ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / pracovní skupina / témata

[JanaB]

Dobrý den,

od 1.11. 2017 začala platit novela zákona o EIA (z. 100/2001 Sb) a podle toho jak jsem to pochopil a ověřil si i na MŽP, tak posuzování vlivů na životní prostředí se v ČR asi 100x sníží. Je to hodně nepřehledně napsané, ale jde o to, že předmětem posuzování dle zákona 100/2001 Sb. budou podle §4, bod 1, pís. d) "podlimitní záměry, které dosáhnou aspoň 25% příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu..."
Jan Král

Na školení nám říkali, že podlimitních bylo kolem 2000 ročně a do zjišťovacího šlo kolem 40. Dala by se udělat analýza podle údajů na infosystému Cenie https://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr
Ona je spíš otázka, jestli je to u těch podlimitních dobře nastavené. Vloni jsem psala oznámení na dva štěky, které tam fakt nemusely být. Takže je to spíš o tom, kde je správná hranice a jak ji hlídat (zbytečná buzerace versus dostatečná ochrana). Co se týká salámové metody, tak by se to mělo řešit kumulacema. Myslím, že dálnici dneska už nelze dělat salámově po dvou km (nuž ale mohu se mýlit).
Co se týká ostatního přeřazení z kategorie I. do II. a vyřazení, k tomu jsem se ještě nedostala, ale určitě by si to analýzu zasloužilo, asi ještě víc než ta podlimitka. No a vhodnou úpravu by si to celé taky zasloužilo.

[Jan.Nezhyba]

Dobrý den,

od 1.11. 2017 začala platit novela zákona o EIA (z. 100/2001 Sb) a podle toho jak jsem to pochopil a ověřil si i na MŽP, tak posuzování vlivů na životní prostředí se v ČR asi 100x sníží. Je to hodně nepřehledně napsané, ale jde o to, že předmětem posuzování dle zákona 100/2001 Sb. budou podle §4, bod 1, pís. d) "podlimitní záměry, které dosáhnou aspoň 25% příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu..."
Jan Král

Na školení nám říkali, že podlimitních bylo kolem 2000 ročně a do zjišťovacího šlo kolem 40. Dala by se udělat analýza podle údajů na infosystému Cenie https://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr
Ona je spíš otázka, jestli je to u těch podlimitních dobře nastavené. Vloni jsem psala oznámení na dva štěky, které tam fakt nemusely být. Takže je to spíš o tom, kde je správná hranice a jak ji hlídat (zbytečná buzerace versus dostatečná ochrana). Co se týká salámové metody, tak by se to mělo řešit kumulacema. Myslím, že dálnici dneska už nelze dělat salámově po dvou km (nuž ale mohu se mýlit).
Co se týká ostatního přeřazení z kategorie I. do II. a vyřazení, k tomu jsem se ještě nedostala, ale určitě by si to analýzu zasloužilo, asi ještě víc než ta podlimitka. No a vhodnou úpravu by si to celé taky zasloužilo.

ano nejlepe by bylo udelat porovnání data za rok

[Jan.Nezhyba]

Dám se do toho.

[honzakral]

Na školení JUDr. Dvořák z MŽP uváděl podobné informace, tj. že z 2000 podlimitních oznámení pokračovalo do zjišťovacího řízení cca 2%. Z toho vyvodili že jsou podlimitní oznámení zbytečná. Jenže to je příliš jednostranný pohled na věc. Na jednu stranu se dělaly podlimitní oznámení na blbosti, jako byly studny v Plzeňském kraji. Naopak většina bytové výstavby v Praze byla řešená jako podlimitní oznámení v rozsahu 100 stran textu + hluková, rozptylová studie, dendrologie, biologie. Mělo to v podstatě rozsah dokumentace EIA. Důvod byl, aby celé řízení proběhlo co nejrychleji s tím, že se tam dá pro jistotu všechno.
Podle mě to MŽP mohlo snadno řešit metodikou, kde by pro limity původního zákon stanovili, že 25% limitu znamená že se nemusí posuzovat ani jako podlimitka. To by úplně stačilo, všichni by se tím řídili. Místo toho novelizovali zákon. Je to prostě otočit kormidlo o 180° a pak se uvidí, jestli se to tentokrát povedlo. Jenže to bude rok nebo dva, než se na to někdo na MŽP podívá, jak to dopadlo. A za tu dobu můžou vyrůst stavby jaké svět neviděl...

[JanaB]

Jak říkám, chce to analýzu. Byl by pomocník?
Kolem Vraňan jsem se motala taky. Ekobau by si mělo dát větší práci, překlepy v odborných jménech jsou fakt profi.

[Jan.Nezhyba]

Na školení JUDr. Dvořák z MŽP uváděl podobné informace, tj. že z 2000 podlimitních oznámení pokračovalo do zjišťovacího řízení cca 2%. Z toho vyvodili že jsou podlimitní oznámení zbytečná. Jenže to je příliš jednostranný pohled na věc. Na jednu stranu se dělaly podlimitní oznámení na blbosti, jako byly studny v Plzeňském kraji. Naopak většina bytové výstavby v Praze byla řešená jako podlimitní oznámení v rozsahu 100 stran textu + hluková, rozptylová studie, dendrologie, biologie. Mělo to v podstatě rozsah dokumentace EIA. Důvod byl, aby celé řízení proběhlo co nejrychleji s tím, že se tam dá pro jistotu všechno.
Podle mě to MŽP mohlo snadno řešit metodikou, kde by pro limity původního zákon stanovili, že 25% limitu znamená že se nemusí posuzovat ani jako podlimitka. To by úplně stačilo, všichni by se tím řídili. Místo toho novelizovali zákon. Je to prostě otočit kormidlo o 180° a pak se uvidí, jestli se to tentokrát povedlo. Jenže to bude rok nebo dva, než se na to někdo na MŽP podívá, jak to dopadlo. A za tu dobu můžou vyrůst stavby jaké svět neviděl...

Ono taky jde o to, že u mnohých záměrů není vůle projednat to v plném rozsahu zákona. Není námitek a nikoho kdo by to požadoval.
MNohdy tak dochází ke zkrácenému řízení

[Jan.Nezhyba]

Dám se do toho.

¨výborně

[Petr.Jedelsky]

Ono taky jde o to, že u mnohých záměrů není vůle projednat to v plném rozsahu zákona. Není námitek a nikoho kdo by to požadoval.
MNohdy tak dochází ke zkrácenému řízení

Závěr zjišťovacího řízení je po novele 39/2015 Sb. správní rozhodnutí podle § 67 správního řádu. Podle § 9d je závěr zjišťovacího řízení soudně přezkoumatelný, může být napadena nejen procesní zákonnost, ale nově i hmotná zákonnost vydaného rozhodnutí. Žalobu může podat dotčená veřejnost.

§ 3 odst. i) dotčená veřejnost je
1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech
2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob

Když bude mít někdo námitky a bude chtít, tak může. Samozřejmě novela 39 okrouhla účast veřejnosti, ale zase se teď dají žalovat nejen formality.
Hnát povinně do EIA malou firmu bez reálného důvodu je buzerace a zbytečná finanční zátěž. Jako vždy, je potřeba to vyvážit.

[Jan.Nezhyba]

Našel jsem pěkně zpracované shrnutí změn novely od právníků, je to tam přehledně popsané:

http://www.fbadvokati.cz/novinky/verejn ... stredi-eia

V bodě 2.2. komentují změny v podlimitních záměrech takto:
"Tato změna je podle našeho názoru obcházením účelu směrnice EIA, která dává státům možnost stanovit určitá kritéria pro podlimitní záměry. Přitom však má vždy být dodržen obecný princip, že záměry s možným významným vlivem na životní prostředí budou posouzeny. Zatímco kritérium 25 % limitní hodnoty je možné považovat za logické, podmínka, že se musí jednat o záměr v ZCHÚ nebo jeho ochranném pásmu již opodstatnění nemá. Lze si totiž představit záměr, který dosahuje například 95 % limitní hodnoty, avšak nenahází se v ZCHÚ. Takový záměr nově nebude muset investor vůbec ohlašovat orgánu EIA. Naproti tomu dříve by takovou povinnost měl a záleželo by na příslušném orgánu EIA, zda v zájmu předběžné opatrnosti stanoví provedení zjišťovacího řízení."

[Jan.Nezhyba]

Frak Bold je skvělý a velmi užitečný zdroj právních rozborů pro životní prostředí, navíc mají právní poradnu pro konkrétní problémy zdarma http://frankbold.org/poradna
Samozřejmě je to vše pravda, ale jsme teď trochu s křížkem po funuse. Nezbývá než počkat, jestli bude infringement.
Jo a spletla jsem se, Vraňany znám, ale odjinud, spojila jsem si dvě nesouvisející věci