Fórum Pirátské strany

Ten veřejný slib klidně dám za podmínky, že Vitela a Navrkal dají stejný slib, že uspořádají 50 akcí bez toho prostoru a když je je neuspořádají, zaplatí veškeré náklady, i tu mou šalinu, až budou chtít mít tam foťák nebo megafon, ze svého. Klidně i ten rok s nájmem počkám.

Roman Kucera píše:Ten veřejný slib klidně dám za podmínky, že Vitela a Navrkal dají stejný slib, že uspořádají 50 akcí bez toho prostoru a když je je neuspořádají, zaplatí veškeré náklady, i tu mou šalinu, až budou chtít mít tam foťák nebo megafon, ze svého. Klidně i ten rok s nájmem počkám.

Zaprvý: na rozdíl od vás nemáme co dokazovat.

A za druhý: WTF? Náklady na co? Jakou šalinu? Proč bychom měli cokoli platit, pokud by to tak vyšlo levněji než alternativa, co propagujete vy? To máme platit za to, že straně ušetříme peníze? Fucking logic...

Taky tady nejde nutně o 50 akcí, ale tak udělejte nějakej plán, jak ty prostory dostatečně vytížíte, a zavažte se ho držet. Proč bychom se k něčemu měli zavazovat já a Vileta? My prachy na svoje projekty od strany nechceme.

Asi ti uniklo, že obsahem slibu je počet akcí. Když jich uděláme 50 a víc, nic platit nemusíme. Udělejte jich 50 bez prostoru a nic platit nemusíte. Čemu na tom ještě nerozumíš?

leap of faith nemá nic společného s náboženstvíma nebo sektama omg - je to o tom, že občas je potřeba udělat ten krok do tmy protože vám došly zápalky..

co třeba analogie.. proč si zemědělci stavěli sklepy i když do nich neměli v tu danou chvíli co dát nebo měly ty sklepy větší kapacitu než akutně potřebovali?
- protože když tam měli co dát, nemuseli si to nechat shnít ve spíži (v KC půjde uspořádat akce prakticky kdykoliv s téměř nulovým prahem pro uskutečnění a bude to i záloha kdyby se něco jinde podělalo)
- nemuseli shánět místo ve sklepech u souseda když potřebovali (opět - nebude se muset na každý nápad na akci shánět prostor, kde by se to mohlo konat)
- nevyužitou kapacitu využil soused který měl větší úrodu, výměnou za umístěni dal část té úrody (můžeme prostor půjčit spřízněným hnutím, iniciativám a sdružením -
budou vlastně dělat některé ty "akce" za nás - něco jako byla poslední diskuze o NZP v Divusu - SYNERGIE)

etc..

Roman Kucera píše:Asi ti uniklo, že obsahem slibu je počet akcí. Když jich uděláme 50 a víc, nic platit nemusíme. Udělejte jich 50 bez prostoru a nic platit nemusíte. Čemu na tom ještě nerozumíš?

Já tomu rozumim, jen je to nelogický.

Já a Vileta jsme nikde netvrdíme, že jsme schopný udělat 50 (nebo nějaký jiný číslo) akcí. To vy tvrdíte, že tam budete něco pořádat. Nás jen zajímá co. My nemáme co dokazovat, vy ano. My nechceme prachy, vy ano (a ještě ze celostátního a obarvenýho). Co na tomhle nechápeš ty, Roji? Proč bychom měli dokazovat, že dokážeme udělat X akcí?

@Ondra Marek:
Tak u toho zemědělce bych to neoznačoval za krok do tmy. To je fakt iracionální.

Tady jde o statistiku; o racionální úvahu. Jestliže ten zemědělec zjistí, že třeba v 60% případů mu jeho současný sklep nestačí, tak má smysl ho zvětšit. Ale pokud mu nestačí třeba jen v 5% případů, tak se mu ta investice třeba už nevyplatí. Pak by to ještě bylo o tom, kolik musí platit sousedům za skladování a kolik naopak sousedi budou platit jemu, pokud budou skladovat u něj.

BTW těm procentům se někdy říká "kvalita/úroveň obsluhy" a značí to pravděpodobnost, že je nějaká potřeba s danými prostředky uspokojena. Většinou (např. při normální distribuci vytížení) nejdřív mezní přírůstek roste rychleji a rychleji a od průměrného vytížení pak přírůstky klesají a klesají. A když je známa ta distribuce toho vytížení a náklady spojené jak s tím, že je kapacita nedostatečná, tak s tím, když je nevyužitá, tak se dá najít nějaká optimální úroveň obsluhy, která dlouhodobě minimalizuje náklady.

V našem případě existuje důvodná pochybnost, že ty prostory dokážeme dostatečně vytížit na to, aby se ta investice vyplatila. Pokud se zavážete, že to dostatečně vytížíte tak, aby to za ty peníze dalo přiměřený užitek (a to zejména veřejnosti, která to vlastně platí), potom není problém. Stejně tak, když nás přesvědčíte, že to stojí za to riziko a půjdeme do toho rizika s vámi. Ale zatím jste nás nepřesvědčili a zavazovat a vzít na sebe nějakou odpovědnost se vám taky moc nechce. Což zase jen podlamuje naši víru v celý projekt.

Prostě nechci, abychom byli za další rozhazovače veřejných peněz.

Roman Kucera píše:Ten veřejný slib klidně dám za podmínky, že Vitela a Navrkal dají stejný slib, že uspořádají 50 akcí bez toho prostoru a když je je neuspořádají, zaplatí veškeré náklady, i tu mou šalinu, až budou chtít mít tam foťák nebo megafon, ze svého. Klidně i ten rok s nájmem počkám.

Roji, já jsem si vědom, že v Plzni určitě neuspořádám 50 akcí za rok. Když se jich povede 10-15 tak to bude hodně a to ještě většina bude někdy v termínu obou voleb. Proto také v Plzni, která má podle ČSÚ 167 472 obyvatel, nechceme pronajímat žádné kontaktní centrum. I kdyby tam lidi nakrásně chtěli přijít, nezvládali bychom to časově my, myslím členové. Pokud budeme chtít na něco celostranické nebo krajské peníze, tak to bude na něco, co předem zorganizujeme a najdeme si i vhodný prostor k jednorázovému pronájmu. Je mi jasné, že proti Praze jsme ospalá díra, ale když jsem hledal, tak jsem vždycky našel. Někdy je to blíže centra, někdy to může být na okraji, nebo až "za cedulí" (Vyosení Vlčtejn), ale vždycky se dá najít. Vy to v Práglu budete mít složitější a dražší, ale když si někdo dá práci a udělá seznam 30-50 najímatelných míst a před každou akcí se všem pošle mail "Máte volno dne XY?", tak se ti pokaždé někdo ozve. Ovšem nesmíš dělat hurá akce, kdy to v neděli v hospodě vymyslíš a v pondělí odpoledne to chceš pořádat. Víš jak to říkal Komenský Všeliké kvaltování toliko pro hovado vhodné jest. (pozn.red.: hovado byl ve středověku výraz pro domácí zvířata, nikoliv urážka)

Nedávno jsem četl jakýsi článek o světových velkoměstech z pohledu mladých lidí, hledajících zábavu. A ve všech městech, třeba v Paříži, Londýně, když chtěli najít opravdu pořádnou zábavu, tak jeli do nějaké staré opuštěné továrny, předělané na klub, na kraji města. Jasně, že tancovačka a centrum politické strany se nedá moc srovnávat, ale zase tak významní nejsme, abychom nutně potřebovali "palác na Václaváku"

Co furt meleš o nějakejch opuštěnejch halách na kraji města? Našli jsme prostory, které odpovídaly našim požadavkům v centru města za cenu opuštěných hal.

Frantisek Navrkal píše:

Roman Kucera píše:Ten veřejný slib klidně dám za podmínky, že Vitela a Navrkal dají stejný slib, že uspořádají 50 akcí bez toho prostoru a když je je neuspořádají, zaplatí veškeré náklady, i tu mou šalinu, až budou chtít mít tam foťák nebo megafon, ze svého. Klidně i ten rok s nájmem počkám.

Zaprvý: na rozdíl od vás nemáme co dokazovat.

A za druhý: WTF? Náklady na co? Jakou šalinu? Proč bychom měli cokoli platit, pokud by to tak vyšlo levněji než alternativa, co propagujete vy? To máme platit za to, že straně ušetříme peníze? Fucking logic...

Taky tady nejde nutně o 50 akcí, ale tak udělejte nějakej plán, jak ty prostory dostatečně vytížíte, a zavažte se ho držet. Proč bychom se k něčemu měli zavazovat já a Vileta? My prachy na svoje projekty od strany nechceme.

Kluci, kluci, to co tu tak žhavé probírate, jsou zrovna popsal Rick Falkvinge myslím že v 4 a 5 kapitole. Dejte si studenou sprchou a trochu spomalte v emocich, prosím, pak se možna začne pracovat mozek.

Já osobně nejsem proti tomu že KS Praha pronajme cokoliv, třeba i ten bordel pro Lukáše Findese, je to jaksi Vaše právo, situace ovšem mění, když to chcete pojmout jako čelo stranický objekt a co Vám hlavně vyčítají ostatní, tak pravě ten nedostatek informací, ale místo toho je tu hodně osobních útoku, co přesně popisuje Rick, když někomu stoupne určitá tekutina do hlavy. Na republikový centr musí byt i republikový přístup a to znamená veřejná diskuze s připraveným a rozepsanym záměrem jak s technicke stránky tak ekonomické, ne že to RP v rezignace (nebo přesně na konci mandátu) rozhodne v tichosti o najmu a myslí že je to OK! Ale není, i když moźna ten centr je potřeba, ale když na to jdete od lesa.........

Hlavní vlastnost hejna je nenutít ostatní přijmout Vaši myšlenku automaticky za svou a to pravě aktivisty jako Roj pravě provádí což provokuje opačný efekt, než oni chtějí a pak se zlobí na cely svět jako malé dětí a dupaji nožickama, že tu hračku zrovna nedostalí

Vzpomínám na skvělý výstup Amandy Palmer na TEDu, "Umění poprosit" a znovu si uvědomuji jak je nedokonalá kultura v kumunikace v straně že v těch sporech jsou schopné utopit každy dobrý nápad, nebo aspoň bráni té o tom kvalitne diskutovat.....

Mne třeba líbí víc myšlenka Ricka o růstu organizace do šířky ale nikoho nechci nutit násilím, nebo osobnimý útoky k tomu:

Klíčovým pojmem hejna je „škálování do šířky.“ Označuje se tím proces přesouvání veškerých aktivit co nejdále na okraj hejna, zapojování co největšího počtu lidí — a když už jsme u toho, tak i rozprostření provozních nákladů spojených s danou činností.
Škálování do šířky je pojem z informatiky. Když se něco rozrůstá, můžete v jazyce počítačového průmyslu svůj serverový park škálovat vzhůru nebo do šířky. Škálování vzhůru znamená, že stávající servery vyměníte za dražší. Škálování do šířky znamená, že si stávající levné servery necháte a přidáte k nim další podobné levné servery. My přidáváme další aktivisty. Spoustu nových aktivistů. Práci tedy škálujeme do šířky.
Kdyby se všechny provozní náklady hejna platily centrálně, mohly by se nasčítat na značnou sumu. Když aktivista na okraji hejna zaplatí jen náklady na svůj vlastní kus činnosti, ta částka může být tak malá, že o tom ten aktivista ani nebude uvažovat jako o nákladech. Tohle je obrovský pozitivní přínos škálování do šířky.
Jedním z příkladů mohou být letáky, které jsme probírali před chvílí. Pokud máte v terénu hejno aktivistů slušně pokrývající většinu území a chtěli byste doručit letáky do domácností, tradiční postup by byl objednat tisk a poštovní rozvoz letáků. Jenže s hejnem nic takového nemusíte dělat.

Jeden zajímavý a převelmi související post ve vláknu KK.

Jakub Michalek píše:Je to test inteligence

Hodnota majetku znamená hodnota majetku (peněz, věci nebo práva) vyjádřená v penězích, kterou má majetek běžně na trhu v době transakce, přičemž se sdružují související výdaje v jednu hodnotu (např. úhrn za celý rok); při dvoustranném plnění se za hodnotu bere vždy hodnota vyššího plnění.

podatelna-kontrolni-komise-f233/podnet- ... ml#p270924