Liberalismus, demokracie a hovadstvi spojene s vydiranickem

[Petr.Vileta]

Ivoši, proč Radka okřikuješ, aby si své dogma nechal pro sebe, když své dogma o ignorování jako jediném možném postupu, stále dokola opakuješ?
Myslím, že svým způsobem, tedy ze svého hlediska, ze svého osobního nastavení máte pravdu oba. Ale nejsme všichni stejní. A jde třeba o to, že ne všichni jsou tak vyrovnaní, aby dokázali dlouhodobě ignorovat sílící osobní útoky, aniž by se jich to dotklo, nějak je to zasáhlo. Ignorace pomáhá vůči lidem, kteří mají dost empatie, aby jim došlo, že už druhé svým pruzením štvou. Tam je to na místě a docela i taktní způsob, jak upozornit, že tohle není ta pravá cesta, jak komunikovat. Ale s lidmi, kteří jsou méně, nebo naopak přehnaně citliví na jemné signály v komunikaci (jako ignorace), to nefunguje vůbec. Čím víc je ignoruješ, tím víc tlačí na pilu.
Přestaňme všechno posuzovat jen ze svého hlediska. Kde je tolerance, kde je empatie ? Banda paličatejch beranů

[Ivo.Vasicek]

Lenko já jsem právě naopak velice citlivý na vyjadřování lidí na fóru.
1)Přečti si prosím pozorně oba předešlé příspěvky. Já píší...jsem přesvědčen že
Kolega píše velkými písmeny konstatování.
A na výrazy typu: "Vy nechápete jak se dělá vpravo vbok" jsem citlivý od doby co jsem byl na vojně.
2)také si všimni, že kolegu neokřikuju, ale prosím

Jinak bych se tě rád zeptal, zda znáš nějaký konkrétní případ, že jsi někoho ignorovala a on tlačil na pilu.

Celkově a znovu opakuji, že tady bychom mohli každý u sebe začít, už jsem těch pár zásad psal někde výše v diskusi. A rozhodně neposuzuji situaci z hlediska jen své osoby, prosím nepodsouvej mi to.
řekl bych, že problém je spíše v sebeovládání - někdo nedokáže nereagovat, taky jsem takový byl

[Ivo.Vasicek]

Chápu, každý z nás je na něco citlivý. Někdo byl na vojně, někdo měl přísné rodiče... V tom se shodnem, o tom právě píšu.
Dlouho jsem ignorovala MW, lépe řečeno, byla pouze věcná, potom nereagovala, když to nemělo cenu. PM jsem ignorovala několik týdnů. Ano, potom jsem to nevydržela.
To, co jsem tím svým příspěvkem chtěla říct: Sebeovládání je skvělé, obdivuji ty, kteří to zvládají líp, než já. Ale nemyslím si, že by členem Pirátů měl být jen ten, kdo to má skvěle zvládnuté. Stačí, když to budeme mít zvládnuté napůl. Když zvládneme ignorovat přiměřené pruzení.
A z druhé strany totéž - nemusíme být všichni skvělí, občas jsme nevrlí, vulgární, hádaví. Není to dobře, ale pokud si to jsme schopni uvědomit a víme, že to je blbě, nic moc se neděje. A potom je super, když nás ostatní ignorují, když ujedeme, chytneme se za nos.... a jedeme dál.
To funguje, dokud všichni reagujeme přibližně tak, jak píšu. Jakmile je někdo extrémně splachovací.... (anetický, paranoidní, nutkavý..., možnosti jsou velmi rozmanité), tak to fungovat přestává. O tyhle extrémy nám, kteří už toho mají dost, jde. (si myslím, třeba se pletu)

[Martin Broz]

Brzdi, nebo pridej anketu na ucast v klubu Rychlych sipu. Neskutecna demence vladne soucasnou partaji v jejich funcionarskych urovnich. Pokud mate pocit, ze trpite nezmernou podporou jako Bartos, tak se hledte zamyslet nad tim, kdo te ve tve ignoraci nezaujateho pohledu podporuje a komu to vyhovuje. Partaji ne. Je to zvlaste osobni zalezitost vedena tam kam s oblibou podobne typy posilam. Do prdele.

[Ondra.kl]

Ad abusurdum se na konci vzájemného ignorování se budeme ignorovat všichni.
Hmm skvělé teamové vyhlídky.
Taky by jsme mohli ignorovat i dění mimo Piráty, vytvořit si takovou sektu, kde se všichni budeme ignorovat.

Nejde si vypsat lidi které nechcete číst. Oni totiž někdy můžou mít dobrý nápad a ten se třeba nerealizuje.

Takže chápuli to dobře mám ignorovat to, že někdo někoho ponižuje a pak budu tím správným Pirátem.

Hele to si dáme do programu.
Chceme aby se lidi ignorovali, protože jen tak dosáhneme správné nirvány.
Měníme pravidla, prosazujeme naprostou ignoraci veškerých vzájemných ponižování.
Piráti jsou pro to, aby se lidé starali jen o sebe a vše ostatní ignorovali.
Zrušíme všechny trestní zákony, protože se vlastně nic neděje.

To bude dobrý, myslíte, že to společnost přijme ?

Sakra proč se reje třeba do RP ? Nebylo by lepší je ignorovat, protože kdo ignoruje nemá problém.

[Martin.Kucera]

Je tady mnoho nových tváří, které nemusí tušit, že proti vysokému tlaku na fóru existuje poměrně snadná obrana. Ať si každý dá toho, kdo mu zvedá žluč dá do nepřátel. Funguje to.

Akorát že když máš v kompetenci (či dokonce za povinnost) reagovat na podněty z členské základny, tak si dost dobře nemůžeš dát některé členy do nepřátel.

[Ivo.Vasicek]

Lenko souhlasím s tou rozmanitostí a úhly pohledu. Nicméně pokud vím zde s fóra, tak různě vyhrožuje, že zveřejní vaše SZ, tak jsi ho zřejmě neignorovala. To chápu, mě se tto taky nedávno stalo, ale na fóru (uplivnul jsem na SSO upozornil mne na to Vojta). Vím že to byla chyba. Naštěstí se to "nerozjelo". Takže už si dám větší pozor na emoce. Ivan se mě ptal co bych poradil Majce, kdyby o ní nebo jí něco takového napsal. Já odpovídám, že bych poradil napsat zprávu, že mažu SZ a jinou komunikaci od dotyčného aniž bych z toho cokoliv četl. A dělat to tak, dokud nebude zažehnáno dostatečnou omluvou.
Pokud chceš vědět o co mi jde - myslím si, že když dostatečné množství lidí dodržuje nějaká pravidla zcela dobrovolně, protože to všem vyhovuje, tak se tomu nakonec vše ostatní přizpůsobí protože je to výhodné. Já se snažím řídit těmito zásadami:
-hodnocení mé osoby jinými mne nezajímá, nikdo z diskutujících nemá právo mne hodnotit
-hodnocení jiných mne také nezajímá, nikdo z diskutujících nemá právo je hodnotit
-sám nikoho nehodnotím, nemám na to právo
-hodnotím názory, akce, výstupy..
-vyjadřuji se k názorům pokud mám skutečně relevantní informace
-pokud mi informace chybí, ptám se
-pokud si myslím, že u názoru chybí informace, které znám, doplním je
-k osobám se vyjadřuji pouze v souvislosti s volbami, kterých se účastní
-odpovídám na otázky
-hodnocení mé osoby jinými mne nezajímá, nikdo z diskutujících nemá právo mne hodnotit
-hodnocení jiných mne také nezajímá, nikdo z diskutujících nemá právo je hodnotit
-sám nikoho nehodnotím, nemám na to právo
-hodnotím názory, akce, výstupy..
-vyjadřuji se k názorům pokud mám skutečně relevantní informace
-pokud mi informace chybí, ptám se
-pokud si myslím, že u názoru chybí informace, které znám, doplním je
-k osobám se vyjadřuji pouze v souvislosti s volbami, kterých se účastní
-odpovídám na otázky
-vyhýbám se užití logických klamů a dalších forem demagogie
Možná to někdo vidí jinak a má větší zkušenosti, takže možná napišme i seznam toho co nás na fóru sere a jen si to jednoznačně pojmenujme ať každý ví co nechce, aby druzí dělali. Každý má pak jednodušší možnost začít u sebe. Pirát je vysílač.

[Ivo.Vasicek]

Já tedy pochopil, že to není jen o fóru a není to jen o osobních útocích....

[Ivo.Vasicek]

Já tedy pochopil, že to není jen o fóru a není to jen o osobních útocích....

Ať se děje kolem nás cokoliv, neberme si to osobně. Když použijeme předchozí příklad,
potkám-li vás na ulici a řeknu: ,Hej, ty seš ale blbej,“ aniž bych vás znal, není to o vás, je to
o mně. Jestliže si to vezmete osobně, pak snadno uvěříte, že jste blbec. Možná si pro sebe
pomyslíte: „Jak to ví? Je snad jasnovidec, nebo to může vidět každej, jakej jsem blbec?“
Bereme to osobně, protože souhlasíme s čímkoliv, co se řekne. Jakmile souhlasíme,
prostupuje nás jed, a jsme v pasti snu pekla. To, co nás do ní zavedlo, nazýváme osobní
důležitost. Osobní důležitost neboli braní věcí osobně je maximální výraz sobectví, protože
vychází z domněnky, že všechno se tyká „nás“. V průběhu naší výchovy - našeho ochočování
- se učíme brát všechno osobně. Myslíme si, že jsme za všechno zodpovědní. My, my,
vždycky my!

[Marcel.Kolaja]

Ať se děje kolem nás cokoliv, neberme si to osobně. Když použijeme předchozí příklad,
potkám-li vás na ulici a řeknu: ,Hej, ty seš ale blbej,“ aniž bych vás znal, není to o vás, je to
o mně. Jestliže si to vezmete osobně, pak snadno uvěříte, že jste blbec. Možná si pro sebe
pomyslíte: „Jak to ví? Je snad jasnovidec, nebo to může vidět každej, jakej jsem blbec?“
Bereme to osobně, protože souhlasíme s čímkoliv, co se řekne. Jakmile souhlasíme,
prostupuje nás jed, a jsme v pasti snu pekla. To, co nás do ní zavedlo, nazýváme osobní
důležitost. Osobní důležitost neboli braní věcí osobně je maximální výraz sobectví, protože
vychází z domněnky, že všechno se tyká „nás“. V průběhu naší výchovy - našeho ochočování
- se učíme brát všechno osobně. Myslíme si, že jsme za všechno zodpovědní. My, my,
vždycky my!

To je sice pravda, ovšem nelze předpokládat, že se podle toho budou všichni uživatelé chovat. Ve fóru to znamená, že bude minimálně nepřehledno, když už pominu, že taky nablito. Energie se vyplýtvá na urážky a následné obhajování a další případné urážky. V takovém prostoru nemá smysl se pohybovat, poněvadž je to neefektivní.

Momentálně je potřeba začít patřičně moderovat. Jestli někdo uráží ostatní, musí dojít k patřičnému disciplinárnímu opatření. Je neuvěřitelné, jak je AO tolerantní a nechává tak slušné uživatele tyranizovat hovady.