Fórum Pirátské strany

Podle mě by stačil akorát ten rozhodovací graf co Jakub udělal

PS: notebook na solární panel je super

Ahoj, díky za poznámky.

Určitě souhlasím s tím, že strana má být postavena na spolupráci spíš než na předpisech.

Bohužel někdy spolupráce věc zkrátka vyřešit nemůže a tak se dostáváme do situací, že někdo nechá bezdůvodně vypnout naše internetové fórum, jiný zpronevěří 15 000 Kč určených na volební kauce, další slibuje přátelům místa na kandidátce volené v primárních volbách, tenhle si nechává ze stranických peněz proplácet vlastní jídlo, onen vykazuje účetnictví, ve kterém je hotovost, když strana hospodaří elektronicky, jiný si ze zlomyslnosti přisvojí stranickou doménu na stranickém projektu, další z nedbalosti neoprávněně masově zveřejňuje osobní údaje uživatelů fóra, v jiném případě není jasné, zda byl zápis/statut orgánů správně publikován. A to ani nemluvím o případech, které se zatím nestaly, ale stát by se mohly, jako je velrybaření členů, korupce, vyloženě záškodnická činnost apod.

Ve všech těchto případech je třeba mít jasný postup, kterým závažné pochybení vyšetřit a umožnit obviněným se hájit. Anebo se můžeme po každém pochybení jako v ostatních politických stranách poplácat po zádech, dohodnout a všichni se postavit za toho, kdo pochybil

K otázce protiprávního skutku:

V podstatě vychází z definice trestního práva: "Jeden skutek je souhrn všech vnějších projevů vůle pachatele (všech jednání), které jsou příčinou následku významného z hlediska trestního práva." Nicméně je pozměněna tak, aby zahrnovala i skutky, které nejsou projevem vůle pachatele a dokonce i protiprávní stavy. Tím, že protiprávní stav není napraven kompetentním orgánem, tak nastává pochybení tohoto orgánu. Pokud není žádný takový orgán, je možné vyslovit, že došlo k porušení předpisů akademickým výrokem. Naproti tomu je definice zúžena, aby zahrnovala pouze věci související se stranou, aby kontrolní komise nevyšetřovala např. obchodní spory mezi členy. Protiprávní skutek není právní teorií nijak zvlášť používán, už proto, že skutek je pojem trestního práva hmotného, k němuž přistupují modifikace procesního práva (§ 12 odst. 11 TŘ). S tím se pojí podmínka na totožnost skutku v řízení, která musí být v předpise upravena, protože to vyplývá ze stanov. Neplést s protiprávním jednáním pouze ve smyslu hmotného práva. Můžeme zkusit vymyslet lepší konstrukci, ale důležité je, aby mechanismus totožné skutečnosti byl zachován pro všechny instituty, které odpovídají správnímu, ústavnímu a trestnímu právu, aby pak např. rozhodčí komise nemohla zrušit úplně jiný předpis, jehož zrušení jí nikdo nenavrhl, odsoudit úplně jiného člověka nebo rozhodnout o kompetenci, když nevznikl kompetenční spor.

Závažné pochybení je taky protiprávní skutek? A existují i jiné protiprávní skutky než pochybení a závažné pochybení? Spáchal pochybení ten, kdo spáchal závažné pochybení? A proč tam není u pochybení taky ten výčet?

Závažné pochybení je druh pochybení, neboť slovo závažné vyjadřuje intenzitu. Protože pochybení je z definice protiprávním skutkem, je závažné pochybení také protiprávním skutkem. Existují i jiné protiprávní skutky než pochybení a závažná pochybení, a to vzhledem k velmi široké definici protiprávního skutku a také vzhledem k podmínce přičitatelnosti. U pochybení není potřeba žádného výčtu, neboť pochybením je každý protiprávní skutek a je s ním spojena povinnost nápravy (uvedení do předchozího stavu, náhrada škody apod.), trest nastupuje pouze pokud náprava nestačí. Za pochybení, které není závažným pochybením, lze uložit pouze napomenutí nebo podmíněný trest (§ 9 odst. 4). U závažných pochybení je uveden výčet příkladů, neboť se závažným pochybením jsou spojeny přísné důsledky, například vyloučení ze strany a je třeba taková jednání jasně vymezit. Jinak bude možné jako dnes vylučovat členy za cokoliv, co se rozhodčí komisi pozdá a to není správně.

§ 7b si trochu odporuje s § 4 ohledně té protiprávnosti a nicotnosti

Nevím, v čem by měl spočívat rozpor. Můžeš to prosím upřesnit? Ustanovení §7b o protiprávním aktu se týká aktu stranického orgánu, kterému podle stanov svědčí presumpce správnosti. Proto je třeba také zvlášť upravit, kdy mu presumpce správnosti vůbec nesvědčí (nicotný akt) a kdy může být zrušen (neplatnost). Právním aktem je právní předpis, opatření obecné povahy nebo rozhodnutí nebo jiný vrchnostenský projev moci stranických orgánů. Vydání takového aktu je též protiprávním skutkem, ale protiprávnost nestačí vyslovit, je třeba též odpovídajícím způsobem modifikovat účinky protiprávního aktu, tj. buď ho zrušit nebo vyslovit jeho nicotnost. (Tedy aspoň tak se to dělá v kontinentálním právu.)

Pokud už se takhle podrobně vymezuje to trestání, tak by stálo vymezit i nějaké lhůty, do kdy se tresty musí uložit

Můžeme upravit obecně, ale je to dost ošemetné (viz spory kolem amnestie). Tedy udělal bych něco jako trest lze uložit do 1 roku od okamžiku, kdy pochybení vyšlo najevo, nejpozději však 5 let po jeho dokonání.

O zbytku jsem uvažoval, měl jsem jisté důvody, proč to bylo napsáno tak, jak to bylo (např. aby bylo evidentní rozlišení mezi rozhodnutím a opatřením, které je pojímáno jinak než to poněkud pofidérně dělá dnešní státní správa a správní soudnictví). Ale pokusil jsem se zbylé námitky začlenit, takže díky za ně.

Tak se na to taky podívám. Základně mi obsahem a duchem předpis přijde v pořádku.
Věřím, že Jakub tu všechny připomínky projde, proseje a pak to konečně předhodí RV, aby se věci za ten rok pohnuli.

Takže mé drobnosti:

§ 1(2) mi příjde nějak "out-of-context". Buď by tu měli být obecněji zmíněny i postupy k "pochybení" a "odpovědnosti", nebo nevím.

u § 1(1)b bych u "působnosti" přidal odkazy do stanov.

Pro zkrácená by "důvody sporů" možná mohl být jediný paragraf. Písmena v § 7 - bych zkrátil - co je v závorce do poznámky nebo komentáře.

§12 na konci není jasné které členy o tom komise informuje - jestli základnu ve svodce, nebo své členy.

§16a(2) je osoba vyšetřovatele, které jsem si nevšiml, že by byla dříve definována.

Dál už jsem to přestával podrobně sledovat, fakt je to dlouhé, až se to učeše, bude to vypadat lépe.
Zvažme méně právničiny. Nebo je nutná pro případ přezkoumávání našich rozhodnutí vyššími instancemi?

Jakub Michalek píše:S tím se pojí podmínka na totožnost skutku v řízení, která musí být v předpise upravena, protože to vyplývá ze stanov.

Spíš jsi myslel, že to ze stanov nevyplývá, ne? Jinak by to moc nedávalo smysl.

Tohle mě spíš upozornilo na tu konstrukci té nicotnosti a neplatnosti, která je dost divná.

1) Stanovy o nicotnosti nic neříkají a nedávají RK pravomoc nicotnost vyslovovat.
2) Nicotný právní akt není právní akt - tudíž na něm nelze hledat vady právního aktu.
3) WTF is "zneužití uvážení" ?!

Stejně takhle to vymezit negativně mi přijde jako blbost, když to nemáme nikde vymezeno pozitivně (těžko tam pak můžeš používat formule jako "jiná vada" - ). Tj. je nutné vymezit, co vlastně akt orgánu musí splňovat, aby to byl skutečně právní akt, a co musí navíc splňovat, aby byl platný. Pak dát do stanov, že RK může nicotnost vyslovovat. Pak má cenu to řešit v podřízenym předpise.

Taky zkus bejt trochu víc human-readable

Co musí právní akt obsahovat bude předpokládám v organizačním řádu, který nahradí naše statusy odborů a komisí.

Rozhodování o platnosti právního aktu již komise v popisu ve stanovách má:

d) rozhoduje o platnosti právního aktu organizační jednotky nebo orgánu strany, mj. zamítnutí přihlášky nebo žádosti o přestup,

Nicotnost apod je upřesnění předpisů(stanov) vydaných CF na které má opět dle stanov RV právo a povinnost.

Vojtech Pikal píše:Co musí právní akt obsahovat bude předpokládám v organizačním řádu, který nahradí naše statusy odborů a komisí.

V tom návrhu organizačního řádu jsem žádné pozitivní vymezení nenašel.

Vojtech Pikal píše:Rozhodování o platnosti právního aktu již komise v popisu ve stanovách má:

d) rozhoduje o platnosti právního aktu organizační jednotky nebo orgánu strany, mj. zamítnutí přihlášky nebo žádosti o přestup,

Nicotnost apod je upřesnění předpisů(stanov) vydaných CF na které má opět dle stanov RV právo a povinnost.

Nesouhlasím. Vyslovení nicotnosti a rozhodnutí o platnosti jsou velmi odlišné věci. Nicotnost znamená, že se nadále předmětný akt nekategorizuje jako právní akt. Nelze na něm shledat žádné vady jako na právním aktu - právním aktem nikdy nebyl. Pokud je předmětné jednání skutečně právní akt, ale má nějaké nedostatky, kvůli kterým nemůže být platný, je zneplatněn (nebo je sjednána nějaká náprava etc.). To není upřesnění; to se zavádí něco úplně nového, co současné stranické předpisy neznají - vyslovení nicotnosti. A vzhledem k presumpci správnosti, kterou naše předpisy naopak znají, to může mít i zásadní praktické důsledky. Ale o tom už tu psal i Jakub.

Ok, jsem zásadně pro to, aby možnost vyslovení nicotnosti existovala. Pokud je kvůli tomu nutno měnit stanovy, ujistěte se o tom a šup s tím do návrhu schvalovacího usnesení RV.

Jakub Michalek píše:
Bohužel někdy spolupráce věc zkrátka vyřešit nemůže a tak se dostáváme do situací, že někdo nechá bezdůvodně vypnout naše internetové fórum, jiný zpronevěří 15 000 Kč určených na volební kauce, další slibuje přátelům místa na kandidátce volené v primárních volbách, tenhle si nechává ze stranických peněz proplácet vlastní jídlo, onen vykazuje účetnictví, ve kterém je hotovost, když strana hospodaří elektronicky, jiný si ze zlomyslnosti přisvojí stranickou doménu na stranickém projektu, další z nedbalosti neoprávněně masově zveřejňuje osobní údaje uživatelů fóra, v jiném případě není jasné, zda byl zápis/statut orgánů správně publikován. A to ani nemluvím o případech, které se zatím nestaly, ale stát by se mohly, jako je velrybaření členů, korupce, vyloženě záškodnická činnost apod.

Než se vyjádřím k ostatnímu, tak mi to nedá a musím se zeptat: jakto, že ses ještě nepokusil prosadit předpis o zřízení pirátské věznice?:-D Mluvíš, jako by to byla ta nejpotřebnější věc ve straně:-D

Já bych prostě všechny ty definice protiprávních skutků a pochybení vynechala a celé to trestání za protiprávnosti stáhla dohromady, ať se v tom někdo vyzná - nějak takhle:
(1) Pokud osoba nebo organizační složka
a) porušuje nebo ohrožuje právem chráněný zájem a způsobuje tak někomu nepříznivý následek nebo nenapraví protiprávní stav, nad nímž má kontrolu, nebo

b) dopustí závažného pochybení, které spočívá v
• 1 zavrženíhodném porušení základních programových cílů strany
(veřejná podpora cenzuře, násilí, rasismu, potlačování lidských práv nebo jiné závažné jednání v rozporu s programovými cíli (např. §2 VŘ), korupce, zveřejnění chráněných osobních údajů z hrubé nedbalosti, používání kopírovacího monopolu ve spojení se stranou apod.),
• 2 podvodu při přijímání členů nebo při stranickém hlasování
(vědomé uvádění strany v omyl ohledně informací vyplňovaných v přihlášce (čl. 3(3) St), podvodný nábor členů (čl. 2a StAO), podvádění při volbě do stranické funkce nebo při primárních volbách apod.)
• 3 závažné újmě jinému členovi, straně nebo jejímu demokratickému řádu
(násilí, ustavičné vyhrožování nebo pomlouvání anebo jednání povahy trestného činu proti jinému členu, úmyslné poškozování činnosti stranických orgánů nebo šíření nepravdivých informací s vědomím, že ji mohou poškodit na volebním výsledku anebo na dobrém jménu, úmyslné uchvácení nebo znepřístupnění informačního systému strany, zneužití pravomoci hrubým způsobem nebo opakované porušení pravidel pro výkon funkce, rozsáhlé porušení povinnosti mlčenlivosti nebo povinnosti při zastupování strany ve veřejných záležitostech apod.),
je povinna zjednat nápravu uvedením do stavu v souladu s právem, případně nahradit způsobenou újmu, omluvit se nebo pochybení jinak odčinit.

(2) Nepostačuje-li náprava podle odstavce jedna, nebo k nápravě nedošlo, uloží se za pochybení trest. Druh trestu a jeho výše se stanoví přiměřeně míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu tak, aby přispěl k nápravě potrestaného, ochránil členy, odrazoval jiné od podobných pochybení a obnovil spravedlnost.
(3) Za závažné pochybení podle odstavce jedna lze uložit jeden nebo více z následujících trestů:
• a) zákaz kandidovat za stranu do veřejných funkcí,
• b) zákaz používat internetové fórum, pokud k pochybení došlo v souvislosti s ním; zákazem není dotčeno právo hlasovat,
• c) zákaz nakládat s majetkem strany, pokud k pochybení došlo v souvislosti s ním,
• d) odnětí funkce, které se pochybení týkalo, případně také způsobilosti jí znovu nabýt,
• e) zákaz určité jiné činnosti v rámci strany, které se pochybení týkalo,
• f) vyloučení ze strany bez vrácení příspěvku (§8a), kterým příslušnost ke straně zaniká a nemůže znovu vzniknout, není-li stanoveno jinak.
(4) Za závažné pochybení podle odstavce jedna lze sdružení uložit trest
• a) pozastavení činnosti, kterým sdružení a jeho orgány pozbývají právo přijímat jakákoliv rozhodnutí, nebo
• b) zrušení, kterým sdružení zaniká.

Ale ještě teda nevím, co se myslí tím sdružením:-)

Sdružením se asi myslí oblastní sdružení, ale mělo by to tam být vysvětleno.