroposofie je myšlenkovým proudem otevřeným lidem přicházejícím z jakékoliv náboženské tradice. Vychází z přesvědčení, že člověk má svůj původ v duchovním světě, s nímž se má ve své pozemské existenci svobodně a bděle znovu spojit. Ve středu zájmu antroposofie, jak vyplývá z názvu, stojí člověk (anthropos) a hledání moudrosti (sophia) o člověku. Kromě pedagogiky antroposofie nachází odezvu i v mnoha dalších odvětvích lidské činnosti, jako např. v lékařství, biodynamickém zemědělství, terapeutické péči o postižené, architektuře, farmacii, v řadě uměleckých oborů a dokonce i v ekonomické sféře. V České republice se nejvýrazněji uplatňuje právě ve waldorfské pedagogice.
Cílem waldorfské pedagogiky však v žádném případě není a nesmí být vychovat z dětí antroposofy, ale vést je „ke svobodné individualitě, k individualitě, která bude znát nejen předepsanou látku, ale která bude především mít rozvinuté schopnosti nešablonovitého myšlení, sociálního cítění a odpovědného jednání“ (Hradil 2002:9). Na antroposofických základech je vystavěn učební plán waldorfské školy a učitelé v ní čerpají impulsy pro svou pedagogickou práci. Rudolf Steiner (2003:21) jednoznačně stanoví, že nesmí být na waldorfské škole, která nechce být školou světonázorovou, vyučována: „…antroposofie nebude žádným naukovým obsahem, nýbrž budeme usilovat o aplikaci antroposofie v učitelské praxi.“ Jinými slovy, učitel vycházející z antroposofických podnětů musí tyto impulzy důkladně pochopit a „strávit“ a ve vyučování využívat jen to, co z nich sám dokáže vytěžit. Znamená to tedy, že antroposofickému poznání se věnují pouze učitelé, především individuálním studiem, prací v učitelském kolegiu a dalším vzděláváním. Výuka náboženství, pokud je ve škole realizována, by tudíž měla být vyučována zástupci jednotlivých denominací a žáci by ji měly navštěvovat podle vyznání praktikovaného v rodině.
Antroposofii si člověk nemůže osvojit pouhým studiem a cvičením, předpokládá vědomou vlastní iniciativu, práci na sobě samém a angažovanost v sociálním dění. „Antroposofie má člověku dát nástroje k tomu, aby mohl společně s jinými individualitami budovat lidská společenství, tvořit to nejvyšší umělecké dílo, dílo sociální“ (Hradil 2002:14). Pokud se však učitelům skutečně podaří prací na sobě oživit antroposofické podněty a pozvednout je do vědomí, pak jejich pedagogické působení může získat nový rozměr. Nesoustředí se pouze na to, jak efektivně předat učební látku, ale intenzivně se zaměřují na žáka jako vyvíjející se lidskou bytost. Dítě není nedokonalý dospělý, ale svébytná osobnost, ve které je „centrum z hlediska světa, z hlediska makrokosmu“ (Steiner 2003:154). Takto smýšlející učitelé se nesnaží vést žáky k určitému společensky žádoucímu modelu, ale hledají vhodné cesty pro jejich vedení v odpovědích na otázky: Jak mohu pomoci této bytosti v jejím vývoji? Co potřebuje toto dítě, aby se mohlo stát svobodnou individualitou? Výchova, tak jak ji chápe antroposofie, by neměla primárně sloužit k předávání poznatků, ale zdravému rozvoji osobnosti.
Zpracovala: Mgr. Kateřina Dvořáková Ph.D.

a podtrhuji a zvýraznuji: Výchova, tak jak ji chápe antroposofie, by neměla primárně sloužit k předávání poznatků, ale zdravému rozvoji osobnosti.

[next_ghost]

A vzhůru do hájemství Esoteriky!:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rudolf_St ... ic_schools
https://en.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Steiner#Scientism
https://en.wikipedia.org/wiki/Anthropos ... ific_basis
https://en.wikipedia.org/wiki/Anthropos ... ous_nature

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antroposofie

Nic proti svobodě jednotlivce, a svobodě vzdělávání, ale prostě považuji za důležité říci, že se v základu jedná o církevní/náboženské školy. (Měl jsem to potěšení dokonce studovat jeden Steinerův spisek kde se ohání různými úrovněmi "těl", od rostlinného po duševní.) A jako takové to samozřejmě z veřejných/stranických peněz budu odmítat podpořit.
Antroposofie se možná neobjeví přímo v osnovách, nicméně učitelé s ní většinou seznamování jsou na různých povinných a povinně doporučených kurzech.

Samozřejmě jsem zaujatý agnostický ateista a příznivec spolku uražených vědátorů Sysifos, takže co já mohu vědět. Pro mě je hot celá představa, že člověk vychází z nějakých "vyšších rovin", ať už tyto jsou či nikoliv, vadná.
Nepodpoříme raději školu, která provozuje informatickou třídu a učí děti stavět roboty? http://www.zs-stupkova.cz/tridy_rvmi/

[anonym2064]

čet sem todle http://www.udzoudyho.cz/knihy/religioni ... ner-2.html
na waldorfském způsobu výuky se mi zamlouvá právě to upřednostnění rozvoje sociální osobnosti před biflováním. Takže to podpořím raději než stavění robotů
IT = nové božstvo agnostiků )

[Frantisek.Navrkal]

A což takhle:
a) uměle nezvýhodňovat žádný styl výuky a dávat jen nějaké příspěvky na studenta s tím, že je lhostejno, kde studuje (třeba včetně možnosti, že studuje doma pod dohledem rodičů/opatrovníků a s jejich asistencí);
b) anebo podporovat něco, co je prokazatelně lepší (jako něco, co je podpořeno mnoha nezávislými studiemi např.), ale to je asi zbytečné a vyřešil bych to „hlasováním nohama“ dle varianty a.

[Janek.Wagner]

Ve vzdělávání lze posuzovat kvalitu škol teoreticky přímo; a to pomocí plošného pravidelného testování, kdy ovšem nebudete posuzovat školy mezi sebou, ale celkovou změnu kvality na vstupu a výstupu školy.
(Vulgárně řečeno, škola která udělá z odpadu průměr je lepší, než která udělá z průměru trošku lepší průměr.)
Problém je samozřejmě to, že při každém plošném testování se výuka zaměří brzy na to, jak co nejlépe zvládnout testy a nikoliv na předávání znalostí, praktických dovedností nebo i ten rozvoj osobnosti.
Což se obávám se již děje v případě státních maturit :/

[Frantisek.Navrkal]

Ve vzdělávání lze posuzovat kvalitu škol teoreticky přímo; a to pomocí plošného pravidelného testování, kdy ovšem nebudete posuzovat školy mezi sebou, ale celkovou změnu kvality na vstupu a výstupu školy.
(Vulgárně řečeno, škola která udělá z odpadu průměr je lepší, než která udělá z průměru trošku lepší průměr.)
Problém je samozřejmě to, že při každém plošném testování se výuka zaměří brzy na to, jak co nejlépe zvládnout testy a nikoliv na předávání znalostí, praktických dovedností nebo i ten rozvoj osobnosti.
Což se obávám se již děje v případě státních maturit :/

Lepší by bylo porovnávat nějaké předpokládané „životní úspěchy“ před výukou s výsledky studentů po výuce. Ale to je fakt dost na dlouho. Navíc hodně záleží, co budeme považovat za „životní úspěchy“, ale to by se prostě dalo odbourat tím, že by se takto zjišťovalo mnoho ukazatelů a bylo by na každém člověku, jakou váhu by kterému ukazateli přiřkl. Tyhlety informace by byly zveřejněny a každý by si pak mohl informovaně vybrat, jak se chce vzdělávat. Takže opět „hlasování nohama“.

To „hlasování nohama“ lze ale samozřejmě zavést nezávisle.

Já si hlavně myslim, že tu řešíme něco, co už máme vyřešené IMHO docela dobře. Je to totiž vcelku výstižně jak v obecném programu, tak je hlavně možnost svobodné volby zdůrazněna třeba v programu pro volby do PS 2013.

[anonym2064]

definuj životní úspěch. je to počet postavených robotů, nebo výše výplaty, nebo prospěšnost společnosti, nebo pocir štěstí?
Dnešní školství klade příliš velký důraz na zapojení do tržního systému. To je imho zavádějící směr.

[anonym2064]

definuj životní úspěch. je to počet postavených robotů, nebo výše výplaty, nebo prospěšnost společnosti, nebo pocir štěstí?
Dnešní školství klade příliš velký důraz na zapojení do tržního systému. To je imho zavádějící směr.

Nebudu, to ať si právě každý definuje sám. Dvakrát čti, jednou piš. Vždyť jsem sám tvrdil, že by mělo být mnoho ukazatelů a každý by si je mohl sám všechny libovolně zvážit. A to včetně ukazatelů ne třeba nějak přímo ekonomických.