Předběžná otázka o proplácení z budoucích darů

[Frantisek.Navrkal]

Je podle současných předpisů dle názoru RK možné proplácet peníze z výdajových kapitol, které zatím nejsou dostatečně naplněny dosavadními dary, ale pouze dary rozpočtem předpokládanými?

Příkladem je dle schváleného rozpočtu na celostátní úrovni jen kapitola MO 2022.

[Roman.Kucera]

RK bere na vědomí.
Můj osobní názor: Tohle je běžná práce s rozpočty na celém světě.

[Tobias.Esner]

Omlouvam se ze jsem vstupuju, ale jenom bych rad pripomel, co chteji pirati, beznou spinavou praxi na celem svete, nebo transparentni a legalni praxi.
ano na crlem svete se smeli, tak ne proc u nas. Prosim RK aby se neunahlila.

[Ondra.kl]

Omlouvam se ze jsem vstupuju, ale jenom bych rad pripomel, co chteji pirati, beznou spinavou praxi na celem svete, nebo transparentni a legalni praxi.
ano na crlem svete se smeli, tak ne proc u nas. Prosim RK aby se neunahlila.

Tak tedy jinak: Je to běžná, legální a někdy i transparentní praxe běžná v celým světě.

[Petr.Vileta]

Běžně se to užívá i v soukromých firmách, nadnárodních i těch jednočlenných. Odhadnu, že letos vydělám milion, na účtu mám dva miliony, tak si koupím za milion nový HW, SW, služební auto. No a na konci roku se ukáže, jestli mi investice vyšla nebo ne. A podle toho pak plánuji na další roky.

[Frantisek.Navrkal]

Ale zde trochu srovnání obecně trochu selhává. Je to totiž typický morálního hazardu s penězi strany. Bral bych to, kdyby pak hospodář (případně kdokoli další zodpovědný za zcizení atd.) musel(i) v případě nedostatku doplácet ze svého.

Tohle je situace dost jiná od případu, že nějaký soukromník do něčeho investuje. Protože případně přijde o vlastní prostředky, ne o společné.

Nepodporuji prostě tyhle rizikové investice se společnými penězi, aniž by osoby, které o tom rozhodly, nesly patřičnou zodpovědnost. Koneckonců je to jedna z příčin třeba finanční krize z roku 2008, kde bankéři nezodpovědně investovali do rizikových aktiv.

[Ondra.kl]

Ale zde trochu srovnání obecně trochu selhává. Je to totiž typický morálního hazardu s penězi strany. Bral bych to, kdyby pak hospodář (případně kdokoli další zodpovědný za zcizení atd.) musel(i) v případě nedostatku doplácet ze svého.

V čem podle tebe spočívá ten morální hazard ... když ten kdo je oprávněn čerpá tolik peněz kolik je oprávněn?

Tohle je situace dost jiná od případu, že nějaký soukromník do něčeho investuje. Protože případně přijde o vlastní prostředky, ne o společné.

Ok, je to stejný případ jako když soukromíkova dcera utratí stovku kterou soukromník řekl že může utratit.

Nepodporuji prostě tyhle rizikové investice se společnými penězi, aniž by osoby, které o tom rozhodly, nesly patřičnou zodpovědnost. Koneckonců je to jedna z příčin třeba finanční krize z roku 2008, kde bankéři nezodpovědně investovali do rizikových aktiv.

- proč myslíš že je to riziková operace?
- osoby které o tom rozhodly ... tím myslíš osoby které rozhodly že někdo může utratit určené prostředky (v určené výši a k určenému účelu) neby ty osoby které to přímo utratily?

... a RK ať se prosím ozve kdyby jim tato diskuze vadila

[Petr.Vileta]

S tvořením, čerpáním a změnami rozpočtů mám dlouholeté zkušenosti z příspěvkové organizace, kde je vše pod přísnou kontrolou, neboť se pracuje výhradně v veřejnými penězi. Dovolím si tedy malou exkurzi do praxe:
Peníze přicházejí v určitých intervalech a v množství, které lze předpokládat, ale ne absolutně. Běžně je třeba zaplatit platy, aniž by už přišly peníze z kraje. Případně přijde méně, protože určité položky jsou ministerstvem nebo krajem schváleny až v květnu, ale v platu je to třeba vyplácet od ledna. Je to ale v rozpočtu, takže se zaplatí z peněz, které jsou na účtu, i když jsou z jiného zdroje (v konkrétním případě od zřizovatele) a na jiné účely (na provoz) a v konečném důsledku je nutno tyto finanční prostředky používat striktně odděleně. Toto ale platí na konci roku, když se dělá účetní závěrka. V té chvíli není možné, aby se platily platy z provozu nebo provoz z platů.
Během roku to ale je nejen možné, ale ředitel je povinen zajistit, aby vše fungovalo. Kdyby neposlal platy včas a v plné výši, je v průšvihu. Pokud by neměl na účtu vůbec nic, tak musí požádat o mimořádnou zálohu, to se však nestává. V případě nouze může dočasně použít třeba peníze na obědy, pokud to je krátkodobé a neohrozí to stravování. To není zpronevěra, všechno je naprosto transparentní, zaúčtované, jak má být.
Kdyby se během roku ukázalo, že se změnila situace, na na jejímž předpokladu byl rozpočet sestaven, navrhne se, projedná a schválí změna rozpočtu, kdy se přesunou, případně sníží, zvýší jednotlivé položky tak, aby na konci roku nedošlo k přečerpání. (V případě platů nesmí ani nic zbýt, to musí klapnout na korunu.)

Takhle je to všude. Ve státním rozpočtu jsou příjmy daně, ale ty se vybírají také v cyklech. Během ledna by tedy neměly být žádné výdaje, protože se ještě nevybraly daně? A to někdo platí kvartálně...

Pokud jde o položku 2022, je to stejné. Pokud by se rozpočtovaných 150 tisíc nevybralo, bylo by nutno provést rozpočtovou změnu, tedy redukovat výdaje v jiné kapitole, aby byly výdaje pokryty. Nepředpokládám však, že by se tak stalo.

[Simona.Skorepova]

Lenko, je to velmi dobrý a pochopitelný popis situace. Dovol mě jen jednu poznámku ze své zkušenosti. Tento systém podobně funguje i u například evropských projektů, kdy žadatel v rámci smlouvy musí tzv.předfinancovat. Je tam jediný rozdíl oproti příspěvkovým či státním institucím a to, pokud žadateli neschválí konečné vyúčtování a je jedno z jakých důvodů, celý rozpočet, krátí se finanční prostředky a tady nastává ten moment, že jsem to já v roli vedoucího projektu, který proplatí všem slíbené peníze, ale sama sobě si vyplatím, to co zbylo. To je ta odpovědnost za vyúčtování a zvládnutí projektu. Já vím, že pracujete na dobrovolné bázi, ale přesto si myslím, že odpovědnost za svá rozhodnutí je nutná. Neber to nijak osobně, je to jen můj klidný názor.

[Frantisek.Navrkal]

Ale zde trochu srovnání obecně trochu selhává. Je to totiž typický morálního hazardu s penězi strany. Bral bych to, kdyby pak hospodář (případně kdokoli další zodpovědný za zcizení atd.) musel(i) v případě nedostatku doplácet ze svého.

V čem podle tebe spočívá ten morální hazard ... když ten kdo je oprávněn čerpá tolik peněz kolik je oprávněn?

To je právě otázka, jestli je vůbec oprávněn. Ergo předběžná otázka. Nejsem si jistý, že to tak tehdejší RV, který rozpočet schválil, bral. A ano, z definice to určitě je morální hazard. Otázka je, jestli ho budeme tolerovat.

Tohle je situace dost jiná od případu, že nějaký soukromník do něčeho investuje. Protože případně přijde o vlastní prostředky, ne o společné.

Ok, je to stejný případ jako když soukromíkova dcera utratí stovku kterou soukromník řekl že může utratit.

To není. Vůbec tu paralelu nechápu. Tady nejde o hospodaření s cizími penězi. Tady jde prostě o dar soukromníka ze svého. Soukromník má měně ve prospěch dcery. Tady nese za své jednání soukromník furt plnou zodpovědnost. A dcera pak tu odpovědnost převezme. Soukromník prostě přímo nese následky svého počínání.

Nepodporuji prostě tyhle rizikové investice se společnými penězi, aniž by osoby, které o tom rozhodly, nesly patřičnou zodpovědnost. Koneckonců je to jedna z příčin třeba finanční krize z roku 2008, kde bankéři nezodpovědně investovali do rizikových aktiv.

- proč myslíš že je to riziková operace?
- osoby které o tom rozhodly ... tím myslíš osoby které rozhodly že někdo může utratit určené prostředky (v určené výši a k určenému účelu) neby ty osoby které to přímo utratily?

- To je jedno. Nejsem ekonom, i když mám určitý ekonometrický základ. Ale mě stejně jde o obecný případ.
- Osob je pro danou věc nutno u nás více. Na celostátní úrovni je potřeba většina RV a RP ke schválení potřebného rozpočtu a pak rozhodnutí hospodáře (případně opět potvrzení RP nebo RV při vyšším/výjimečném zcizení).

Investice může a nemusí být riziková, ale mělo bychom se dohodnout, kdo nese zodpovědnost za případný neúspěch a v čem ta zodpovědnost spočívá.

@Lenka:
No ale to se jen problém odsouvá na to případně předělání rozpočtu ke konci roku nebo kdy... a v našem případě je (aspoň zatím) také nutné brát zřetel na různá účelová určení peněz, mezi kterými peníze nelze volně v rozpočtu přelévat. Prostě hospodář může takovou útratou v podstatě vynutit zkrácení kapitoly, se kterou jinak nenakládá, ne?

Konkrétně: kdybychom teda těch 150 tisíc nevybrali, tak které kapitoly bys zkrátila ve prospěch MO 2022?