Fórum Pirátské strany

Prosim o pmoc. Jsem zadren v praci a tohle mi prislo pred hodinkou.
Muze se tim nekdo zabyvat a zpracovat odpovedi.
Dekuji
Ivan
Dobrý den,

připravujeme na zítra článek o výsledcích průzkumu, který ukazuje, že lidé, kteří stahují hudbu z internetu zdarma, také za ni nejvíce utrácejí.

Rádi bychom od Vás získali odpovědi alepoň na některé z následujících otázek:


Lze podobný trend vysledovat i u nás? Jinými slovy, kupují u nás piráti hudbu více než ti, kteří si hudbu nestahují?

Je známý vzorec chování takzvaných hudebních a filmových pirátů co se týče jejich chuti tentýž obsah nakupovat?

Zpráva mimo jiné tvrdí, že vymýcení pirátství by mohlo vést k dalšímu prohloubení krize fonografického průmyslu? Jaký je váš názor na toto tvrzení?

Velmi děkujeme za odpovědi. Potřebovali bychom je dnes do 16:00.


Pro jistotu přikládám odkaz na zdrojový článek:

http://www.independent.co.uk/news/uk/cr ... 12776.html

kurva... jdu na to

jsem do 16.00 v práci, tak jen stručně:

1. samozřejmě.
2. stažený obsah se často používá pro rozhodování, zda titul koupit jako originál. Je to vlastně obrana proti kupování "zajíce v pytli."
Originální nosiče se kupují
a. do sbírky
b. kvůli podpoře autora
c. kvůli dalším předmětům prodávaných spolu s nosičem (těď nevím, jaxe to jmenuje, někdo mě doplňte/opravte)

3. jednoznačně souhlasíme, navíc by vymícení pirátství nejšpíš poškodilo i výrobce přehrávačů a výpočetní techniky.

Lze podobný trend vysledovat i u nás? Jinými slovy, kupují u nás piráti hudbu více než ti, kteří si hudbu nestahují?

Honzo, pomohu ti. Vem si z toho, pokud ti to přijde vhodné:

Stahování díla z Internetu je jen jiný, modernější a pohodlnější distribuční kanál. Není důvod proč by se zákazníci obou distribučních kanálů měli významně lišit. Pro mnoho fajnšmekrů je stáhnutí díla z Internetu formou preview. Pokud jim tato možnost bude odebrána, pak je pravděpodobné, že to bude mít negativní dopad na průmysl. Online distribuce autorských děl může znamenat řádové zvětšení trhu s muzikou a filmovými díly. Bohužel online distribuce u nás v podstatě neexistuje, proto se mnoho lidí uchyluje do šedé zóny užití díla.

Internet je plny porna zadarmo a pro vsechny. Jak je videt, tak kvuli tomu pornoprumysl nekrachuje. Prosperuje.
S hubou a filmy je to totez. Az to nekdo z tech paprdu pochopi, prestanou se kvuli tomu strasit a odpojovat lidi od Internetu.

Nejde jen o prodej CD, jde hlavne o ostatni veci: koncerty, tricka

Ocitoval bych Nohavici

http://www.facebook.com/video/video.php ... 311&ref=nf

Jsem na přednášce, tedy také nemám moc času. Zde je pár postřěhů k otázkám, snad při finalizování odpovědí také pomohou.

Ivan Bartos píše: Lze podobný trend vysledovat i u nás? Jinými slovy, kupují u nás piráti hudbu více než ti, kteří si hudbu nestahují?

Člověk, který je velkým nadšencem a sběrateleme zajisté za svůj koníček utrácí, ale mnohdy prodejci neuspokojují jeho požadavky, proto takový člověk musí i stahovat. Jistě menší skupina, ale je tu.

Pak je zde skupina* lidí, kteří jednají co nejjednodušejí - pokud narazí na CD v obchodě koupí ho, pokud narazí na CD na internetu stáhne ho (placeně i neplaceně - zde je třeba podotknout, že u nás není rozumná nabídka komerčního prodeje hudby přes internet).

Pak je třeba si uvědomit, že valná část pirátů jsou vlastně děti (mladiství), které nemají vlastní přijmy - tedy (teoreticky) ani možnost koupě. Ty si během dospívání vytříbí** vkus a později, když už mají vlastní příjmy, normálně hudbu nakupují, popřípadě podporují koupí reklamních předmětů (oblečení), či návštěvou koncertů.

Ivan Bartos píše: Je známý vzorec chování takzvaných hudebních a filmových pirátů co se týče jejich chuti tentýž obsah nakupovat?

U filmu tu zas platí, že se zde skoro nedají pořídit filmy v FullHD kvalitě. K čemu by mi byla FullHD TV, když bych si nestáhl film v příslušné kvalitě?

Ivan Bartos píše: Zpráva mimo jiné tvrdí, že vymýcení pirátství by mohlo vést k dalšímu prohloubení krize fonografického průmyslu? Jaký je váš názor na toto tvrzení?

Je zcela jasné, že pirátsví neuvěřitelně podporuje IT průmysl, kde je stále poptávka po lepším železe.

Pokud by pirátství nebylo, tak by byla menší informovanost o trendech a většina z nás by poslouchala lokální umělce*** nebo by se spokojila s interprety, které by jim přinesly jiné kanály než (pro kupujícího zajíc v pytli) CD - tedy televize, radio či youtube...

--------
* Dle toho se řídí například můj otec.
** Když mi bylo 15, tak jsem stahoval gigabajty hudby, kterou jsem velmi často ani neslyšel... Dnes poslouchám pár interpetů, které mám obvykle originální a když mám čas, tak navštěvuji jejich koncerty.
*** Kteří by asi neměli potřebu odvádět peníze abstraktnímu průmyslu ztělesněného OSOu, koneckonců podívejme se na alternativní scénu, která je tvořena z především z lokálních umělců.

Lze podobný trend vysledovat i u nás? Jinými slovy, kupují u nás piráti hudbu více než ti, kteří si hudbu nestahují?
Bohužel, v ČR není zatím veřejně dostupný podobný výzkum, který cituje The Independent k dispozici. Nemůže ani odhadnout, kolik utrácejí lidé za hudbu, protože nejsou veřejně dostupná data prodejů, jednotlivých titulů. Můžeme ale odhadovat cenovou hladinu online dostupných nahrávek s dobrovolnou platbou za stažení. Ta se pohybuje kolem 60-70 Kč za album, podle informací hudebního portálu T-Music, který jako první u nás, začal s dobrovolnou platbou za stažení alba experimentovat. Tento obchodní model je zatím v plenkách, ale předpokládáme, že při dobré edukaci uživatelů internetu např. pomocí marketingové komunikace, se bude počet těch, kteří za stažení zaplatí zvyšovat. Nepředpokládáme ale, že by se i nějak výrazně zvýšila dobrovolná částka, kterou uživatelé internetu zaplatí.

Je známý vzorec chování takzvaných hudebních a filmových pirátů co se týče jejich chuti tentýž obsah nakupovat?
Raději bychom uvítali, kdyby místo slova pirát, bylo použito slovo uživatel Internetu.
Velký problém spatřujeme v tom, že mnohá díla, která jsou stahována nejsou u nás ani dostupná. Pro velké šoubyznysové korporace je náš trh natolik malý, že se ani neobtěžují ho nějak finančně vytěžit např. po vzoru iTunes. Nemluvě o plánech Virgin a Universal Music na zpřístupnění hudebních archívů za poplatek, který se rovná ceně jednoho konvečně prodávaného alba. Český pokus o hudební server podobného ražení jako iTunes iLegalne.cz nebere v potaz předokládanou cenovou hladinu jednoho díla. Jedna písnička za cenu čtvrtiny až pětiny dobrovolně zaplaceného alba z T-Music naznačuje, že i iLegalně by měla změnit svojí cenovou politiku. Nicméně pokud bychom se vrátili k otázce po vzorci, můžeme odkázat na vysoký počet prodaných přílohových DVD s filmy a hudbou. Jenom podle rešerše internetových diskuzí je zřejmé, že dost uživatelů internetu nahradilo stažené kopie zakoupenými kopiemi na DVD. Rozdíl mezi staženým filmeme a zakoupeným filmem na DVD je už jenom například v tom, že zakoupené DVD nebývají zbavené různých bonusů, titulký a zvukových stop, tak jak to bývá zvykem na Internetu. A opět se ukazuje, že cenová hladina leží trochu jinde, než u tzv. plných DVD, kterých ceny jsou mnohdy i řádově vyšší.
Rozhodně si myslíme, že ten kdo více stahuje filmy, tak má širší povědomí o produkci šoubyznysu a tak se z něj stává expert, který rád navštíví i kino, zajde na koncert kapely, o kterou by jinak nezavadil, zakoupí starší tituly. Tento vzorec ale nemáme ověřený žádným výzkumem.

Zpráva mimo jiné tvrdí, že vymýcení pirátství by mohlo vést k dalšímu prohloubení krize fonografického průmyslu? Jaký je váš názor na toto tvrzení?
Obecně platí, že byznys, který se brání inovacím se dostává do značných potíží a může se stát, že forma podnikání, kterou chce zabráněním inovací udžet, téměř zanikne. Obecně pro pirátské strany je ale důležité sledovat, jak se s inovacemi šoubyznys vypořádává. Rozhodně není v pořádku stav, kdy byznys hledá oporu ve státě, resp. v represivních mechanismech státní moci. Rozhodně není dobrý stav, kdy šoubyznys chce pojistit svojí nereálnou cenovou hladinu pomocí zákonů a sankcí. To bychom se mohli dožít i stavu, kdy budou korporace zábavního průmyslu stejně dotované jako zemědělství. Zemědělci se starají alespoň o krajinu, jejiž podoba je součástí našeho tradičního kulturního dědictví. Kultura rozhodně není jenom a pouze to, o čem se rozhoduje v kancelářích vydavatelství. Stačí se podívat na Internet a najdeme mnohokrát víc tvořivých lidí, než těch, kteří jsou produkováni šoubyznysem a zastupování různými autorskými svazy. Pokud by měla státní moc opravdu zájem na rozvoji kultury, tak nepodlehne lobbiyistickému tlaku zábavních korporací. Vývoji kultury nejde zabránit. Pokoušeli se o to různé totalitní režimy zcela bez úspěchu.

Posilam Honzovu verzi.
Dekuji za spolupraci

Drobný upravy


Lze podobný trend vysledovat i u nás? Jinými slovy, kupují u nás piráti hudbu více než ti, kteří si hudbu nestahují?

Bohužel, v ČR není zatím veřejně dostupný podobný výzkum, který cituje The Independent k dispozici. Nemůže ani odhadnout, kolik utrácejí lidé za hudbu, protože nejsou veřejně dostupná data prodejů, jednotlivých titulů. Můžeme ale odhadovat cenovou hladinu online dostupných nahrávek s dobrovolnou platbou za stažení. Ta se pohybuje kolem 60-70 Kč za album, podle informací hudebního portálu T-Music, který jako první u nás, začal s dobrovolnou platbou za stažení alba experimentovat. Tento obchodní model je zatím v plenkách, ale předpokládáme, že při dobré edukaci uživatelů internetu např. pomocí marketingové komunikace, se bude počet těch, kteří za stažení zaplatí zvyšovat. Nepředpokládáme ale, že by se i nějak výrazně zvýšila dobrovolná částka, kterou uživatelé internetu zaplatí.

Je známý vzorec chování takzvaných hudebních a filmových pirátů co se týče jejich chuti tentýž obsah nakupovat?

Raději bychom uvítali, kdyby místo slova pirát, bylo použito slovo uživatel Internetu.
Velký problém spatřujeme v tom, že mnohá díla, která jsou stahována nejsou u nás ani dostupná. Pro velké šoubyznysové korporace je náš trh natolik malý, že se ani neobtěžují ho nějak finančně vytěžit např. po vzoru iTunes. Nemluvě o plánech Virgin a Universal Music na zpřístupnění hudebních archívů za poplatek, který se rovná ceně jednoho konvečně prodávaného alba. Český pokus o hudební server podobného ražení jako iTunes iLegalne.cz nebere v potaz předokládanou cenovou hladinu jednoho díla. Jedna písnička za cenu čtvrtiny až pětiny dobrovolně zaplaceného alba z T-Music naznačuje, že i iLegalně by měla změnit svojí cenovou politiku. Nicméně pokud bychom se vrátili k otázce po vzorci, můžeme odkázat na vysoký počet prodaných přílohových DVD s filmy a hudbou. Jenom podle rešerše internetových diskuzí je zřejmé, že dost uživatelů internetu nahradilo stažené kopie zakoupenými kopiemi na DVD. Rozdíl mezi staženým filmeme a zakoupeným filmem na DVD je už jenom například v tom, že zakoupené DVD nebývají zbavené různých bonusů, titulký a zvukových stop, tak jak to bývá zvykem na Internetu. A opět se ukazuje, že cenová hladina, na které jsou lidé ochotní kupovat filmy leží trochu jinde, než u tzv. plných DVD, jejichž ceny jsou mnohdy i řádově vyšší.
Rozhodně si myslíme, že ten kdo více stahuje filmy nebo hudbu, tak má širší povědomí o produkci šoubyznysu a tak se z něj stává expert, který rád navštíví i kino, zajde na koncert kapely, o kterou by jinak nezavadil, zakoupí starší tituly. Tento vzorec ale nemáme ověřený žádným výzkumem.

Zpráva mimo jiné tvrdí, že vymýcení pirátství by mohlo vést k dalšímu prohloubení krize fonografického průmyslu? Jaký je váš názor na toto tvrzení?

Obecně platí, že byznys, který se brání inovacím se dostává do značných potíží a může se stát, že forma podnikání, kterou chce zabráněním inovací udžet, téměř zanikne. Obecně pro pirátské strany je ale důležité sledovat, jak se s inovacemi šoubyznys vypořádává. Rozhodně není v pořádku stav, kdy byznys hledá oporu ve státě, resp. v represivních mechanismech státní moci. Rozhodně není dobrý stav, kdy šoubyznys chce pojistit svojí nereálnou cenovou hladinu pomocí zákonů a sankcí. To bychom se mohli dožít i stavu, kdy budou korporace zábavního průmyslu stejně dotované jako zemědělství. Zemědělci se starají alespoň o krajinu, jejiž podoba je součástí našeho tradičního kulturního dědictví. Kultura rozhodně není jenom a pouze to, o čem se rozhoduje v kancelářích vydavatelství. Stačí se podívat na Internet a najdeme mnohokrát víc tvořivých lidí, než těch, kteří jsou produkováni šoubyznysem a zastupování různými autorskými svazy. Pokud by měla státní moc opravdu zájem na rozvoji kultury, tak nepodlehne lobbiyistickému tlaku zábavních korporací. Vývoji kultury nejde zabránit. Pokoušeli se o to různé totalitní režimy zcela bez úspěchu.