Fórum Pirátské strany

DSSS využívá nafouklé a zbulvarizované události na Vysočině:

http://www.dsss.cz/dsss_-trest-smrti-pr ... ske-bestie

Chtějí trest smrti? Ja bych jim vyhověl, ať platí pro členy DSSS

Adam Jaros píše:DSSS využívá nafouklé a zbulvarizované události na Vysočině:
http://www.dsss.cz/dsss_-trest-smrti-pr ... ske-bestie

Velký webový test
http://www.advojka.cz/archiv/2013/7/velky-webovy-test

Ondřej Profant, Honza Šípek

Kdo provedl březnové DDoS útoky?

Po vlně kybernetických útoků z počátku března má odborná veřejnost víceméně jasno v tom, co se stalo. Pokud jde o otázky, kdo za útoky stojí a proč je provedl, odpovědi zůstávají na rovině spekulací.

Dosti zásadní rozhovor o národohospodářství ČR a finančním sektoru EU.
http://media.rozhlas.cz/_audio/2856338.mp3

Konečné řešení Humlovy otázky

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013033001

Ministerstvo dopravy sáhlo dnes po bezprecedentním kroku, který ukázal, na co jsou všechny ty jejich regulace, zákazy a omezení vlastně dobré. Doporučilo řidičům, aby se při volbě pneumatik řídili raději rozumem než zákonem, který samo spolupřipravilo. Došlo k ojedinělému úkazu: Rozum má přednost před radami expertů.

Současná legislativa totiž přikazuje řidičům používat zimní gumy podle toho, jaké je datum. No a někdy je halt zima delší a někdy je kratší a někdy vůbec nic jako zima nepřijde. Takže se periodicky dostavují období, kdy už zimní gumy nejsou třeba, ačkoli je zákon požaduje, anebo kdy jsou třeba, ale zákon už je nepožaduje. A právě v těchto chvílích přichází ke slovu to, s čím se v nanny state nepočítá. Samostatný úsudek.

Tohle by mohl být základ pro diskusi o stranické byrokracii.

Nobelovy ceny získají Jimmy Wales a Richard Stallman, Microsoft ostře protestuje
http://www.linuxexpres.cz/aktuality/nob ... d-stallman

aspoň něco ... :]

he:
Speciálně třeba Wikileaks prý v honbě za senzacemi zveřejňuje neověřené informace, skandalizující polopravdy či vysloveně lži. V touze po maximální návštěvnosti se prý pochybná stránka The pirate bay (TPB) neštítí organizovat trestnou činnost na úseku porušování autorských práv. Provozovatelé TPB, neschopni vytvořit vlastní díla, prý přivedli k dokonalosti parazitování na dílech druhých.

hehe:
Výkonný ředitel společnosti Microsoft Steve Ballmer se ostře ohradil vůči zviditelnění Richarda Stallmana: „Hipísácká ideologie triumfuje! Odpovědní nevědí nebo nechtějí vědět, co skutečně funguje, kdo inovuje, kdo přináší masám nejmodernější technologie, čeho si lidé žádají, kdo zaměstnává miliony, kdo platí daně, kdo startuje budoucí ekonomický růst... Raději dopřávají sluchu líbivým řečem linuxáků. Zvítězila 1% exaltovaná menšina nad střízlivou většinou.“


PS:... víte že je 1.duben

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/S ... tem-267432 Veliká škoda, že takové podrazy stále ještě neodhalujeme my Piráti a naši RegP.

PS: kašlu na nějakého apríla potřebujeme každý den a každou hodinu

dolar spadl pod tisicinu Bitcoinu

https://diasp.org/posts/1828161

Apríl, pouze od jednu setinu
https://diasp.org/posts/1828163

MFD 3.4.2013

Otevřme české politické strany cizincům
O autorovi: Petr Kolman, autor vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity

cely text Patrně některé čtenáře a čtenářky hned na úvod překvapím, ale cizinci nesmějí být, alespoň dle platného práva, v dnešní době členy českých politických stran a hnutí. A to dokonce ani občané ze zemí EU.
Ano, píše se rok 2013, ale toto omezení skutečně v naší liberální demokracii existuje.
Pokud si uvědomíme, že toto přísné omezení dopadá třeba i na občany Slovenska dlouhodobě žijící v ČR, shledáme, že nejde jen o pseudoproblém. Před pár dny jsem o tom mluvil s šéfem pražské pobočky SPD, historikem Thomasem Oellermannem, který vnímá jako citlivý problém, že jemu a jeho německým přátelům je odpírán vstup do "sesterské" ČSSD.
Při řešení tohoto problému se z pohledu pozitivně-právní úpravy musíme podívat do ústavy a zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (z. č.
424/1991 Sb.).
V naší normě norem - tedy v Listině základních práv a svobod, která je nedělitelnou součástí Ústavy ČR - je garantováno právo být členem politické strany jen našim občanům (čl. 20 odst. 2 Listiny) a prováděcí zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (č. 424/1991 Sb.) stanoví, že členem "může být občan starší 18 let".
Je nutno uvést, že dle našeho platného práva mají cizinci ze zemí EU s trvalým pobytem v Česku aktivní a pasivní volební právo v našich komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu.
Tedy, nejenže sami mohou volit, ale též mohou ve zmíněných volbách být voleni. Proto bych pokládal za logické, pokud by zákonodárce umožnil i členství cizinců (prozatím aspoň ze zemí EU) v politických stranách, jinak jejich zapojení do tohoto procesu není plnohodnotné.
Zejména ve větších městech je kandidatura v "komunálkách" bez podpory politické strany značně komplikovaná, a též strany nemají větší motivaci přepouštět volitelná místa na kandidátkách nestraníkům. Další zajímavou otázkou je, proč cizinci v ČR mohou kandidovat do městských (obecních) zastupitelstev, ale nesmějí již kandidovat do zastupitelstev krajů? V obou případech jde o územní samosprávy. A paradox je, že cizinci mohou kandidovat do Zastupitelstva hlavního města Prahy, která je též krajem.
Proč je tedy cizinec s trvalým pobytem třeba v Jihomoravském kraji diskriminován oproti cizinci žijícímu trvale v Praze?

Možná jim pomáháme

Co se členství v politických stranách týče, nepodporuji toto právo u všech cizinců, ale jen u těch, kteří mají v ČR řádně povolen trvalý pobyt. U těchto osob je tedy již vybudován určitý silnější právní i faktický vztah k České republice. Takže v nadsázce napsáno, turistky z Dánska by v rámci své dovolené nemohly účelově (či nahodile) ovlivnit kongres pražské organizace Pirátské strany, ve které by se operativně staly členkami.
Vstup cizinců do našich stran by je mohl částečně myšlenkově obohatit, kultivovat a modernizovat. A obráceně by napomohl k plnohodnotné integraci cizinců do naší společnosti. Takže by šlo o oboustranně prospěšnou věc.
Podtrženo a sečteno: je vhodné právně odemknout pomyslná vrata českých politických stran a hnutí cizincům ze zemí EU s trvalým pobytem v ČR. Naše ústava ve svých důsledcích nezakazuje členství cizinců v politických stranách, jen je potřeba novelizovat zákon.
Ale možná je český zákonodárce o krok napřed a vzhledem ke stávajícím poměrům v našich politických stranách chrání duševní zdraví cizinců...

Myslím, že i tady se občas v minulosti objevil nekritický obdiv k fenoménu Baťa...

Jedním z Baťových pravidel bylo zakládat města blízko velkoměsta, aby měl zajištěný obchod a logistiku, ale také dostatečně daleko na to, aby bylo místní obyvatelstvo nevzdělané a trpící nezaměstnaností, aby si mohl zaměstnance vychovávat k obrazu svému. Zakázáno třeba bylo hrát si na trávnících nebo chovat domácí zvířata, protože všechno muselo vypadat hezky. Stejně tak k optimalizaci života a práce patřilo, že všichni měli telefon, což byl tehdy velký luxus. Dělníci sice mohli telefonovat, ale nesměli se zdravit, protože to byla ztráta času. A všechny hovory byly nahrávány a kontrolovány.

Právo 3.4.2012
Dělníci u Bati se nemohli do telefonu zdravit

celý text BRNĚNSKÝ DŮM UMĚNÍ UKAZUJE BAŤOVA MĚSTA A KURÁTORKA MARKÉTA BŘEZOVSKÁ TVRDÍ:

Tomáš Baťa založil obrovské globální impérium. Svědčí o tom dosud zjištěných 76 měst, která pro svou výrobu nechal vybudovat po celém světě. A právě urbánními vlivy jeho společnosti i aspekty sociálního inženýrství se zabýval výzkum, z něhož vzešla výstava Baťova města. Do 19. května je k vidění v brněnském Domě umění, na podzim se přesune do Zlína. Členkou mezinárodního týmu odborníků byla architektka a kurátorka výstavy Markéta Březovská.

- Na švýcarském Möhlinu, indickém Batanagaru a anglickém East Tilbury výstava představuje, jak vypadalo Baťovo impérium, jak moc přemýšlel o ideálním městě a nové společnosti. Co bylo vaším cílem?

Během ročního výzkumu jsme se zaměřili na systém a výstavbu, na to, jak Baťova firma fungovala v rámci globálního světa a mezinárodního obchodu. Programově jsme se snažili vyhnout Zlínu, protože na něj už existuje řada specialistů. Na začátku jsme netušili přesně, čeho se dopátráme. Ale bylo nám jasné, že ta města, přestože byla na stejných principech založena na začátku 30. let, vypadala podobně a fungovala stejně, časem prošla v lokálních sociálně-ekonomických a kulturních podmínkách zcela rozdílnou cestou.

- Zkoumala jste město Batanagar. Baťa tam vyvezl určitý druh unifikace výroby a života, ale narazil na bariéry kastovního systému. Jak se tamní lidé k jeho plánu stavěli?

V Indii byl na rozdíl od Švýcarska vítán. V době, kdy tam přišel, bojovala země o nezávislost na Velké Británii a indická elita byla nadšená z nového Československa. Baťa do Indie navíc přinesl novou práci, moderní život a architekturu. Nejvíce bojovali architekti s klimatem a kastovním systémem, už z principu nemohli mít všichni stejně. Kolonie manažerů tak byla oddělena zdí od dělníků. Manažeři měli luxusní domy, a čím byl dělník v továrně méně důležitý, tím jednodušeji a dál od vstupu do továrny bydlel. V Indii se také nestavěly typické baťovské domky v podobě kostky, ale domy řadové.

** čem je největší rozdíl mezi těmi třemi městy?

Asi v tom, jak vypadají dnes a jak se rýsuje jejich budoucnost. V průběhu sedmdesátých let se začala lokální Baťova města osamostatňovat od mateřského koncernu, národní firmy získávaly větší nezávislost i v tom, co s celým městem podniknout. V Anglii skončila výroba v devadesátých letech, v té době bylo město zapsáno jako památka, což je dosud problém, protože je vše zakonzervováno a opravy jsou nákladné. Podobně to dopadlo ve Švýcarsku, s tím rozdílem, že se v areálu nyní rozjíždí jiná výroba. V Indii výroba nikdy nepřestala, ale přesunula se částečně jinam, proto se dnes celý komplex redukuje. Část byla odprodána, zbourána a na jeho místě roste nové městečko, které bude sloužit spotřebě společnosti.

- Baťu studujete několik let. Jak byste popsala ideál města, který hledal?

Baťa měl propracovanou strategii, jak nová města zakládat. Šlo mu hlavně o dobrý byznys, razil heslo, že aby byla společnost úspěšná, musí se o své zaměstnance starat. Ve všech evropských městech tak vypadají baťovské domy skoro stejně a všechny jsou na podobné úrovni. Ideální město mělo v centru vstup do továrny, kolem stály domy v zeleni, byla zajištěna veškerá sociální vybavenost. Baťa jako první přišel do Československa s fordistickou organizací práce i s kontrolou zaměstnanců, nabídl jim pevnou pracovní dobu, pevný plat, podíl na zisku, ale i na ztrátě. Je pravda, že v životě zaměstnanců hodně věcí kontroloval, všechno ale ještě není dostatečně zmapováno.

- Baťa chtěl také vytvořit nového člověka, který se bude řídit pravidly chodu továrny. Které z nejrůznějších omezení a zákazů vás překvapilo?

Jedním z Baťových pravidel bylo zakládat města blízko velkoměsta, aby měl zajištěný obchod a logistiku, ale také dostatečně daleko na to, aby bylo místní obyvatelstvo nevzdělané a trpící nezaměstnaností, aby si mohl zaměstnance vychovávat k obrazu svému. Zakázáno třeba bylo hrát si na trávnících nebo chovat domácí zvířata, protože všechno muselo vypadat hezky. Stejně tak k optimalizaci života a práce patřilo, že všichni měli telefon, což byl tehdy velký luxus. Dělníci sice mohli telefonovat, ale nesměli se zdravit, protože to byla ztráta času. A všechny hovory byly nahrávány a kontrolovány. Přesto zaměstnanci nebo jejich děti, se kterými jsme během výzkumu mluvili, vzpomínali na Baťovu éru pozitivně.

Majitelé domů mají nově platit desítky tisíc za vodovod
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/pe ... ?id=775930