Maria Vasickova píše:Přiznám se, že tak nějak nerozumím averzi spojení slov >dobré jméno strany< .
Obecně nemám rád "gumové" předpisy, které lze ohýbat podle aktuální potřeby kohokoliv. Příklad takového předpisu je, že "řidič musí přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky, okolnostem, ... blablabla ... a svým schopnostem". Necituji přesně, ale tak nějak to je a je to strašně gumové. V podstatě kdykoliv může policajt, správní orgán, soudce, argumentovat tím, že řidič nepřizpůsobil jízdu svým schopnostem. Nelze dokázat opak, snad jedině opakovanými jízdními testy řidiče, ale pak by se použilo "přizpůsobit stavu vozovky", nebo něco jiného a je v hajzlu tak jako tak.
No a s tím dobrým jménem je to přesně stejné. Má Česká pirátská strana dobré jméno?
Zeptáme se ředitelů OSA, Intergramu, Dilie, nebo Václava Klause. Co se dozvíme, asi každý tuší.
Zeptáme se našich voličů a dozvíme se opak. Dobré jméno je ryze subjektivní hodnocení. Také si myslím, že dobré jméno nemá člověk/firma/strana samo od sebe. Na počátku nemá jméno žádné a to dobré si musí teprve vybudovat a pak ho udržovat.
Co když třeba napíšu na svém blogu, že na všech zasedáních, kterých jsem se zúčastnil, byla před koncem většina přítomných opilá nebo zkouřená? Bude to ryzí pravda, protože jezdím jen na některá zasedání, většina je více než 50%, a na těch zasedáních, na kterých jsem byl, to tak prostě bylo.
Přesto by to někdo mohl považovat za poškozování dobrého jména strany.
Souhlasím s Františkem Navrkalem, že pokud už tuhle "gumu" v předpisech máme mít, pak tam musí být uvedeno, že poškozování dobrého jména lze provést např. sdělováním nepravdivých informací, publikováním soukromé korespondence bez svolení protistrany atd. Ne výčet, ale minimálně příklady.
