Fórum Pirátské strany

„Zdůvodnění bylo takové, že Louny tehdy měly pět tisíc organizovaných komunistů a v Žatci byly jen tři tisíce. A že Louny byly vnitrozemské české město, kdežto Žatec neměl obyvatelstvo původní,“ vzpomněl Josef Zábranský, dlouholetý starosta města a žatecký patriot. „Ovšem pravdu, jak k tomuto nelogickému kroku došlo, nám tehdy nikdo nesdělil. Dnes už víme, že šlo o lobbování a komplot členů ONV a KSČ v Lounech a ÚV KSČ, kteří naslibovali vedení Městského úřadu v Podbořanech okresní funkce a ti se tak přiklonili k podpoře sídla okresu v Lounech, i když tím byli postiženi i občané jejich Podbořanska. Pro razítko na okresní úřad měli 70 až 80 kilometrů,“ řekl.
Pro tehdejší obyvatele Žatce bylo umístění okresu do Loun nečekané. Předpokládalo se, že okresním městem bude větší Žatec, nabízelo se to i z jeho geografického umístění.
Mezi obyvateli Žatce a sousedních Loun tehdy vypukla velká nevraživost. Představitelé Žatce jen s nelibostí nesli, že tehdejší stavební kapacity směřovaly hlavně do Loun. „V šedesátých letech se usnesl Ústřední výbor KSČ, že u Žatce vyroste velká elektrárna a ve městě vznikne dva tisíce bytů. Viděl jsem plány na jejich výstavbu. Elektrárna vznikla nakonec v Počeradech a byty v Lounech,“ sdělil J. Zábranský.
Žatečtí s nelibou nesli, že v Lounech se postavily plavecká hala, zimní stadion, obří autobusové nádraží, veterinární nemocnice, kulturní zařízení a vrcholem byly naddimenzované budovy OV KSČ tzv. Kokosu. „Z rozpočtu Okresního národního výboru byly v Lounech financovány například okresní knihovna a okresní muzeum a galerie, noviny, rozhlasové studio a další instituce. Zatímco svou knihovnu a muzeum, noviny nebo rozhlasové studio a další si musel financovat sám Žatec a rozpočet města si tím ochudil,“ dodal Petr Šimáček, předseda Sdružení rodáků a přátel Žatce.