ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / pracovní skupina / témata

[Jan.Nezhyba]

Je rozhodně něco jiného, když se mezi sebou kříží zástupci jednoho druhu (či příbuzných druhů), aby se dosáhlo prevalence určitých znaků (fenotypu) pomocí např. normální homologní rekombinace, než když se do genotypu třeba dané rostliny vloží například geny z bakterie

Janko přečtěte si prosím následující odkaz

http://technet.idnes.cz/geneticky-modif ... 5_veda_mla
jinak pohyblivé genetické elementy už jsou známy dlouho, nehledě na to, že v evoluci hraje mezidruhový přenos podstatnou roli například prostřednictvím retrovirových infekcí. Takzv. GMO nejsou žádným novým lidským vynálezem, jen se lidé naučili jak efektivněji šetrněji a definovaněji dojít k cíli

Nechápu, proč jsem si to měla přečíst.. Agrobacterium se používá v GMO technologii _hlavně proto_, že je schopný vnášet svoje geny do rostlin.. takže to, že se to stalo v přírodě není vůbec nic objevného ani nového.. a už vůbec to nemá nic společného s tím mým původním příspěvkem

[TomasMikus]

jen to ukazuje že je to zcela přirozený proces ke kterému v přírodě dochází tedy mezidruhový přenos celých funkčních genů

[Janka.Michailidu]

jen to ukazuje že je to zcela přirozený proces ke kterému v přírodě dochází tedy mezidruhový přenos celých funkčních genů

no shit.. a neděje se to jen u rostlin, uuuu strašidelné! Bacterial DNA in Human Genomes ..

jak říkám, není to žádný nový objev.. to, co jsem popisovala já, byly různé metody, jakými ovlivnují genetickou sekvenci rostlin a živočichů LIDÉ.. nikde jsem neprohlašovala, že se to v přírodě samovolně neděje (ale důležité je, že v přírodě se toto děje většinou v rámci interakce eukaryota vs. prokaryota.. eukaryota vs. eukaryota mají v přírodě většinou mezidruhové křížení znesnadněné různými bariérami (viz. např. neplodné muly, mezci apod.))

[TomasMikus]

Nikoliv, retroviry jsou schopné přenášet geny mezi různými druhy živočichů, bylo tomu odjakživa a také díky tomu tady jsme a díky tomu jsou organizmy schopné se vyrovnat se změnami životního prostředí mnohem rychleji, než kdyby museli de novo vyvíjet své geny. Příklad s amylázami jsem uvedl jinak v tom vašem odkazu je ještě argumentace o závislosti na semenech výrobců tak ta je i dnes viz heterozygotní osivo. GMO jsou obrovskou příležitostí bohužel některé přístupy firmy Monsanto tomu udělaly medvědí službu. Boj bych tak nasměroval proti chemii nikoliv proti GMO

[Janka.Michailidu]

Nikoliv, retroviry jsou schopné přenášet geny mezi různými druhy živočichů, bylo tomu odjakživa a také díky tomu tady jsme a díky tomu jsou organizmy schopné se vyrovnat se změnami životního prostředí mnohem rychleji, než kdyby museli de novo vyvíjet své geny. Příklad s amylázami jsem uvedl jinak v tom vašem odkazu je ještě argumentace o závislosti na semenech výrobců tak ta je i dnes viz heterozygotní osivo. GMO jsou obrovskou příležitostí bohužel některé přístupy firmy Monsanto tomu udělaly medvědí službu. Boj bych tak nasměroval proti chemii nikoliv proti GMO

evidentně jsem nepochopená, tak pro jistotu zopakuju, co už jsem na foru uváděla několikrát: já nebojuju proti GMO. a tím končím naši diskuzi mám na práci důležitější věci, hezký den

[Jan.Nezhyba]

Je rozhodně něco jiného, když se mezi sebou kříží zástupci jednoho druhu (či příbuzných druhů), aby se dosáhlo prevalence určitých znaků (fenotypu) pomocí např. normální homologní rekombinace, než když se do genotypu třeba dané rostliny vloží například geny z bakterie

Janko přečtěte si prosím následující odkaz

http://technet.idnes.cz/geneticky-modif ... 5_veda_mla

jinak pohyblivé genetické elementy už jsou známy dlouho, nehledě na to, že v evoluci hraje mezidruhový přenos podstatnou roli například prostřednictvím retrovirových infekcí viz například naši opičí předci starého světa získali díky takové přírodní genetické manipulaci celý gen pro ptyalin a to až po té co se od této větvě oddělili opice nového světa množství kopií tohoto genu pak výrazně ovlivňuje schopnost trávit škrob. Takzv. GMO tak nejsou žádným novým lidským vynálezem, jen se lidé naučili jak efektivněji šetrněji a definovaněji dojít k cíli. Je to stejně přirozený či nepřirozený proces jako "klasické šlechtění argumentace že jde o něco speciálního tak postrádá smysl.

Technickým aspektům GMO příliš nerozumím, ale z debat, které jsem na to téma absolovoval, jsem pochopil, že ty modifikace zdaleka nejsou natolik cílené, jak se může zdát z podobných článků. Přestože jsou biotechnologie velmi pokročilé, stále jsou gigantická rizika nechtěných ovlivnění, která mohou vést k dalekosáhlým mutacím. Důležité je zmínit, že zemědělské plodiny se nepěstují v laboratorním skle, ale ve volné krajině. Ve Španělsku, které je v Evropě ke GMO nejliberálnější je GM kukuřice volně v krajině daleko od polí. Další VELMI důležitým aspektem je potravinová suverenita. Takto upravená plodina resp. její osivo se stává chráněnou značknou nadnárodních korporací, které ji vyvinuly a zemědělec je odkázán na nákup osiva pouze od nich každý rok (případně je plodina upravena tak, aby bylo osivo další rok neplodné). V tu chvíli je něco jako farmářské osivo zcela mimo hru. Aspektů je celá řada a problematika je opravdu hodně složitá, sám na to nemám hotový názor, ale jsem rád, že máme v EU princip předběžné opatrnosti...

[Jiri.Lehejcek]

Jinak ještě jeden odkaz největším počinem ochrany životního prostředí by bylo zrušit dotace a to samo o sobě by bylo natolik přínosné že by nemuselo být nic jiného a máte i tak splníno na 1000%.
Nejvíce destrukční lidskou činností bylo a je zemědělství
mělo by být využíváno pouze pro produkci potravin a krmiv NIC jiného!
normálním stavem krajiny je, pokud je pokryta přirozeným biotopem jenom ten dokáže dlouhodobě udržovat život a chránit půdu
https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/pol ... &source=hp
konečně se o tom začíná mluvit.... konečně

Co se týče dotací, doporučuji Tvé pozornosti dokument na této stránce: http://www.ifoam-eu.org/en/news/2016/09 ... blic-goods

Jde o reformu společné zemědělské politiky, kterou v rámci IFOAM EU prosazujeme. V totální zkratce: "Public goods for public money" Neboli, přestaňme dotovat konvenční nadprodukci agrobyznysu, která se obchoduje na běžných komerčních trzích a platby směřujme do takového hospodaření, které vytváří a kultivuje veřejné statky (čistá voda, nižší spotřeba paliv, zdravá půda, biodiverzita, nepoužívání chemie, sociální rozměr hospodaření na venkově atp.). Je opravdu nesmysl dotovat nadprodukci a následně ještě například garantovat výkupní ceny zemědělských komodit případně podporovat export základních potravin do rozvojových zemí, kde evropské dotované potraviny ruinují místní produkci, čímž jen ničíme lokální ekonomiky a připravujeme tamní obyvatele o sebevědomí a v ještě to je mnohdy vykazováno jako zahraniční rozvojová spolupráce...

[TomasMikus]

že ty modifikace zdaleka nejsou natolik cílené, jak se může zdát z podobných článků. Přestože jsou biotechnologie velmi pokročilé, stále jsou gigantická rizika nechtěných ovlivnění, která mohou vést k dalekosáhlým mutacím. Důležité je zmínit, že zemědělské plodiny se nepěstují v laboratorním skle, ale ve volné krajině.

VELMI důležitým aspektem je potravinová suverenita. Takto upravená plodina resp. její osivo se stává chráněnou značknou nadnárodních korporací,
které ji vyvinuly a zemědělec je odkázán na nákup osiva pouze od nich každý rok (případně je plodina upravena tak, aby bylo osivo další rok neplodné). V tu chvíli je něco jako farmářské osivo zcela mimo hru. Aspektů je celá řada a problematika je opravdu hodně složitá, sám na to nemám hotový názor, ale jsem rád,

že máme v EU princip předběžné opatrnosti.

..

cílenost modifikací a volné nakládání v krajině : existuje celá řada metod které jsou používány některé jsou cílené některé nikoliv, záleží na účelu ale není to příliš důležité, nejpodstatnější totiž je že lze přesně dohledat kde v genomu se modifikace vyskytuje a otestovat všechno možné i nemožné co s touto konkrétní modifikací souvisí a to dříve než se dostane finální produkt do volné krajiny. Míra bezpečnosti ve srovnání s klasickým způsobem šlechtění je naprosto nesrovnatelná. u klasického šlechtění je mutacemi zasažen celý genom naprosto náhodným způsobem a teprve po té se vybírají "vhodné" novinky s tím že mnoho změn zůstává skrytých- Je to tedy přesně naopak

suverenita: většina osiv netransgenních plodin je získána tak, že homozygotní rodičovské linie se zkříží a vzniká heterozygotní potomek, který je nabízen. Rodičovské ustálené linie nikdo neprodává a často jsou velmi choulostivé a jejich výnosy nízké. To co si koupíte jsou jejich potomci v perfektní kondici, ale s tou vadou, že pokud by jste je chtěl použít jako osivo, budou vám v další generaci štěpit, bude vznikat směs různých variant a jejich užitkovost bude klesat. Takže není žádný rozdíl ohledně suverenity. Na tom je založena existence semenářských firem a proč by měli přijít o výdělek, když odvádějí dobrou práci.
Princip předběžné opatrnosti je fajn ale ten mají v Americe též jen je zajímají vlastnosti produktu, který je otestován z mnoha úhlů, ale je pro ně zcela irelevantní jak byl dosažen. V EU je naprosto nepochopitelný systém, který ve své extrémní podobě umožní snáze uvést na trh nebezpečný neotestovaný produkt, ke kterému dojdete "klasickým" šlechtěním zatímco naprosto bezpečný produkt získaný technikou cílené modifikace bude mít problémy. Americký způsob je bezpečnější a efektivnější a vytvářeli ho lidé, kteří problematice evidentně rozumí .

[TomasMikus]

Neboli, přestaňme dotovat konvenční nadprodukci agrobyznysu, která se obchoduje na běžných komerčních trzích a platby směřujme do takového hospodaření, které vytváří a kultivuje veřejné statky (čistá voda, nižší spotřeba paliv, zdravá půda, biodiverzita, nepoužívání chemie, sociální rozměr hospodaření na venkově atp.). Je opravdu nesmysl dotovat nadprodukci a následně ještě například garantovat výkupní ceny zemědělských komodit případně podporovat export základních potravin do rozvojových zemí, kde evropské dotované potraviny ruinují místní produkci, čímž jen ničíme lokální ekonomiky a připravujeme tamní obyvatele o sebevědomí a v ještě to je mnohdy vykazováno jako zahraniční rozvojová spolupráce...

to všechno je samozřejmě fajn a naprosto souhlasím jen si myslím, že zrušit dotace jako celek je přece jen ještě lepší cesta. Kromě to že to je levnější je to i systémové. Navíc přírodě stačí dát prostor a čas nic víc, ale ani nic míň. Jde o to opustit konečně ten aktivismus a nabubřelý antropocentrismus a důvěřovat přírodě.

[Jan.Nezhyba]

Neboli, přestaňme dotovat konvenční nadprodukci agrobyznysu, která se obchoduje na běžných komerčních trzích a platby směřujme do takového hospodaření, které vytváří a kultivuje veřejné statky (čistá voda, nižší spotřeba paliv, zdravá půda, biodiverzita, nepoužívání chemie, sociální rozměr hospodaření na venkově atp.). Je opravdu nesmysl dotovat nadprodukci a následně ještě například garantovat výkupní ceny zemědělských komodit případně podporovat export základních potravin do rozvojových zemí, kde evropské dotované potraviny ruinují místní produkci, čímž jen ničíme lokální ekonomiky a připravujeme tamní obyvatele o sebevědomí a v ještě to je mnohdy vykazováno jako zahraniční rozvojová spolupráce...

to všechno je samozřejmě fajn a naprosto souhlasím jen si myslím, že zrušit dotace jako celek je přece jen ještě lepší cesta. Kromě to že to je levnější je to i systémové. Navíc přírodě stačí dát prostor a čas nic víc, ale ani nic míň. Jde o to opustit konečně ten aktivismus a nabubřelý antropocentrismus a důvěřovat přírodě.

GMO- by si zasloužilo samostatnou rubričku - definici postoje pirátu jako nějaky sesmolenec, ktery se muže prezentovat na venek.
GMO neni samospasne řešení! GMO nenakrmí zeměkouli jak se říká!
Naopak semenné banky puvodni odrudy jejich zachrana archivace a jejich šíření je řešení do budoucna. Jinak patenty na krmení mas bude mít v rukou jen par lidí držících patenty


Chapu duvody dotačního tažení - i to věčné zatahování totoho aspektu do každe diskuze.
Doporučuji jen zhruba nastudovat to jak funguje zemědělství nyní zde a jinde v \EU - vč-trhu s potravinami
pokud se pujde rozumnou cestou samozasobitelstvi alespon v podstatných potravinách, budeme podporovat lokal namisto global trhu - jiste dotace sami odpadavaji skrze nedodržování podmínek pro jejich čerpání. V rámci EU stát jako takový ma stop stav na podporu jakoukoli pro zemědělce tykajici se produkce- tady se dotuje to že nedělame nic abychom byli krmeni a závisláci. Napravit zemědělství a schopnost produkční bude jistě stát mnoho peněz a bez podpory statu co to do země zadupal to úplně nepujde. Jsou ale systemy podpory nefinančního charakteru ktere se kladně projevují na vysledcích hospodaření. A ty je potřeba zavádět.

Opustit aktivismus-?..?

nechapu tedy chapu kde žijeme- všude jinde(mimo rusko-blr-Kaz- a pod. země) je aktivismus občanský aktivismus vnímán pozitivně (v podstatě celospolečensky-pominuli jakesi excesivní hnutí za pohnutí)
Tady je to prostě naprosto zadupáno do zemně, není mi s prominutím 20let (tim se všem 20cetiletým omlouvám) mohu srovnávat a mám pocit že od dob co vymřeli poslední bodří ochránci přirody ražení Brontosaurus zustali jen hloupí Ekoteroristi a unuzení intelektuálové se vztahem k přírodě. Takto to navenek sice vypadá takto to media a stát uvádějí. Nic méně to tak zhola a vubec není. Aktivismus je namístě stejně jako jista davka občanske nepošlusnosti.