HN
Odposlechy škodí americkým firmám
Vztahy USA–EU
Naštvaní Evropané budou přísnější na americké společnosti
Tajné služby zřejmě pronikly do sítí Googlu a Yahoo! mimo USA
Randall Stephenson, šéf amerického telefonního operátora AT&T, dal v poslední době několikrát najevo, že by měl zájem koupit v Evropě některého z mobilních operátorů. Nyní ale jeho ambice na expanzi narazily na nečekanou překážku: evropští politici i úředníci, zejména ti němečtí, dávají najevo, že americká firma by v případě takového obchodu byla vystavena podrobnému zkoumání kvůli spolupráci s americkými tajnými službami.
I to je důsledek aféry s odposlechy, které v zahraničí prováděla a stále provádí tajná služba NSA.
Podle listu Wall Street Journal má AT&T zájem o koupi operátora Vodafone, který vlastní řadu sítí po celé Evropě, včetně České republiky. Podle jeho informací se obchod mohl odehrát už v první polovině loňského roku. Kvůli odporu Evropanů ale nyní nelze čekat, že se potenciálně jedna z největších transatlantických korporátních akvizic v blízké době vůbec odehraje.
AT&T je totiž jednou z firem, která podle materiálů odtajněných uprchlým spolupracovníkem NSA Edwardem Snowdenem předávala data z telefonních hovorů americké tajné službě. Někteří němečtí činitelé, jako šéf federálního úřadu na ochranu dat Peter Schaar, už dali najevo, že po aféře s odposlechy hovorů kancléřky Angely Merkelové by AT&T, pokud by chtěla koupit Vodafone – dvojku německého trhu –, musela průkazně doložit, že nebude předávat NSA žádná data, aniž nejprve splní přísné německé zákony na ochranu soukromí.
Evropané zpřísňují kontrolu Ztráta důvěry mezi USA a EU kvůli skandálu už může podle evropského komisaře Michela Barniera poznamenat probíhající náročné rozhovory o transatlantické zóně volného obchodu, které začaly letos v červenci.
Dohoda je pro firmy ale vzdálenější než nyní dojednávané obchody. Zejména americké technologické firmy mohou pocítit pokles zájmu o své výrobky. "Čeká nás období zásadního skepticismu v zahraničí vůči jakékoli technologii, kterou prodáváme lidem," citovala agentura Bloomberg Stewarta Bakera, právníka a bývalého ředitele jednoho z odborů amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Podle něj toto období ale nepotrvá dlouho.
Americké firmy se nicméně budou muset s přísnější evropskou ochranu dat pod hrozbou vysoké pokuty stejně brzo vyrovnat. Evropští lídři se na summitu v Bruselu minulý týden shodli, že směrnice EU o ochraně dat bude platit od roku 2015.
Google v kleštích Tajné služby se snaží situaci uklidnit. "Stát musí spolupracovat se soukromým sektorem na zvýšení bezpečnosti," řekl tento týden na konferenci o kybernetické bezpečnosti ve Washingtonu odcházející šéf NSA generál Keith Alexander. V paradoxní situaci se tak ocitl například Google, který je na jednu stranu za předávání informací tajným službám terčem kritiky kromě Evropy třeba také v Brazílii, ale na druhou stranu je sám cílem špionáže vedené přímo z NSA.
List Washington Post nyní zveřejnil další část materiálů bývalého technika CIA Snowdena, která kromě jiného obsahuje schéma, jak se lze do zabezpečené komunikace Googlu a jeho klientů dostat – a to při jejich vnitřní komunikaci v zahraničí, kde působení NSA není svázáno tak přísnými pravidly jako na americké půdě. Podobně prý NSA sbírala data i od jiné internetové společnosti, Yahoo!. To by mohla být další rána důvěře, kterou do obou společností vkládají jak individuální klienti, tak i firmy využívající jejich služby. Svaz německých novinářů (DJV) včera například doporučil, aby jeho členové využívali služeb jiných vyhledávačů, než jsou Google a Yahoo!.
Google se ale brání. "Jsme pobouřeni tím, jak se vláda – zdá se – pokusila proniknout k datům z našich soukromých optických sítí," uvedl David Drummod, hlavní právník Googlu. Firma prý o programu NSA nevěděla a sama přitom v poslední době zintenzivnila snahu šifrovat svoji vnitřní komunikaci.
Generál Keith Alexander podezření odmítá s tím, že by tajná služba musela mít soudní povolení. To ale NSA potřebuje pouze v případě domácích odposlechů, nikoli mimo území Spojených států. Slabým bodem síťové architektury Googlu a Yahoo!, na který se NSA zaměřila, je zřejmě posílání dat přes pronajaté, sdílené či vlastní mezinárodní kabely z optických vláken. V bodě, kde se stýká vnitřní komunikace a vnější internet, na který poukazuje prezentace NSA, jsou data odšifrována a znovu zašifrována.
---
Aféra Snowden
Květen 2013
Počítačový expert Edward Snowden, spolupracovník CIA a NSA, předal novinářům důkazy o Prism, rozsáhlém programu odposlechů a čtení e-mailů a další korespondence americkými tajnými službami. Do médií se informace o sledování dostaly začátkem června. Sám Snowden se přes Hongkong dostal do Ruska, které mu po měsíci stráveném v tranzitním prostoru letiště udělilo roční azyl.
Říjen 2013
Snowden opět přes média odhalil rozsáhlý program odposlechů, tentokrát významných amerických spojenců – včetně německé kancléřky Angely Merkelové a dalších 35 světových vůdců.
Poslední odhalení
Podle Snowdenových dokumentů byla NSA schopna proniknout do vnitřních sítí firem Google a Yahoo!
Snowden včera získal zaměstnání u nejmenovaného komerčního ruského portálu.
Foto: TAJEMNÝ GOOGLE Tajné služby podle listu Washington Post sbíraly informace uvnitř komunikace Googlu a Yahoo! pomocí slabého místa při přenosech mezi servery Google (viz schéma dole). Google navíc v San Francisku (nahoře) a v Marylandu staví přísně hlídané kontejnerové lodě nabité elektronikou, jejichž účel není jasný. A úředníci pobřežní stráže, kteří lodě kontrolovali, museli podepsat mlčenlivost.
FOTO: REUTERS, THE WASH. POST
O autorovi: Martin ehl,
martin.ehl@economia.cz
Marketingově to skutečně příliš nefunguje, ale je to i vlivem vyprázděnonosti a nekonzistence, uvedených stran, pokud se pravice chová levicově (např. zvedá daně) a levice pravicově (např, privatizuje stát), je jasné, že ty pojmy ztráci svojí náplň. Ale neznamená to, že konflikt "bohatí vs. chudí" vůbec neexistuje, ja z různých důvodů zastřen, ale troufám si tvrdit, že je stále nejpodstatnější. Z toho neplyne, že je bezpodmínečně nutné nějak striktně určovat co Piráti jsou nebo že se na všechno musí lepit levicové nebo pravicové nálepky 