Fórum Pirátské strany

Školy zápasí s online výukou. ‚Změnit způsob přemýšlení lidí jde nejlépe šokem,‘ říká pedagog

Řada učitelů v Česku má z výuky na dálku strach. Jarní události totiž ukázaly, že mnoho škol má s touto formou výuky potíže, které přetrvávají dodnes. Vzniklo proto množství platforem s cílem pomoci školám, žákům i studentům. Každá škola ale využívá pomoc po svém. Pedagog Bořivoj Brdička připomíná, že Česko zaostává v procesu vzdělávání v digitálních kompetencích za plánem schváleným v roce 2014.

…

Nejčastěji užívanými nástroji pro online výuku jsou ty od společností Google a Microsoft. Prvně zmíněná firma nabízí balíček online aplikací s názvem G Suite. V rámci něj je možné využít aplikaci Google Classroom (česky Učebna), která je od minulého roku bezplatná. K užívání je nezbytná registrace školy k bezplatnému účtu. V rámci Učebny je možné vytvářet online kurzy, zadávat úkoly a následně je hodnotit. Žáci mají přístup k potřebným materiálům, mohou odevzdávat úkoly a navzájem spolupracovat.

Druhý z nejužívanějších nástrojů pro skupinovou online komunikaci je z dílny Microsoftu a je součástí balíčku Office 365. Jeho základní verze je pro akreditovaná akademická pracoviště zdarma a obsahuje mimo základních programů také přístup do Microsoft Teams, aplikace, která umožňuje kolektivně komunikovat a zadávat úlohy.

„Ty nástroje jsou hodně podobné a v zásadě se musí k jednomu z nich rozhodnout vedení školy. Podstatné je vědět, k čemu to chci použít,“ komentuje Brdička. K nabídce bezplatného využití aplikací je ale skeptický. „Zda tím cílem bylo skutečně pomoci nebo naučit lidi s nimi pracovat s tím, že později jim to zpoplatní, to je otázkou. Ty největší firmy si to mohou dovolit nabízet zdarma, ale některé menší aplikace to dělají s cílem na tom nakonec vydělávat. To je normální, jen je třeba umět si vybrat.“

…

Na stránce Ucime.se lze najít nástroj vyvinutý pro komunikaci učitele se třídou na dálku, včetně návodu k jeho užívání. Platforma je volně dostupná a její vývoj probíhal na základě výsledků průzkumu potřeb pedagogů. „Momentálně evidujeme přes dva tisíce registrovaných učitelů a sedm tisíc uskutečněných vyučovacích hodin a evidujeme přes šestnáct tisíc uživatelů, včetně žáků. Od procesu registrace po spuštění výuky učitele dělí jen pár sekund,“ uvádí Marek Mensa, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Attendu, která je autorem projektu.

Speciální podporu pro žáky, kteří potřebují v online výuce větší vedení, nabízí projekt zapojmevsechny.cz. Prostřednictvím studentů pedagogických oborů nabízí například distanční doučování. Žáci získají další pomoc při vzdělávání a studenti navíc i oborovou praxi.

Projekt SYPO pořádá webináře zabývající se jak tipy pro online výuku, tak radami pro zpestření výuky napříč předměty.

V souvislosti s online výukou se již na jaře objevila snaha situaci škol výzkumně zmapovat. Z výsledků PAQ research vyplynulo, že přibližně pět procent dětí se jen velmi zřídka dostane k počítači, tři procenta dětí ho dokonce doma nemají nebo se nemohou připojit k internetu. Jejich nové šetření poukázalo na to, že karanténa a distanční vzdělávání vedla u 20-30 procent rodin k častějším konfliktům, zejména u rodičů dětí z prvního stupně základních škol. Česká školní inspekce zjistila, že v každé páté škole komunikuje s učiteli pouze třetina žáků.

Situace je nejkomplikovanější ve vyloučených lokalitách a oblastech osídlených obyvateli s nízkým socioekonomickým statusem. Karlova univerzita společně s Masarykovou univerzitou zjistily tři hlavní potíže, které se z pohledu rodičů objevovaly– nedostatek času, špatný internet a omezené množství elektroniky v domácnosti a chybějící znalosti látky.

…

Názor, že situaci šlo předejít, zastává i Brdička. „Měli jsme tu Strategii digitálního vzdělávání. Jednalo se primárně o revizi rámcových vzdělávacích programů. Digitální kompetence a informatika, to jsou hlavní komponenty, které tato revize řeší.“ Zmíněná strategie měla být ve školách zavedena do roku 2017.

Teprve nyní by mělo ministerstvo oficiálně oznámit datum 1. září 2021, odkdy bude její implementace do výuky povinná. „Když to tak počítám, máme zpoždění přibližně šest let od schválení,“ říká Brdička.

…

Učíme.online ale pouze nečeká, až se učitelé ozvou. Sama také pátrá po dostupnosti technologií na školách a na základě získaných výsledků ve spolupráci s ministerstvem školství oslovuje s nabídkou pomoci. „V průběhu jarní karantény jsme zjistili, že se značně liší, a proto jsme začali pracovat na vytvoření přehledné technologické mapy škol, která pomůže nejen nám lépe zacílit pomoc,“ říká Pavlíková.

Technologická mapa vznikla za účelem zmapovat připravenost škol na online výuku po technické stránce. „Pomocí automatického dotazování na servery škol zjišťujeme, jestli jsou živé, jak běží a další detaily, ze kterých odvozujeme užívanou platformu. Pokud hlavní server školy běží na technologii Microsoft, lze předpokládat, že škola má tuto technologii k dispozici. Nelze to ale brát jako jistou informaci,“ uvádí Vysušil.

Na základě těchto informací pak obvolávají školy. „V 15 procentech jsme narazili na školy, které nevyužívají žádnou technologii, 15 procent užívá Google a 15 procent Microsoft. Ke stejným zjištěním docházejí i jiné zdroje,“ doplňuje Vysušil. Školy, které nemají žádné nebo slabé technické vybavení jsou pak oslovovány jako první. V období mezi dubnem a květnem oslovilo ministerstvo školství s nabídkou pomoci přibližně tisíc škol, které vnímalo jako nejpotřebnější.

Karolína Schubertová
29. září 2020
iRozhlas

Touha a odpovědnost žalobce Zemana a soudkyně Šimáčkové. Proč by oba představitelé justice měli ještě zvážit, zda mají odejít ze svých postů do Štrasburku

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková a Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman mají jednu stejnou profesní touhu. Oba v krátké době po sobě oznámili, že mají zájem ucházet se o místo českého zástupce u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Je to nepochybně lákavý post, který představuje šanci dostat se do prestižního mezinárodního prostředí, kde se můžou potkávat se špičkovými evropskými právníky a řešit mimořádně zajímavé případy. A jejich zájem tak lze chápat.

Oba dva by tuhle náročnou a práci zvládli dobře, intelektuálně a jazykově jsou pro to vybaveni. Stejně jako třeba bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zase usiluje – jak napsala Česká justice – o jiné zajímavé místo v Evropě, soudce Soudního dvora Evropské unie. Na rozdíl od něj však mají Šimáčková se Zemanem z pozice svých úřadů pořád odpovědnost, aby se jimi zastupovaný právní stát nedostal znovu na scestí. A bráno touhle optiku je jejich kandidatura problematická.

…

Zeman tedy až dosud uchovával alespoň status quo, který nastolil. Držet státní zastupitelství dál od politiků, a to i v době, kdy v čele vlády stojí trestně stíhaný premiér Andrej Babiš. S přibývajícími roky v úřadě, střídáním ministrů spravedlnosti a velkém vypětí, kterému opakovaně čelil, však začal být Pavel Zeman unavený. Odchod Štrasburku je pro něj v tomhle smyslu nepochybně vysvobozením, ale znamená, že otevírá premiéru Babišovi a jeho ministryni Marii Benešové volnou cestu dosadit do čela veřejné žaloby někoho poddajného. Nemusí tomuhle pokušení podlehnout, ale můžou. A v době, kdy stále není uzavřený Babišův případ Čapí hnízdo a kdy je aférami zatížený premiér v čele kabinetu, je střídání v čele státního zastupitelství rizikové - hrozí totiž jeho opětovná politizace.

A podobné je to se soudkyní Kateřinou Šimáčkovou. Její odchod z Ústavního soudu by znamenal, že by její nástupkyni vybíral současný prezident Miloš Zeman. Jak v minulosti zjistil Respekt, Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář se snažili ovlivňovat rozhodování soudů v případech, které souvisely se zájmy Pražského hradu. Právním státem opovrhují a na Ústavní soud se mohou pokusit dostat vstřícného soudce, který bude hájit víc jejich zájmy než ty veřejné v čele s ochranou ústavnosti. Šimáčková navíc proslula citlivostí pro oslabené a znevýhodněné lidi drcené státním aparátem - i to by jejím vyšuměním do Evropy zmizelo.

Liberálně naladěný Senát, který bude o nominaci do Ústavního soudu ve finále rozhodovat, je samozřejmě pojistkou, že justiční služebník prezidenta by u něj nemusel projít. Ale pak by dlouho nemusel projít nikdo - a to si Ústavní soud nemůže dovolit. Pavel Zeman a Kateřina Šimáčková jistě své rozhodnutí zvažovali z mnoha úhlů, přesto by nebylo špatné zkusit vše promyslet ještě jednou. Nejde tu totiž jen o ně.

Ondřej Kundra
7. října 2020
Respekt