Fórum Pirátské strany

Kód: Vybrat vše

Potřeba novely autorského zákona byla už před čtyřmi lety celkem akutní, jelikož v digitální době se rychle vyvíjejí technologie umožňující kopírování děl a stávající legislativa přestává být funkční. Ministerstvo kultury tehdy vytvořilo malé expertní skupiny, které probíraly jednotlivé okruhy problémů a zjišťovaly, co by se mělo změnit a co ne. 
Příprava novely zákona se mimo jiné objevila i v programovém prohlášení Nečasovy vlády a po ministru Václavu Riedelbauchovi zdědil agendu Jiří Besser, posléze pak Alena Hanáková. Besser se rovněž této problematiky obával, takže postupoval zbytečně opatrně. Návrh zákona byl například zveřejněn na internetových stránkách, aby se k němu mohl vyjádřit každý občan. "Na jednání pozval úplně všechny, kterých se to týká. Aby tomu dal korunu, pozval ještě členy České pirátské strany, která pochopitelně žádný autorský zákon nechce," říká ředitel agentury Dilia Jiří Srstka, jeden z expertů, kteří novelu připravovali. "A dalšíma libi smem bylo, když ministerstvo ohlásilo, že do novely dá jen ty okruhy, na kterých se strany s protichůdnými zájmy dohodnou," líčí další složité peripetie. 
Nakonec se novela autorského zákona připravila. Podle Srstky byla velice hutná, neboť práce na ní trvala čtyři roky a podílely se na ní desítky lidí včetně ministerských úředníků. Deset procent z ní tvořily implementace směrnic Evropské unie, které se týkají prodloužení ochrany práv výkonných umělců zaznamenaných na zvukový záznam a osiřelých děl. 
"Před dokončením novely do úřadu nastoupila Alena Hanáková a novelu rozeslala do připomínkového resortního řízení. Musela nutně očekávat, že dostane nejrůznější nesouhlasná vyjádření, protože každý resort si hřeje vlastní polívčičku, takže návrh novely autorského zákona se těžko bude líbit třeba ministerstvu průmyslu a obchodu. Ale to je standardní postup. Ministerstvo se s námitkami může vypořádat a ani je nemusí akceptovat, může je označit za neoprávněné. A poslední slovo má stejně legislativní rada vlády," vysvětluje Srstka Výmluvy jsou neobhajitelné Poté, co se návrh vrátil z připomínkového řízení, náměstkyně Petra Smolíková se s ministryní Hanákovou dohodla, že úřad předloží pouze oněch deset procent novely týkajících se implementace směrnic EU. "Tím pádem v jeden moment vyhodila všechnu práci, která byla na novele odvedena, a všechny důležité věci, které byly v novele obsaženy, do koše," říká Srstka. Jako hlavní důvod uvádí Smolíková v dopise expertům, že vypořádání resortních připomínek by si vyžádalo další časově náročná jednání. Dále se náměstkyně odvolává na dosud otevřená témata v rámci Evropské unie, jichž se původní návrh novely týkal, zejména pak na aktuálně projednávaný návrh směrnice o kolektivní správě autorského práva. 
Je až příliš viditelné, že jde o zástupné důvody. Tvrdit po čtyřech letech práce, že bylo málo času, je skutečně velmi zvláštní. Také Jiří Srstka je přesvědčený, že pravým důvodem je nekompetentnost ministryně Hanákové. "Paní ministryně si zřejmě vůbec nedokázala představit, že by předstoupila před vládu a hlavně potom před Poslaneckou sněmovnu a tam by fundovaně tak rozsáhlou novelu autorského zákona obhájila. To je hlavní důvod, který je za tím vším, protože výmluvy, že se musí čekat na další směrnici, jsou neobhajitelné. Vždycky se projednává nějaká směrnice Evropské unie, to je permanentní proces. Tak po směrnici o kolektivní správě chystá EU třeba směrnici o náhradních odměnách. Stejnou výmluvou je, že se čeká na rozhodnutí Evropského soudního dvora, ten bude vždy rozhodovat nějakou autorskoprávní kauzu." 
Jiří Srstka vysvětluje, že novela měla několik okruhů a usilovala předevšímoto, aby se v praxi snadněji autorská díla licencovala. "Šlo například o tzv. osiřelá díla, u kterých neznáme autora nebo jeho dědice. Takových případů jsou v praxi spousty a celosvětově včetně USA a Kanady se přistoupilo na to, že se musí vymyslet systém jejich licencování bez účasti autora nebo dědice. Směrnice Evropské unie to vyřešila nonšalantním způsobem, a to tak, že stanovila způsob nakládání s osiřelými díly pouze pro veřejné knihovny a pro veřejnoprávní média a zbytek nechala na národních úpravách. No a v chystané novele byl obsažen systém, který zajišťoval licencování osiřelých děl přes kolektivní správce za přesně stanovených podmínek. A to všechno spadlo pod stůl." Nekompetentnost bez konce Jiří Srstka se domnívá, že kvůli postoji Hanákové se tato vláda již k novelizaci zákona nevrátí. "Nejspíš se tím bude muset zabývat nová vláda, ale to může být i za dva nebo za víc roků, kdy pochopitelně bude zase všechno jinak. Protože realita vždy předbíhá právo a právo se snaží tu realitu zachytit a popsat, když to říkám velice triviálně. Už teď je autorský zákon v mnoha směrech nefunkční a za rok či za více let bude tato nefunkčnost nabývat hrozivých rozměrů." 
Záležitostí, které se s vyhozenou novelou odsunuly, je ale mnohem víc. "Tak třeba nová formulace knihovní výjimky, která se probírala s knihovnami, nakladateli a zástupci autorů. Diskuse na toto téma trvala poměrně dlouho, než se všechny strany, včetněministerských úředníků, shodly. V tomto punktu šlo o uveřejňování slovesných děl z fondu knihoven na internetu, o což mají knihovny eminentní zájem. A dohodli jsme se! Kdyby novela vstoupila v platnost, tak by knihovny mohly pořizovat digitální kopie slovesných děl a ta, která už nejsou k mání v knihkupectvích, by byla dostupná na jejich terminálech i na internetu." 
Podle Srstky potíž tkví také v tom, že se poslanci v autorském zákoně neorientují, pro většinu z nich je to neproniknutelná tematika. Například dle návrhu novely v roce 2006 semělo výrazně zjednodušit získávání licencí pro amatérská divadla. Šlo o systém, který obdobně funguje třeba ve Francii a Španělsku – provozování dramatických děl amatéry by dostalo do kolektivní správy a na internetu by visel sazebník autorských odměn. 
"Kolektivní správce by pak nemusel volat zahraniční agentuře, bavit se o zálohách ve výši tisíce eur a vysvětlovat, že takové zálohy jsou nesmysl, protože jde o amatérské divadlo třeba z Jílového. V Poslanecké sněmovně však v rozpravě vystoupil jakýsi poslanec za KSČM a ten řekl, že je to nevídané, aby ministerstvo kultury navrhovalo ustanovení, které zlikviduje amatérské divadelnictví. A ti poslanci, kteří vůbec netušili, o co jde, si odhlasovali, že to musí z novely ven. A to je typický příklad nekompetentnosti, jež nemá konce," uzavírá Srstka. 

Foto: Čtyři roky marné práce? Ředitel agentury Dilia Jiří Srstka je jedním z expertů, kteří pro ministerstvo kultury připravovali novelu autorského zákona.