Nenechme města napospas trhu. Nebojme se utkání s korporátní džunglí
Minulý týden se v Praze konaly dvě akce, které dokonale ilustrovaly úplnou nepřijatelnost současné praxe nejen pražské bytové politiky. Trh nejenže nic nevyřeší, ale soukromý sektor je dnes skutečnému řešení hlavní překážkou.
Z hlediska urbanismu a rozvoje města byl čtvrtek 26. září pro Prahu důležitý ze dvou důvodů. Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) pořádalo v Obecním domě svůj pravidelný Summit architektury a rozvoje, na který opět pozvalo nejen věhlasné špičky světové architektury, ale také špičky české i pražské politiky.
Na druhém břehu Vltavy se pak sešli top manažeři prakticky všech důležitých bankovních a úvěrových společností za doprovodu zástupců realitního a analytického sektoru v rámci konference Hypotéka 2019. Souběh dvou obřích událostí, které reprezentují tržní logiku přemýšlení o městě, poměrně názorně ukazuje stav a prostředí, v němž se rozhoduje o budoucnosti metropole.
Pozastavme se nejprve u první zmiňované akce. Sdružení pro architekturu a rozvoj je již několik let významným hráčem na poli pražského územního rozvoje. Prezentuje se jako expertní zájmové sdružení, nicméně není žádným tajemstvím, že jeho zakladatelem je ředitel největšího pražského rezidenčního developera Central Group Dušan Kunovský, a členy jsou čeští architekti, právníci a další experti, kteří jsou přímo napojeni na pořizování klíčových regulačních i strategických dokumentů na úrovni města i celé republiky.
Soukromý sektor si tedy prostřednictvím Sdružení pro architekturu a rozvoj de facto podává ruce s důležitými sférami vlivu na to, jakým způsobem se bude rozhodovat o výstavbě. A summity této organizace pak ve výsledku slouží jako důležité arény, ve kterých se o tom diskutuje.
Do panelů jako obvykle sdružení pozvalo klíčové politické představitele – ministry resortů, které jsou pro výstavbu stěžejní, lídry pražské koalice i opozice, pražské radní a náměstky i primátorku a primátora Brna a Ostravy. Výsledné složení panelistů bylo nakonec významně skromnější, neboť sněmovna zrovna jednala o ústavní žalobě na prezidenta, a mnoho řečníků se omluvilo z jiných důvodů.
I tak to ale ani zdaleka nebránilo rozšafným polemikám o neomezeném trhu, vedeným primárně ředitelem Kunovským, který usedl v obou dopoledních panelech, problematizování občanského aktivismu v podání lídra pražského ANO Patrika Nachera, nebo razantnímu odmítnutí podílů dostupného bydlení v developerských projektech, třebaže v zahraničí se jedná o zcela běžnou praxi. Tlak privátní lobby nejen ze strany developerů, ale celé byznysové sféry včetně bank u nás způsobil, že úloha veřejné správy je zcela upozaděna a jakékoli její intervence se odsuzují s odkazem na totalitní éru komunismu, ze které jsme se přeci už poučili.
Přítomnost významných zahraničních architektů na summitu tvořila spíše tahák a jakési pozlátko pro média, které vyvolává dojem oborového setkání. Ale pod povrchem se přitom řeší to, jak odbrzdit v Čechách a na Moravě výstavbu a v důsledku přinést soukromému sektoru větší zisk.
…
Protože jestliže se na akcích klíčových aktérů pražské výstavby opakovaně mluví o tom, že jakékoli zlevnění cen bydlení je mimo realitu, není jiná cesta než intervence veřejné správy. Stejně jako jsme se poučili z totalitní minulosti, musí být demokratická společnost 21. století dostatečně poučena o fatální amorálnosti a nelidskosti praxe, kterou reprezentuje vyčlenění města pouze pro ty nejbohatší.
Nejde přitom zdaleka jen o zajištění důstojného života pro ty nejohroženější vrstvy a sociálně vyloučené. V nejistotě dnes žijí i zástupci těch společensky nejdůležitějších profesí, jako jsou učitelé, zdravotníci, sociální pracovníci a další. Moderní město musí mít zajištěny všechny funkce, zajišťovat sociální mix, a proto musí být dostupné všem.
Cesta k ideálu takového města ovšem bude velmi dlouhá a trnitá. Nejde jen o politické vedení státu a města. Když se člověk ocitne uprostřed korporátní armády kravaťáků na konferenci o hypotékách, a za necelou hodinu je svědkem zpochybnění, odmítnutí, nebo zesměšnění téměř všech nástrojů, které jsou osvědčené zahraniční praxí a které mohou přinést novou naději městu zdevastovanému soukromým byznysem, víra v krásné a udržitelné město se může rychle vytratit.
Na druhou stranu, o řadě nástrojů a alternativ toto prostředí nikdy neslyšelo – vždyť i pro hypoteční trh musí být zajímavou alternativou úvěr pro kolektiv, který si kupuje nebo staví společný dům. Nic jiného ostatně trhu nezbývá – počet hypoték klesá a při životě jej drží rostoucí výše průměrné hypotéky. Invence, alternativní nástroje, ale i partnerství a společné projekty se samosprávou jsou proto cestou, kterou nakonec objeví i soukromí investoři.
Václav Orcígr
30. září 2019
Deník Referendum
