11 Feb 2019 Lidove noviny TOMÁŠ TOMÁNEK
Klaus: Kandidují druhořadí politici
Bývalý prezident ve velkém rozhovoru pro LN hodnotí volby do Evropského parlamentu i dnešní EU
PRAHA Vrcholem letošní politické sezony budou květnové volby do Evropského parlamentu. Zatímco strany se na ně vesměs poctivě chystají, bývalý prezident Václav Klaus má na nadcházející výběr europoslanců silně kritický názor. O křeslo v Bruselu se podle něj ucházejí spíše méně kvalitní kandidáti. „K významu Evropského parlamentu jsem velmi skeptický. Většinou je to odkladiště druhořadých politiků, pro které není dostatečná role doma,“říká známý euroskeptik Klaus v exkluzivním rozhovoru pro LN.
Někdejší prezident přiznává, že si z nabídky nedokáže vybrat stranu, kterou by byl v eurovolbách ochoten podpořit svým hlasem. „Neznám zřetelné politické seskupení, které by dnešní Evropskou unii jednoznačně označovalo za slepou uličku a historický omyl. Taková strana se u nás neodvažuje profilovat. A protože si tohle myslím, tak u nás žádného koně nemám,“stěžuje si Klaus.
Ostrými slovy na adresu kandidátů do europarlamentu přivolal exprezident zpětnou palbu. „Pan Klaus má asi na mysli lidi ještě ze staré ODS a ostatních tradičních stran, které v minulosti posílaly do Bruselu své neúspěšné politiky, trafikanty bez znalosti jazyků. Určitě ale nemluví o kandidátech ANO,“reagoval premiér a předseda vládního hnutí Andrej Babiš.
Přidali se i šéfové dalších stran, jež pomýšlejí na úspěch v květnových volbách. „Naši kandidátku vede Jan Zahradil. Člověk, který si v Evropě udělal dobré jméno. Dokazuje to i fakt, že je takzvaným spitzenkandidátem třetí největší frakce v Evropském parlamentu,“řekl předseda ODS Petr Fiala. Lídr Pirátů Ivan Bartoš na rozdíl od bývalé hlavy státu považuje eurovolby za jedny z nejdůležitějších. „S výrokem pana Klause nesouhlasím. Naštěstí není arbitrem práce jiných,“řekl LN.
Navíc je toho názoru, že by v unijních strukturách neměl dostatečný prostor prezentovat svůj pohled. „Role jednotlivých poslanců je tam tak marginalizována tím, jak mají šanci, respektive antišanci vůbec promluvit, vystoupit, něco říci. Jak mají vteřinová vystoupení a nikoli seriózní. Tak nevím, jestli tam je prostor něco seriózního říci,“dodal Klaus.
Proti populistům
Pirátský lídr Ivan Bartoš si ale naopak myslí, že v Evropském parlamentu lze reagovat na nárůst extremistických a populistických stran či hnutí. „Podívejme se na brexit a jeho možné dopady. Je ale nutné zmínit i zvyšující se vliv nadnárodních korporací a především nezájem lidí o dění v Bruselu. Tomu všemu chtějí Piráti v Evropském parlamentu čelit,“prohlásil Bartoš.
Eurovolby se uskuteční na konci května. Češi disponují 21 mandáty, které si mezi sebe rozdělí nejúspěšnější strany. Průzkumy voličských preferencí dosud ukazovaly, že favority na zisk křesel v Evropském parlamentu jsou vládní hnutí ANO a opoziční Piráti spolu s pravicovou ODS.
„Za nás budou v evropských volbách kandidovat opět Dita Charanzová a Martina Dlabajová, dvě ženy, které byly oceněny jako nejlepší europoslankyně,“chlubí se předseda ANO a vlády Andrej Babiš.
Lídr občanských demokratů Petr Fiala zase sází na bývalého Klausova poradce Jana Zahradila. Ani on, ani další kandidáti ODS podle Fialy nejsou druhořadými politiky, jak uchazeče o křesla v europarlamentu nazval Klaus.
„Kandidáti, jako je místopředseda strany Evžen Tošenovský nebo poslankyně Veronika Vrecionová, tuto tezi nepotvrzují,“namítá předseda ODS.
Vstupenka na Hrad?
Evropské volby v Česku pravidelně nepřilákají příliš mnoho voličů. Před pěti lety jich k urnám přišla necelá pětina. Výsledek voleb má ovšem vliv na náladu v jednotlivých stranických sekretariátech. Může totiž potvrdit dlouhodobější kurz, jímž se stranické preference ubírají. Ať již pozitivní nebo negativní.
Mandát europoslance navíc znamená atraktivní zboží vzhledem k množství peněz, které díky němu lze získat. Unijní instituce proplácí kromě čistého platu poslance v přepočtu kolem 155 tisíc korun i štědré příspěvky na provoz. Politik si může nechat měsíčně posílat také zhruba 620 tisíc korun na asistenty.
Bývá častým jevem, že politici platí z peněz EU své stranické kolegy, čímž získávají větší vliv doma. Ne nadarmo se proto o úspěchu v evropských volbách hovoří jako o výborné základně pro budoucí další politické výboje, například pro kandidaturu v přímé volbě prezidenta.