Fórum Pirátské strany

Čistě teoretický příklad který nám ale může pomoct v argumentaci proti kopírovacímu monopolu.

Nechť máme tři nezávislé servery (resp. nezávislé webové služby) kde:

• první server bude nabízet různé datové soubory které ani nebudou mít název "Titanic" nebo "Herry Potter" nebo "Star Wars"
• druhý server bude nabízet krátké prográmky které nějak zmodifikují dodaná data
• třetí server bude mít databázi ve stylu "pro film X si stáhněte soubor Y z prvního serveru a zmodifikujte programem Z z druhého serveru"

Uživatel si stáhne data Y, spustí na ně stažený program Z, oboje šířené třeba pod Creative Commons licencí, a ejhle, vyjde mu poslední Hollywoodský film v HD kvalitě.

Server s datovými soubory nemusí být jeden, může jich být více a uživatel si pro daný film třeba bude muset stáhnout pět souborů z pěti (nezávislých) úložišť a na to vše teprve spustit nějaký program (který třeba poskládá za sebe první bit z prvního souboru až z pátého, pak druhý bit z prvního až pátého souboru atd.).

Prográmky pro "dekódování" dat mohou být naprosto jakékoliv, jakkoliv složité a rozmanité. Protože třeba prostá záměna nul a jedniček ještě pořád může být někým brána jako soubor vniklý jednoduchou modifikací toho originálního filmu a šlo by dokázat že ten soubor vznikl nedovoleným užitím souboru s filmem. A tedy porušením licence. Ale při více zdrojích dat a složitějších a netradičních (ne aby někdo použil jako funkci ZIP, to je jako ta bitová konverze) dekódovacích funkcích již nemusí být dokazatelné že pro vytvoření těch dílčích souborů byl použit právě originální film. A tedy by nešlo dokázat porušení licence (byť by k porušení samozřejmě došlo, důležité je že by to nebylo dokazatelné).

Celkově by tak byl systém, kde:

• Na jedné straně se nabízí ke stažení nějaké prográmky a nějaká data pro něž nelze dokázat, že by vznikly nedovoleným použitím nějakého licencovaného obsahu.
• Na straně druhé takovéto věci lze i volně stahovat (kde všude že je zakázáno i stahování audiovizuálních licencovaných děl?). Protože se stahují náhodná data a licencovaný obsah z toho vznikne až na výsledném počítači.
• Poskytovatel prvního a druhého úložiště neposkytuje žádný nelegální obsah.
• Poskytovatel třetího serveru se také nedopouští ničeho nelegálního. On jen říká jak daný licencovaný obsah vytvořit. To ani není sdílení odkazu jako je sledujuserialy.cz..

Bylo by toto celé tedy legální? U nás? A obecně po světě?

Už jsem s tímto kdysi přišel, no názory byly různé, ale vesměs by se o porušení kopírovacího monopolu jednalo. Jde o klasiku s xorováním, viz. OFFsystem a odkazy tam dále. Je to tam vymyšleno teoreticky i lépe, v praxi se to ale neujalo kvůli nevhodně řešenému vyhledávání a rozkouskování a distribuci bloků souborů, většina souborů jednoduše nešla dotáhnout a seklo se to třeba na 99% stahovaného obashu. Taky overhead kdy pro stáhnutí 1GB "užitečných" dat je třeba stáhnout 2,5GB bílého šumu neměl ve své době opodstatnění. Stejně tak potřeba veřejné IP a portů a s tím souvisejíc problémy s NATem danou věc zcela pohřbilo.

To co chcete je asi popsáno tady: http://offsystem.sourceforge.net/CopyNumbCJ.pdf

Mimochodem podle připravované novely autorského zákona by měl nést odpovědnost poskytovatel služby za neoprávněný zásah do autorských práv i tehdy, pokud o tom nemohl vědět, a bude muset stejně hradit, ehm, "škodu"! Sice je to asi cíleno hlavně na fotky a sdílecí servery, ale v podstatě to ztenčuje led na kterém takové řešení stojí.

Jinak, aby takové řešení opravdu dávalo smysl, potom by musela vzniknout autorská dílá pod CC taková, že mají všechna smysl, a jejich kombinací přitom (xor či něco jiného) vznikne další, autorsky chráněné dílo. Tady se nabízí jedině steganografie, ale to má šílený overhead z hlediska efektivity, možná by se to mohlo někomu hodit na úvodní release, ale jinak to nemá smysl, zvláště když prakticky sdílecí servery zatím plně "fungují", zatím...

Z hlediska zákona bude bezpečné jakékoliv řešení splňující následující body:

1) poskytovatel datového úložiště (dále PDU)nebude moci vědět, jaká data jsou u něj uchovávána, toho se dá docílit šifrováním.
2) nahrání i uložení dat k PDU bude vždy provedeno skrze důvěryhodného prostředníka, tzv. proxy, tím se zajistí utajení PDU a také bude zajištěno zašifrování dat, klíč pak bude poslán uživateli (+pro šifrování existuje i hw akcelerace pomocí CPU instrukcí, možná existují i akcelerátory AES), proxy může cachovat data podle evropské směrnice 2000/31/ES, viz. soom.cz.
3) uživatel bude vždy ke službě přistupovat pouze skrze některou proxy, data bude stahovat či odesílat šifrovaná, takže technicky vzato budou šifrována jak uživatelem, tak na proxy, a to proto, protože uživatel může provést "útok" tím, že ve skutečnosti odešle nezašifrovaná data s nelegálním obsahem aby vznikla záminka k postihu poskytovatele úložiště.
4) informace o souborech bude uložena kdekoliv bezpečně, například jako na serveru běžící jako tor hidden service, nebo na sdílecích fórech, toto už bude věc uživatelů

Ohledně 2000/31/ES, je tu určitá nejistota ohledně toho, že poskytovatel služby informační společnosti nesmí změnit obsah dat, pokud to udělá, nese za něj odpovědnost. Je šifrování změnou obsahu dat? Může to tak vypadat, ale ve skutečnosti se jedná o změnu formy jejich uložení, obsah však zůstává stejný. Důležitý je obsah přenášení informace, nikoliv forma. Šifrování je proto v pořádku.

Jinak uvažujete správným směrem, ale poradím vám - není důležité, aby ta služba byla legální, bohatě postačí, že bude nepostižitelná. Pokud slevíte v nárocích, otevře se vám více možností, jakým směrem se mohou vaše úvahy ubírat.

Díky za odpověď. Já to myslel hlavně jako argument do diskuze se zastánci kopírovacího monopolu, i tak jak to je to použiju - jen to rozšířím právě o ten copyright na jakoukoliv (i teprve v budoucnu vzniknuvší) interpretaci "posloupnosti čísel" abych ukázal tu zvrácenost copyrightu z jiného pohledu (o kterém jsem nevěděl).

Btw. takže když já napíšu přehrávač který avi soubor s filmem A přehraje jako film B, pak copyright na posloupnost čísel avi souboru s filmem A získá autor (resp. držitel licence) filmu B? teoreticky by takový program spadal pod copyrightová práva filmu B, ale když ten program napíše majitel těchto práv, získá tím práva na film A, ne? Super základ nekonečných trolling válek nad digitálním obsahem.

Co na tom že můj přehravač bude jaksi chybový (bude umět přehrát jen film B a ještě uloženém na nějakém uzavřeném formátu) a nikdo jej nebude používat..

Kopírovací monopol zde porušuje ten, kdo užívá díla a programu k vytvoření odvozeného díla - šumu. Je otázkou, jestli to odvozené dílo je dílo, což by mohla být zajímavá právnická loophole, ale tohle je to, čemu se říká obcházení zákona.

Vojtech Pikal píše:Kopírovací monopol zde porušuje ten, kdo užívá díla a programu k vytvoření odvozeného díla - šumu. Je otázkou, jestli to odvozené dílo je dílo, což by mohla být zajímavá právnická loophole, ale tohle je to, čemu se říká obcházení zákona.

S tím souhlasím. Nicméně by bylo právnicky ošemetné dokázat že jestliže nějaký uživatel nahrál pět souborů s šumem plus nějaký dekódovací program, tak že pro vytvoření těch souborů použil licencované dílo. Co když si pak třeba zformátuje disk?

Právě o tu dokazatelnost mi jde. Zákon který nelze vymáhat je na nic.

Spíš by mě zajímalo, jestli může někdo vyžadovat zákaz šíření takovéhoto bílého šumu. Podle oné teorie z OFF systému by to nemělo být možné, protože každý blok může mít více než jednoho vlastníka autorských práv, takže evidentně není vlastněn nikým. A to vše s jednoduchou operací XOR...

Si je náhodný bílý šum
A je autorsky chráněné dílo
B1 je volně šiřitelné dílo (třeba Big Buck Bunny)
B2 je volně šiřitelné dílo (třeba Sintel)
X = A xor B1 xor S1
Y = X xor B2 xor S2

Evidentně, B2 = X xor Y xor S2.

X jednoznačně nepatří nikomu, B je volně šiřitelné, S je volně šiřitelné, ale A = X xor B1 xor S1. S ani B nelze zakázat šířit, lze zakázat šířit X? Zákazem šíření X bude ale znemožněno šíření B2, tedy jedná se o formu cenzury, a ta je nepřijatelná.

Co je tedy neoprávněným zveřejňováním díla v tomto případě? Pokud někdo někam napíše že A = X xor B1 xor S1, může jít o neoprávněné zveřejnění díla, zvláště pokud uvede kde stáhnout X. V tomto případě ten blok ještě jakoby vyčnívá.

Všimněme si ale, že díky tomu že bloky X a Y vznikly použitím S1 a S2 které jsou náhodné (bílý šum), tak také X a Y budou mít vlastnosti bílého šumu, tedy nepůjde snadno rozlišit, co jsou vlastně zač. Opětovným užíváním těchto bloků při vytváření nových bloků, například i takových obsahujících legálně šiřitelný obsah, vznikne obrovská databáze bloků bílého šumu, přitom nikomu by prokazatelně žádný nepatřil.

Situace by pak vypadala třeba takto:
A = T xor U (xor V) kde T,U, (V) je bílý šum, všechny bloky jsou stejně "důležité". Potom jejich šíření je stěží postižitelné. Potom jediné co by šlo postihovat je šíření vzorce, ale šířit vzorec anonymně lze snadno, protože je malý.

Vzorec patří naopak k těm věcem na které se kopírovací monopol nevztahuje, neboť nejsou dílem.

S je nedílo, A je chráněné dílo, B je chráněné dílo, vzorec je nedílo, X je pak odvozené asi-dílo z děl S, B, kdy k vytvoření takového díla musíš mít licence od A.
Otázkou zůstává, jestli vzniklí X je dílo, a jestli použitý postup pak je užitím díla A / B a tedy porušením kopírovacího monopolu.

[quote]Autorské dílo
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.
(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
(4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
(5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným.
(6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.[/quote]

Myslím, že z uvedeného je jasné, že výsledný bílý šum S či X není dílem a tím pádem se na něj nevztahují autorská práva původního autora. (Jeho užívání není trestní ale sám o sobě by mohl být posuzován jako výsledek trestné činnosti.) Není objektivně vnímatelný, není unikátní a jen stěží je výsledkem tvůrčího procesu.

Nyní jak je to s tím užitím:

Způsoby užití jsou jmenovány:

(4) Právem dílo užít je

1. právo na rozmnožování díla (§ 13),
2. právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
3. právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
4. právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
5. právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
6. právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
   1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),
   2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
   3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),
   4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23)
   .

Do čehož popsané užití řekl bych nespadá. Nicméně se bude asi jednat o "jiné užití".

(5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto zákona vymezují v ustanoveních § 13 až 23. Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4.

A na užití má právo jen autor a ten komu to povolil smlouvou. Takže vytvoření šumu z šumu a díla je nejspíše trestné, pokud pro to nenajdete nějakou výjimku v tomto zákoně.

5.2.1 the legal situation of brightnets

In most western societies, the interesting thing is the way copyrighted original blocks
would influence the whole situation concerning the possible copyright of the resulting
block.
The specific details of this can be found in the great paper by Hummel called "Würdigung
der verschiedenen Benutzungshandlungen im OFF System Network (ON) aus urheberrechtlicher
Sicht" [24].

To summarize it, there are basically 3 different possibilities the resulting block could be
treated as according to German law:

a new work:
As the process of creation was fully automated when generating the resulting
block, the new block doesn’t qualify as a real “geistige Schöpfung” according
to §2 II UrhG in connection with §7 UrhG.

a derivation of the old work:
In this case, the original copyright holder would still have
a copyright claim on the newly generate block.
To be able to argue this case, the operation used to create the resulting block
would have to be reversible and a single person would need to be able to claim
copyright.

As the resulting and original blocks which are needed to reverse the transformation
find themselves on a peer to peer network, the reversibility is only given when all
of the nodes carrying the blocks in question are actually on the network.
As the resulting block could contain traces of more than one copyrighted file (in
theory: as many as there are blocks in the network), everybody could start claiming
copyright on that block.

shared copyright:
In german law, according to §8 UrhG, a shared copyright only exists
when there was a combined creation of the work (“gemeinsame Schöpfung
32 des Werkes”). As the generation of the block was fully automated, there is no
"innovative process" to constitute a shared copyright.
This leads to the conclusion that everyone could legally download arbitrary blocks.

http://blog.marc-seeger.de/assets/2008/ ... haring.pdf

Jak říkám, bloky jsou v pohodě, nejsou to díla, můžete si s nimi dělat co chcete.

K porušení monopolu dochází ve chvíli užití díla k výrobě šumu.

Ok, bloky s bílým šumem jsou v pohodě, vyjasněno.

Nyní ale posuňme diskuzi do poněkud zajímavější roviny:

Prográmky pro "dekódování" dat mohou být naprosto jakékoliv, jakkoliv složité a rozmanité. Protože třeba prostá záměna nul a jedniček ještě pořád může být někým brána jako soubor vniklý jednoduchou modifikací toho originálního filmu a šlo by dokázat že ten soubor vznikl nedovoleným užitím souboru s filmem. A tedy porušením licence. Ale při více zdrojích dat a složitějších a netradičních (ne aby někdo použil jako funkci ZIP, to je jako ta bitová konverze) dekódovacích funkcích již nemusí být dokazatelné že pro vytvoření těch dílčích souborů byl použit právě originální film. A tedy by nešlo dokázat porušení licence (byť by k porušení samozřejmě došlo, důležité je že by to nebylo dokazatelné)

Velice by mě zajímalo, co mohl mít tazatel na mysli. XOR je jeden z mála rozumných algoritmů na toto použitelný, možná že se ještě najdou nějaké ty matematické operace okolo mocnění a logaritmu, ty ale nebudou ani zdaleka efektivní. Je dobré si uvědomit, co by to znamenalo - prográmek kerý dekóduje nějaká ta data bez významu (?) aby z nich něco vylezlo. Pravděpodobně by se jednalo o velmi efektivní kompresi, prakticky se lze přiblížit snad jen aplikací nějakého toho šifrování.

Pro generování takového určitého prográmku lze použít techniku zvanou "whitebox cryptography". Třeba prográmek aesig vytvoří zdroják který umí dešifrovat AES podle konkrétního, zadaného klíče:
http://files.rsdn.ru/45067/aesig.zip
Díval jsem se někdy na to, a myslím, že by to šlo upravit i pro generování kódu v jiném jazyce než je čisté C (otázkou je, proč).

Fajn, no ale potom šířený blok bude vlastně jenom zašifrovaný. Ale z hlediska provozovatele případné služby s "bloky" to vyjde na stejno. Ale stejně přirozeně cítíme, že tím že bloky nejsou součástí reprezentace/zakódování více než jednoho smysluplného díla, tak že už to není tak silné.

Tudíž zpátky k otázce - jaké máte nápady na takové prográmky?