Fórum Pirátské strany

Můj poslední příspěvek ke změně některých nefunkčních předpisů je návrh nového kontrolního řádu, který by nahradil současný statut kontrolní komise a statut rozhodčí komise. Diskutovat o tom můžeme v tomto tématu. Zejména bych rád znal názory členů rozhodčí komise a kontrolní komise. Text je stále otevřený a můžeme o jeho různých částech diskutovat a dále je zlepšovat. Tento text doprovází návrh nového organizačního řádu a návrh nového jednacího řádu celostátního fóra.

Smyslem všech těchto návrhů je vytvořit takový systém, který nám bude vyhovovat, který bude fungovat, zestruční historicky vzniklé předpisy, zajistí nezávislou kontrolu i efektivní rozdělení práce, a to vše tak, abychom se od zasedání celostátního fóra v Plzni už vůbec nezabývali předpisy a organizačními věcmi a mohli se plně soustředit na nadcházející volby.

Předně je třeba říci, že Česká pirátská strana v současné době hospodaří se statisíci korun z veřejných prostředků a je třeba zajistit nezávislou kontrolu tohoto hospodaření a rozpočtů, ale také nad příjmem darů, výsledky hospodaření a sestavením výroční finanční zprávy - finanční kontrola je jednou z klíčových oblastí činnosti kontrolní komise. Dále je třeba kontrola při řešení podezření z korupce, evidence lobbingu, zveřejňování informací, správě technických systémů, dodržování pravidelných zasedání a lhůt, řešení sporů vyplývajících ze vzniku a zániku členství. V poslední řadě je třeba řešit mediaci konfliktů, které mezi lidmi čas od času vznikají.

[iwiki]law/navrhy/kr[/iwiki]

Současný statut kontrolní a rozhodčí komise mají dohromady cca 50 paragrafů, předložený návrh je o maličko stručnější. Pokusím se představit základní myšlenky nového návrhu.

Systematika. Současný statut rozhodčí komise a kontrolní komise, které na sebe nenavazovaly, byly sloučeny v jediný předpis, který jasným výčtem definuje důvody sporů i odpovědnost za pochybení, ke kterému může dojít. Rozdělení na hmotně právní a procesní část dělá z kontrolního řádu ve skutečnosti tzv. smíšený předpis.

Základní zásady. Základní zásadou je, že spory mají být řešeny pokud možno smírně a dohodou, která respektuje veřejný zájem, pro což předpis vytváří nástroje (dosavadní předpis slovo smír nezná, nově by se stěžovatel měl nejprve obrátit na orgán nebo člověka, se kterým má problém a pokusit se o smírné řešení prostřednictvím tzv. vnitřní kontroly). Vedle tu máme kontrolní komisi, aby vyšetřovala stížnosti. Stížnost byla vytvořena pouze pro opravdu závažné případy, ke kterým by mělo ve straně dojít pouze nejvýše několikrát za rok, nicméně postup pro jejich řešení by měl být naprosto jasný, spravedlivý a rychlý. Z toho důvodů jsou na stížnost poměrně vysoké požadavky, například složení jistoty. Jde však o nadstavbu např. vůči existujícímu systému v České republice, kde tzv. Private Prosecution není možná. Prvek soukromé stížnosti je podle mého názoru přínosný, protože omezuje možnost zneužití moci, pomalé vyšetřování a jiné neduhy na straně kontrolní komise. Všechny ostatní podněty jsou tzv. oznámením, jehož vyšetření závisí na uvážení kontrolní komise. Pokud kontrolní komise zjistí, že to je třeba, může podat stížnost ve veřejném zájmu.

Rychlost řízení a osobní zodpovědnost členů komise za výsledek. Nově se kontrolní komise a rozhodčí komise pojímají tak, aby řízení bylo méně formální a rychlé. Téměř ve všech procesních otázkách rozhoduje příslušný zpravodaj kontrolní nebo rozhodčí komise opatřením, které může komise jako celek změnit nebo zrušit, pokud by ho bylo zneužito. Tento postup je správný, neboť každý člen kontrolní a rozhodčí komise je volen nadpoloviční většinou. Rozhodčí a kontrolní komise se usnáší pouze v případě, že přijímají rozhodnutí, kterým se řízení končí (v tom je zahrnuta pojistka, že rozhodčí komise může rozhodovat pouze na návrh kontrolní komise, která je upřesněna tzv. podmínkou totožnosti skutku, která je převzata z platné právní úpravy podle trestního řádu). Vedle toho jsou stanoveny maximální lhůty pro řízení o stížnosti, které jsou nastaveny na 15 dní, po kterých je třeba buď rozhodnout, postoupit stížnost nebo lhůtu prodloužit, pokud lze získat nové důkazy. O překročení lhůt bude informováno celostátní fórum ve svokách. Tím se vychází vstříc požadavkům jednotlivců, kteří si stěžovali na pomalou odezvu. Zároveň je stanovena odpovědnost konkrétního člověka (zpravodaje) za určité řízení, kterou může celostátní fórum jednoznačně zhodnotit a případně ho odvolat. Pro extrémní případy, kdy je celá komise nefunkční a neschopná vydat rozhodnutí se stanoví možnost zpravodaje po marném čekání vydat opatření, které rozhodnutí nahrazuje, aby se nemohl vymlouvat na nečinnost ostatních a aby nebyla odepřena spravedlnost. Změnou ve prospěch rychlosti je také zrušení provádění důkazů, které se prostě zakládají do spisu a každý účastník řízení se k nim může vyjádřit. Výkon rozhodnutí je řešen tím, že každý orgán, do jehož povinnosti věc spadá, má povinnost jej zajistit (např. vyškrtnout člena ze seznamu členů, zrušit jeho funkci atd.)

Jediné řízení. Podle dosavadního statutu rozhodčí komise bylo třeba o různých výrocích rozhodnout v samostatných řízeních. Podle nového kontrolního řádu lze všechno udělat v jednom řízení, případně o jednotlivých částech stížnosti rozhodovat postupně ve stejném řízení. Aby nevznikaly logické rozpory, je stanovena podmínka, že navazující výrok lze vydat až o vydání těch výroků, na které navazuje. Byl také zrušen pinkpong mezi kontrolní a rozhodčí komisí, k němuž docházelo kvůli tomu, že rozhodčí komise dospěla k závěru, že výsledky vyšetřování nejsou dostatečné. Nově budou chybějící důkazy doplněny v řízení před rozhodčí komisi a kontrolní komise je na její žádost opatří. Část před rozhdočí komisí se také zjednodušuje, neboť se řízení zkracuje pouze na tzv. stížnostní odpověď a poznámky, po kterých komise dospěje k rozhodnutí (dříve stručné řízení, které bylo možné jen se souhlasem všech účastníků řízení). Vztah k přezkumným orgánům krajských sdružení (které pokud vím zatím neexistují, ale stanovy je předpokládají, a je tedy nutno je upravit), je zestručněn na jediný odstavec, který umožňuje odvolání proti jejich rozhodnutí s odkladným účinkem.

Jasné vymezení závažných kauz a soustředění se na ně. Podle dosavadních předpisů vůbec nebylo jasné, kdy lze vyloučit člena a mohl být vyloučen prakticky za cokoliv. Nyní se možnost vyloučení omezuje jen na závažná pochybení, která jsou v předpise výslovně výčtem uvedena. O výčtu lze diskutovat a pokud vás napadne jiná věc, která tam chybí, tak dejte vědět. Je třeba vzít v úvahu, že kontrolní komise je pouze skupina dobrovolníků a pokud chceme, aby se mohli soustředit na důležité věci, tak musí mít nástroje, jak vyřídit velké množství zjevně neopodstatněných stupidních a šikanózních stížností, které dosud dostávají. (Český národ je národ udavačů, s tím nic nenaděláme, ale aspoň to můžeme zohlednit tím, že budou preferována neformální oznámení před stížnostmi, se kterými je hrozně práce.) Kontrolní řád dává řadu prostředků, jak se vypořádat se stížnostmi, které nejsou závažné, byla zjednána postačující náprava atd. V takových případech může kontrolní komise stížnost odložit. Pokud se naopak zjevně prokáže, že k protiprávnímu skutku nedošlo, může stížnost rozhodnutím zamítnout a k rozhodčí komisi se vůbec nedostane (podle stanov kontrolní komise předává jen důvodné stížnosti). Podání soukromé stížnosti je navíc zpoplatněno složením vratné jistoty 300 Kč, a to již u kontrolní komise, tedy myslím, že k zneužívání stížnosti docházet nebude. Pokud stížnost nemůže být v rozumné době vyřízena pro nedostatek důkazů, je na místě ji rozhodnutím odložit, nikoliv ji bezdůvodně nechávat ležet.

Z drobnějších věcí zmíním ochranu oznamovatelů přejatou z návrhu zákona Libora Michálka o whistleblowingu, přidání povinnosti předložit na vyžádání kontrolní komise rejstřík trestů nebo lustrační osvědčení (návrh Petra Vilety, zavedená praxe podle stanov například v SSO), doktrinálně správně vymezení nicotného aktu, vedení a zpřístupňování společného sdíleného spisu apod. Ještě zbývá udělat několik věcí (začlenit úpravu účastníků řízení do organizačního řádu, aktualizovat diagram řízení, zkontrolovat a doplnit reference atd.), ale hlavní myšlenky jsou podle mě jasné a je možné o nich začít diskutovat. Pokud byste chtěli porovnat, tak se můžete podívat např. na Návrh Rozhodčího a smírčího řádu SZ

§9 Výčet trestů
(1) Nepostačuje-li náprava (§7), uloží se za pochybení trest. Druh trestu a jeho výše se stanoví přiměřeně míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu tak, aby přispěl k nápravě odsouzeného, ochránil členy, odrazoval jiné od podobného jednání a obnovil spravedlnost.

Nebylo by vhodnější "potrestaného"? A totéž i v §10 Změna trestu.

§16b Pořádkové opatření
Komise může i mimo samostatné řízení uložit trest napomenutí tomu, kdo v řízení

Možná by mělo být jasně řečeno "Rozhodčí komise může ..."

Smír bych možná dal na začátek všech opatření OFFTOPIC

a nějak tam doplnil, že to má být vždy první krok - pokusit se o smír.

A ještě moc nechápu

§40 Náklady řízení
Náklady řízení si platí každý účastník řízení a rozhodčí komise ze svého. Hradí se skutečně vynaložené náklady v podobě pracovního času komise, znalců, provedení důkazů, doručování a vůbec všech nákladů řízení s výjimkou plateb advokátům nebo jiným právním zástupcům. Úhrada nákladů řízení probíhá podle následujích pravidel:

Tak kdo co vlastně platí? V souvislosti s těmi výpisy z TR a lustracemi jsem navrhoval, aby to účastníku řízení proplatila strana na základě předložených účtenek a teprve pak to po někom vymáhala. OFFTOPIC

Nebylo by vhodnější "potrestaného"? A totéž i v §10 Změna trestu.

Ok, díky, začleněno.

Možná by mělo být jasně řečeno "Rozhodčí komise může ..."

Jde o společné ustanovení, tedy může to udělat jak rozhodčí komise, tak kontrolní komise (proto je to rozděleno na část maření nestranného rozhodování a maření vyšetřování)

Smír bych možná dal na začátek všech opatření OFFTOPIC a nějak tam doplnil, že to má být vždy první krok - pokusit se o smír.

Již řešeno v organizačním řádu jako zásada společná pro všechny orgány:

(1) Stranické orgány postupují při plnění svých úkolů v souladu s předpisy bez zbytečných průtahů tak, aby (...)
d) sporná řízení byla přednostně skončena spravedlivým smírem, pokud to povaha věci umožňuje,

Smír je řešen systematicky v části, která se zabývá rozhodnutím, a to jako jeden z možných výsledků řízení. Můžeme zvážit, zda je možné ho organicky zařadit jinam, případně do organizačního řádu.

Náklady řízení si platí každý účastník řízení a rozhodčí komise ze svého. Hradí se skutečně vynaložené náklady v podobě pracovního času komise, znalců, provedení důkazů, doručování a vůbec všech nákladů řízení s výjimkou plateb advokátům nebo jiným právním zástupcům. Úhrada nákladů řízení probíhá podle následujích pravidel:

V právu se rozlišuje, kdo náklady platí (tedy např. zaplatí znalci) a kdo je hradí, tj. kdo je nahradí tomu, kdo je zaplatil, když vznikly. Převzatý text je v podstatě klasickou normou z občanskoprávního řízení. Přidal jsem tam větu, která uvádí, že náklady vyžádaného dokumentu platí kontrolní komise.

Čeho se vlastně týká §9 odst. 3? OFFTOPIC

§12 moc nechápu. To se týká jak KK, tak RK? V tý poslední větě - tím je míněno, že informuje členy strany obecně, nebo jen členy komise (KK RK nebo sebe nebo naopak nebo jak?!). Mělo by to tam být jasně vysvětlené.

Ty odkazy tam máš úplně k prdu (ale to se asi dá čekat).

Taky mi tam chybí popis toho, kdy je možné, aby celou věc "zařízla" už KK. S tím je taky spojený problém s tím, že to nějak KK zařízne a propadne tím jistota. IMHO by propadnutí jistoty mělo hrozit jen po rozhodnutí RK. Tady to je takový dost okleštěný "private prosecution".

Ahoj, předesílám, že jsem zatím nečetl komentáře, jen vypisuju, co mě trklo do očí:

§7(a) - nejsem si jistý, zda má smysl to tak exaktně rozepisovat. Navíc to vyplívá ze stanov, že se člen hlásí k politickému proramu.

EDIT: Fajn, přečetl jsem si tvé zdůvodnění a chápu ho, přesto si ale myslím, že je hloupé mít vypsaný program na dvou místech. Spíš odkazuj na programové komponenty, nebo tak něco.

§7(a) vs. §7a - zamotává se to, rozsekej to asi na další paragrafy

§9(1) odkazuješ na §7, ale IMHO máš na mysli §8

§9(2,f) odkazuješ na neexistující §8a

§11 Věty "Stěžovatel je pánem sporu. Stížnost může vzít do postoupení rozhodčí komisi bez dalšího zpět. Pak může vzít stížnost zpět jen se souhlasem ostatních účastníků řízení." mi nedávají smysl. Možná jsi myslel, že po postoupení už nemůže vzít zpět.

EDIT: Špatně čtu... do ... po

§16a §16b - opět na můj vkus moc vnořená struktura, proč to neuděláš jako §16 a §17

Od půlky už jsem to tak důkladně nečetl, pač neumím právnicky, ale i tak si myslím, že je to lepší než to co máme teď. Čím míň předpisů, tím líp.

Ty paragrafy se budou přečíslovávat úplně nakonec, abych to nedělal padesátkrát (někde jsou špatná čísla, jak jsem psal, to bude opraveno, protože se to při každé revizi mění).

Takže k §5(správně § 5): "Protiprávní skutek je každá skutečnost související se stranou, která v daný okamžik porušuje nebo ohrožuje právem chráněný zájem a způsobuje tak někomu nepříznivý následek." To je opravdu šílené vymezení protiprávního skutku. Když už máme právní teorií definované ty pojmy jinak. Ale když už to chceme definovat sami, tak by stálo zato to udělat tak, aby protoprávním skutkem nebyla vis maior, ale jen lidské chování.

Závažné pochybení je taky protiprávní skutek? A existují i jiné protiprávní skutky než pochybení a závažné pochybení? Spáchal pochybení ten, kdo spáchal závažné pochybení? A proč tam není u pochybení taky ten výčet?

"vědomé uvádění strany v omyl "místo toho slova uvádění je lepší uvedení
§ 7a - definovat slovo "více". Obvykle se v právních předpisech používá "dvou nebo více"

§ 7b si trochu odporuje s § 4 ohledně té protiprávnosti a nicotnosti

Pokud už se takhle podrobně vymezuje to trestání, tak by stálo vymezit i nějaké lhůty, do kdy se tresty musí uložit

§ 11 první věta je naprosto zbytečná
§ 17 rozhodnutí je materiálním aktem - to je taky zbytečné
§ 20 - proč musí smír obsahovat uznání pochybení? A musí to být písemně?

"Oznamovatel za oznámení protiprávního skutku nemůže být postižen, pokud neuvedl nepravdivé skutečnosti a nezmařil jeho vyšetření." odstranit negativa! jak káže výroková logika, z této věty nevyplývá, že někdo může být postižen, když uvede nepravdivé skutečnosti - a to bylo asi účelem

V této pozdní hodině nemám na to vypisovat další věci. Tak jen dodám, že celý ten předpis mi přijde naprosto nesmyslnou snahou o to, upravit naprosto všechno. A to nemá význam. Je to fakt zbytečný takhle dělat. Nikdy neupravíte všechno a taková změť předpisů a ustanovení povede jen k tomu, že se v tom nakonec nikdo nevyzná. Navíc Piráti jsou malá strana. Měla by být postavena víc na spolupráci než na předpisech.

Lidi, už jsem to někomu psala, ale píšu to ještě jednou všem: pracuju jako právnička ve státní správě a jsem fakt zvyklá na spoustu předpisů a spoustu paragrafů. Ale tohle je fakt moc i na mě:-D

Helca píše:pracuju jako právnička ve státní správě a jsem fakt zvyklá na spoustu předpisů a spoustu paragrafů. Ale tohle je fakt moc i na mě:-D

Tak to je opravdu důvod k vážnému zamyšlení a něčí sebereflexi

už to má 5 paragrafů?

Jestli ne, tak zůstávám na dovolené

Vaclav Malek píše:už to má 5 paragrafů?
Jestli ne, tak zůstávám na dovolené

Tak na pět paragrafů to zase nevidím. Úplně bezvýznamný ten předpis není, jen myslím, že to Jakub trochu přehnal, ale to se právníkům stává:-D Řeknou si: ještě možná upravím tohle, možná tohle, a pro jistotu kdyby někdo nevěděl, tak upravím i tohle:-D

Fórum Pirátské strany

Změna předpisů - Kontrolní řád

Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád

Re: Změna předpisů - Kontrolní řád